
Textová návaznost
49 úloh
TEXT 1
(1) Řekne-li se o někom, že má obě ruce levé, znamená to, že je pěkný nešika. Tohle rčení nejspíš vymysleli praváci. Ti se zpravidla vyznačují až neuvěřitelnou nešikovností levé ruky. Často si proto myslí, že leváci nic kloudného nesvedou ani levou, natož pak pravou rukou. Jenže to je obrovský omyl: *****, žádní nemotorové to tedy nejsou.
(2) Martina Navrátilová hraje tenis levou rukou, až do svých devíti let ale při zápasech ruce střídala. Když se roku 1965 probojovala až na mistrovství republiky žactva, řekli jí zkušení tenisté, že by forhend měla hrát jen levačkou. Do týdne se to naučila. Přestože na tehdejším mistrovství zlato nezískala, levou rukou hrála dál. Tenkrát se také zařekla, že už prohrávat nebude. A svatá pravda, od té doby prohrála v žákovském tenise snad jen dva nebo tři zápasy. Příliš proher nezakusila ani v dospělosti.
Jako dítě střídala ruce i při jiných činnostech, třeba při kreslení. Na základní škole naše budoucí tenisová hvězda zprvu psala levou, jenže si pokaždé rozmazala napsané řádky. „Zkus to pravou!“ napadlo její rodiče. Od té doby při psaní používá pravačku.
(3) Jeden by řekl, že dívenka, z níž se později stala slavná tenistka, v tělocviku jistě všechny převálcovala. Zkrátka že měla nad ostatními navrch. Jednou ale Martina přinesla domů poznámku: „Neumí kotoul!“ Otci to vysvětlila dost stručně: „Madam mě dnes vyvolala z řady, řekla ‚Udělej kotoul!‘ a já na ni zůstala civět.“ Děti z Řevnic říkaly mezi sebou učitelce tělocviku madam, protože do tělocvičny chodila zásadně v kožichu, který při vyučování nesvlékala, a ve střevíčkách.
„A proč jsi na ni civěla?“
„Já nevím, co je to kotoul,“ odpověděla popravdě Martina.
„Víš ty co? Udělej kotrmelec.“
Martina udělala kotrmelec. V pokoji na zemi. Bezvadně.
„Tak tohle je kotoul. Vy tomu spíš říkáte kotrmelec,“ řekl otec. Pak vzal žákovskou a pod poznámku od učitelky tělesné výchovy dopsal: „Tak jí ho ukažte.“
Madam na to neodepsala a kotoul Martině rovněž neukázala.
Vysvětlivka: forhend – typ tenisového úderu
(V. Škutina, Martina: z Řevnic na wimbledonský dvůr, upraveno)
TEXT 2
Příslovečná spřežka je příslovce, které vzniklo spojením předložky s jiným existujícím tvarem současného slova (např. s tvarem podstatného jména, zájmena či číslovky). Příslovečné spřežky jsou např. slova nahoru (na + horu) či předtím (před + tím).
Která z následujících možností nejspíše patří na vynechané místo (*****) v TEXTU 1?
- A) naprostá většina leváků má totiž pravou ruku dost nešikovnou
- C) naprostá většina leváků má totiž pravou ruku skoro tak šikovnou jako levou
- B) naprostá většina praváků má totiž levou ruku dost nešikovnou
- D) naprostá většina praváků má totiž levou ruku skoro tak šikovnou jako pravou
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
C
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly.
- A) Ti ovšem na jeho výzvy vůbec nereagovali. Staš si uvědomil, že pospíchají z nějaké jemu neznámé příčiny. Začínalo se stmívat. Nela už byla z jízdy tak vyčerpaná, že ji Staš musel v sedle přidržovat, aby nespadla.
- B) Všichni se tedy usadili do sedel a vyrazili. Byly čtyři hodiny odpoledne a počasí bylo nádherné. Dokud jeli zelenou krajinou, vůdce vedl karavanu mírným krokem, jakmile však pod nohama velbloudů zaskřípal písek, všechno se rázem změnilo.
- C) Když ale prudký běh neustával, Nele se začala točit hlava a měla mžitky před očima. Staš, který seděl v sedle za ní, proto začal volat na muže jedoucí vpředu, aby zpomalili.
- D) Malá vlaková stanice, kde Staš s Nelou vystoupili, byla skoro prázdná. Po jejich otcích tu nebylo ani stopy. „Pánové odjeli na poušť postavit stany. Poslali průvodce, kteří nás za nimi dovedou,“ vysvětlil dětem Idrís a ukázal na muže stojící u osedlaných velbloudů.
- E) Ozvalo se svištění bičů a velbloudi začali uhánět jako vítr. Zpočátku tato šílená jízda děti bavila.
- F) Zanedlouho nastala noc, ale stany ani ohně stále nikde. Vtom se Staš zděsil. Náhle totiž pochopil, že on a Nela byli uneseni.
(H. Sienkiewicz, Pouští a pralesem, upraveno)
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
D, B, E, C, A, F
(1) Ve známé komedii Adéla ještě nevečeřela zločinec vypěstuje rostlinu, která při poslechu jedné skladby spořádá obrovského psa. Jde sice jen o výplod scenáristovy fantazie, nicméně některé rostliny se Adéle trochu podobají.
***** Právě proto se masožravky vybavily důmyslnými pastmi: do svých lapacích listů jsou schopny přivábit drobné živočichy, zvláště pak hmyz. Poté je chytí a stráví.
(2) Je zde ovšem jeden zásadní rozpor – masožravky loví hmyz, aby získaly živiny, zároveň ho ale potřebují k opylování svých květů. Musely tedy najít efektivní způsob, jak odlišit potravu od opylovače. Vědci zjistili, že za tímto účelem masožravky používají tři různé metody. Některé druhy například kvetou jen v období, kdy jejich pasti ještě nejsou funkční. Princip metody prostorové zase tkví v tom, že květy vyrůstají na dlouhých stoncích, zatímco lapací listy s pastmi se nacházejí mnohem níže, takže tam uvíznou živočichové pohybující se po zemi. Další masožravky si zase umí vypomoct dokonalým trikem: opylovače přitahují jinou vůní, než jakou vábí kořist.
(3) Na světě se vyskytuje zhruba 600 druhů masožravých rostlin. Masožravky se liší jak zbarvením či tvarem listů, tak svými rozměry. Některé jsou spíše menší (např. rosnatka minor má stvol dlouhý zhruba 10 cm a listy o délce maximálně 3 cm), jiné jsou velké jako dospělý člověk. Mezi největší druhy masožravek se řadí láčkovka rádža. Tato rostlina dokáže do svých pastí o velikosti lidského chodidla lapit nejen hmyz, ale dokonce drobné obratlovce, jako jsou myši nebo malé žáby.
Asi nejznámější masožravou rostlinou je mucholapka podivná. Okraje jejího lapacího listu jsou pokryty sladkým nektarem, na nějž láká hmyz. Jakmile tam hmyz přistane, mucholapka bleskurychle (často během půl sekundy) uzavře svůj lapací list, čímž oběti znemožní únik.
(www.abicko.cz, upraveno)
Na vynechané místo (*****) ve výchozím textu patří smysluplný a gramaticky správný větný celek. Který z následujících větných celků na toto místo patří?
- A) Masožravé rostliny rostou v bažinách či písčitých oblastech, tedy zejména místa, kde je půda chudá na živiny.
- C) Masožravé rostliny rostou v bažinách či písčitých oblastech, tedy zejména na místech, kde je půda chudá na živiny.
- B) Masožravé rostliny rostoucí v bažinách či písčitých oblastech, tedy zejména místa, kde je půda chudá na živiny.
- D) Masožravé rostliny rostoucí v bažinách či písčitých oblastech, tedy zejména na místech, kde je půda chudá na živiny.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
C
Bezplatné procvičování v této kategorii je vyčerpané
Zdarma jsou dostupné 3 rozřazené cvičné otázky z každé kategorie. S předplatným od 49 Kč pokračujete bez omezení a získáte i řešení a pracovní listy k tisku.