← Zpět

Přijímací testy 9. ročník

Podkategorie: Matematika 9. ročník — 2. náhradní termín 2025

32 úloh

Úloha 1

Třímetrovou dárkovou stuhu jsme dvěma střihy rozdělili na tři díly různých délek.
Nejprve jsme odstřihli čtvrtinu stuhy na první dárek, potom jsme odstřihli dvě pětiny zbytku stuhy na druhý dárek a poslední díl jsme použili na třetí dárek.

Vypočtěte, kolik cm stuhy jsme použili na třetí dárek.

Zobrazit odpověď

135 cm

Úloha 2

Poměr dvou neznámých přirozených čísel je 4 : 5
a dvojnásobky těchto dvou čísel se liší o 6.

Určete menší z obou neznámých čísel.

Zobrazit odpověď

12

Úloha 3.1

Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle (\frac{7}{5} - \frac{7}{4}) \div \frac{2}{5} =$

Zobrazit odpověď

-7/8

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Krok 1: Rozdíl v závorce

Nejprve vypočítáme výraz v závorce. Abychom mohli zlomky odečíst, převedeme je na společného jmenovatele, kterým je číslo 20:
$\frac{7}{5} - \frac{7}{4} = \frac{28}{20} - \frac{35}{20} = -\frac{7}{20}$

Krok 2: Dělení zlomkem

Výsledek ze závorky nyní vydělíme zlomkem $\frac{2}{5}$. Připomeňme si, že dělit zlomkem znamená násobit jeho převrácenou hodnotou:
$-\frac{7}{20} \div \frac{2}{5} = -\frac{7}{20} \cdot \frac{5}{2}$

Krok 3: Výpočet a základní tvar

Zlomky vynásobíme (čitatele s čitatelem, jmenovatele s jmenovatelem) a výsledek pokrátíme do základního tvaru:
$-\frac{7 \cdot 5}{20 \cdot 2} = -\frac{35}{40} = \mathbf{-\frac{7}{8}}$
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 3.2

Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle \frac{(1 + \frac{1}{7})^{2} \cdot \frac{7}{4}}{\sqrt{25} - \frac{3^{2}}{5}} =$

Zobrazit odpověď

5/7 a správný postup řešení

Úloha 4.1

Upravte na co nejjednodušší tvar bez závorek:

$\displaystyle (y + 1)^{2} + (y - 1) \cdot 2y =$

Zobrazit odpověď

3y² + 1

Úloha 4.2

Upravte a výsledný výraz rozložte na součin pomocí vzorce:

$\displaystyle k \cdot (k - 9) + 9 \cdot (k - 16) =$

Zobrazit odpověď

(k + 12)(k - 12)

Úloha 4.3

Upravte na co nejjednodušší tvar bez závorek:

$\displaystyle (x - 15) \cdot (2x - x) - (5x - 8) \cdot (-3 + 1) - 1 =$

Zobrazit odpověď

x² - 5x - 17 a správný postup řešení

Úloha 5.1

Řešte rovnici:

$\displaystyle 0,1x + 5 \cdot (0,04x - 3,2) = 4 - 0,7x$

Zobrazit odpověď

x = 20 a správný postup řešení

Úloha 5.2

Řešte soustavu rovnic:

$\displaystyle 3x - (y + 1) = 10$

$\displaystyle 2x - 9 = y$

Zobrazit odpověď

x = 2, y = -5 a správný postup řešení

Zobrazit postup řešení (5 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Analýza soustavy

Máme zadanou soustavu dvou lineárních rovnic o dvou neznámých $x$ a $y$: 1) $3x - (y + 1) = 10$ 2) $2x - 9 = y$

Druhá rovnice nám přímo říká, čemu se rovná neznámá $y$ pomocí $x$. To je ideální pro použití dosazovací metody.

Dosazení a výpočet první neznámé

Dosadíme výraz za $y$ z druhé rovnice do rovnice první: $3x - ((2x - 9) + 1) = 10$

Nejdříve upravíme výraz v závorce: $3x - (2x - 8) = 10$

Nyní odstraníme závorku (pozor na znaménko mínus před závorkou): $3x - 2x + 8 = 10$ $x + 8 = 10$ $x = 10 - 8$ $x = 2$

Výpočet druhé neznámé

Vypočítanou hodnotu $x = 2$ dosadíme zpět do druhé rovnice pro výpočet $y$: $y = 2 \cdot 2 - 9$ $y = 4 - 9$ $y = -5$

Ověření

Pro jistotu provedeme zkoušku dosazením do obou rovnic: 1) $3 \cdot 2 - (-5 + 1) = 6 - (-4) = 6 + 4 = 10$ (souhlasí) 2) $2 \cdot 2 - 9 = 4 - 9 = -5$ (souhlasí)

Závěr

Řešením soustavy rovnic je dvojice $x = 2, y = -5$.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 6.1

Na odvoz beden ze skladu se používají dva různí roboti A, B.
Ve skladu bylo 95 beden.
Bedny nejprve odvážel robot A, a to po 5 kusech. Jezdil v pravidelných intervalech a odvezl ze skladu za 2 hodiny celkem 50 beden.
Pak pokračoval robot B, který vozil bedny jen po 3 kusech, avšak v kratších pravidelných intervalech. Odvezl tak ze skladu za 1,5 hodiny zbývajících 45 beden.

Vyjádřete v základním tvaru poměr počtu beden odvezených ze skladu za 1 hodinu robotem A ku počtu beden odvezených za 1 hodinu robotem B.

Zobrazit odpověď

5 : 6

Úloha 6.2

Na odvoz beden ze skladu se používají dva různí roboti A, B.
Ve skladu bylo 95 beden.
Bedny nejprve odvážel robot A, a to po 5 kusech. Jezdil v pravidelných intervalech a odvezl ze skladu za 2 hodiny celkem 50 beden.
Pak pokračoval robot B, který vozil bedny jen po 3 kusech, avšak v kratších pravidelných intervalech. Odvezl tak ze skladu za 1,5 hodiny zbývajících 45 beden.

Vyjádřete v základním tvaru poměr počtu jízd robota A za hodinu ku počtu jízd robota B za hodinu.

Zobrazit odpověď

1 : 2

Úloha 6.3

Na odvoz beden ze skladu se používají dva různí roboti A, B.
Ve skladu bylo 95 beden.
Bedny nejprve odvážel robot A, a to po 5 kusech. Jezdil v pravidelných intervalech a odvezl ze skladu za 2 hodiny celkem 50 beden.
Pak pokračoval robot B, který vozil bedny jen po 3 kusech, avšak v kratších pravidelných intervalech. Odvezl tak ze skladu za 1,5 hodiny zbývajících 45 beden.

Vypočtěte, kolik beden by ze skladu odvezli za 36 minut oba roboti dohromady při společném provozu.

Zobrazit odpověď

33 beden

Úloha 7.1

Do vědomostní soutěže se přihlásilo 10 soutěžících a všichni se zúčastnili 1. i 2. kola.
V každém kole získali jednotliví soutěžící 8, 9, nebo 10 bodů. Některé údaje jsou v tabulce.

V 1. kole bylo soutěžících, kteří získali 8 bodů, o jednoho méně než těch, kteří získali 10 bodů.

Určete průměrný bodový zisk všech soutěžících v 1. kole.

Zobrazit odpověď

9,1 bodu

Úloha 7.2

Do vědomostní soutěže se přihlásilo 10 soutěžících a všichni se zúčastnili 1. i 2. kola.
V každém kole získali jednotliví soutěžící 8, 9, nebo 10 bodů. Některé údaje jsou v tabulce.

Určete, kolik soutěžících mohlo ve 2. kole získat 9 bodů.

Najděte všechna řešení.

Zobrazit odpověď

1 soutěžící; 3 soutěžící; 5 soutěžících

Úloha 8.1

Ze čtverce o straně délky 12 cm odstřihneme dva shodné trojúhelníky (viz obrázek vlevo).
Vznikne tak rovnoramenný lichoběžník, jehož kratší základna má délku 2 cm.

Určete, o kolik cm² je obsah čtverce větší než obsah lichoběžníku.

Zobrazit odpověď

o 60 cm²

Úloha 8.2

Ze čtverce o straně délky 12 cm odstřihneme dva shodné trojúhelníky (viz obrázek vlevo).
Vznikne tak rovnoramenný lichoběžník, jehož kratší základna má délku 2 cm.

Vypočtěte v cm obvod lichoběžníku.

Zobrazit odpověď

40 cm

Úloha 9.1

V rovině leží body A, A' a M.

Bod A je vrchol rovnostranného trojúhelníku ABC.
Na přímce AM leží vrchol C tohoto trojúhelníku.
Bod A' je vrchol trojúhelníku A'B'C, který je obrazem trojúhelníku ABC v osové souměrnosti s osou o.
Oba trojúhelníky mají pouze jeden společný bod, a to vrchol C.

Sestrojte osu o a označte ji písmenem.

Zobrazit odpověď
Odpověď
Úloha 9.2

V rovině leží body A, A' a M.

Bod A je vrchol rovnostranného trojúhelníku ABC.
Na přímce AM leží vrchol C tohoto trojúhelníku.
Bod A' je vrchol trojúhelníku A'B'C, který je obrazem trojúhelníku ABC v osové souměrnosti s osou o.
Oba trojúhelníky mají pouze jeden společný bod, a to vrchol C.

Sestrojte všechny chybějící vrcholy trojúhelníků ABC i A'B'C, označte je písmeny a oba trojúhelníky narýsujte.

Zobrazit odpověď
Odpověď
Úloha 10

V rovině leží body L, M a přímka p procházející bodem M.

Body L, M jsou vrcholy rovnoběžníku KLMN.
Na přímce p leží střed S souměrnosti tohoto rovnoběžníku.
Délka strany LM je stejná jako délka úhlopříčky LN.

Sestrojte střed S a vrcholy K, N rovnoběžníku KLMN, označte je písmeny a rovnoběžník narýsujte. Najděte všechna řešení.

Zobrazit odpověď
Odpověď
Úloha 11.1
3 podúlohy 4 body, 2 podúlohy 2 body, 1 podúloha 0 bodů

Kružnice se středem S prochází body A, B, K, L. Úsečky AB a KL se protínají v bodě S.
V obrázku jsou vyznačeny velikosti některých úhlů.

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

α > 64°

Velikosti úhlů neměřte, ale vypočtěte (obrázek je pouze ilustrativní).

Zobrazit odpověď

Ne

Úloha 11.2
3 podúlohy 4 body, 2 podúlohy 2 body, 1 podúloha 0 bodů

Kružnice se středem S prochází body A, B, K, L. Úsečky AB a KL se protínají v bodě S.
V obrázku jsou vyznačeny velikosti některých úhlů.

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

α + β > 90°

Velikosti úhlů neměřte, ale vypočtěte (obrázek je pouze ilustrativní).

Zobrazit odpověď

Ne

Úloha 11.3
3 podúlohy 4 body, 2 podúlohy 2 body, 1 podúloha 0 bodů

Kružnice se středem S prochází body A, B, K, L. Úsečky AB a KL se protínají v bodě S.
V obrázku jsou vyznačeny velikosti některých úhlů.

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

γ - α > δ

Velikosti úhlů neměřte, ale vypočtěte (obrázek je pouze ilustrativní).

Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 12

Povrch malé krychle je o 42 cm² menší než povrch velké krychle.
Součet délek všech hran malé krychle je 36 cm.

O kolik cm³ se liší objem malé a velké krychle?

  • A) o 14 cm³
  • D) o 46 cm³
  • B) o 27 cm³
  • E) o jiný objem
  • C) o 37 cm³
Zobrazit odpověď

C

Úloha 13

Ve stanici Lichá Lhota stojí na každé ze tří kolejí jeden vlak.
Vlak na druhé koleji má o 3 vagony více než vlak na první koleji a dvakrát méně vagonů než vlak na třetí koleji.
Všechny tři vlaky dohromady mají 41 vagonů.

O kolik vagonů více má vlak na třetí koleji než vlak na první koleji?

  • A) o 8 vagonů
  • D) o 13 vagonů
  • B) o 10 vagonů
  • E) o 14 vagonů
  • C) o 11 vagonů
Zobrazit odpověď

E

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Vztahy mezi vlaky

Ze zadání víme, že:
  • Vlak na 2. koleji má o 3 vagony více než vlak na 1. koleji.
  • Vlak na 3. koleji má dvakrát více vagonů než vlak na 2. koleji (protože vlak na 2. koleji jich má dvakrát méně).

Výpočet počtu vagonů

Zkusíme si představit, kolik vagonů by vlaky měly, kdyby měly všechny stejně jako ten první:
  • 2. vlak má o 3 vagony více než 1. vlak.
  • 3. vlak má dvakrát více než 2. vlak. Tedy má dvakrát (1. vlak + 3 vagony), což je jako dva první vlaky a k tomu ještě 6 vagonů ($2 \cdot 3 = 6$).
Dohromady mají všechny tři vlaky: jeden 1. vlak + (druhý 1. vlak + 3) + (další dva 1. vlaky + 6). Celkem jsou to tedy čtyři stejné díly (odpovídající 1. vlaku) a 9 vagonů navíc ($3 + 6 = 9$).

Víme, že celkem je vagonů 41. Odečteme ty, které jsou navíc: $41 - 9 = 32$. Čtyři stejné díly (čtyřnásobek 1. vlaku) tvoří 32 vagonů. Jeden díl (1. vlak) má tedy: $32 : 4 = 8$ vagonů.

Počty vagonů na kolejích

Nyní můžeme určit počty vagonů pro každý vlak:
  • 1. kolej: 8 vagonů
  • 2. kolej: $8 + 3 = 11$ vagonů
  • 3. kolej: $11 \cdot 2 = 22$ vagonů
Pro kontrolu sečteme: $8 + 11 + 22 = 41$ vagonů, což souhlasí se zadáním.

Závěrečné porovnání

Otázka zní, o kolik vagonů více má vlak na třetí koleji než na první koleji: $22 - 8 = 14$

Vlak na třetí koleji má o 14 vagonů více.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 14

Jonáš a Beáta se zapojili do programu Ptačí hodinka. Každý v okolí svého krmítka sledoval výskyt ptáků v průběhu jedné vybrané hodiny. U každého ptačího druhu zaznamenali do grafu vždy nejvyšší počet jedinců spatřených najednou.Jonáš spatřil pět druhů ptáků, zatímco Beáta pouze čtyři z nich. Oba dohromady zaznamenali pěnkav o 6 méně než sýkor. Jonáš zaznamenal celkem o pětinu více ptačích jedinců než Beáta.

Kolik jedinců brhlíka lesního zaznamenala Beáta?

  • A) 2 jedince
  • D) 5 jedinců
  • B) 3 jedince
  • E) více než 5 jedinců
  • C) 4 jedince
Zobrazit odpověď

A

Úloha 15.1

Pan Zdeněk bydlí posledních pět osmin svého dosavadního života v Plzni, kam se přestěhoval, když mu bylo 27 let.

Kolik let bydlí pan Zdeněk v Plzni?

  • A) 22 let
  • D) 45 let
  • B) 27 let
  • E) 48 let
  • C) 32 let
  • F) více než 48 let
Zobrazit odpověď

D

Úloha 15.2

Ze tří škol v obci je nejstarší základní škola, která je v provozu již 84 let.
Funguje tedy o 75 % delší dobu než gymnázium. Nejmladší školou je lyceum.
Poměr doby fungování lycea a gymnázia je 2 : 3.

Kolik let funguje v obci lyceum?

  • A) 22 let
  • D) 45 let
  • B) 27 let
  • E) 48 let
  • C) 32 let
  • F) více než 48 let
Zobrazit odpověď

C

Úloha 15.3

Součet věků dvojčat a jejich staršího bratra je 99 let.
Každému z dvojčat je o 40 % méně let než jejich bratrovi.

Kolik let je každému z dvojčat?

  • A) 22 let
  • D) 45 let
  • B) 27 let
  • E) 48 let
  • C) 32 let
  • F) více než 48 let
Zobrazit odpověď

B

Úloha 16.1

Hřiště má tvar obdélníku KLMN.
Po jeho obvodu vede soutěžní trasa se stanovišti A, B, C, D (viz obrázek).Úsečky AC a BD jsou rovnoběžné se stranami hřiště a vyznačený šedý obrazec je čtverec.
Úsek AKB soutěžní trasy (ze stanoviště A přes vrchol K na stanoviště B) měří 45 m.
Úsek BLC měří 39 m a poslední úsek CMD měří 30 m.

Vypočtěte v metrech rozdíl mezi délkami úseček BK a BL.

Zobrazit odpověď

6 m

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor obrázku

Úsečka $AC$ je v nákresu svislá a rovnoběžná se stranou $KL$ obdélníkového hřiště. To znamená, že vzdálenost bodu $A$ od vrcholu $K$ (na horní straně) je stejná jako vzdálenost bodu $C$ od vrcholu $L$ (na dolní straně). Můžeme tedy říct, že úsečky $AK$ a $LC$ jsou stejně dlouhé.

Vyjádření délek tras

Z textu známe délky dvou částí soutěžní trasy:
  • Trasa $AKB$ (z bodu $A$ přes vrchol $K$ do bodu $B$) měří $45\text{ m}$. To znamená, že $AK + BK = 45\text{ m}$.
  • Trasa $BLC$ (z bodu $B$ přes vrchol $L$ do bodu $C$) měří $39\text{ m}$. To znamená, že $BL + LC = 39\text{ m}$.

Výpočet rozdílu

Víme, že $AK$ je stejně dlouhá jako $LC$. Pokud bychom v druhé trase nahradili úsečku $LC$ úsečkou $AK$, celková délka by se nezměnila. Máme tedy:
  1. $AK + BK = 45\text{ m}$
  2. $AK + BL = 39\text{ m}$
První součet je o $6\text{ m}$ větší než druhý ($45 - 39 = 6$). Protože v obou součtech vystupuje stejná délka $AK$, musí být rozdíl způsoben délkami úseček $BK$ a $BL$. Úsečka $BK$ je tedy o $6\text{ m}$ delší než $BL$.

Závěr

Rozdíl mezi délkami úseček $BK$ a $BL$ je $6\text{ m}$.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 16.2

Hřiště má tvar obdélníku KLMN.
Po jeho obvodu vede soutěžní trasa se stanovišti A, B, C, D (viz obrázek).Úsečky AC a BD jsou rovnoběžné se stranami hřiště a vyznačený šedý obrazec je čtverec.
Úsek AKB soutěžní trasy (ze stanoviště A přes vrchol K na stanoviště B) měří 45 m.
Úsek BLC měří 39 m a poslední úsek CMD měří 30 m.

Vypočtěte v metrech délku kratší strany hřiště.

Zobrazit odpověď

30 m

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor délek úseků

Soutěžní trasa vede po obvodu obdélníkového hřiště. Ze zadání víme, že úsečky AC a BD jsou rovnoběžné se stranami hřiště. Šedý obrazec je čtverec, což znamená, že jeho strany jsou stejně dlouhé: AN = ND.

Výpočet délky horní strany

Úsek AKB měří 45 m a skládá se z části horní strany (AK) a části levé strany (KB). Protože je úsečka BD rovnoběžná s vodorovnými stranami, je délka KB stejná jako délka ND. Vzhledem k tomu, že AK + AN tvoří celou horní stranu hřiště a AN = ND = KB, platí, že délka horní strany hřiště (KN) je rovna úseku AKB, tedy 45 m.

Výpočet délky svislé strany

Úsek CMD měří 30 m a skládá se z části dolní strany (CM) a části pravé strany (MD). Protože je úsečka AC rovnoběžná se svislými stranami, je délka CM stejná jako délka AN. Protože AN = ND, je délka CM rovna délce ND. Celá pravá strana hřiště (NM) se skládá z úseků ND + MD. Jelikož ND = CM, je délka strany NM rovna úseku CMD, tedy 30 m.

Určení kratší strany

Hřiště má jednu stranu dlouhou 45 m a druhou stranu dlouhou 30 m. Kratší strana hřiště má tedy délku 30 m.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 16.3

Hřiště má tvar obdélníku KLMN.
Po jeho obvodu vede soutěžní trasa se stanovišti A, B, C, D (viz obrázek).Úsečky AC a BD jsou rovnoběžné se stranami hřiště a vyznačený šedý obrazec je čtverec.
Úsek AKB soutěžní trasy (ze stanoviště A přes vrchol K na stanoviště B) měří 45 m.
Úsek BLC měří 39 m a poslední úsek CMD měří 30 m.

Vypočtěte v metrech obvod hřiště.

Zobrazit odpověď

150 m

Zobrazit postup řešení (5 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor obrázku

Z obrázku a zadání víme, že úsečky $AC$ a $BD$ jsou rovnoběžné se stranami hřiště. To znamená, že protilehlé úseky na stranách jsou stejně dlouhé:
  • Úsek $AK$ je stejně dlouhý jako $LC$.
  • Úsek $CM$ je stejně dlouhý jako $AN$.
  • Úsek $KB$ je stejně dlouhý jako $ND$.
  • Úsek $BL$ je stejně dlouhý jako $MD$.
Navíc víme, že šedý obrazec u vrcholu $N$ je čtverec, takže jeho strany $AN$ a $ND$ jsou stejně dlouhé. Z toho vyplývá, že všechny čtyři úseky $AN$, $CM$, $ND$ a $KB$ mají stejnou délku.

Porovnání tras

Máme zadané délky tří úseků soutěžní trasy:
  1. Úsek $AKB$: $AK + KB = 45\text{ m}$
  2. Úsek $BLC$: $BL + LC = 39\text{ m}$ (protože $LC = AK$, můžeme psát $BL + AK = 39\text{ m}$)
  3. Úsek $CMD$: $CM + MD = 30\text{ m}$ (protože $CM = KB$ a $MD = BL$, můžeme psát $KB + BL = 30\text{ m}$)

Výpočet délek úseků

Porovnáme první dvě trasy:
$AK + KB = 45\text{ m}$
$AK + BL = 39\text{ m}$

Rozdíl mezi nimi je $6\text{ metrů}$ ($45 - 39 = 6$). Protože v obou trasách je stejný úsek $AK$, musí být úsek $KB$ o $6\text{ metrů}$ delší než úsek $BL$.

Víme také, že $KB + BL = 30\text{ m}$ (ze třetí trasy). Hledáme tedy dvě čísla, jejichž součet je $30$ a rozdíl je $6$. Jsou to čísla $18$ a $12$.
Úsek $KB$ měří $18\text{ m}$ a úsek $BL$ měří $12\text{ m}$.
Dále dopočítáme $AK$: $45 - 18 = 27\text{ m}$.

Výpočet obvodu hřiště

Strany obdélníku (hřiště) jsou tvořeny součtem vypočítaných úseků:
Strana $KL$ (šířka) $= KB + BL = 18 + 12 = 30\text{ m}$
Strana $LM$ (délka) $= LC + CM = 27 + 18 = 45\text{ m}$ (protože $LC = AK$ a $CM = KB$)

Obvod hřiště vypočítáme jako součet všech jeho čtyř stran:
$2 \cdot (30 + 45) = 2 \cdot 75 = 150\text{ m}$

Závěr

Obvod hřiště je $150$ metrů.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 16.4

Hřiště má tvar obdélníku KLMN.
Po jeho obvodu vede soutěžní trasa se stanovišti A, B, C, D (viz obrázek).Úsečky AC a BD jsou rovnoběžné se stranami hřiště a vyznačený šedý obrazec je čtverec.
Úsek AKB soutěžní trasy (ze stanoviště A přes vrchol K na stanoviště B) měří 45 m.
Úsek BLC měří 39 m a poslední úsek CMD měří 30 m.

Vypočtěte v metrech vzdálenost stanoviště D od vrcholu N.

Zobrazit odpověď

18 m