Načítání…
← Zpět

Přijímací testy 9. ročník

Podkategorie: Matematika 9. ročník — 1. náhradní termín 2024

27 úloh

PDF+Klíč
Úloha 1

Města Jihlava a Třebíč mají dohromady 86 200 obyvatel. Jihlava má o 16 000 obyvatel více.

Kolik obyvatel má Třebíč?

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Odečtení rozdílu

Jihlava má o 16 000 obyvatel více než Třebíč. Když tento rozdíl odečteme od celkového počtu, zbude dvojnásobek počtu obyvatel Třebíče: 86 200 − 16 000 = 70 200.

Rozdělení na dvě stejné části

Počet obyvatel Třebíče tedy získáme dělením dvěma: 70 200 : 2 = 35 100.

Ověření a výsledek

Jihlava má 35 100 + 16 000 = 51 100 obyvatel. Dohromady mají obě města 35 100 + 51 100 = 86 200 obyvatel, což souhlasí se zadáním. Třebíč má 35 100 obyvatel.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

35 100

Úloha 2

Dvě válcové nádoby A a B mají stejnou výšku v = 20 cm. Nádoba A má průměr podstavy d₁ = 10 cm, nádoba B má průměr podstavy d₂ = 20 cm. Nádoba A je naplněna až po okraj vodou, nádoba B je prázdná.

Do jaké výšky bude sahat voda v nádobě B, pokud všechnu vodu z nádoby A přelijeme do nádoby B?

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Poloměry podstav

Poloměr je polovina průměru. Nádoba A má poloměr podstavy $r_1 = 10 : 2 = 5$ cm a nádoba B má poloměr podstavy $r_2 = 20 : 2 = 10$ cm.

Objem přelévané vody

Nádoba A je plná, proto objem vody vypočítáme jako objem válce: $V = \pi r_1^2 v = \pi \cdot 5^2 \cdot 20 = 500\pi$ cm³. Obsah podstavy nádoby B je $S_B = \pi r_2^2 = \pi \cdot 10^2 = 100\pi$ cm².

Výška vody v nádobě B

Při přelití zůstane objem vody stejný. Výšku vody získáme vydělením objemu obsahem podstavy: $h = V : S_B = 500\pi : 100\pi = 5$ cm. Podstava nádoby B je čtyřikrát větší než podstava nádoby A, takže výška vody je čtvrtinová: $20 : 4 = 5$ cm. Voda v nádobě B bude sahat do výšky 5 cm.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

5

Úloha 3.1

Vypočítejte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle \frac{\displaystyle \frac{7}{5} +3,3- \frac{1}{2} }{\displaystyle \frac{1}{15} + \frac{1}{3} } =$

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Výpočet čitatele

Nejdříve vypočítáme výraz v čitateli. Převedeme vše na zlomky se společným jmenovatelem 10:
$\frac{7}{5} + 3,3 - \frac{1}{2} = \frac{14}{10} + \frac{33}{10} - \frac{5}{10} = \frac{14 + 33 - 5}{10} = \frac{42}{10}$
Zlomek můžeme vykrátit dvěma na základní tvar: $\frac{21}{5}$.

Výpočet jmenovatele

Poté vypočítáme výraz ve jmenovateli. Společným jmenovatelem pro 15 a 3 je číslo 15:
$\frac{1}{15} + \frac{1}{3} = \frac{1}{15} + \frac{5}{15} = \frac{6}{15}$
Zlomek vykrátíme třemi na základní tvar: $\frac{2}{5}$.

Celkový výpočet

Nyní vydělíme čitatel jmenovatelem (složený zlomek):
$\frac{\frac{21}{5}}{\frac{2}{5}} = \frac{21}{5} \cdot \frac{5}{2}$
Po vykrácení čísla 5 dostáváme konečný výsledek: $\frac{21}{2}$.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

21/2

Úloha 3.2

Vypočítejte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle \left( \frac{1}{2} + \frac{1}{3} \div \frac{5}{6} \right) - \frac{7}{2} + \frac{3}{5} \div \frac{3}{2} -1 =$

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Výpočet závorky a dělení

Nejdříve vypočítáme výraz v závorce. Přednost má dělení zlomků, které převedeme na násobení převrácenou hodnotou:
$\frac{1}{3} \div \frac{5}{6} = \frac{1}{3} \cdot \frac{6}{5} = \frac{6}{15} = \frac{2}{5}$
Poté v závorce sečteme:
$\frac{1}{2} + \frac{2}{5} = \frac{5 + 4}{10} = \frac{9}{10}$

Výpočet druhého dělení

Dále vypočítáme druhé dělení v celém výrazu:
$\frac{3}{5} \div \frac{3}{2} = \frac{3}{5} \cdot \frac{2}{3} = \frac{6}{15} = \frac{2}{5}$

Konečný výpočet

Dosadíme dílčí výsledky zpět do příkladu a vše převedeme na společného jmenovatele 10:
$\frac{9}{10} - \frac{7}{2} + \frac{2}{5} - 1 = \frac{9 - 35 + 4 - 10}{10} = -\frac{32}{10}$

Základní tvar

Zlomek $-\frac{32}{10}$ vykrátíme dvěma, abychom dostali výsledek v základním tvaru:
$-\frac{32}{10} = -\frac{16}{5}$
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

-16/5

Úloha 4.1

Umocněte a zjednodušte.

Výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.
$\displaystyle \left( \frac{b}{3}-3b \right) ^2$

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Úprava závorky

Nejdřív převedeme oba členy na společného jmenovatele 3: $\frac{b}{3}-3b=\frac{b}{3}-\frac{9b}{3}=\frac{-8b}{3}$.

Umocnění zlomku

Potom umocníme čitatele i jmenovatele. Druhá mocnina záporného výrazu je kladná: $\left(\frac{-8b}{3}\right)^2=\frac{(-8b)^2}{3^2}=\frac{64b^2}{9}$.

Výsledek

Čísla 64 a 9 nemají společného dělitele většího než 1, takže zlomek už nelze krátit. Výsledek v základním tvaru je $\boxed{\frac{64b^2}{9}}$.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

(64/9)b²

Úloha 4.2

Upravte a výsledný výraz rozložte na součin pomocí vzorců:

$\displaystyle 5- \left( 1- {\rm x} ^2 \right) - {\rm x} \cdot 2 {\rm x} =$

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Odstranění závorky a násobení

Nejdřív odstraníme závorku. Minus před závorkou změní znaménka obou členů: $-(1-x^2)=-1+x^2$. Potom vynásobíme $x\cdot 2x=2x^2$. Dostaneme $5-1+x^2-2x^2$.

Sečtení podobných členů

Sečteme čísla a členy s $x^2$: $5-1=4$ a $x^2-2x^2=-x^2$. Upravený výraz je tedy $4-x^2$.

Rozklad na součin

Protože $4=2^2$, použijeme vzorec $a^2-b^2=(a-b)(a+b)$. Výsledek je $4-x^2=\boxed{(2-x)(2+x)}$.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

(2+x).(2-x)

Úloha 4.3

Zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky):

$\displaystyle \left( c-7 \right) \cdot \left( c-7 \right) - \left(c-5 \right) \cdot 3c+c \cdot \left( c+c \right)=$

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Roznásobení závorek

Nejdřív roznásobíme jednotlivé součiny: $(c-7)(c-7)=c^2-7c-7c+49=c^2-14c+49$, $(c-5)\cdot 3c=3c^2-15c$ a $c(c+c)=2c^2$. Druhý součin odčítáme, proto u obou jeho členů změníme znaménka. Celý výraz pak má tvar $c^2-14c+49-3c^2+15c+2c^2$.

Sečtení stejných členů

Sečteme členy se stejnou mocninou proměnné: $c^2-3c^2+2c^2=0$ a $-14c+15c=c$. Číslo $49$ zůstává.

Výsledek

Výsledný výraz bez závorek je $c+49$.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

c+49

Úloha 5.1

Řešte rovnice.

$\displaystyle \left( {\rm x} + \frac{1}{2} {\rm x} \right) \cdot 2= \left( {\rm x} + \frac{1}{6} {\rm x} \right) \cdot 2+6$

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Odstranění závorek

Vynásobíme každý člen v závorkách dvěma: $2x+x=2x+\frac{x}{3}+6$.

Odstranění zlomku

Od obou stran odečteme $2x$: $x=\frac{x}{3}+6$. Potom celou rovnici vynásobíme třemi: $3x=x+18$.

Výpočet neznámé

Od obou stran odečteme $x$: $2x=18$. Obě strany vydělíme dvěma a dostaneme $x=9$.

Zkouška a výsledek

Dosadíme $x=9$ do původní rovnice. Levá strana: $(9+4{,}5)\cdot2=27$. Pravá strana: $(9+1{,}5)\cdot2+6=27$. Obě strany jsou stejné, takže řešením je $x=9$.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

9

Úloha 5.2

Řešte rovnice.

$\displaystyle \frac{1}{2} \cdot \left( {\rm x} +2 \right) - \left( {\rm x} -2 \right) ^2 =6- {\rm x} ^2$

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Roznásobení závorek

Nejdřív roznásobíme závorky. Platí $(x-2)^2=x^2-4x+4$. Před druhou závorkou je minus, proto při jejím odstranění změníme všechna znaménka: $\frac{x}{2}+1-x^2+4x-4=6-x^2$.

Zjednodušení rovnice

K oběma stranám přičteme $x^2$, čímž se členy $-x^2$ zruší. Sečteme členy s neznámou a čísla: $\frac{9x}{2}-3=6$.

Výpočet neznámé

K oběma stranám přičteme 3: $\frac{9x}{2}=9$. Potom obě strany vynásobíme 2 a vydělíme 9: $9x=18$, tedy $x=2$.

Zkouška a výsledek

Dosadíme $x=2$ do původní rovnice. Levá strana je $\frac{1}{2}\cdot(2+2)-(2-2)^2=2$, pravá strana je $6-2^2=2$. Obě strany se rovnají, takže řešením je $x=2$.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

2

Úloha 6.1

Pravoúhlý lichoběžník ABCD se základnami AB a CD a s pravým úhlem při vrcholu D je úhlopříčkou AC rozdělen na dva trojúhelníky ABC a ACD. Pro délky stran platí: |AB| = 16 cm, |CD| = 6 cm. Obsah trojúhelníku ABC je 64 cm².

Vypočítejte výšku lichoběžníku ABCD.

Výsledek uveďte v cm.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Určení výšky

Základny AB a CD jsou rovnoběžné. Kolmá vzdálenost vrcholu C od základny AB je proto zároveň výškou lichoběžníku i výškou trojúhelníku ABC k jeho straně AB.

Výpočet výšky

Obsah trojúhelníku je polovina součinu délky strany a příslušné výšky: $S = \frac{a \cdot v}{2}$. Pro stranu AB dlouhou 16 cm a obsah 64 cm² tedy výšku vypočítáme: $v = \frac{2 \cdot 64}{16} = 8\,\text{cm}$.

Výsledek

Výška lichoběžníku ABCD je 8 cm. Ověříme obsah trojúhelníku ABC: $16 \cdot 8 : 2 = 64\,\text{cm}^2$, což odpovídá zadání.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

8 cm

Úloha 6.2

Pravoúhlý lichoběžník ABCD se základnami AB a CD a s pravým úhlem při vrcholu D je úhlopříčkou AC rozdělen na dva trojúhelníky ABC a ACD. Pro délky stran platí: |AB| = 16 cm, |CD| = 6 cm. Obsah trojúhelníku ABC je 64 cm².

Vypočítejte obsah lichoběžníku ABCD.

Výsledek uveďte v cm².

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (2 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Výška lichoběžníku

Trojúhelník ABC má základnu AB dlouhou 16 cm a stejnou výšku jako lichoběžník, protože základny AB a CD jsou rovnoběžné. Obsah trojúhelníku je polovina součinu základny a výšky, proto výšku vypočítáme: $v = 2 \cdot 64 : 16 = 8\,\text{cm}$.

Obsah lichoběžníku

Sečteme délky obou základen, součet vynásobíme výškou a vydělíme dvěma: $S = \frac{(16 + 6) \cdot 8}{2} = \frac{176}{2} = 88\,\text{cm}^2$. Obsah lichoběžníku ABCD je 88 cm².
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

88 cm²

Úloha 7.1

V parku jsou 3 okrasné záhony. První a třetí záhon o stejné velikosti mají tvar čtvrtkruhu, druhý záhon má tvar kruhu. Každý ze tří záhonů má obsah 314 dm².

Vypočítejte obvod druhého (kruhového) záhonu.

Výsledek uveďte v celých metrech.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Poloměr kruhového záhonu

Druhý záhon má obsah 314 dm². Použijeme vzorec pro obsah kruhu $S = \pi r^2$ a $\pi \approx 3{,}14$. Vypočítáme $r^2 = 314 : 3{,}14 = 100$, takže poloměr je 10 dm.

Výpočet obvodu

Obvod kruhu vypočítáme podle vzorce $o = 2\pi r$. Dosadíme: $o \approx 2 \cdot 3{,}14 \cdot 10 = 62{,}8$ dm. Protože 10 dm = 1 m, je obvod 6,28 m.

Výsledek v celých metrech

Obvod 6,28 m zaokrouhlíme na celé metry. Desetinná část je menší než 0,5, proto zaokrouhlíme dolů. Obvod druhého záhonu je přibližně 6 m.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

6

Úloha 7.2

V parku jsou 3 okrasné záhony. První a třetí záhon o stejné velikosti mají tvar čtvrtkruhu, druhý záhon má tvar kruhu. Každý ze tří záhonů má obsah 314 dm².

Vypočítejte poloměr r jednoho z čtvrtkruhových záhonů.

Výsledek uveďte v celých metrech.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Obsah celého kruhu

Čtvrtkruhový záhon má obsah 314 dm². Celý kruh se stejným poloměrem má čtyřikrát větší obsah: $S = 4 \cdot 314 = 1256\,\mathrm{dm}^2$.

Výpočet poloměru

Pro obsah kruhu platí $S = \pi r^2$. Použijeme $\pi \approx 3{,}14$: $r^2 = 1256 : 3{,}14 = 400\,\mathrm{dm}^2$. Protože $20 \cdot 20 = 400$, poloměr je $r = 20\,\mathrm{dm}$.

Převod a výsledek

Jeden metr má 10 decimetrů, takže $20\,\mathrm{dm} = 2\,\mathrm{m}$. Poloměr jednoho čtvrtkruhového záhonu je 2 m.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

2

Úloha 8.1

Trojúhelník ABC je vymezen třemi různoběžkami a, b, c. Přímky a a c svírají úhel 130° a velikosti úhlů α a γ jsou v poměru 2:3.

Vypočítejte velikost vnitřního úhlu γ při vrcholu C.

Velikosti úhlů neměřte, ale vypočítejte (obrázek je ilustrační).

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Vedlejší úhly u vrcholu B

Vnější úhel 130° a vnitřní úhel β jsou vedlejší úhly, proto mají dohromady 180°. Vypočítáme β = 180° − 130° = 50°.

Součet úhlů v trojúhelníku

Vnitřní úhly trojúhelníku mají součet 180°. Na úhly α a γ tedy zbývá 180° − 50° = 130°.

Rozdělení podle poměru

Poměr α : γ = 2 : 3 znamená, že α tvoří 2 stejné díly a γ tvoří 3 stejné díly. Dohromady je to 5 dílů, takže jeden díl má 130° : 5 = 26°. Úhel γ má 3 · 26° = 78°.

Výsledek a ověření

Úhel α má 2 · 26° = 52°. Ověříme součet: 52° + 50° + 78° = 180°. Vnitřní úhel γ při vrcholu C má velikost 78°.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

78 °

Úloha 8.2

Trojúhelník ABC je vymezen třemi různoběžkami a, b, c. Přímky a a c svírají úhel 130° a velikosti úhlů α a γ jsou v poměru 2:3.

Vypočítejte rozdíl α – β vnitřních úhlů α a β.

Velikosti úhlů neměřte, ale vypočítejte (obrázek je ilustrační).

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Vedlejší úhly

Úhel β a vyznačený úhel 130° jsou vedlejší úhly, takže jejich součet je 180°. Proto β = 180° − 130° = 50°.

Součet vnitřních úhlů

Vnitřní úhly trojúhelníku mají dohromady 180°. Na úhly α a γ tedy zbývá 180° − 50° = 130°.

Rozdělení v poměru 2 : 3

Úhlu α odpovídají 2 stejné díly a úhlu γ odpovídají 3 díly. Dohromady je to 5 dílů, takže jeden díl má 130° : 5 = 26°. Úhel α je 2 · 26° = 52° a úhel γ je 3 · 26° = 78°. Ověříme: 52° + 50° + 78° = 180°.

Výsledek

Požadovaný rozdíl je α − β = 52° − 50° = 2°.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

2 °

Úloha 9

V rovině leží bod E a kružnice k se středem S, která prochází bodem A. Bod A je vrchol pravoúhlého lichoběžníku ABCD se základnami AB a CD a pravým úhlem při vrcholu A. Vrcholy C a D tohoto lichoběžníku leží na kružnici k, bod E je střed ramene BC.

Sestrojte zbývající vrcholy B, C a D lichoběžníku ABCD, označte je písmeny a lichoběžník narýsujte.

Kontrola odpovědi
Automatická kontrola není dostupná.
Zobrazit odpověď
Odpověď

Hodnocení podle rozšířeného klíče CERMAT

  • 1. ↦ AS
  • 2. C; ↦ AS ∩ k = {C}
  • 3. ↦ CE
  • 4. m; m(E;|EC|)
  • 5. B; ↦ CE ∩ m = {B}
  • 6. AB
  • 7. ∢ BAX;|∢ BAX|= 90°
  • 8. D; ↦ AX ∩ k = {D}
  • 9. DC
  • 10. lichoběžník ABCD
  • Sestrojení lichoběžníku ABCD.

Sestrojení úsečky AB a sestrojení kolmice k úsečce AB v bodě A. Kolmice musí procházet bodem A s přesností ±1 mm. Tolerance úhlu kolmice v bodě A jsou ±3°. Sestrojení bodu D.

Sestrojení kolmice bodů C a B. Polopřímka p musí procházet bodem S a polopřímka r musí procházet bodem E s přesností ±1 mm. Bod B musí být také sestrojen s přesností ±1 mm.

Zdroj: Matematika 9. ročník — 1. náhradní termín 2024, úloha 9

Výčet hodnocených situací v oficiálním klíči nemusí být úplný.

Úloha 10

V rovině je dána přímka o a body A a S, které neleží na přímce o. Bod A je vrchol rovnoramenného lichoběžníku ABCD, bod S je střed strany BC. Přímka o je osa souměrnosti lichoběžníku.

Sestrojte lichoběžník ABCD.

Kontrola odpovědi
Automatická kontrola není dostupná.
Zobrazit odpověď
Odpověď

Hodnocení podle rozšířeného klíče CERMAT

  • 1. O(o): A ↦ B
  • 2. ↦ BS
  • 3. C; C ∈ ↦ BS ∧|BS|=|CS|
  • 4. O(o): C ↦ D
  • 5. lichoběžník ABCD
  • Sestrojení bodu D a sestrojení lichoběžníku ABCD.

Sestrojení bodu C. Bod C musí být sestrojen s přesností ±1 mm. Sestrojení kolmice k ose o v bodě C. Kolmice musí procházet bodem C s přesností ±1 mm. Tolerance úhlu kolmice v bodě C jsou ±3°.

Sestrojení obrazu bodu A v osové souměrnosti. Tolerance úhlu kolmice v bodě A jsou ±3°. Sestrojení bodu B.

Zdroj: Matematika 9. ročník — 1. náhradní termín 2024, úloha 10

Výčet hodnocených situací v oficiálním klíči nemusí být úplný.

Úloha 11

Krychle má délku hrany 3 dm. Krychli rozdělíme vodorovným řezem na dva shodné hranoly a vytvoříme nové těleso.

O kolik dm² se zvětší povrch nového tělesa?

  • A) o 4,5 dm²
  • D) oba povrchy jsou stejné
  • B) o 9 dm²
  • E) jiný výsledek
  • C) o 18 dm²
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozměry hranolů

Řez vede v polovině výšky krychle, takže vzniknou dva kvádry s rozměry 3 dm, 3 dm a 1,5 dm. V novém tělese ve tvaru L je levý kvádr postavený na výšku 3 dm, pravý má výšku 1,5 dm. Oba mají hloubku 3 dm.

Povrchy před spojením

Původní krychle má povrch 6 · 3 · 3 = 54 dm². Jeden samostatný kvádr má povrch 2 · (3 · 3 + 3 · 1,5 + 3 · 1,5) = 36 dm². Oba kvádry mají dohromady 2 · 36 = 72 dm².

Odečtení styčných ploch

Kvádry se podle obrázku dotýkají obdélníkem o výšce 1,5 dm a hloubce 3 dm. Jeho obsah je 1,5 · 3 = 4,5 dm². Styčná plocha každého kvádru je uvnitř tělesa, proto ji odečteme dvakrát: 72 − 2 · 4,5 = 63 dm².

Výsledek

Povrch se zvětší o 63 − 54 = 9 dm². Správná je možnost B.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

B

Úloha 12

Dva sourozenci Eva a Michal šetří společně na dárek pro rodiče. Eva našetřila 40 % potřebné částky, Michal o 24 korun více než Eva. Sourozencům zbývá našetřit 72 korun.

Kolik korun stojí dárek?

  • A) 96 Kč
  • D) 1 920 Kč
  • B) 120 Kč
  • E) jiný výsledek
  • C) 480 Kč
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Sestavení rovnice

Cenu dárku v korunách označíme $x$. Eva našetřila $0{,}4x$ a Michal o 24 Kč více, tedy $0{,}4x + 24$. Když k jejich úsporám přičteme chybějících 72 Kč, dostaneme celou cenu dárku: $0{,}4x + 0{,}4x + 24 + 72 = x$.

Vyřešení rovnice

Sečteme členy na levé straně: $0{,}8x + 96 = x$. Od obou stran odečteme $0{,}8x$, takže $96 = 0{,}2x$. Obě strany vydělíme číslem $0{,}2$ a dostaneme $x = 480$.

Ověření a výsledek

Eva našetřila $0{,}4 \cdot 480 = 192$ Kč a Michal $192 + 24 = 216$ Kč. Dohromady mají $192 + 216 = 408$ Kč a do ceny dárku zbývá $480 - 408 = 72$ Kč, což souhlasí se zadáním. Dárek stojí 480 Kč, správná je možnost C.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

C

Úloha 13

V divadle bylo těsně před začátkem představení v sále obsazeno 70 % sedadel. Po začátku představení přišlo se zpožděním ještě 11 lidí a obsazenost sálu se tím zvýšila na 75 %.

Jaká je kapacita sálu?

  • A) méně než 200
  • D) 220
  • B) 200
  • E) více než 220
  • C) 210
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Změna obsazenosti

Obsazenost se zvýšila ze 70 % na 75 %, tedy o 5 procentních bodů. Příchozích 11 lidí proto obsadilo 5 % všech sedadel.

Celkový počet sedadel

Celých 100 % tvoří 100 : 5 = 20 takových dílů. Jestliže jeden díl představuje 11 sedadel, kapacita sálu je 11 · 20 = 220 sedadel.

Kontrola a výsledek

Původně bylo obsazeno 70 % z 220, tedy 154 sedadel. Po příchodu 11 lidí bylo obsazeno 165 sedadel, což je 75 % z 220. Kapacita sálu je 220 sedadel, správná je možnost D.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

D

Úloha 14

Tři kamarádi Petr, Cyril a Honza čtou komiksy. Petr přečetl o 3 komiksy více než Cyril, Honza přečetl o osminu komiksů více než Cyril. Petr a Honza přečetli stejný počet komiksů.

Kolik komiksů přečetl Petr?

  • A) 22
  • D) 26
  • B) 24
  • E) 27
  • C) 25
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Porovnání počtů komiksů

Petr přečetl o 3 komiksy více než Cyril. Honza přečetl o osminu Cyrilova počtu více než Cyril. Protože Petr a Honza přečetli stejně, musí být tato osmina rovna 3 komiksům.

Cyrilův počet komiksů

Jedna osmina Cyrilova počtu je 3, celý počet tedy získáme vynásobením osmi: $3 \cdot 8 = 24$. Cyril přečetl 24 komiksů.

Petrův počet komiksů

Petr přečetl $24 + 3 = 27$ komiksů. Ověříme Honzu: $24 + 24 : 8 = 24 + 3 = 27$, takže oba přečetli stejně. Petr přečetl 27 komiksů, správná je možnost E.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

E

Úloha 15.1

Všichni žáci 9. A a 9. B odpověděli v průzkumu, jakou střední školu chtějí studovat. Žáci chtějí na gymnázia (GYM), střední odborné školy (SOŠ) nebo střední odborná učiliště (SOU). Ti, kteří chtějí na střední odbornou školu, uvedli také obor zaměření – humanitní, technický či umělecký. Výsledky průzkumu jsou zaznamenány v grafech. Na gymnázia chce jít studovat 12 žáků. Nejmenší zájem je o odborná učiliště, kam chce jít 16 % žáků. Největší zájem je o střední odborné školy, na kterých chtějí studovat všichni, kteří nechtějí jít na gymnázia ani na odborná učiliště. Na uměleckou střední školu chtějí 3 žáci, 15 žáků na technicky zaměřenou střední školu, ostatní, kteří chtějí na střední odborné školy, by si vybrali humanitní obor.

Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Na uměleckou střední školu chce jít 6 % všech žáků.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Podíl žáků na gymnáziích

Z levého grafu víme, že na SOŠ chce jít 60 % žáků a na SOU 16 %. Na gymnázia tedy zbývá $100 - 60 - 16 = 24$ % všech žáků.

Celkový počet žáků

Na gymnázia chce jít 12 žáků, což je 24 % všech žáků. Jedno procento tedy odpovídá $12 : 24 = 0{,}5$ žáka. V obou třídách je dohromady $0{,}5 \cdot 100 = 50$ žáků.

Ověření tvrzení

Na uměleckou SOŠ chtějí jít 3 žáci z celkových 50. Jejich podíl je $\frac{3}{50} \cdot 100 = 6$ %. Tvrzení je pravdivé, odpověď je A.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 15.2

Všichni žáci 9. A a 9. B odpověděli v průzkumu, jakou střední školu chtějí studovat. Žáci chtějí na gymnázia (GYM), střední odborné školy (SOŠ) nebo střední odborná učiliště (SOU). Ti, kteří chtějí na střední odbornou školu, uvedli také obor zaměření – humanitní, technický či umělecký. Výsledky průzkumu jsou zaznamenány v grafech. Na gymnázia chce jít studovat 12 žáků. Nejmenší zájem je o odborná učiliště, kam chce jít 16 % žáků. Největší zájem je o střední odborné školy, na kterých chtějí studovat všichni, kteří nechtějí jít na gymnázia ani na odborná učiliště. Na uměleckou střední školu chtějí 3 žáci, 15 žáků na technicky zaměřenou střední školu, ostatní, kteří chtějí na střední odborné školy, by si vybrali humanitní obor.

Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

V 9. A a 9. B je celkem více než 50 žáků.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Podíl zájemců o gymnázia

Podle levého grafu chce na SOŠ 60 % žáků a na SOU 16 % žáků. Na gymnázia tedy zbývá 100 − 60 − 16 = 24 % žáků.

Celkový počet žáků

Na gymnázia chce 12 žáků, což je 24 % všech žáků. Jedno procento odpovídá 12 : 24 = 0,5 žáka. V obou třídách je dohromady 100 · 0,5 = 50 žáků.

Posouzení tvrzení

V 9. A a 9. B je celkem přesně 50 žáků. Tvrzení, že je jich více než 50, je nepravdivé (N).
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

Ne

Úloha 15.3

Všichni žáci 9. A a 9. B odpověděli v průzkumu, jakou střední školu chtějí studovat. Žáci chtějí na gymnázia (GYM), střední odborné školy (SOŠ) nebo střední odborná učiliště (SOU). Ti, kteří chtějí na střední odbornou školu, uvedli také obor zaměření – humanitní, technický či umělecký. Výsledky průzkumu jsou zaznamenány v grafech. Na gymnázia chce jít studovat 12 žáků. Nejmenší zájem je o odborná učiliště, kam chce jít 16 % žáků. Největší zájem je o střední odborné školy, na kterých chtějí studovat všichni, kteří nechtějí jít na gymnázia ani na odborná učiliště. Na uměleckou střední školu chtějí 3 žáci, 15 žáků na technicky zaměřenou střední školu, ostatní, kteří chtějí na střední odborné školy, by si vybrali humanitní obor.

Rozhodněte o každém z následujících tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Na gymnázia a na humanitní střední školy se chce hlásit stejný počet žáků.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Počet zájemců o SOŠ

V pravém grafu tvoří technické SOŠ polovinu všech zájemců o SOŠ. Tato polovina představuje 15 žáků, takže na SOŠ chce celkem 15 · 2 = 30 žáků.

Počet zájemců o humanitní obor

Od všech 30 zájemců o SOŠ odečteme 15 zájemců o technický obor a 3 zájemce o umělecký obor. Na humanitní SOŠ chce 30 − 15 − 3 = 12 žáků.

Porovnání a odpověď

Na gymnázia chce také 12 žáků. Oba počty jsou stejné, takže tvrzení je pravdivé. Odpověď je A.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 16.1

Deset zedníků dokončí stavbu budovy za 20 dní. Všichni zedníci jsou stejně výkonní a pracují rovnoměrným tempem.

Za kolik dní dokončí stavbu budovy 4 zedníci?

  • A) 10
  • D) 40
  • B) 12,5
  • E) 50
  • C) 22,5
  • F) 52,5
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Celková práce

Deset zedníků staví budovu 20 dní. Jeden zedník by na stejnou práci potřeboval desetkrát více času: $10 \cdot 20 = 200$ dní.

Doba pro čtyři zedníky

Čtyři stejně výkonní zedníci si práci rozdělí rovnoměrně, takže oproti jednomu zedníkovi potřebují čtvrtinu času: $200 : 4 = 50$ dní.

Výsledek

Čtyři zedníci dokončí stavbu za 50 dní. Správná je možnost E.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

E

Úloha 16.2

Deset zedníků dokončí stavbu budovy za 20 dní. Všichni zedníci jsou stejně výkonní a pracují rovnoměrným tempem.

Kolik zedníků dokončí stavbu budovy za 5 dní?

  • A) 10
  • D) 40
  • B) 12,5
  • E) 50
  • C) 22,5
  • F) 52,5
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Nepřímá úměrnost

Na stejnou stavbu potřebuje více stejně výkonných zedníků méně dní. Počet zedníků a doba stavby jsou nepřímo úměrné.

Výpočet počtu zedníků

5 dní je čtyřikrát kratší doba než 20 dní, protože 20 : 5 = 4. Zedníků proto musí být čtyřikrát více: 10 · 4 = 40.

Ověření a výsledek

Ověříme součin počtu zedníků a počtu dní: 10 · 20 = 200 a 40 · 5 = 200. Stavbu za 5 dní dokončí 40 zedníků. Správná je možnost D.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

D

Úloha 16.3

Deset zedníků dokončí stavbu budovy za 20 dní. Všichni zedníci jsou stejně výkonní a pracují rovnoměrným tempem.

Kolik dní bude trvat dokončení stavby budovy, jestliže na první polovině stavby pracuje 8 zedníků a současně na druhé polovině stavby pracuje 10 zedníků?

  • A) 10
  • D) 40
  • B) 12,5
  • E) 50
  • C) 22,5
  • F) 52,5
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Práce na polovině stavby

Deset zedníků dokončí celou stavbu za 20 dní, takže její polovinu dokončí za 20 : 2 = 10 dní. Jeden zedník by na polovinu stavby potřeboval 10 · 10 = 100 dní.

Doba práce obou skupin

Osm zedníků dokončí první polovinu za 100 : 8 = 12,5 dne. Deset zedníků dokončí druhou polovinu za 100 : 10 = 10 dní.

Dokončení celé stavby

Obě skupiny pracují současně, proto jejich doby nesčítáme. Celá budova bude hotová, až bude dokončena i první polovina, která trvá déle. Stavba tedy bude dokončena za 12,5 dne, správně je B.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

B