← Zpět

Přijímací testy 9. ročník

Podkategorie: Matematika 9. ročník — 2. náhradní termín 2022

31 úloh

Úloha 1

Vypište všechny dělitele čísla 95, které jsou větší než 1 a menší než 95.

Zobrazit odpověď

5; 19

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozklad čísla 95

Číslo 95 končí číslicí 5, což znamená, že je dělitelné pěti. Zkusíme tedy číslo 95 vydělit pěti: $95 \div 5 = 19$.

Kontrola dalších dělitelů

Číslo 19 je prvočíslo (má pouze dva dělitele: 1 a 19). To znamená, že dělitele čísla 95 jsou pouze 1, 5, 19 a 95.

Výběr správných dělitelů

Zadání požaduje dělitele, kteří jsou větší než 1 a menší než 95. Z našeho seznamu (1, 5, 19, 95) tedy vybereme pouze čísla 5 a 19.

Závěr

Dělitelé čísla 95, kteří splňují podmínku, jsou 5 a 19.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 2.1

Vypočtěte:

$\displaystyle \left( -3 \right) ^2 - 5 ^2 - 4 \cdot \left( -4 \right) =$

Zobrazit odpověď

0

Úloha 2.2

Vypočtěte:

$\displaystyle \left( 0,08 - 1 \right) \div 0,2=$

Zobrazit odpověď

-4,6

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Výpočet v závorce

Nejdříve vypočítáme výraz v závorce. Od čísla 0,08 odečteme číslo 1. $0,08 - 1 = -0,92$

Dělení

Výsledek ze závorky vydělíme číslem 0,2. $-0,92 \div 0,2 = -4,6$

Pomoci si můžeme posunutím desetinné čárky u obou čísel o jedno místo doprava, což nám dá stejný výsledek jako $-9,2 \div 2 = -4,6$.

Závěr

Výsledkem celého výrazu je tedy $-4,6$.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 3.1

Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle \left( \frac{12}{5} \cdot \frac{3}{20} - \frac{3}{20} \right) \div \frac{7}{25}=$

Zobrazit odpověď

3/4

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Výpočet v závorce

Nejdříve vypočítáme výraz v závorce. Můžeme si všimnout, že zlomek $\frac{3}{20}$ se v závorce vyskytuje dvakrát, můžeme ho tedy vytknout pro snazší výpočet:
$\frac{12}{5} \cdot \frac{3}{20} - \frac{3}{20} = \frac{3}{20} \cdot \left( \frac{12}{5} - 1 \right) = \frac{3}{20} \cdot \frac{7}{5} = \frac{21}{100}$
(Stejný výsledek dostaneme i postupným násobením: $\frac{36}{100} - \frac{15}{100} = \frac{21}{100}$).

Dělení zlomků

Výsledek ze závorky nyní vydělíme zlomkem $\frac{7}{25}$. Dělení zlomkem je totéž jako násobení jeho převrácenou hodnotou:
$\frac{21}{100} \div \frac{7}{25} = \frac{21}{100} \cdot \frac{25}{7}$

Krácení a výsledek

Před násobením zlomky vykrátíme (číslo $21$ s $7$ a číslo $25$ se $100$):
$\frac{21}{100} \cdot \frac{25}{7} = \frac{3}{4} \cdot \frac{1}{1} = \mathbf{\frac{3}{4}}$
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 3.2

Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle \frac{12}{\displaystyle 2 + \frac{2}{3} } \cdot \frac{\displaystyle 2 \cdot \frac{2}{3} }{18} =$

Zobrazit odpověď

1/3

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Úprava prvního zlomku

Nejdříve vypočítáme jmenovatel prvního zlomku:
$2 + \frac{2}{3} = \frac{6}{3} + \frac{2}{3} = \frac{8}{3}$


Nyní upravíme celý první zlomek (rozdělíme čitatele jmenovatelem):
$\frac{12}{\frac{8}{3}} = 12 \cdot \frac{3}{8} = \frac{36}{8} = \frac{9}{2}$

Úprava druhého zlomku

Vypočítáme čitatel druhého zlomku:
$2 \cdot \frac{2}{3} = \frac{4}{3}$


Nyní upravíme celý druhý zlomek:
$\frac{\frac{4}{3}}{18} = \frac{4}{3 \cdot 18} = \frac{4}{54} = \frac{2}{27}$

Vynásobení výsledků

Nakonec vynásobíme upravené hodnoty obou zlomků. Při násobení můžeme krátit dvojky:
$\frac{9}{2} \cdot \frac{2}{27} = \frac{9}{27} = \frac{1}{3}$

Závěr

Výsledný zlomek v základním tvaru je $\mathbf{\frac{1}{3}}$.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 4.1

Zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky ani znak pro odmocninu):

$\displaystyle \left( 10 {\rm x} -8 \right) - {\rm x} \cdot \sqrt{100 - 64} =$

Zobrazit odpověď

4x−8

Úloha 4.2

Do rámečků doplňte chybějící čísla tak, aby platila rovnost.

$\displaystyle \left( {\rm y} + \boxed{\vphantom{10}\hphantom{10}} \right) ^2 = y^2 + 10 {\rm y} + \boxed{\vphantom{10}\hphantom{10}}$

Zobrazit odpověď

5, 25

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Výběr vhodného vzorce

Zadaný výraz má tvar druhé mocniny součtu dvou členů: $(a + b)^2$. Pro jeho umocnění použijeme vzorec:
$(a + b)^2 = a^2 + 2ab + b^2$

Určení prvního chybějícího čísla

Srovnáme levou stranu zadané rovnosti se vzorcem. Vidíme, že první člen je $y$, tedy $a = y$.
Prostřední člen na pravé straně vzorce je $2ab$. V našem příkladu je tento člen roven $10y$. Můžeme tedy sestavit rovnici:
$2 \cdot y \cdot b = 10y$
$2b = 10$
$b = 5$
Do prvního rámečku v závorce tedy patří číslo 5.

Určení druhého chybějícího čísla

Poslední člen na pravé straně vzorce je $b^2$. Protože jsme zjistili, že $b = 5$, stačí toto číslo umocnit:
$b^2 = 5^2 = 25$
Do druhého rámečku na pravé straně rovnosti tedy patří číslo 25.

Doplněná rovnost

Po doplnění obou zjištěných čísel dostáváme platnou rovnost:
$(y + 5)^2 = y^2 + 10y + 25$
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 4.3

Zjednodušte (výsledný výraz nesmí obsahovat závorky):

$\displaystyle \left( 6 {\rm n} + 1 \right) \cdot \left( 1-2{\rm n} -4{\rm n} \right) + \left( 1-2{\rm n} \right) \cdot \left( -4{\rm n} \right) =$

Zobrazit odpověď

−28n²−4n+1

Úloha 5.1

Řešte rovnici:

$\displaystyle {\rm x} + 0,2 \cdot \left( 5 {\rm x} + 0,9 \right) = {\rm x} \div 5$

Zobrazit odpověď

−0,1

Úloha 5.2

Řešte rovnici:

$\displaystyle 7 \cdot \frac{ {\rm y} -3}{6} - \frac{6 {\rm y}+6 }{9} = \frac{1}{3}$

Zobrazit odpověď

9

Úloha 6.1

Stejné činky jsou baleny po 6 kusech do stejných krabic.
V obchodě se sportovními potřebami mají čtyři krabice s činkami, dvě z těchto krabic jsou plné, dvě poloprázdné a vše dohromady váží 47 kg.
V každé poloprázdné krabici zůstaly jen 3 činky.
Obě poloprázdné krabice s činkami váží celkem 16 kg.

Vypočtěte, kolik kilogramů váží jedna plná krabice s činkami.

Zobrazit odpověď

15,5

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Hmotnost dvou plných krabic

Ze zadání víme, že čtyři krabice (dvě plné a dvě poloprázdné) váží dohromady 47 kg. Také víme, že obě poloprázdné krabice váží celkem 16 kg. Když od celkové hmotnosti všech krabic odečteme hmotnost těch poloprázdných, zbude nám hmotnost dvou plných krabic:
47 - 16 = 31\text{ kg}

Výpočet pro jednu krabici

Pokud dvě stejné plné krabice váží dohromady 31 kg, hmotnost jedné z nich zjistíme tak, že 31 kg rozdělíme na dvě stejné poloviny (vydělíme dvěma):
31 : 2 = 15,5\text{ kg}

Závěr

Jedna plná krabice s činkami váží 15,5 kg.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 6.2

Stejné činky jsou baleny po 6 kusech do stejných krabic.
V obchodě se sportovními potřebami mají čtyři krabice s činkami, dvě z těchto krabic jsou plné, dvě poloprázdné a vše dohromady váží 47 kg.
V každé poloprázdné krabici zůstaly jen 3 činky.
Obě poloprázdné krabice s činkami váží celkem 16 kg.

Vypočtěte, kolik kilogramů váží jedna činka.

Zobrazit odpověď

2,5

Zobrazit postup řešení (6 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Váha jedné poloprázdné krabice

Ze zadání víme, že obě poloprázdné krabice s činkami váží celkem 16 kg. Protože jsou obě krabice stejné, jedna poloprázdná krabice váží přesně polovinu:
$16 \div 2 = 8$ kg.
V této krabici jsou 3 činky.

Váha dvou plných krabic

Máme celkem čtyři krabice (dvě plné a dvě poloprázdné), které dohromady váží 47 kg. Když od této váhy odečteme váhu dvou poloprázdných krabic (16 kg), zbyde nám váha dvou plných krabic:
$47 - 16 = 31$ kg.

Váha jedné plné krabice

Jedna plná krabice váží polovinu z 31 kg:
$31 \div 2 = 15,5$ kg.
V plné krabici je 6 činek.

Rozdíl v počtu činek

Rozdíl mezi plnou krabicí (6 činek) a poloprázdnou krabicí (3 činky) jsou právě 3 činky. Rozdíl v jejich váze je:
$15,5 - 8 = 7,5$ kg.
Tři činky tedy váží 7,5 kg.

Váha jedné činky

Jednu činku vypočítáme tak, že váhu tří činek vydělíme třemi:
$7,5 \div 3 = 2,5$ kg.

Výsledek

Jedna činka váží 2,5 kg.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 6.3

Stejné činky jsou baleny po 6 kusech do stejných krabic.
V obchodě se sportovními potřebami mají čtyři krabice s činkami, dvě z těchto krabic jsou plné, dvě poloprázdné a vše dohromady váží 47 kg.
V každé poloprázdné krabici zůstaly jen 3 činky.
Obě poloprázdné krabice s činkami váží celkem 16 kg.

Vypočtěte, kolik kilogramů váží jedna prázdná krabice.

Zobrazit odpověď

0,5

Zobrazit postup řešení (6 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Hmotnost jedné poloprázdné krabice

Ze zadání víme, že dvě poloprázdné krabice váží celkem $16\text{ kg}$. Jedna poloprázdná krabice tedy váží polovinu:
$16 : 2 = 8\text{ kg}$

Hmotnost dvou plných krabic

Všechny čtyři krabice (dvě plné a dvě poloprázdné) váží dohromady $47\text{ kg}$. Od této celkové hmotnosti odečteme hmotnost obou poloprázdných krabic:
$47 - 16 = 31\text{ kg}$
Dvě plné krabice tedy váží dohromady $31\text{ kg}$.

Hmotnost jedné plné krabice

Jedna plná krabice váží polovinu z $31\text{ kg}$:
$31 : 2 = 15,5\text{ kg}$

Hmotnost tří činek

Plná krabice obsahuje $6$ činek, zatímco poloprázdná krabice obsahuje jen $3$ činky. Rozdíl v jejich hmotnosti tvoří právě ty $3$ činky, o které je plná krabice těžší:
$15,5 - 8 = 7,5\text{ kg}$
Zjistili jsme, že $3$ činky váží $7,5\text{ kg}$.

Hmotnost prázdné krabice

Poloprázdná krabice se skládá z prázdné krabice a $3$ činek. Pokud od její celkové hmotnosti ($8\text{ kg}$) odečteme hmotnost těchto $3$ činek ($7,5\text{ kg}$), získáme hmotnost samotné krabice:
$8 - 7,5 = 0,5\text{ kg}$

Závěr

Jedna prázdná krabice váží $0,5\text{ kg}$.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 7.1

Z nádvoří se chodí nahoru na ochoz věže po 80 stejných vyšších schodech, zatímco zpět na nádvoří se chodí dolů jiným schodištěm po 96 stejných nižších schodech.
Obě schodiště jsou ve dvou místech propojena odpočívadly.
Václav šel z nádvoří nahoru a po 60 schodech potkal na 2. odpočívadle Danu, která šla dolů.
Když Dana sešla ještě o 30 schodů níže, potkala na 1. odpočívadle Evu, která šla nahoru.

Vypočtěte, kolik schodů sešla Dana dolů z ochozu, než potkala Václava.

Zobrazit odpověď

24

Úloha 7.2

Z nádvoří se chodí nahoru na ochoz věže po 80 stejných vyšších schodech, zatímco zpět na nádvoří se chodí dolů jiným schodištěm po 96 stejných nižších schodech.
Obě schodiště jsou ve dvou místech propojena odpočívadly.
Václav šel z nádvoří nahoru a po 60 schodech potkal na 2. odpočívadle Danu, která šla dolů.
Když Dana sešla ještě o 30 schodů níže, potkala na 1. odpočívadle Evu, která šla nahoru.

Vypočtěte, kolik schodů vyšla Eva nahoru z nádvoří, než potkala Danu.

Zobrazit odpověď

35

Úloha 8.1

Obrazec se skládá z tmavého čtverce, dvou shodných bílých rovnoramenných trojúhelníků a dvou shodných bílých lichoběžníků.
(S každou stranou čtverce splývá základna jednoho bílého útvaru.)
Tmavý čtverec má obsah 144 cm², což je polovina obsahu celého obrazce.
Jeden trojúhelník má obsah 30 cm².
Délka kratší základny lichoběžníku je 9 cm.

Vypočtěte v cm výšku na základnu rovnoramenného trojúhelníku.

Zobrazit odpověď

5 cm

Úloha 8.2

Obrazec se skládá z tmavého čtverce, dvou shodných bílých rovnoramenných trojúhelníků a dvou shodných bílých lichoběžníků.
(S každou stranou čtverce splývá základna jednoho bílého útvaru.)
Tmavý čtverec má obsah 144 cm², což je polovina obsahu celého obrazce.
Jeden trojúhelník má obsah 30 cm².
Délka kratší základny lichoběžníku je 9 cm.

Vypočtěte v cm výšku lichoběžníku.

Zobrazit odpověď

4 cm

Úloha 9

V rovině leží body A, S a přímka p procházející bodem A.

Bod A je vrchol rovnoběžníku ABCD. Bod S je střed tohoto rovnoběžníku.
Na přímce p leží vrchol B rovnoběžníku ABCD. Úhel ASB má velikost 120°.

Sestrojte vrcholy B, C, D rovnoběžníku ABCD, označte je písmeny a rovnoběžník narýsujte.

Zobrazit odpověď
Odpověď
Úloha 10

V rovině leží body C, Q a přímka p.

Bod C je vrchol rovnoramenného trojúhelníku ABC se základnou AB.
Ramena mají délku 5 cm. Na přímce p leží jeden vrchol trojúhelníku ABC.
Bodem Q prochází osa souměrnosti trojúhelníku ABC.

Sestrojte vrcholy A, B trojúhelníku ABC, označte je písmeny a trojúhelník narýsujte. Najděte všechna řešení.

Zobrazit odpověď
Odpověď
Úloha 11.1
skupina úloh: 3 správně = 4 body; 2 správně = 2 body; 1 správně = 0 bodů

Ve čtvercové síti jsou z tmavých čtverců složeny tři útvary A, B, C. Každý z nich má pouze jednu osu souměrnosti.
V každém útvaru přemístíme jediný tmavý čtverec tak, aby měl upravený útvar co nejvíce různých os souměrnosti (sestrojených svisle, vodorovně nebo šikmo).

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Správně upravený útvar A má pouze 2 osy souměrnosti.

Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 11.2
skupina úloh: 3 správně = 4 body; 2 správně = 2 body; 1 správně = 0 bodů

Ve čtvercové síti jsou z tmavých čtverců složeny tři útvary A, B, C. Každý z nich má pouze jednu osu souměrnosti.
V každém útvaru přemístíme jediný tmavý čtverec tak, aby měl upravený útvar co nejvíce různých os souměrnosti (sestrojených svisle, vodorovně nebo šikmo).

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Správně upravený útvar B má pouze 2 osy souměrnosti.

Zobrazit odpověď

Ne

Úloha 11.3
skupina úloh: 3 správně = 4 body; 2 správně = 2 body; 1 správně = 0 bodů

Ve čtvercové síti jsou z tmavých čtverců složeny tři útvary A, B, C. Každý z nich má pouze jednu osu souměrnosti.
V každém útvaru přemístíme jediný tmavý čtverec tak, aby měl upravený útvar co nejvíce různých os souměrnosti (sestrojených svisle, vodorovně nebo šikmo).

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Správně upravený útvar C má pouze 1 osu souměrnosti.

Zobrazit odpověď

Ne

Úloha 12

Čtyřúhelník je rozdělen na dva tmavé rovnostranné trojúhelníky, jeden bílý čtyřúhelník a jeden bílý trojúhelník.

Jaká je velikost úhlu φ?

Velikosti úhlů neměřte, ale vypočtěte.

  • A) 105°
  • D) 120°
  • B) 110°
  • E) větší než 120°
  • C) 115°
Zobrazit odpověď

E

Úloha 13

Podstavou trojbokého kolmého hranolu je pravoúhlý trojúhelník, jehož dvě delší strany měří 17 cm a 15 cm. Výška hranolu je 5 cm. Obě podstavy hranolu jsou tmavé, ostatní stěny jsou bílé.Ze čtyř těchto trojbokých hranolů je slepeno těleso (viz obrázek), které má dvě shodné stěny tmavé a zbývající čtyři stěny bílé.

Jaký obsah mají dohromady všechny bílé stěny slepeného tělesa?

  • A) menší než 300 cm²
  • D) 470 cm²
  • B) 300 cm²
  • E) větší než 470 cm²
  • C) 330 cm²
Zobrazit odpověď

D

Úloha 14

Podstavou trojbokého kolmého hranolu je pravoúhlý trojúhelník, jehož dvě delší strany měří 17 cm a 15 cm. Výška hranolu je 5 cm. Obě podstavy hranolu jsou tmavé, ostatní stěny jsou bílé.Ze čtyř těchto trojbokých hranolů je slepeno těleso (viz obrázek), které má dvě shodné stěny tmavé a zbývající čtyři stěny bílé.

Jaký je objem slepeného tělesa?

  • A) 960 cm³
  • D) 1360 cm³
  • B) 1200 cm³
  • E) jiný objem
  • C) 1280 cm³
Zobrazit odpověď

B

Úloha 15.1

Do prosince roku 2020 prodělal covid-19 každý dvacátý Čech.

Kolik procent Čechů prodělalo covid-19 do prosince roku 2020?

  • A) 4 %
  • D) 7 %
  • B) 5 %
  • E) 8 %
  • C) 6 %
  • F) jiný počet procent
Zobrazit odpověď

B

Úloha 15.2

Počet novorozenců tvořil v dubnu $\displaystyle \frac{26}{25}$ počtu novorozenců v březnu.

O kolik procent byl počet novorozenců v dubnu vyšší než v březnu?

  • A) 4 %
  • D) 7 %
  • B) 5 %
  • E) 8 %
  • C) 6 %
  • F) jiný počet procent
Zobrazit odpověď

A

Úloha 15.3

Teplá kapalina v nádobě po vychladnutí zmenšila svůj objem o $\displaystyle \frac{2}{27}$ .

O kolik procent byl objem teplé kapaliny větší než objem vychladlé kapaliny?

  • A) 4 %
  • D) 7 %
  • B) 5 %
  • E) 8 %
  • C) 6 %
  • F) jiný počet procent
Zobrazit odpověď

E

Úloha 16.1

Řada je vytvořena z celých čísel. První trojice čísel je 0, 1, 2.
Každou další trojici vytvoříme tak, že jednotlivá čísla z předchozí trojice zvětšíme o 1.

V řadě je na 1. až 18. místě následujících 18 čísel:
0, 1, 2, 1, 2, 3, 2, 3, 4, 3, 4, 5, 4, 5, 6, 5, 6, 7, …

Určete, na kolikátém místě řady je poprvé číslo 12.

Zobrazit odpověď

33

Zobrazit postup řešení (5 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Složení řady

Řada se skládá z trojic čísel. První trojice je 0, 1, 2. Každá další trojice začíná číslem o 1 vyšším než ta předchozí.

Hledání první dvanáctky

V každé trojici jsou čísla uspořádána od nejmenšího po největší. Číslo 12 se tedy poprvé objeví jako největší (poslední) číslo v nějaké trojici.
Pokud má být v trojici největší číslo 12, musí tato trojice vypadat takto: 10, 11, 12.

Pořadí trojice

Musíme zjistit, o kolikátou trojici se jedná:
  • 1. trojice začíná číslem 0.
  • 2. trojice začíná číslem 1.
  • 3. trojice začíná číslem 2.
Vidíme, že pořadí trojice je vždy o 1 větší než číslo, kterým začíná. Trojice začínající číslem 10 je tedy 11. trojice v pořadí.

Výpočet místa

Každá trojice zabírá 3 místa v řadě. Jedenáctá trojice končí na místě:
$11 \cdot 3 = 33$.

Výsledek

Číslo 12 je v jedenácté trojici na posledním místě, nachází se tedy poprvé na 33. místě.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 16.2

Řada je vytvořena z celých čísel. První trojice čísel je 0, 1, 2.
Každou další trojici vytvoříme tak, že jednotlivá čísla z předchozí trojice zvětšíme o 1.

V řadě je na 1. až 18. místě následujících 18 čísel:
0, 1, 2, 1, 2, 3, 2, 3, 4, 3, 4, 5, 4, 5, 6, 5, 6, 7, …

Určete, na kolika místech řady je mezi prvními 125 čísly uvedeno liché číslo.

Zobrazit odpověď

62

Zobrazit postup řešení (5 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozdělení na trojice

Celou řadu tvoří trojice čísel. Prvních 125 čísel si můžeme rozdělit na 41 celých trojic a zbylá 2 čísla (protože $125 = 41 \cdot 3 + 2$).

Lichá čísla v trojicích

Podíváme se, kolik lichých čísel je v každé trojici:
  • 1. trojice (0, 1, 2) má 1 liché číslo.
  • 2. trojice (1, 2, 3) má 2 lichá čísla.
  • 3. trojice (2, 3, 4) má opět 1 liché číslo.
  • 4. trojice (3, 4, 5) má opět 2 lichá čísla.
Vzor se pravidelně střídá: liché trojice (1., 3., 5., ...) mají 1 liché číslo, sudé trojice (2., 4., 6., ...) mají 2 lichá čísla.

Počet v 41 trojicích

Mezi prvními 41 trojicemi je:
  • 21 lichých trojic (1., 3., ..., 41.), každá má jedno liché číslo: $21 \cdot 1 = 21$.
  • 20 sudých trojic (2., 4., ..., 40.), každá má dvě lichá čísla: $20 \cdot 2 = 40$.
Dohromady je v celých trojicích $21 + 40 = 61$ lichých čísel.

Poslední dvě čísla

Zbývá určit 124. a 125. číslo. Tato čísla patří do 42. trojice. Ta vznikne zvětšením čísel ze 41. trojice (40, 41, 42) o jedna, tedy je to (41, 42, 43).
  • 124. číslo je 41 (liché).
  • 125. číslo je 42 (sudé).
Tím získáme ještě 1 liché číslo.

Celkový součet

Mezi prvními 125 čísly je celkem $61 + 1 = 62$ lichých čísel.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 16.3

Řada je vytvořena z celých čísel. První trojice čísel je 0, 1, 2.
Každou další trojici vytvoříme tak, že jednotlivá čísla z předchozí trojice zvětšíme o 1.

V řadě je na 1. až 18. místě následujících 18 čísel:
0, 1, 2, 1, 2, 3, 2, 3, 4, 3, 4, 5, 4, 5, 6, 5, 6, 7, …

Určete, které číslo je na 152. místě řady.

Zobrazit odpověď

51

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozdělení na trojice

Čísla v řadě jsou rozdělena do trojic: (0, 1, 2), (1, 2, 3), (2, 3, 4) a tak dále. Každá další trojice začíná o 1 větším číslem než ta předchozí.

Která trojice to je?

Potřebujeme najít číslo na 152. místě. Protože jsou čísla po trojicích, vydělíme 152 číslem 3:
$152 : 3 = 50$ (zbytek 2)
To znamená, že před námi je 50 celých trojic a hledané číslo je druhé v pořadí v 51. trojici.

Čím začíná 51. trojice?

Podíváme se, jak trojice začínají:
1. trojice začíná 0.
2. trojice začíná 1.
3. trojice začíná 2.
Vidíme, že trojice vždy začíná číslem, které je o 1 menší než její pořadové číslo. 51. trojice tedy musí začínat číslem $51 - 1 = 50$.

Výsledek

51. trojice vypadá takto: (50, 51, 52). Hledané 152. místo je druhé v této trojici, což je číslo 51.
Pomohlo vám toto řešení?