← Zpět

Přijímací testy 7. ročník

Podkategorie: Matematika 7. ročník — 1. řádný termín 2019

30 úloh

Úloha 1

Vypočtěte, kolik procent je 150 gramů ze tří čtvrtin kilogramu.

Zobrazit odpověď

20

Úloha 2.1

Vypočtěte:

$\displaystyle 25 \cdot 0,2 - 0,2 \cdot 15 =$

Zobrazit odpověď

2

Zobrazit postup řešení (5 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor výrazu

Máme vypočítat hodnotu výrazu $25 \cdot 0,2 - 0,2 \cdot 15$. Všimneme si, že v obou částech výrazu (součinech) se vyskytuje stejné číslo $0,2$. To nám dává možnost využít výhodnějšího postupu.

Krok 1: Využití společného činitele

Číslo $0,2$ můžeme „vytknout“ před závorku. Tím se celý výpočet zjednoduší na násobení deseti:
$0,2 \cdot (25 - 15)$

Krok 2: Výpočet v závorce

Nejdříve vypočítáme rozdíl čísel v závorce:
$25 - 15 = 10$

Krok 3: Dokončení výpočtu

Nakonec vynásobíme číslo $0,2$ výsledkem ze závorky:
$0,2 \cdot 10 = 2$

Závěr

Výsledkem celého výrazu je číslo 2.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 2.2

Vypočtěte:

$\displaystyle 0,03 \div \left( -0,12 \right) -0,5=$

Zobrazit odpověď

-0,75

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor výrazu

V zadaném výrazu $0,03 \div (-0,12) - 0,5$ má přednost dělení před odčítáním. Budeme tedy postupovat podle pravidel o přednosti operací.

Krok 1: Dělení

Nejdříve vypočítáme dělení: $0,03 \div (-0,12)$. Výsledek bude záporný, protože dělíme kladné číslo číslem záporným.
Pro snadnější výpočet si můžeme obě čísla vynásobit stem (posunout desetinnou čárku o dvě místa doprava):
$3 \div (-12) = -\frac{3}{12} = -\frac{1}{4}$
V desetinných číslech je to $-0,25$.

Krok 2: Odčítání

Nyní k výsledku dělení odečteme číslo $0,5$:
$-0,25 - 0,5 = -0,75$

Závěr

Výsledkem celého výrazu je číslo $-0,75$ (nebo $-\frac{3}{4}$).
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 3.1

Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle \frac{6}{7} \cdot \left( \frac{5}{6}- \frac{3}{4} \right) -1=$

Zobrazit odpověď

-13/14

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Krok 1: Výpočet závorky

Nejdříve vypočítáme rozdíl v závorce. Společným jmenovatelem čísel 6 a 4 je 12.
$\frac{5}{6} - \frac{3}{4} = \frac{10}{12} - \frac{9}{12} = \frac{1}{12}$

Krok 2: Násobení

Zlomek před závorkou vynásobíme výsledkem ze závorky. Při násobení můžeme krátit čitatele 6 a jmenovatele 12 číslem 6.
$\frac{6}{7} \cdot \frac{1}{12} = \frac{1}{7} \cdot \frac{1}{2} = \frac{1}{14}$

Krok 3: Odečtení jedničky

Nakonec od výsledku odečteme 1. Jedničku si vyjádříme jako zlomek se jmenovatelem 14.
$\frac{1}{14} - 1 = \frac{1}{14} - \frac{14}{14} = -\frac{13}{14}$

Závěr

Výsledný zlomek v základním tvaru je $-\frac{13}{14}$.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 3.2

Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle \frac{\displaystyle \frac{9}{4} \div \frac{15}{2} }{\displaystyle 3 \cdot \frac{2}{15}+ \frac{2}{5} } =$

Zobrazit odpověď

3/8

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Krok 1: Výpočet čitatele

Nejdříve vypočítáme čitatel složeného zlomku. Dělení zlomků převedeme na násobení převrácenou hodnotou druhého zlomku:
$\frac{9}{4} \div \frac{15}{2} = \frac{9}{4} \cdot \frac{2}{15} = \frac{18}{60}$
Zlomek vykrátíme číslem 6:
$\frac{18}{60} = \frac{3}{10}$

Krok 2: Výpočet jmenovatele

Nyní vypočítáme jmenovatel složeného zlomku. Nejdříve vynásobíme celé číslo se zlomkem a poté přičteme druhý zlomek:
$3 \cdot \frac{2}{15} + \frac{2}{5} = \frac{6}{15} + \frac{2}{5}$
Zlomek $\frac{6}{15}$ vykrátíme číslem 3:
$\frac{2}{5} + \frac{2}{5} = \frac{4}{5}$

Krok 3: Celkový výsledek

Nakonec vydělíme výsledek z čitatele výsledkem ze jmenovatele:
$\frac{\frac{3}{10}}{\frac{4}{5}} = \frac{3}{10} \div \frac{4}{5} = \frac{3}{10} \cdot \frac{5}{4} = \frac{15}{40}$
Výsledek zapíšeme zlomkem v základním tvaru (vykrátíme číslem 5):
$\frac{15}{40} = \mathbf{\frac{3}{8}}$
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 4.1

Automobil široký 1 770 mm jel v jízdním pruhu širokém 3 m 25 cm. Jízdní pruh se zúžil o půl metru.

Vypočtěte, o kolik centimetrů je zúžený jízdní pruh širší než automobil.

Zobrazit odpověď

98

Zobrazit postup řešení (5 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Šířka jízdního pruhu v centimetrech

Původní šířka jízdního pruhu je 3 m 25 cm. Pro snadnější výpočet si ji převedeme na centimetry:
3 m = 300 cm
300 cm + 25 cm = 325 cm

Zúžení jízdního pruhu

Jízdní pruh se zúžil o půl metru, což je 50 cm. Novou šířku pruhu zjistíme odečtením:
325 cm - 50 cm = 275 cm

Šířka automobilu v centimetrech

Šířka automobilu je 1 770 mm. Převedeme ji na centimetry (10 mm = 1 cm):
1 770 mm = 177 cm

Výpočet rozdílu

Nakonec zjistíme, o kolik centimetrů je zúžený pruh širší než automobil:
275 cm - 177 cm = 98 cm

Výsledek

Zúžený jízdní pruh je o 98 cm širší než automobil.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 4.2

Cesta z Prahy do Žiliny autobusem trvala 6 hodin a 20 minut, vlakem jen 4 hodiny a 45 minut.

Vypočtěte, o kolik minut trvala cesta autobusem déle než vlakem.

Zobrazit odpověď

95

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Čas cesty autobusem

Nejdříve si oba časy převedeme na minuty. Víme, že jedna hodina má 60 minut. Cesta autobusem trvala 6 hodin a 20 minut, což vypočítáme jako: $6 \cdot 60 + 20 = 360 + 20 = 380$ minut.

Čas cesty vlakem

Podobně převedeme i čas cesty vlakem. Ta trvala 4 hodiny a 45 minut: $4 \cdot 60 + 45 = 240 + 45 = 285$ minut.

Rozdíl v časech

Nyní zjistíme rozdíl v minutách tak, že od delší cesty odečteme tu kratší: $380 - 285 = 95$ minut.

Výsledek

Cesta autobusem trvala o 95 minut déle než cesta vlakem.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 5.1

Martin má krok dlouhý 60 cm a jeho tatínek 90 cm. Od školy k nim domů vede jediná cesta a Martin na ní udělá 1 200 kroků.

Vypočtěte, kolik kroků na této cestě udělá tatínek.

Zobrazit odpověď

800

Úloha 5.2

Martin má krok dlouhý 60 cm a jeho tatínek 90 cm. Od školy k nim domů vede jediná cesta a Martin na ní udělá 1 200 kroků.

Tatínek vyrazil z domova naproti Martinovi, který šel touto cestou od školy domů. Než se setkali, udělali oba stejný počet kroků.

Vypočtěte, kolik kroků udělal Martin od školy k místu setkání.

Zobrazit odpověď

480

Úloha 6.1

Všechny modré a červené kuličky jsou rozděleny do tří stejně početných skupin A, B, C po 120 kuličkách. Ve skupině A jsou jen modré kuličky a ve skupině B jen červené kuličky. Skupina C obsahuje čtvrtinu z celkového počtu modrých kuliček a zbytek červených.

Určete počet modrých kuliček ve skupině C.

Zobrazit odpověď

40

Úloha 6.2

Všechny modré a červené kuličky jsou rozděleny do tří stejně početných skupin A, B, C po 120 kuličkách. Ve skupině A jsou jen modré kuličky a ve skupině B jen červené kuličky. Skupina C obsahuje čtvrtinu z celkového počtu modrých kuliček a zbytek červených.

Určete počet všech červených kuliček.

Zobrazit odpověď

200

Úloha 6.3

Všechny modré a červené kuličky jsou rozděleny do tří stejně početných skupin A, B, C po 120 kuličkách. Ve skupině A jsou jen modré kuličky a ve skupině B jen červené kuličky. Skupina C obsahuje čtvrtinu z celkového počtu modrých kuliček a zbytek červených.

Vyjádřete v základním tvaru poměr počtu modrých a počtu červených kuliček ve skupině C (v uvedeném pořadí).

Zobrazit odpověď

1 : 2

Úloha 7.1

Ze dvou krychlí s hranou délky 10 cm jsme vytvořili dvě nová tělesa. První těleso vzniklo z krychle po odříznutí části tvaru kvádru. Druhé těleso vzniklo z krychle po odříznutí části tvaru trojbokého hranolu. Nejkratší hrana prvního i druhého tělesa měří 7 cm.

Vypočtěte v cm³ objem prvního tělesa.

Zobrazit odpověď

700 cm³

Úloha 7.2

Ze dvou krychlí s hranou délky 10 cm jsme vytvořili dvě nová tělesa. První těleso vzniklo z krychle po odříznutí části tvaru kvádru. Druhé těleso vzniklo z krychle po odříznutí části tvaru trojbokého hranolu. Nejkratší hrana prvního i druhého tělesa měří 7 cm.

Vypočtěte v cm³ objem druhého tělesa.

Zobrazit odpověď

850 cm³

Úloha 8.1

V rovině leží bod P a úhel TCU.

Sestrojte a označte písmenem osu o úhlu TCU.

Zobrazit odpověď
Odpověď
Úloha 8.2

V rovině leží bod P a úhel TCU.

Bod C je vrchol rovnoramenného trojúhelníku ABC se základnou AB. Ramena AC a BC tohoto trojúhelníku leží na polopřímkách CT a CU. Bod P leží na straně AB.

Sestrojte a označte písmeny chybějící vrcholy trojúhelníku ABC a trojúhelník narýsujte.

Zobrazit odpověď
Odpověď
Úloha 9

V rovině leží kružnice k se středem S, přímka p a bod D.

Bod D je vrchol obdélníku ABCD. Na přímce p leží strana AB tohoto obdélníku. Vrchol C leží na kružnici k.

Sestrojte a označte písmeny chybějící vrcholy obdélníku ABCD a obdélník narýsujte. Najděte všechna řešení.

Zobrazit odpověď
Odpověď
Úloha 10.1
skupina úloh: 3 správně = 4 body; 2 správně = 2 body; 1 správně = 0 bodů

Tři obrazce byly složeny z 9 shodných čtverců a 3 shodných rovnoramenných trojúhelníků. Obvod 1. obrazce je 32 cm.(V 1. a 2. obrazci mají sousední čtverce a trojúhelníky společné vrcholy a nikde nepřečnívají.)

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obsah 1. obrazce je 48 cm².

Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 10.2
skupina úloh: 3 správně = 4 body; 2 správně = 2 body; 1 správně = 0 bodů

Tři obrazce byly složeny z 9 shodných čtverců a 3 shodných rovnoramenných trojúhelníků. Obvod 1. obrazce je 32 cm.(V 1. a 2. obrazci mají sousední čtverce a trojúhelníky společné vrcholy a nikde nepřečnívají.)

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obvod 2. obrazce je větší než 48 cm.

Zobrazit odpověď

Ne

Úloha 10.3
skupina úloh: 3 správně = 4 body; 2 správně = 2 body; 1 správně = 0 bodů

Tři obrazce byly složeny z 9 shodných čtverců a 3 shodných rovnoramenných trojúhelníků. Obvod 1. obrazce je 32 cm.(V 1. a 2. obrazci mají sousední čtverce a trojúhelníky společné vrcholy a nikde nepřečnívají.)

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obvod 3. obrazce je 44 cm.

Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 11

Jaká je velikost úhlu β?

Velikosti úhlů neměřte, ale vypočtěte.

  • A) menší než 75°
  • D) 85°
  • B) 75°
  • E) větší než 85°
  • C) 80°
Zobrazit odpověď

C

Úloha 12

Na jaře se konal dětský plavecký závod smíšených štafet. Každá štafeta uplavala celkem 48 bazénů. Ve štafetě A bylo o 6 dívek více než chlapců. Každá dívka uplavala 1 bazén a každý chlapec 2 bazény.

Kolik dětí bylo ve štafetě A?

  • A) méně než 34 dětí
  • D) 38 dětí
  • B) 34 dětí
  • E) více než 38 dětí
  • C) 36 dětí
Zobrazit odpověď

B

Zobrazit postup řešení (5 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Krok 1: Odstranění přebytku = to, co je navíc, si odložíme „na stranu“.

  • Co udělat: „Na stranu“ si odložíme děti, které jsou v počtu navíc. Ze zadání víme, že dívek bylo o 6 více než chlapců. Těchto 6 dívek si tedy zatím odložíme a spočítáme, kolik bazénů uplavaly.
  • Výpočet: Každá dívka uplavala 1 bazén. Těchto 6 dívek navíc tedy uplavalo 6 $\cdot
    nbsp;1 = 6 bazénů.
    Celkem se ve štafetě uplavalo 48 bazénů. Po odečtení přebytku nám zbývá 48 - 6 = 42 bazénů.
  • Proč to děláme? Odstraněním přebytku jsme dosáhli stavu, kdy nám ve zbytku bazénů zůstane přesně stejný počet chlapců i dívek.

Krok 2: Vytvořte stejný pár

  • Co udělat: Vezmeme vždy jednoho chlapce a jednu dívku a myšlenkově je spojíme do jedné dvojice (páru). Spočítáme, kolik bazénů takový pár uplave dohromady.
  • Výpočet: Jeden chlapec uplave 2 bazény a jedna dívka 1 bazén. Dohromady tedy pár uplave 2 + 1 = 3 bazény.
  • Proč to děláme: Protože chlapců a dívek je v tuto chvíli ve výpočtu stejný počet, mohou utvořit dvojice, se kterými se nám bude lépe počítat.

Krok 3: Spočítejte páry

  • Co udělat: Zbylý počet bazénů (42) vydělíme počtem bazénů, které uplave jeden pár (3).
  • Výpočet: 42 : 3 = 14 párů.
  • Proč to děláme? Výsledek nám říká, kolik máme základních párů. Nyní víme, že v této části výpočtu máme přesně 14 chlapců a 14 dívek.

Krok 4: Vraťte schovaný přebytek (závěrečné počítání)

  • Co udělat: Vezmeme počet dětí z párů a přičteme k nim ty, které jsme na začátku odložili „na stranu“.
  • Výpočet: Chlapců je 14. Dívek je 14 základních + 6, které jsme na začátku odložili. Dívek je tedy 14 + 6 = 20.
  • Celkový počet dětí: Ve štafetě A bylo dohromady 14 + 20 = 34 dětí.

Závěr

Ve štafetě A bylo celkem 34 dětí. Správná je tedy možnost B.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 13

Graf udává počty žáků jedné třídy v průběhu šesti let. Některé údaje v grafu chybí.Po doplnění chybějících údajů odpovězte na následující otázky. Při řešení vycházejte pouze z doplněného grafu.

Kolikrát došlo k meziroční změně počtu chlapců v období od 1. do 6. roku?

  • A) jedenkrát
  • D) čtyřikrát
  • B) dvakrát
  • E) pětkrát
  • C) třikrát
Zobrazit odpověď

B

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Doplnění chybějících údajů o chlapcích

Ze sloupcového grafu známe u každého roku celkový počet žáků. U některých roků chybí počet chlapců, ale známe počet dívek. Počet chlapců dopočítáme tak, že od všech žáků odečteme dívky:
  • 2. rok: 25 žáků celkem − 10 dívek = 15 chlapců
  • 4. rok: 30 žáků celkem − 14 dívek = 16 chlapců
  • 6. rok: 22 žáků celkem − 10 dívek = 12 chlapců

Porovnání meziročních změn

Nyní máme počty chlapců pro všech šest let: 15, 15, 16, 16, 16, 12. Budeme porovnávat vždy dva po sobě jdoucí roky a hledat, kdy se počet chlapců změnil:
  • Z 1. do 2. roku: z 15 na 15 (beze změny)
  • Ze 2. do 3. roku: z 15 na 16 (změna)
  • Ze 3. do 4. roku: z 16 na 16 (beze změny)
  • Z 4. do 5. roku: z 16 na 16 (beze změny)
  • Z 5. do 6. roku: z 16 na 12 (změna)
Vidíme, že počet chlapců se meziročně změnil dvakrát.

Závěr

K meziroční změně počtu chlapců došlo dvakrát.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 14

Graf udává počty žáků jedné třídy v průběhu šesti let. Některé údaje v grafu chybí.Po doplnění chybějících údajů odpovězte na následující otázky. Při řešení vycházejte pouze z doplněného grafu.

Ve kterém roce byl počet chlapců o čtvrtinu větší než počet dívek?

  • A) v 1. roce
  • D) ve 4. roce
  • B) ve 2. roce
  • E) v 5. roce
  • C) ve 3. roce
Zobrazit odpověď

A

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor grafu

V grafu máme pro každý rok uvedený celkový počet žáků a sloupce pro počty chlapců a dívek. Pokud některý údaj o chlapcích nebo dívkách chybí, můžeme ho snadno dopočítat. Součet chlapců a dívek totiž musí dát celkový počet žáků v daném roce.

Hledání správného roku

Hledáme rok, ve kterém je počet chlapců o čtvrtinu větší než počet dívek. Začneme zkoušet od prvního roku.

1. rok Z grafu přímo přečteme, že dívek bylo 12 a chlapců 15. Vypočítáme čtvrtinu z počtu dívek: $12 : 4 = 3$. Počet chlapců má být o tuto čtvrtinu větší než počet dívek: $12 + 3 = 15$. Výsledek se přesně shoduje s počtem chlapců v 1. roce, který jsme vyčetli z grafu. Podmínka je tedy hned v 1. roce splněna.

Ukázka pro další rok

Pro jistotu si můžeme ukázat, jak by to vypadalo ve 2. roce. Z grafu víme, že všech žáků bylo 25 a dívek bylo 10. Počet chlapců v grafu chybí, ale spočítáme ho jako $25 - 10 = 15$. Když zkusíme spočítat čtvrtinu z počtu dívek ($10 : 4$), nevyjde nám celé číslo. Počet chlapců v tomto roce tedy určitě nemůže být přesně o čtvrtinu větší než počet dívek.

Závěr

Počet chlapců byl o čtvrtinu větší než počet dívek v 1. roce.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 15.1

Zájezd stojí 14 000 korun. Prvnímu zákazníkovi byla poskytnuta 25% sleva.

Jaká byla cena zájezdu pro prvního zákazníka?

  • A) 9 000 korun
  • D) 10 000 korun
  • B) 9 500 korun
  • E) 10 500 korun
  • C) 9 600 korun
  • F) jiná cena
Zobrazit odpověď

E

Úloha 15.2

Zájezd stojí 12 000 korun. Cena zájezdu se skládá ze dvou položek: ceny za pobyt a ceny za dopravu. Cena za dopravu je stejná jako pětina ceny za pobyt.

Jaká je cena za samotný pobyt?

  • A) 9 000 korun
  • D) 10 000 korun
  • B) 9 500 korun
  • E) 10 500 korun
  • C) 9 600 korun
  • F) jiná cena
Zobrazit odpověď

D

Úloha 15.3

Cena zájezdu je 18 000 korun. Předem je třeba zaplatit zálohu, která tvoří dvě třetiny ceny zájezdu. Cena za ubytování je stejná jako 75 % zálohy na zájezd.

Jaká je cena za ubytování?

  • A) 9 000 korun
  • D) 10 000 korun
  • B) 9 500 korun
  • E) 10 500 korun
  • C) 9 600 korun
  • F) jiná cena
Zobrazit odpověď

A

Úloha 16.1

Na čtvercové síti vytváříme ze sirek čtvercové labyrinty podle jednotných pravidel:
– Každá sirka odděluje vždy dvě pole čtvercové sítě.
– Sirky na sebe navazují, začínají ve středu čtvercového labyrintu a končí v jeho levém dolním rohu.
– Nejmenší labyrint je složen z 8 sirek a obsahuje 4 pole čtvercové sítě.
– Při sestavování následujícího labyrintu se přidá k předchozímu labyrintu nejmenší možný počet sirek.
Na obrázku jsou tři nejmenší labyrinty.

Vypočtěte, kolik polí čtvercové sítě obsahuje 4. labyrint.

Zobrazit odpověď

64

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor 1. labyrintu

Ze zadání víme, že 1. labyrint obsahuje 4 pole a je tvořen 8 sirkami. Protože se jedná o čtvercový labyrint se středem v uzlovém bodě sítě, musí mít tvar čtverce o straně 2 pole ($2 \times 2 = 4$ pole).

Pravidlo růstu labyrintu

Labyrinty se zvětšují přidáváním dalších úseků sirek, které tvoří spirálu. Aby byl zachován střed a labyrint zůstal čtvercový, musí se strana čtverce v každém kroku zvětšit o 2 pole (vždy o jednu vrstvu polí na každé straně).

Určení rozměrů 4. labyrintu

Sledujeme, jak roste délka strany čtverce v jednotlivých fázích:
  • 1. labyrint: strana 2 pole
  • 2. labyrint: strana 4 pole
  • 3. labyrint: strana 6 polí
  • 4. labyrint: strana 8 polí

Výpočet počtu polí

Počet polí ve čtverci o straně 8 polí vypočítáme jako $8 \times 8 = 64$. 4. labyrint tedy obsahuje 64 polí čtvercové sítě.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 16.2

Na čtvercové síti vytváříme ze sirek čtvercové labyrinty podle jednotných pravidel:
– Každá sirka odděluje vždy dvě pole čtvercové sítě.
– Sirky na sebe navazují, začínají ve středu čtvercového labyrintu a končí v jeho levém dolním rohu.
– Nejmenší labyrint je složen z 8 sirek a obsahuje 4 pole čtvercové sítě.
– Při sestavování následujícího labyrintu se přidá k předchozímu labyrintu nejmenší možný počet sirek.
Na obrázku jsou tři nejmenší labyrinty.

Vypočtěte, o kolik polí čtvercové sítě je 7. labyrint větší než 6. labyrint.

Zobrazit odpověď

52

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor labyrintů

Z textu a popisu obrázků vyplývá, že labyrinty jsou čtvercové a jejich velikost se pravidelně zvětšuje:
  • 1. labyrint (nejmenší) má rozměry $2 \times 2$ pole, obsahuje tedy $2 \cdot 2 = 4$ pole.
  • 2. labyrint má rozměry $4 \times 4$ pole, obsahuje tedy $4 \cdot 4 = 16$ polí.
  • 3. labyrint má rozměry $6 \times 6$ pole, obsahuje tedy $6 \cdot 6 = 36$ polí.
Všimneme si, že strana čtverce je vždy dvojnásobkem pořadí labyrintu. Pro $n$-tý labyrint je tedy strana $2 \cdot n$ polí.

Určení počtu polí pro 6. a 7. labyrint

Pomocí nalezeného pravidla vypočítáme počet polí pro labyrinty ze zadání:
  • 6. labyrint má stranu $2 \cdot 6 = 12$ polí. Počet polí je $12 \cdot 12 = 144$.
  • 7. labyrint má stranu $2 \cdot 7 = 14$ polí. Počet polí je $14 \cdot 14 = 196$.

Výpočet rozdílu

Máme vypočítat, o kolik polí je 7. labyrint větší než 6. labyrint. Odečteme tedy jejich obsahy: $196 - 144 = 52$

7. labyrint je o 52 polí větší než 6. labyrint.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 16.3

Na čtvercové síti vytváříme ze sirek čtvercové labyrinty podle jednotných pravidel:
– Každá sirka odděluje vždy dvě pole čtvercové sítě.
– Sirky na sebe navazují, začínají ve středu čtvercového labyrintu a končí v jeho levém dolním rohu.
– Nejmenší labyrint je složen z 8 sirek a obsahuje 4 pole čtvercové sítě.
– Při sestavování následujícího labyrintu se přidá k předchozímu labyrintu nejmenší možný počet sirek.
Na obrázku jsou tři nejmenší labyrinty.

Vypočtěte, kolik sirek musíme přidat, chceme-li zvětšit 9. labyrint na 10. labyrint.

Zobrazit odpověď

80

Zobrazit postup řešení (5 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Krok 1: Analýza počtu sirek v labyrintech

Nejdříve si spočítáme, kolik sirek tvoří první tři labyrinty uvedené na obrázku (jedna sirka odpovídá jedné straně čtverečku mřížky):
  • 1. labyrint (mřížka 2×2): úseky mají délky 2, 2, 2, 1, 1. Celkem $2 + 2 + 2 + 1 + 1 = 8$ sirek.
  • 2. labyrint (mřížka 4×4): úseky mají délky 4, 4, 4, 3, 3, 2, 2, 1, 1. Celkem $4 + 4 + 4 + 3 + 3 + 2 + 2 + 1 + 1 = 24$ sirek.
  • 3. labyrint (mřížka 6×6): úseky mají délky 6, 6, 6, 5, 5, 4, 4, 3, 3, 2, 2, 1, 1. Celkem $6 + 6 + 6 + 5 + 5 + 4 + 4 + 3 + 3 + 2 + 2 + 1 + 1 = 48$ sirek.

Krok 2: Určení přírůstku sirek

Podíváme se, o kolik sirek musíme každý labyrint zvětšit, abychom získali následující:
  • Mezi 1. a 2. labyrintem přibylo: $24 - 8 = 16$ sirek.
  • Mezi 2. a 3. labyrintem přibylo: $48 - 24 = 24$ sirek.

Krok 3: Odvození pravidla pro zvětšování

Všimneme si, že počet přidaných sirek je vždy násobkem osmi:
  • Při zvětšení na 2. labyrint jsme přidali $2 \cdot 8 = 16$ sirek.
  • Při zvětšení na 3. labyrint jsme přidali $3 \cdot 8 = 24$ sirek.
Z toho vyplývá, že pro zvětšení na $n$-tý labyrint musíme přidat $n \cdot 8$ sirek.

Krok 4: Výpočet pro 10. labyrint

Otázka se ptá, kolik sirek musíme přidat, abychom zvětšili 9. labyrint na 10. labyrint. Použijeme naše pravidlo pro $n = 10$: $10 \cdot 8 = 80$

Závěr

K vytvoření 10. labyrintu z 9. labyrintu musíme přidat 80 sirek.
Pomohlo vám toto řešení?