← Zpět

Přijímací testy 7. ročník

Podkategorie: Matematika 7. ročník — 2. řádný termín 2018

28 úloh

Úloha 1

Vypočtěte, kolik procent je 400 mililitrů z 5 litrů.

Zobrazit odpověď

8

Úloha 2.1

Doplňte do rámečku takové číslo, aby platila rovnost:

$\displaystyle \frac{1}{4}$ hodiny $\displaystyle +$ 300 sekund = $\displaystyle \boxed{\vphantom{10}\hphantom{10}}$ minut.

Zobrazit odpověď

20

Úloha 2.2

Doplňte do rámečku takové číslo, aby platila rovnost:

$\displaystyle \frac{1}{2}$ km $\displaystyle =$ $\displaystyle \boxed{\vphantom{10}\hphantom{10}}$ $\displaystyle \cdot$ 40 m

Zobrazit odpověď

12,5

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Převod na stejné jednotky

Nejdříve si převedeme kilometry na metry, abychom měli na obou stranách stejné jednotky. Víme, že 1 kilometr má 1000 metrů. Polovina kilometru ($\frac{1}{2}$ km) je tedy:
1000 m : 2 = 500 m

Sestavení výpočtu

Nyní hledáme číslo, kterým musíme vynásobit 40 metrů, aby nám vyšlo 500 metrů. Výpočet si tedy zapíšeme jako dělení:
500 : 40 = ?

Výpočet výsledku

Při dělení číslem, které končí nulou, si můžeme práci usnadnit a obě čísla vydělit deseti (škrtnout jednu nulu). Budeme tedy počítat:
50 : 4 = 12,5

Závěr

Do rámečku patří číslo 12,5.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 3.1

Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle \frac{2}{3} \cdot 0,25 - \frac{1}{4} \cdot \left( 2 - \frac{2}{3} \right) =$

Zobrazit odpověď

-1/6

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Převedení na zlomky a první součin

Nejdříve si desetinné číslo $0,25$ převedeme na zlomek v základním tvaru:
$0,25 = \frac{25}{100} = \frac{1}{4}$

Nyní vypočítáme první součin v příkladu:
$\frac{2}{3} \cdot \frac{1}{4} = \frac{2}{12} = \frac{1}{6}$

Výpočet závorky

Vypočítáme hodnotu výrazu v závorce. Číslo $2$ si vyjádříme jako zlomek se jmenovatelem $3$:
$2 - \frac{2}{3} = \frac{6}{3} - \frac{2}{3} = \frac{4}{3}$

Druhý součin a odečtení

Výsledek ze závorky vynásobíme zlomkem $\frac{1}{4}$:
$\frac{1}{4} \cdot \frac{4}{3} = \frac{4}{12} = \frac{1}{3}$

Nakonec odečteme výsledky obou částí příkladu. Pro odečítání musíme zlomky převést na společného jmenovatele ($6$):
$\frac{1}{6} - \frac{1}{3} = \frac{1}{6} - \frac{2}{6} = -\frac{1}{6}$

Závěrečný výsledek

Výsledek příkladu zapsaný zlomkem v základním tvaru je:
$-\frac{1}{6}$
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 3.2

Vypočtěte a výsledek zapište zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle \frac{ \displaystyle \frac{2+3}{6-2} \div \displaystyle \frac{15}{16} }{ \displaystyle \frac{3 \cdot 5}{3+5} - \displaystyle \frac{1}{8} } =$

Zobrazit odpověď

16/21

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Výpočet čitatele

V horní části hlavního zlomku (v čitateli) máme výraz:
$\frac{2+3}{6-2} \div \frac{15}{16}$ Nejdříve vypočítáme hodnotu prvního zlomku:
$\frac{2+3}{6-2} = \frac{5}{4}$ Nyní provedeme dělení (zlomek vynásobíme převrácenou hodnotou dělitele):
$\frac{5}{4} \div \frac{15}{16} = \frac{5}{4} \cdot \frac{16}{15}$ Zlomky vykrátíme (5 proti 15 číslem 5 a 16 proti 4 číslem 4) a dostaneme:
$\frac{1}{1} \cdot \frac{4}{3} = \mathbf{\frac{4}{3}}$

Výpočet jmenovatele

V dolní části hlavního zlomku (ve jmenovateli) máme výraz:
$\frac{3 \cdot 5}{3+5} - \frac{1}{8}$ Nejdříve vypočítáme první zlomek:
$\frac{3 \cdot 5}{3+5} = \frac{15}{8}$ Zlomky mají stejného jmenovatele, můžeme je tedy rovnou odečíst:
$\frac{15}{8} - \frac{1}{8} = \frac{14}{8}$ Výsledek zkrátíme dvěma:
$\frac{14}{8} = \mathbf{\frac{7}{4}}$

Celkový výsledek

Nyní vydělíme výsledek z čitatele výsledkem ze jmenovatele (složený zlomek):
$\frac{\frac{4}{3}}{\frac{7}{4}} = \frac{4}{3} \div \frac{7}{4} = \frac{4}{3} \cdot \frac{4}{7} = \mathbf{\frac{16}{21}}$ Zlomek $\frac{16}{21}$ již nelze dále krátit, je tedy v základním tvaru.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 4.1

Maminka dala všechny upečené koláče na dva talíře ve stejném počtu. Jarda z prvního talíře 5 koláčů snědl a potom na něj přendal 3 koláče z druhého talíře. Emilka pak z talíře s větším počtem koláčů odebrala třetinu koláčů a dala si je do krabičky. Odnesla si tak v krabičce celkem 5 koláčů.

Určete počet všech upečených koláčů (tj. na obou talířích dohromady).

Zobrazit odpověď

34

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Počet koláčů u Emilky

Emilka si vzala třetinu koláčů z talíře, na kterém jich bylo více. V krabičce měla 5 koláčů. Pokud 5 koláčů tvoří jednu třetinu, pak na celém talíři muselo být třikrát více koláčů:
3 · 5 = 15 koláčů

Původní počet na jednom talíři

Na talíři, ze kterého Emilka brala, bylo 15 koláčů. Tento počet tam byl poté, co na něj Jarda přendal 3 koláče z druhého talíře. Před tímto přendáním tam tedy bylo:
15 – 3 = 12 koláčů
Těchto 12 koláčů tam zbylo poté, co Jarda 5 koláčů snědl. Na začátku tedy na tomto talíři muselo být:
12 + 5 = 17 koláčů

Celkový počet upečených koláčů

Maminka rozdělila všechny koláče na dva talíře tak, aby na obou byl stejný počet. Na prvním talíři bylo na začátku 17 koláčů, na druhém tedy muselo být také 17 koláčů. Celkem maminka upekla:
17 + 17 = 34 koláčů
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 4.2

Maminka dala všechny upečené koláče na dva talíře ve stejném počtu. Jarda z prvního talíře 5 koláčů snědl a potom na něj přendal 3 koláče z druhého talíře. Emilka pak z talíře s větším počtem koláčů odebrala třetinu koláčů a dala si je do krabičky. Odnesla si tak v krabičce celkem 5 koláčů.

Určete počet koláčů, které zbyly na druhém talíři.

Zobrazit odpověď

14

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Kolik bylo na talíři před Emilkou

Emilka si vzala z talíře s větším počtem koláčů jednu třetinu a bylo to 5 koláčů. Celý tento talíř tedy musel obsahovat $3 \cdot 5 = 15$ koláčů.

Který talíř měl více koláčů

Na začátku měly oba talíře stejný počet koláčů. Jarda z prvního talíře 5 snědl a 3 na něj přidal (celkem mu ubyly 2 koláče). Z druhého talíře Jarda jen 3 koláče vzal (ubyly mu 3 koláče). Více koláčů tedy zůstalo na prvním talíři, a to právě těch 15.

Počet koláčů na začátku

Jestliže na prvním talíři bylo 15 koláčů a víme, že z něj celkem 2 ubyly, muselo jich tam být na začátku $15 + 2 = 17$. Na druhém talíři bylo na začátku také 17 koláčů.

Zbytek na druhém talíři

Z druhého talíře Jarda odebral 3 koláče a dal je na první talíř. Emilka si brala koláče z prvního talíře, takže druhého se už nedotkla. Na druhém talíři tedy zbylo $17 - 3 = 14$ koláčů.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 5

Jana si nahrála na několik CD všechny lekce němčiny, a to postupně od první lekce do poslední. Jednotlivá CD zaplňovala rovněž v pořadí od prvního do posledního CD. Na každém CD je stejný počet lekcí – nejméně 5, ale nejvíce 10. Jen jediná dvojice ze čtyř lekcí 11, 13, 31 a 33 je nahrána na stejném CD.

Určete, kolik lekcí může být na jednom CD.

Uveďte všechna možná řešení.

Zobrazit odpověď

6, 8

Úloha 6.1

Těleso bylo sestaveno ze dvou krychlí ze stejného materiálu. Ke krychli s délkou hrany 8 cm je přilepena krychle s délkou hrany 4 cm. Přilepená stěna menší krychle nepřečnívá přes vetší krychli. Menší krychle váží 400 g.

Vypočtěte v gramech hmotnost tělesa.

Zobrazit odpověď

3600 g

Úloha 6.2

Těleso bylo sestaveno ze dvou krychlí ze stejného materiálu. Ke krychli s délkou hrany 8 cm je přilepena krychle s délkou hrany 4 cm. Přilepená stěna menší krychle nepřečnívá přes vetší krychli. Menší krychle váží 400 g.

Vypočtěte v cm² povrch tělesa (včetně dolní stěny větší krychle).

Zobrazit odpověď

448 cm²

Úloha 7.1

Dvě housky váží o 10 gramů více než dvě topinky.

<img:0/>

Jedna houska a dvě topinky váží celkem 110 gramů.

Vypočtěte, o kolik gramů méně váží jedna topinka než jedna houska.

Zobrazit odpověď

5

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozdíl u dvou dvojic

Víme, že dvě housky váží o 10 gramů více než dvě topinky. To znamená, že kdybychom dali na jednu misku vah dvě housky a na druhou dvě topinky, museli bychom k topinkám přidat závaží 10 gramů, aby byly váhy v rovnováze.

Rozdíl u jednoho kusu

Protože máme na obou stranách stejný počet kusů (dvě housky a dvě topinky), bude u jednoho kusu rozdíl přesně poloviční. Polovina z 10 gramů je 5 gramů ($10 \div 2 = 5$). Jedna houska je tedy o 5 gramů těžší než jedna topinka.

Závěr

Otázka zní, o kolik gramů méně váží jedna topinka než jedna houska. Protože je houska o 5 gramů těžší, topinka musí vážit o 5 gramů méně.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 7.2

Dvě housky váží o 10 gramů více než dvě topinky.

<img:0/>

Jedna houska a dvě topinky váží celkem 110 gramů.

Vypočtěte, kolik gramů váží tři topinky.

Zobrazit odpověď

105

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozdíl mezi houskou a topinkou

Ze zadání víme, že dvě housky váží o 10 gramů více než dvě topinky. Z toho vyplývá, že jedna houska váží o 5 gramů více než jedna topinka ($10 \div 2 = 5$).

Nahrazení housky topinkou

Víme, že jedna houska a dvě topinky váží dohromady 110 gramů. Pokud bychom místo housky vzali topinku, byla by celková váha o 5 gramů nižší (protože topinka je o 5 gramů lehčí než houska).

Váha tří topinek

Tři topinky tedy váží dohromady o 5 gramů méně než 110 gramů:
$110 - 5 = 105$
Tři topinky váží 105 gramů.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 7.3

Dvě housky váží o 10 gramů více než dvě topinky.

<img:0/>

Jedna houska a dvě topinky váží celkem 110 gramů.

Vypočtěte, kolik gramů váží jedna houska.

Zobrazit odpověď

40

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Porovnání housek a topinek

Ze zadání víme, že dvě housky váží o 10 gramů více než dvě topinky. To znamená, že dvě topinky váží stejně jako dvě housky, od kterých bychom odečetli 10 gramů.

Nahrazení v celkové váze

Víme, že jedna houska a dvě topinky váží celkem 110 gramů. Když dvě topinky nahradíme dvěma houskami (které jsou ale dohromady o 10 gramů těžší než dvě topinky), bude celková váha tří housek o 10 gramů vyšší než původních 110 gramů.

Váha tří housek

Tři housky tedy váží dohromady: $110 + 10 = 120$ gramů.

Výpočet pro jednu housku

Váhu jedné housky zjistíme tak, že celkovou váhu tří housek vydělíme třemi:
$120 \div 3 = 40$ gramů.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 8

V rovině leží různoběžky o, p a bod D na přímce o.

Bod D je vrchol kosočtverce ABCD. Přímka o je osou souměrnosti tohoto kosočtverce a další dva vrcholy A, B leží na přímce p.

Sestrojte a popište chybějící vrcholy A, B, C kosočtverce ABCD a kosočtverec narýsujte.

Zobrazit odpověď
Odpověď
Úloha 9

V rovině leží přímka AB a mimo ni bod T.

Body A, B jsou vrcholy trojúhelníku ABC a bod T je jeho těžiště.

Sestrojte a popište chybějící vrchol C trojúhelníku ABC a trojúhelník narýsujte.

Zobrazit odpověď
Odpověď
Úloha 10.1
skupina úloh: 3 správně = 4 body; 2 správně = 2 body; 1 správně = 0 bodů

Čtvercová sít je tvořena čtverečky s délkou strany 1 cm. Ve čtvercové síti jsou zakresleny bílé obrazce A, B s vrcholy v mřížových bodech.

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obsah obrazce A je stejný jako obsah obrazce B.

Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 10.2
skupina úloh: 3 správně = 4 body; 2 správně = 2 body; 1 správně = 0 bodů

Čtvercová sít je tvořena čtverečky s délkou strany 1 cm. Ve čtvercové síti jsou zakresleny bílé obrazce A, B s vrcholy v mřížových bodech.

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obsah obrazce A je vetší než 12 cm².

Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 10.3
skupina úloh: 3 správně = 4 body; 2 správně = 2 body; 1 správně = 0 bodů

Čtvercová sít je tvořena čtverečky s délkou strany 1 cm. Ve čtvercové síti jsou zakresleny bílé obrazce A, B s vrcholy v mřížových bodech.

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obvod obrazce A je vetší než obvod obrazce B.

Zobrazit odpověď

Ne

Úloha 11

Úhly neměřte, ale vypočtěte.

Jaká je velikost úhlu φ?

  • A) 40°
  • D) 70°
  • B) 50°
  • E) jiná velikost
  • C) 60°
Zobrazit odpověď

B

Úloha 12

V pondělí znečištěná plocha pokrývala šestnáctinu plochy hladiny rybníka.
V každém z dalších dnů byla velikost znečištěné plochy na hladině rybníka vždy dvakrát větší než o den dříve.

Ve kterém dnu v týdnu znečištěná plocha pokryla polovinu plochy hladiny rybníka?

  • A) ve čtvrtek
  • D) v neděli
  • B) v pátek
  • E) v jiném dnu
  • C) v sobotu
Zobrazit odpověď

A

Úloha 13

Sedmé třídy (7. A a 7. B) uspořádaly sběr papíru. Každý žák přinesl stejné množství papíru.
V jednotlivých třídách je počet žáků větší než 20 a menší než 30.
V 7. A nasbírali žáci celkem 580 kg papíru, přičemž chlapci nasbírali o 100 kg méně než dívky.
V 7. B je celkem 24 dětí a mezi nimi je dvakrát více chlapců než dívek.

Kolik kg papíru nasbíraly dívky 7. A?

  • A) 300 kg
  • D) 360 kg
  • B) 320 kg
  • E) jiný počet kg
  • C) 340 kg
Zobrazit odpověď

C

Úloha 14

Sedmé třídy (7. A a 7. B) uspořádaly sběr papíru. Každý žák přinesl stejné množství papíru.
V jednotlivých třídách je počet žáků větší než 20 a menší než 30.
V 7. A nasbírali žáci celkem 580 kg papíru, přičemž chlapci nasbírali o 100 kg méně než dívky.
V 7. B je celkem 24 dětí a mezi nimi je dvakrát více chlapců než dívek.

Kolik kg papíru nasbírali chlapci 7. B?

  • A) 300 kg
  • D) 360 kg
  • B) 320 kg
  • E) jiný počet kg
  • C) 340 kg
Zobrazit odpověď

B

Úloha 15.1

Které číslo získáme zmenšením čísla 350 o 60 %?

  • A) 90
  • D) 150
  • B) 120
  • E) 160
  • C) 140
  • F) 210
Zobrazit odpověď

C

Úloha 15.2

Pro které číslo platí, že 75 % z jeho poloviny je 60?

  • A) 90
  • D) 150
  • B) 120
  • E) 160
  • C) 140
  • F) 210
Zobrazit odpověď

E

Úloha 15.3

Kolik je $\displaystyle \frac{5}{6}$ z takového čísla, které je rovno $\displaystyle \frac{2}{3}$ z 270?

  • A) 90
  • D) 150
  • B) 120
  • E) 160
  • C) 140
  • F) 210
Zobrazit odpověď

D

Úloha 16.1

Ze stejně velkých čtverečků se podle jednotného pravidla sestavují obdélníky.První obdélník obsahuje 2 čtverečky. Každý další obdélník vznikne tak, že se k předchozímu obdélníku přidá nejprve dole jedna řada tmavých čtverečků a poté vpravo jeden sloupec bílých čtverečků. Číslo nahoře nad obdélníkem vždy uvádí počet všech čtverečků v obdélníku, číslo vpravo uvádí počet bílých čtverečků v nejdelším z přidaných sloupců. U každého z následujících obdélníků je chybějící počet nahrazen otazníkem.

Obdélník obsahuje celkem 110 čtverečků.

Určete počet bílých čtverečků v nejdelším z přidaných sloupců.

Zobrazit odpověď

10

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor pravidla

Podle obrázku a zadání vidíme, jak se obdélníky zvětšují. Číslo nahoře uvádí celkový počet čtverečků. Číslo vpravo uvádí počet bílých čtverečků v posledním přidaném sloupci.
  • U 1. obdélníku je celkem 2 čtverečky (horní číslo) a vpravo by bylo číslo 1. Platí: $2 = 1 × 2$.
  • U 2. obdélníku je celkem 6 čtverečků a vpravo je číslo 2. Platí: $6 = 2 × 3$.
  • U 3. obdélníku je celkem 12 čtverečků a vpravo je číslo 3. Platí: $12 = 3 × 4$.
  • U 4. obdélníku je celkem 20 čtverečků a vpravo je číslo 4. Platí: $20 = 4 × 5$.
Celkový počet čtverečků tedy vždy vypočítáme tak, že číslo vpravo vynásobíme číslem o jedna větším.

Výpočet pro 110 čtverečků

Hledáme číslo, které když vynásobíme číslem o jedna větším, dostaneme 110. Zkoušíme blízká čísla:
  • $9 × 10 = 90$ (to je málo)
  • $10 × 11 = 110$ (to je přesně náš výsledek)
Číslo vpravo (počet bílých čtverečků v nejdelším sloupci) musí být 10.

Závěr

V obdélníku, který obsahuje celkem 110 čtverečků, je v nejdelším z přidaných sloupců 10 bílých čtverečků.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 16.2

Ze stejně velkých čtverečků se podle jednotného pravidla sestavují obdélníky.První obdélník obsahuje 2 čtverečky. Každý další obdélník vznikne tak, že se k předchozímu obdélníku přidá nejprve dole jedna řada tmavých čtverečků a poté vpravo jeden sloupec bílých čtverečků. Číslo nahoře nad obdélníkem vždy uvádí počet všech čtverečků v obdélníku, číslo vpravo uvádí počet bílých čtverečků v nejdelším z přidaných sloupců. U každého z následujících obdélníků je chybějící počet nahrazen otazníkem.

Nejdelší z přidaných sloupců obsahuje 20 bílých čtverečků.

Určete počet všech čtverečků v obdélníku.

Zobrazit odpověď

420

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor obrázku a pravidla

Když se podíváme na první čtyři obdélníky v zadání, můžeme si všimnout, jak se postupně zvětšují:
  • 1. obdélník: má 1 řadu a 2 sloupce (celkem $1 \cdot 2 = 2$ čtverečky).
  • 2. obdélník: má 2 řady a 3 sloupce (celkem $2 \cdot 3 = 6$ čtverečků). Číslo vpravo je 2.
  • 3. obdélník: má 3 řady a 4 sloupce (celkem $3 \cdot 4 = 12$ čtverečků). Číslo vpravo je 3.
  • 4. obdélník: má 4 řady a 5 sloupců (celkem $4 \cdot 5 = 20$ čtverečků). Číslo vpravo je 4.


Odhalili jsme důležité pravidlo:
  • Číslo vpravo (počet bílých čtverečků v nejdelším sloupci) je stejné jako celkový počet řad v obdélníku.
  • Počet sloupců obdélníku je vždy o 1 větší než počet řad.
  • Celkový počet všech čtverečků zjistíme, když vynásobíme počet řad počtem sloupců.

Výpočet čtverečků

Zadání po nás chce zjistit celkový počet čtverečků v obdélníku, kde nejdelší z přidaných sloupců obsahuje 20 bílých čtverečků. Toto číslo je napsáno vpravo vedle obdélníku.

Podle našeho pravidla to znamená, že tento velký obdélník má přesně 20 řad. Sloupců bude o 1 více, tedy $20 + 1 = 21$ sloupců.

Celkový počet všech čtverečků vypočítáme vynásobením počtu řad a sloupců: $20 \cdot 21 = 420$

Závěr

Tento obdélník obsahuje celkem 420 čtverečků.
Pomohlo vám toto řešení?
Úloha 16.3

Ze stejně velkých čtverečků se podle jednotného pravidla sestavují obdélníky.První obdélník obsahuje 2 čtverečky. Každý další obdélník vznikne tak, že se k předchozímu obdélníku přidá nejprve dole jedna řada tmavých čtverečků a poté vpravo jeden sloupec bílých čtverečků. Číslo nahoře nad obdélníkem vždy uvádí počet všech čtverečků v obdélníku, číslo vpravo uvádí počet bílých čtverečků v nejdelším z přidaných sloupců. U každého z následujících obdélníků je chybějící počet nahrazen otazníkem.

Počet čtverečků v obdélníku je vetší než 900, ale menší než 1 000.

Určete přesný počet čtverečků v obdélníku.

Najděte všechna možná řešení.

Zobrazit odpověď

930, 992

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor obrázku

Podle zadání a obrázku si můžeme zapsat rozměry prvních několika obdélníků:
  • 1. obdélník: má strany $2$ a $1$, celkem je v něm $2 \cdot 1 = 2$ čtverečky.
  • 2. obdélník: má strany $3$ a $2$, celkem je v něm $3 \cdot 2 = 6$ čtverečků.
  • 3. obdélník: má strany $4$ a $3$, celkem je v něm $4 \cdot 3 = 12$ čtverečků.
  • 4. obdélník: má strany $5$ a $4$, celkem je v něm $5 \cdot 4 = 20$ čtverečků.

Nalezení pravidla

Vidíme, že celkový počet čtverečků v obdélníku získáme vždy vynásobením dvou čísel jdoucích hned po sobě (délky a šířky obdélníku).

Hledání řešení

Hledáme obdélník, který má počet čtverečků větší než $900$ a menší než $1000$. Musíme tedy najít dvě po sobě jdoucí čísla, jejichž součin leží mezi $900$ a $1000$.

Víme, že $30 \cdot 30 = 900$. Hledaná čísla se tedy budou pohybovat kolem třicítky. Zkusíme vynásobit čísla $30$ a $31$: $30 \cdot 31 = 930$ Číslo $930$ vyhovuje (je větší než $900$ a menší než $1000$), je to první možné řešení.

Zkusíme další po sobě jdoucí čísla, $31$ a $32$: $31 \cdot 32 = 31 \cdot 30 + 31 \cdot 2 = 930 + 62 = 992$ Číslo $992$ také vyhovuje, je to druhé možné řešení.

Zkusíme ještě další čísla, $32$ a $33$: $32 \cdot 33 = 1056$ Toto číslo je již větší než $1000$, takže řešením není. (Můžeme zkusit i menší čísla $29$ a $30$, jejich součin je $29 \cdot 30 = 870$, což je méně než $900$.)

Závěr

Obdélník může mít buď $930$, nebo $992$ čtverečků.
Pomohlo vám toto řešení?