Přijímací testy 7. ročník

Podkategorie: Matematika 7. ročník — 1. řádný termín 2016

31 úloh

Úloha 1

Vypočtěte:

$\displaystyle 0,01 \cdot 1000 + 10 \cdot \frac{1}{0,1}=$

Zobrazit odpověď

110

Zobrazit postup řešení (3 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

První část výrazu

Nejdříve vypočítáme součin desetinného čísla a čísla 1000. Při násobení tisícem posouváme desetinnou čárku o tři místa doprava:
$0,01 \cdot 1000 = 10$

Druhá část výrazu

Dále vypočítáme druhou část. Zlomek $\frac{1}{0,1}$ vyjadřuje dělení. Protože $0,1$ je jedna desetina, dělení tímto číslem je stejné jako násobení deseti:
$\frac{1}{0,1} = 10$
Následně vynásobíme výsledek deseti:
$10 \cdot 10 = 100$

Součet

Nakonec oba dílčí výsledky sečteme:
$10 + 100 = 110$

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 2

Vypočtěte, kolikrát je třeba k číslu 820 přičíst číslo 10, abychom získali číslo 8 200.

Zobrazit odpověď

738krát

Zobrazit postup řešení (3 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozdíl mezi čísly

Nejprve zjistíme, o kolik se musí číslo 820 zvětšit, abychom dostali cílové číslo 8 200. Vypočítáme tedy jejich rozdíl:
$8\,200 - 820 = 7\,380$

Počet přičtení desítky

Potřebujeme zjistit, kolikrát musíme přičíst číslo 10, abychom získali vypočítaný rozdíl 7 380. To zjistíme tak, že rozdíl vydělíme deseti:
$7\,380 \div 10 = 738$

Závěr

K číslu 820 je třeba přičíst číslo 10 celkem 738krát.

Pomohlo vám toto řešení?

2 body

Úloha 3.1

Vypočtěte a výsledek uveďte zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle 0,2 \cdot \left( \frac{1}{9} + \frac{7}{12} \right) - \frac{1}{4} =$

Zobrazit odpověď

-1/9

Zobrazit postup řešení (3 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Výpočet závorky

Nejdříve vypočítáme součet zlomků v závorce. Společným jmenovatelem čísel 9 a 12 je 36.
$\frac{1}{9} + \frac{7}{12} = \frac{4}{36} + \frac{21}{36} = \frac{25}{36}$

Násobení desetinným číslem

Desetinné číslo $0,2$ si převedeme na zlomek: $0,2 = \frac{2}{10} = \frac{1}{5}$.
Nyní vynásobíme výsledek z prvního kroku:
$\frac{1}{5} \cdot \frac{25}{36} = \frac{1 \cdot 5}{1 \cdot 36} = \frac{5}{36}$

Odčítání a základní tvar

Od získaného zlomku odečteme $\frac{1}{4}$. Společným jmenovatelem je 36 (protože $\frac{1}{4} = \frac{9}{36}$).
$\frac{5}{36} - \frac{9}{36} = -\frac{4}{36}$
Zlomek ještě vykrátíme číslem 4, abychom dostali základní tvar:
$-\frac{4}{36} = -\frac{1}{9}$

Pomohlo vám toto řešení?

2 body

Úloha 3.2

Vypočtěte a výsledek uveďte zlomkem v základním tvaru.

$\displaystyle \frac{ \displaystyle \frac{1}{2}- \left( \displaystyle \frac{2}{3}- \displaystyle \frac{5}{6} \right) }{ \displaystyle \frac{1}{2} } =$

Zobrazit odpověď

4/3

Zobrazit postup řešení (4 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Výpočet závorky

Nejdříve vypočítáme výraz v závorce: $\frac{2}{3} - \frac{5}{6}$. Zlomky převedeme na společného jmenovatele, kterým je číslo $6$.
$\frac{2}{3} = \frac{4}{6}$
$\frac{4}{6} - \frac{5}{6} = -\frac{1}{6}$

Úprava čitatele

Nyní dosadíme výsledek závorky zpět do čitatele hlavního zlomku: $\frac{1}{2} - (-\frac{1}{6})$. Odčítání záporného čísla je totéž jako přičítání.
$\frac{1}{2} + \frac{1}{6} = \frac{3}{6} + \frac{1}{6} = \frac{4}{6} = \frac{2}{3}$

Výpočet složeného zlomku

Zbývá vypočítat složený zlomek: $\frac{\frac{2}{3}}{\frac{1}{2}}$. Dělení zlomkem provedeme jako násobení jeho převrácenou hodnotou.
$\frac{2}{3} : \frac{1}{2} = \frac{2}{3} \cdot \frac{2}{1} = \frac{4}{3}$

Závěr

Výsledný zlomek v základním tvaru je $\frac{4}{3}$.

Pomohlo vám toto řešení?

2 body

Úloha 4.1

Zapište převrácené číslo k číslu $\displaystyle 2 \frac{1}{3}$ .

Zobrazit odpověď

3/7

Zobrazit postup řešení (2 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Převod na zlomek

Nejdříve si smíšené číslo $2 \frac{1}{3}$ převedeme na nepravý zlomek. Celou část (2) vynásobíme jmenovatelem (3) a přičteme čitatel (1):
$2 \frac{1}{3} = \frac{2 \cdot 3 + 1}{3} = \frac{7}{3}$

Určení převráceného čísla

Převrácené číslo ke zlomku získáme tak, že zaměníme čitatel se jmenovatelem. Převrácené číslo k $\frac{7}{3}$ je tedy $\frac{3}{7}$.

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 4.2

Vypočtěte číslo, které musíme odečíst od čísla $\displaystyle 2 \frac{1}{3}$ , abychom dostali číslo opačné k číslu $\displaystyle 2 \frac{1}{3}$ .

Zobrazit odpověď

14/3

Zobrazit postup řešení (3 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Určení zadaného a opačného čísla

Zadané číslo je $2 \frac{1}{3}$. Opačné číslo k jakémukoli číslu má stejnou absolutní hodnotu, ale opačné znaménko. Tedy k číslu $2 \frac{1}{3}$ je opačné číslo $-2 \frac{1}{3}$.

Sestavení výpočtu

Hledáme číslo, které musíme odečíst od $2 \frac{1}{3}$, abychom dostali $-2 \frac{1}{3}$. To můžeme zapsat rovnicí:
$2 \frac{1}{3} - x = -2 \frac{1}{3}$
Hledané číslo $x$ tedy vypočítáme jako rozdíl zadaného čísla a výsledku:
$x = 2 \frac{1}{3} - (-2 \frac{1}{3})$

Výpočet výsledku

Odečíst záporné číslo je totéž jako přičíst číslo kladné:
$x = 2 \frac{1}{3} + 2 \frac{1}{3} = 4 \frac{2}{3}$
Výsledek můžeme zapsat i jako zlomek: $4 \frac{2}{3} = \frac{14}{3}$.

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 5.1

Ve třech sedmých třídách je celkem 75 žáků. Počty dívek a chlapců jsou v poměru 8 : 7. Počet žáků třídy 7. A tvoří třetinu všech žáků sedmých tříd.
Ve třídě 7. B je o čtyři žáky více než ve třídě 7. C.

Vypočtěte celkový počet chlapců v 7. třídách.

Zobrazit odpověď

Zobrazit postup řešení (3 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Analýza poměru

Celkový počet žáků (75) je rozdělen na dívky a chlapce v poměru 8 : 7. Nejdříve musíme zjistit, z kolika dílů se tento celek skládá. Sečteme oba členy poměru:
8 + 7 = 15 dílů

Výpočet jednoho dílu

Nyní vypočítáme, kolik žáků připadá na jeden takový díl. Celkový počet žáků vydělíme celkovým počtem dílů:
75 : 15 = 5 žáků

Celkový počet chlapců

Chlapci tvoří v poměru 7 dílů. Počet chlapců tedy získáme vynásobením počtu dílů hodnotou jednoho dílu:
7 · 5 = 35 chlapců

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 5.2

Ve třech sedmých třídách je celkem 75 žáků. Počty dívek a chlapců jsou v poměru 8 : 7.
Počet žáků třídy 7. A tvoří třetinu všech žáků sedmých tříd.
Ve třídě 7. B je o čtyři žáky více než ve třídě 7. C

Vypočtěte počet žáků v 7. C.

Zobrazit odpověď

Zobrazit postup řešení (4 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Počet žáků v 7. A

Celkem je v sedmých třídách 75 žáků. Třída 7. A tvoří třetinu z tohoto počtu. To vypočítáme vydělením třemi:
75 : 3 = 25
V 7. A je tedy 25 žáků.

Společný počet žáků v 7. B a 7. C

Když od celkového počtu 75 odečteme 25 žáků ze 7. A, zbude nám počet žáků v 7. B a 7. C dohromady:
75 − 25 = 50

Výpočet počtu žáků v 7. C

Víme, že v 7. B je o 4 žáky více než v 7. C. Pokud bychom od společného počtu 50 odečetli tyto 4 žáky, dostali bychom stav, kdy by v obou třídách byl stejný počet žáků (jako v 7. C):
50 − 4 = 46
Tento zbytek rozdělíme na dvě poloviny:
46 : 2 = 23
V 7. C je tedy 23 žáků.

Závěr

Pro kontrolu můžeme vypočítat i 7. B: 23 + 4 = 27 žáků. Součet všech tříd pak musí být 75: 25 (7. A) + 27 (7. B) + 23 (7. C) = 75.
Odpověď: 23

Pomohlo vám toto řešení?

2 body

Úloha 6.1

Na lanové dráze jezdí mezi horní a dolní stanicí dvě kabiny proti sobě. Z obou míst vyjíždějí kabiny ve stejném okamžiku a míjejí se pravidelně v polovině doby jízdy.

Hodiny ukazují 16:38 a kabiny se minuly před 3 minutami. Do stanic přijedou v 16:40, tam setrvají 5 minut a pak je čeká poslední jízda zpět.

Vypočtěte, jak dlouho trvá jízda kabiny mezi horní a dolní stanicí.

Zobrazit odpověď

10min

Zobrazit postup řešení (4 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Čas setkání

Kabiny se minuly před 3 minutami. Pokud je nyní 16:38, znamená to, že se minuly v čase:
16:38 − 3 minuty = 16:35

Doba od setkání do cíle

Víme, že kabiny přijedou do stanic v 16:40. Od okamžiku, kdy se minuly (16:35), do příjezdu do stanic (16:40) uplyne:
16:40 − 16:35 = 5 minut

Celková doba jízdy

V zadání je uvedeno, že se kabiny míjejí přesně v polovině doby jízdy. To znamená, že cesta od setkání do cíle trvá stejnou dobu jako cesta ze startu k místu setkání.
Jestliže druhá polovina cesty trvá 5 minut, celá jízda trvá:
$5 + 5 = 10$ minut

Výsledek

Jízda kabiny mezi horní a dolní stanicí trvá 10 minut.

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 6.2

Určete přesný čas, kdy se kabiny minou při jízdě zpět.

Zobrazit odpověď

16:50

Zobrazit postup řešení (3 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Délka jedné jízdy

Víme, že kabiny se minuly v 16:35 (protože v 16:38 to bylo před 3 minutami) a do stanic přijedou v 16:40. Protože se míjejí přesně v polovině doby jízdy, trvá cesta od místa setkání do stanice 5 minut ($16:40 - 16:35 = 5$). Celá jízda jedním směrem tedy trvá 10 minut ($5 \cdot 2 = 10$).

Čas odjezdu na cestu zpět

Kabiny přijedou do stanic v 16:40 a čekají tam 5 minut. Na poslední jízdu zpět tedy vyrazí v 16:45 ($16:40 + 5 \text{ min} = 16:45$).

Setkání při jízdě zpět

Kabiny se opět minou přesně v polovině své cesty. Protože celá jízda trvá 10 minut, polovina je 5 minut. K času odjezdu (16:45) přičteme 5 minut a získáme čas setkání: 16:50.

Pomohlo vám toto řešení?

2 body

Úloha 7

Karel stavěl věže z kostek. Když na každou věž použil 6 kostek, žádná kostka mu nezbyla. Když vše zboural a na každou novou věž použil 8 kostek, také mu žádná kostka nezbyla.
Karel stavěl z více než 60 a méně než ze 100 kostek.

Vypočtěte, z kolika kostek mohl Karel stavět.

Uveďte všechny možnosti.

Zobrazit odpověď

72, 96

Zobrazit postup řešení (4 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Hledání společného násobku

Počet kostek musí být dělitelný číslem 6 i číslem 8 beze zbytku, protože v obou případech Karlovi žádná kostka nezbyla. Hledáme tedy společné násobky těchto dvou čísel.

Nejmenší společný násobek

Nejdříve najdeme nejmenší společný násobek čísel 6 a 8. Tím je číslo 24, protože $3 \cdot 8 = 24$ a $4 \cdot 6 = 24$.

Výběr správných možností

Všechny společné násobky čísel 6 a 8 jsou násobky jejich nejmenšího společného násobku, tedy čísla 24. Vypíšeme si násobky 24 a vybereme ty, které leží v rozmezí více než 60 a méně než 100:

$24 \cdot 1 = 24$
$24 \cdot 2 = 48$
$24 \cdot 3 = 72$
$24 \cdot 4 = 96$
$24 \cdot 5 = 120$

Závěr

Zadaným podmínkám (rozmezí 60 až 100 kostek) vyhovují čísla 72 a 96. Karel mohl stavět ze 72 nebo 96 kostek.

Pomohlo vám toto řešení?

2 body

Úloha 8.1

Cesta na nádraží po silnici je dlouhá 1 500 m a Mirkovi trvala 20 minut. Nyní Mirek chodí lesní pěšinou, a cestu si tak zkrátil o 225 m.

Mirek chodí stále stejně rychle. Délka každého jeho kroku je $\displaystyle \frac{3}{4}$ metru.

Vypočtěte, o kolik kroků si Mirek zkrátil cestu na nádraží.

Zobrazit odpověď

o 300 kroků

Zobrazit postup řešení (4 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Zjištění délky zkrácení

Ze zadání přímo víme, že Mirek si cestu lesní pěšinou zkrátil o 225 m.

Výpočet počtu kroků

Jeden Mirkův krok měří $\frac{3}{4}$ metru. Abychom zjistili, o kolik kroků je cesta kratší, musíme ušetřenou vzdálenost (225 m) vydělit délkou jednoho kroku ($\frac{3}{4}$ m).

Provedení výpočtu

Počítáme příklad: $225 : \frac{3}{4}$.
Dělení zlomkem nahradíme násobením převrácenou hodnotou:
$225 \cdot \frac{4}{3} = \frac{225}{3} \cdot 4 = 75 \cdot 4 = 300$.

Závěr

Mirek si cestu na nádraží zkrátil o 300 kroků.

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 8.2

Vypočtěte, o kolik minut si Mirek zkrátil cestu na nádraží.

Zobrazit odpověď

o 3 minuty

Zobrazit postup řešení (4 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor zadání

Víme, že původní cesta byla dlouhá 1 500 m a trvala 20 minut. Mirek chodí stále stejně rychle. Cesta lesem je o 225 m kratší. Potřebujeme zjistit, o kolik minut dříve Mirek dojde na nádraží díky tomuto zkrácení.

Zjištění rychlosti

Nejdříve vypočítáme, jakou rychlostí Mirek chodí. Zjistíme, kolik metrů urazí za jednu minutu:
$1\,500 : 20 = 75$ m/min.

Výpočet úspory času

Protože Mirek chodí stále stejně rychle, vypočítáme, kolik času by mu trvalo ujít ušetřenou vzdálenost 225 metrů:
$225 : 75 = 3$ minuty.

Odpověď

Mirek si cestu na nádraží zkrátil o 3 minuty.

Pomohlo vám toto řešení?

2 body

Úloha 9.1

Těleso je slepeno ze dvou shodných kvádrů s délkami hran 3 cm, 3 cm a 5 cm.

Vypočtěte v cm³ objem slepeného tělesa.

Zobrazit odpověď

V = 90 cm³

Zobrazit postup řešení (3 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor zadání

Těleso se skládá ze dvou shodných kvádrů o rozměrech 3 cm, 3 cm a 5 cm. Protože jsou kvádry k sobě pouze přilepeny a nepronikají do sebe, celkový objem tělesa získáme jako součet objemů obou těchto kvádrů.

Výpočet objemu jednoho kvádru

Objem kvádru vypočítáme vynásobením délek jeho tří hran:
V₁ = a · b · c
V₁ = 3 · 3 · 5 = 45 cm³

Výpočet celkového objemu

Protože je těleso složeno ze dvou takových kvádrů, celkový objem (V) bude:
V = 2 · V₁
V = 2 · 45 = 90 cm³

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 9.2

Těleso je slepeno ze dvou shodných kvádrů s délkami hran 3 cm, 3 cm a 5 cm.

Vypočtěte v cm ² povrch slepeného tělesa.

Zobrazit odpověď

S = 138 cm²

Zobrazit postup řešení (5 kroků)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor tělesa

Těleso je slepeno ze dvou shodných kvádrů s rozměry 3 cm, 3 cm a 5 cm. Abychom vypočítali povrch celého tělesa, musíme si uvědomit, že povrch není jen součtem povrchů obou kvádrů. Při slepení se část jejich stěn překryje a tyto plochy už nejsou součástí vnějšího povrchu.

Výpočet povrchu jednoho kvádru

Povrch jednoho kvádru ($S_1$) vypočítáme podle vzorce $S = 2 \cdot (a \cdot b + b \cdot c + a \cdot c)$, kde strany jsou 3 cm, 3 cm a 5 cm.
$S_1 = 2 \cdot (3 \cdot 3 + 3 \cdot 5 + 3 \cdot 5) = 2 \cdot (9 + 15 + 15) = 2 \cdot 39 = 78$ cm².

Určení styčné plochy

Z nákresu vidíme, že kvádry jsou k sobě přilepeny částí své boční stěny. Styčná plocha ($S_{st}$) je čtverec o rozměrech 3 cm × 3 cm (podle hloubky a výšky nižší části). Tato plocha je schovaná uvnitř tělesa na obou kvádrech.
$S_{st} = 3 \cdot 3 = 9$ cm².

Celkový povrch tělesa

Celkový povrch ($S_{celk}$) získáme tak, že sečteme povrchy obou kvádrů a odečteme plochu, kterou jsou k sobě přilepeny. Protože styčná plocha zmizí z povrchu obou kvádrů, musíme ji odečíst dvakrát.
$S_{celk} = 2 \cdot S_1 - 2 \cdot S_{st} = 2 \cdot 78 - 2 \cdot 9 = 156 - 18 = 138$ cm².

Závěr

Povrch slepeného tělesa je 138 cm².

Pomohlo vám toto řešení?

2 body

Úloha 10

V rovině leží přímka AB a mimo ni bod U.

1. Sestrojte chybějící vrchol C trojúhelníku ABC, jestliže velikost úhlu ABC je β = 70°, strana BC má délku 8 cm a bod U leží uvnitř trojúhelníku ABC. Trojúhelník ABC narýsujte.
2. Sestrojte osu úsečky AB a označte ji o.
3. Sestrojte chybějící vrchol D rovnoramenného lichoběžníku ABCD se základnami AB, CD a lichoběžník narýsujte.

Zobrazit odpověď

4 body

Úloha 11.1

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

75 g je 3krát více než $\displaystyle \frac{1}{4}$ kg.

Zobrazit odpověď

Zobrazit postup řešení (4 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Převod na gramy

Nejdříve si převedeme čtvrt kilogramu na gramy. Víme, že jeden kilogram má 1000 gramů.

Výpočet čtvrtiny

$\frac{1}{4}$ kg vypočítáme jako $1000 \div 4 = 250$ g.

Porovnání hodnot

Tvrzení říká, že 75 g je 3krát více než $\frac{1}{4}$ kg (tedy 250 g). To je však nemožné, protože 75 g je mnohem méně než 250 g (ve skutečnosti je to méně než jedna třetina).

Závěr

Tvrzení je nepravdivé. Správná odpověď je Ne.

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 11.2

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

450 sekund je 2krát méně než čtvrt hodiny.

Zobrazit odpověď

Ano

Zobrazit postup řešení (3 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Čtvrt hodiny v minutách

Nejdříve si vypočítáme, kolik minut je čtvrt hodiny. Celá hodina má 60 minut, takže čtvrtinu zjistíme dělením čtyřmi: $60 \div 4 = 15$ minut.

Převod na sekundy

Teď převedeme 15 minut na sekundy. Protože jedna minuta má 60 sekund, vynásobíme počet minut šedesáti: $15 \cdot 60 = 900$ sekund.

Porovnání a závěr

V zadání se tvrdí, že 450 sekund je 2krát méně než čtvrt hodiny (tedy 900 sekund). Ověříme to tak, že 900 sekund vydělíme dvěma: $900 \div 2 = 450$ sekund. Hodnota souhlasí, takže tvrzení je pravdivé.

Odpověď: Ano (A)

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 11.3

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obrazec, který lze rozdělit na 4 čtverce se stranou délky 50 cm, má obsah 1 m².

Zobrazit odpověď

Ano

Zobrazit postup řešení (4 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Obsah jednoho čtverce

Nejdříve vypočítáme obsah jednoho malého čtverce se stranou délky 50 cm. Obsah čtverce se vypočítá jako součin jeho dvou stran:
50 cm × 50 cm = 2 500 cm²

Obsah celého obrazce

Obrazec se skládá ze 4 takových čtverců. Celkový obsah tedy získáme vynásobením obsahu jednoho čtverce čtyřmi:
4 × 2 500 cm² = 10 000 cm²

Převod na metry čtvereční

Nyní musíme převést centimetry čtvereční na metry čtvereční. Víme, že 1 m má 100 cm, takže 1 m² má 100 × 100 = 10 000 cm².
Tedy: 10 000 cm² = 1 m²

Závěr

Vypočítaný obsah obrazce je přesně 1 m². Tvrzení v zadání je tedy pravdivé.
Odpověď: A

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 12.1

Oddělením dvou trojúhelníků AFD a BCE z obdélníku ABCD vznikne bílý obrazec ABEF. Obsah trojúhelníku BCE je 3 cm².Všechny uvedené body jsou v mřížových bodech čtvercové sítě.

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obsah trojúhelníku AFD je 2 cm².

Zobrazit odpověď

Zobrazit postup řešení (4 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Analýza čtvercové sítě

Z obrázku a popisu vidíme, že obdélník $ABCD$ je rozdělen na čtvercovou síť. Výška obdélníku (strany $AD$ a $BC$) odpovídá 3 políčkům sítě. Trojúhelník $BCE$ je pravoúhlý s odvěsnami o délce 3 dílky (výška $BC$) a 3 dílky (základna $CE$ na horní straně obdélníku).

Určení měřítka plochy

Obsah trojúhelníku $BCE$ v dílcích sítě je:$\frac{3 \cdot 3}{2} = 4,5 \text{ čtverečků}$Víme, že tento obsah je roven $3 \text{ cm}^2$. Jeden čtvereček sítě má tedy obsah:$\frac{3}{4,5} = \frac{2}{3} \text{ cm}^2$

Výpočet obsahu trojúhelníku AFD

Trojúhelník $AFD$ je také pravoúhlý. Jeho odvěsny mají délku 3 dílky (výška $AD$) a 2 dílky (základna $DF$). Obsah v dílcích sítě je:$\frac{2 \cdot 3}{2} = 3 \text{ čtverečky}$Nyní převedeme tento obsah na $\text{cm}^2$ pomocí dříve zjištěného měřítka:$3 \cdot \frac{2}{3} = 2 \text{ cm}^2$

Závěr

Obsah trojúhelníku $AFD$ je skutečně $2 \text{ cm}^2$. Tvrzení je pravdivé.

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 12.2

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obsah bílého obrazce ABEF je 13,5 cm².

Zobrazit odpověď

Ano

1 bod

Úloha 12.3

Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obvod bílého obrazce ABEF je stejný jako součet obvodů trojúhelníků AFD a BCE.

Zobrazit odpověď

Ano

1 bod

Úloha 13

Trojúhelník ABC je rozdělen na dva rovnoramenné trojúhelníky.

Jaká je velikost úhlu α?

Úhel α neměřte, ale vypočtěte.

A) 48°
D) 64°
B) 52°
E) jiná velikost
C) 58°

Zobrazit odpověď

2 body

Úloha 14

Při vydatném dešti napršelo na záhon o rozloze jeden metr čtvereční 30 litrů vody. Toto množství vody by naplnilo 2,5 kbelíku.

Jaký je objem jednoho kbelíku?

A) 0, 012 m³
D) 12 m³
B) 0, 075 m³
E) jiný objem
C) 7,5 m³

Zobrazit odpověď

2 body

Úloha 15

V prvním čtvrtletí byla cena výrobku 120 Kč.
Během roku se cena výrobku třikrát snížila, a to vždy na přelomu čtvrtletí.

Kdy došlo ke snížení předchozí ceny výrobku o 20 %?

A) ani jednou
D) na přelomu 3. a 4. čtvrtletí
B) na přelomu 1. a 2. čtvrtletí
E) pokaždé
C) na přelomu 2. a 3. čtvrtletí

Zobrazit odpověď

2 body

Úloha 16.1

Petr utratil 30 % z 30 Kč.

Kolik Kč mu zbylo?

A) 14
D) 21
B) 18
E) 24
C) 20
F) jiný výsledek

Zobrazit odpověď

2 body

Úloha 16.2

Zatím přišlo jen 12 dětí. Na zbývajících 60 % dětí se čeká.

Na kolik dětí se čeká?

A) 14
D) 21
B) 18
E) 24
C) 20
F) jiný výsledek

Zobrazit odpověď

2 body

Úloha 16.3

Výrobek zdražený o tři čtvrtiny původní ceny stojí 28 Kč.

Kolik Kč by stál výrobek zdražený jen o 50 % původní ceny?

A) 14
D) 21
B) 18
E) 24
C) 20
F) jiný výsledek

Zobrazit odpověď

2 body

Úloha 17.1

Ve čtverci jsou obě úhlopříčky překryty tmavými čtverečky s délkou strany 4 cm podobně jako na obrázku. Zbytek plochy čtverce je bílý.

Vypočtěte délku strany čtverce, který má celkem 9 tmavých čtverečků.

Zobrazit odpověď

20 cm

Zobrazit postup řešení (4 kroky)

Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Analýza počtu čtverečků

Víme, že tmavé čtverečky pokrývají obě úhlopříčky čtverce. Pokud má čtverec lichý počet čtverečků na straně, obě úhlopříčky se protnou v jednom společném středovém čtverečku. Pokud má čtverec na straně 5 čtverečků (jako na levém obrázku v zadání), každá úhlopříčka má 5 čtverečků. Celkový počet tmavých čtverečků je tedy $5 + 5 - 1 = 9$ (středový čtvereček počítáme jen jednou).

Určení rozměrů

Z analýzy vyplývá, že čtverec s 9 tmavými čtverečky na úhlopříčkách má na každé straně právě 5 malých čtverečků. Zadání uvádí, že každý malý tmavý čtvereček má délku strany 4 cm.

Výpočet délky strany

Délku strany celého čtverce vypočítáme tak, že vynásobíme počet čtverečků na straně délkou strany jednoho malého čtverečku: $5 \times 4\text{ cm} = 20\text{ cm}$

Závěr

Délka strany čtverce je 20 cm.

Pomohlo vám toto řešení?

1 bod

Úloha 17.2

Ve čtverci jsou obě úhlopříčky překryty tmavými čtverečky s délkou strany 4 cm podobně jako na obrázku. Zbytek plochy čtverce je bílý.

Vypočtěte délku strany čtverce, který má celkem 69 tmavých čtverečků.

Zobrazit odpověď

140 cm

2 body

Úloha 17.3

Ve čtverci jsou obě úhlopříčky překryty tmavými čtverečky s délkou strany 4 cm podobně jako na obrázku. Zbytek plochy čtverce je bílý.

Vypočtěte celkový počet tmavých čtverečků, je-li délka strany čtverce 884 cm.

Zobrazit odpověď

441 čtverečků

2 body