Přijímací testy 5. ročník
Podkategorie: Čeština 5. ročník — 2. řádný termín 2024
50 úloh
Do světa dva čerti přišli
oblečeni v módním šatě,
hlavu hrdě vztyčovali,
prsty rukou celé v zlatě.
Mimo vyšší kruhy věru
společnost neměli jinou:
svůj vždy k svému – poznají se
ti, kdož páchnou čertovinou.
S chuďasem však jednou také
čerti podali si ruce –
jako by však spálili se,
řvali strašně v kruté muce.
Což v té ruce kříž byl skrytý,
že pryč chasa řvoucí chvátá?
Hrozivější než kříž byla
ďáblu – ruka mozolnatá!
vyšší kruhy – skupina mocných lidí
(A. Koukl, Balada o čertech, upraveno)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
- A) Čerti během mučení drželi kříž, a proto se jim na rukou udělaly mozoly.
- C) Když čerti pobývali na světě, nejméně v jedné situaci zareagovali velmi hlasitě.
- B) Čerti od sebe každého odpudili nepříjemným pachem, kterým byli obklopeni.
- D) Když šli čerti do společnosti, nejméně jednou se oblékli do módních zlatých šatů.
Zobrazit odpověď
C
Do světa dva čerti přišli
oblečeni v módním šatě,
hlavu hrdě vztyčovali,
prsty rukou celé v zlatě.
Mimo vyšší kruhy věru
společnost neměli jinou:
svůj vždy k svému – poznají se
ti, kdož páchnou čertovinou.
S chuďasem však jednou také
čerti podali si ruce –
jako by však spálili se,
řvali strašně v kruté muce.
Což v té ruce kříž byl skrytý,
že pryč chasa řvoucí chvátá?
Hrozivější než kříž byla
ďáblu – ruka mozolnatá!
vyšší kruhy – skupina mocných lidí
(A. Koukl, Balada o čertech, upraveno)
Které z následujících tvrzení vystihuje výchozí text?
- A) Tento text, v jehož každé sloce se druhý verš rýmuje se čtvrtým, je próza.
- C) Tento text, v jehož slokách se pouze někdy rýmuje druhý verš se čtvrtým, je próza.
- B) Tento text, v jehož každé sloce se druhý verš rýmuje se čtvrtým, je poezie.
- D) Tento text, v jehož slokách se pouze někdy rýmuje druhý verš se čtvrtým, je poezie.
Zobrazit odpověď
B
Do světa dva čerti přišli
oblečeni v módním šatě,
hlavu hrdě vztyčovali,
prsty rukou celé v zlatě.
Mimo vyšší kruhy věru
společnost neměli jinou:
svůj vždy k svému – poznají se
ti, kdož páchnou čertovinou.
S chuďasem však jednou také
čerti podali si ruce –
jako by však spálili se,
řvali strašně v kruté muce.
Což v té ruce kříž byl skrytý,
že pryč chasa řvoucí chvátá?
Hrozivější než kříž byla
ďáblu – ruka mozolnatá!
vyšší kruhy – skupina mocných lidí
(A. Koukl, Balada o čertech, upraveno)
Ve které z následujících možností jsou významové vztahy mezi slovy nejpodobnější vztahům mezi slovy HLAVA – RUKA – PRST?
(Slova hlava, ruka a prst posuzujte ve významu, který mají ve výchozím textu. Správná je pouze možnost, v níž pořadí slov odpovídá pořadí hlava – ruka – prst.)
- A) řasa – víčko – oko
- C) břicho – žaludek – játra
- B) ucho – rameno – nárt
- D) hýždě – hrudník – žebro
Zobrazit odpověď
D
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Tento nečekaný test z matematiky by nepochybně vyděsil i daleko lepší počtáře.
Zobrazit odpověď
test, by vyděsil
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Minulou sobotu se místní pejskaři a jejich chundelatí mazlíčci sešli na nedalekém psím cvičišti.
Zobrazit odpověď
pejskaři (a) mazlíčci, se sešli
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Oba odstavené autobusy celou dobu výstražně blikaly světly.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Kvůli silným mrazům lze letos očekávat nebývalou neúrodu broskví.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Nově omítnutou zeď kdosi pomaloval všelijakými barevnými nápisy.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Po setmění naše hlavní město rozzářily krásně nasvícené pamětihodnosti.
Zobrazit odpověď
Ano
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Raději hned splňme vše, co císař nařizuje, jinak skončíme v hladomorně.
- A) Souvětí obsahuje celkem dvě slovesa: obě jsou v rozkazovacím způsobu.
- D) Souvětí obsahuje celkem tři slovesa: pouze první z nich je v rozkazovacím způsobu.
- B) Souvětí obsahuje celkem dvě slovesa: pouze první z nich je v rozkazovacím způsobu.
- E) Souvětí obsahuje celkem tři slovesa: pouze druhé z nich je v rozkazovacím způsobu.
- C) Souvětí obsahuje celkem dvě slovesa: pouze druhé z nich je v rozkazovacím způsobu.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Jestli si na to troufáte, tak tu dívku, léta vězněnou v dračí sluji, osvoboďte.
- A) Souvětí obsahuje celkem dvě slovesa: obě jsou v rozkazovacím způsobu.
- D) Souvětí obsahuje celkem tři slovesa: pouze první z nich je v rozkazovacím způsobu.
- B) Souvětí obsahuje celkem dvě slovesa: pouze první z nich je v rozkazovacím způsobu.
- E) Souvětí obsahuje celkem tři slovesa: pouze druhé z nich je v rozkazovacím způsobu.
- C) Souvětí obsahuje celkem dvě slovesa: pouze druhé z nich je v rozkazovacím způsobu.
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Ty darmožroute, ty kůže líná, zatop pod kotlem s lektvary a pak mi zmiz z očí.
- A) Souvětí obsahuje celkem dvě slovesa: obě jsou v rozkazovacím způsobu.
- D) Souvětí obsahuje celkem tři slovesa: pouze první z nich je v rozkazovacím způsobu.
- B) Souvětí obsahuje celkem dvě slovesa: pouze první z nich je v rozkazovacím způsobu.
- E) Souvětí obsahuje celkem tři slovesa: pouze druhé z nich je v rozkazovacím způsobu.
- C) Souvětí obsahuje celkem dvě slovesa: pouze druhé z nich je v rozkazovacím způsobu.
Zobrazit odpověď
A
Situace č. 1: Tomáš mi říká: „Měla bys zítra zapracovat všechny Janiny připomínky.“
Situace č. 2: Tomáš mi říká: „Mohla bys do zítra zapracovat všechny Janiny připomínky?“
Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje výše uvedené situace?
- A) Tomáš vyjadřuje v situaci č. 1 svůj závazek a v situaci č. 2 prosbu.
- C) Tomáš vyjadřuje v situaci č. 1 své doporučení a v situaci č. 2 prosbu.
- B) Tomáš vyjadřuje v situaci č. 1 svůj závazek a v situaci č. 2 námitku.
- D) Tomáš vyjadřuje v situaci č. 1 své doporučení a v situaci č. 2 námitku.
Zobrazit odpověď
C
Koníček mořský je drobná rybka, žijící v mělkých pobřežních vodách. Zpravidla měří 15 cm, v ojedinělých případech dosahuje až dvojnásobku této délky. Tento zajímavý živočich má specifický vzhled: jeho hlava tvarem připomíná koňskou a několikrát prohnuté tělo se trochu podobá písmenu S.
Stavba těla omezuje koníčka mořského v pohybu. Plavat proto může pouze ve vzpřímené poloze, takže se pohybuje opravdu pomalu. Většinu času tráví na dně moře v porostu řas či ve větvích korálů, k nimž se obratně přichytí pomocí spirálovitě zatočeného ocásku. Koníček mořský, stejně jako jiné ryby, dýchá žábrami. Živí se hlavně malými korýši, požírá ale i rybí potěr (tzn. čerstvě vylíhnuté rybičky). Koníček mořský je dravec, svou kořist však nepronásleduje. Trpělivě čeká, až dopluje k němu, a pak ji nasaje do tlamičky. Jeho oči jsou schopny pohybovat se nezávisle na sobě: 
.
U koníčků mořských přivádí potomky na svět sameček. Má totiž poblíž břišní ploutvičky vak, do něhož mu samička na konci námluv naklade vajíčka.
Z nich se po třech až pěti týdnech vylíhnou zhruba 12milimetrová mláďata. Jejich otec se o ně vzorně stará a postupně je připravuje na samostatný život v moři. Sameček koníčka mořského může „rodit“ až čtyřikrát ročně.
V současnosti hrozí koníčkům mořským vyhubení. Extrakt z jejich těl využívá tradiční čínská medicína, a to například při léčbě srdečních chorob. Tento extrakt prý také zpomaluje plešatění. Koníčci mořští se ale loví i z dalších důvodů: stávají se ozdobou akvárií, jsou součástí šperků či pochoutkou, která se podává na špejli. V poslední době proto ochránci zvířat stále častěji bijí na poplach.
(www.abicko.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)
Která z následujících možností patří na vynechané místo (
) ve výchozím textu?
(Po doplnění možnosti musí být výchozí text smysluplný a gramaticky správný.)
- A) jedním okem tedy například vyhlíží potravu a druhým sleduje, zda se z jiné strany neblíží nepřítel
- C) což znamená, že obě oči vždy stočí buď jen na pravou stranu za potravou, nebo jen doleva, odkud se blíží nepřítel
- B) jedním okem tedy například vyhlíží potravu a druhým sleduje, zda blížícímu se nepříteli z jiné strany
- D) což znamená, že obě oči vždy stočí buď jen na pravou stranu za potravou, nebo jen doleva, odkud blížící se nepřítel
Zobrazit odpověď
A
Koníček mořský je drobná rybka, žijící v mělkých pobřežních vodách. Zpravidla měří 15 cm, v ojedinělých případech dosahuje až dvojnásobku této délky. Tento zajímavý živočich má specifický vzhled: jeho hlava tvarem připomíná koňskou a několikrát prohnuté tělo se trochu podobá písmenu S.
Stavba těla omezuje koníčka mořského v pohybu. Plavat proto může pouze ve vzpřímené poloze, takže se pohybuje opravdu pomalu. Většinu času tráví na dně moře v porostu řas či ve větvích korálů, k nimž se obratně přichytí pomocí spirálovitě zatočeného ocásku. Koníček mořský, stejně jako jiné ryby, dýchá žábrami. Živí se hlavně malými korýši, požírá ale i rybí potěr (tzn. čerstvě vylíhnuté rybičky). Koníček mořský je dravec, svou kořist však nepronásleduje. Trpělivě čeká, až dopluje k němu, a pak ji nasaje do tlamičky. Jeho oči jsou schopny pohybovat se nezávisle na sobě: 
.
U koníčků mořských přivádí potomky na svět sameček. Má totiž poblíž břišní ploutvičky vak, do něhož mu samička na konci námluv naklade vajíčka.
Z nich se po třech až pěti týdnech vylíhnou zhruba 12milimetrová mláďata. Jejich otec se o ně vzorně stará a postupně je připravuje na samostatný život v moři. Sameček koníčka mořského může „rodit“ až čtyřikrát ročně.
V současnosti hrozí koníčkům mořským vyhubení. Extrakt z jejich těl využívá tradiční čínská medicína, a to například při léčbě srdečních chorob. Tento extrakt prý také zpomaluje plešatění. Koníčci mořští se ale loví i z dalších důvodů: stávají se ozdobou akvárií, jsou součástí šperků či pochoutkou, která se podává na špejli. V poslední době proto ochránci zvířat stále častěji bijí na poplach.
(www.abicko.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Poloha, v níž plave koníček mořský, souvisí se stavbou těla tohoto živočicha.
Zobrazit odpověď
Ano
Koníček mořský je drobná rybka, žijící v mělkých pobřežních vodách. Zpravidla měří 15 cm, v ojedinělých případech dosahuje až dvojnásobku této délky. Tento zajímavý živočich má specifický vzhled: jeho hlava tvarem připomíná koňskou a několikrát prohnuté tělo se trochu podobá písmenu S.
Stavba těla omezuje koníčka mořského v pohybu. Plavat proto může pouze ve vzpřímené poloze, takže se pohybuje opravdu pomalu. Většinu času tráví na dně moře v porostu řas či ve větvích korálů, k nimž se obratně přichytí pomocí spirálovitě zatočeného ocásku. Koníček mořský, stejně jako jiné ryby, dýchá žábrami. Živí se hlavně malými korýši, požírá ale i rybí potěr (tzn. čerstvě vylíhnuté rybičky). Koníček mořský je dravec, svou kořist však nepronásleduje. Trpělivě čeká, až dopluje k němu, a pak ji nasaje do tlamičky. Jeho oči jsou schopny pohybovat se nezávisle na sobě: 
.
U koníčků mořských přivádí potomky na svět sameček. Má totiž poblíž břišní ploutvičky vak, do něhož mu samička na konci námluv naklade vajíčka.
Z nich se po třech až pěti týdnech vylíhnou zhruba 12milimetrová mláďata. Jejich otec se o ně vzorně stará a postupně je připravuje na samostatný život v moři. Sameček koníčka mořského může „rodit“ až čtyřikrát ročně.
V současnosti hrozí koníčkům mořským vyhubení. Extrakt z jejich těl využívá tradiční čínská medicína, a to například při léčbě srdečních chorob. Tento extrakt prý také zpomaluje plešatění. Koníčci mořští se ale loví i z dalších důvodů: stávají se ozdobou akvárií, jsou součástí šperků či pochoutkou, která se podává na špejli. V poslední době proto ochránci zvířat stále častěji bijí na poplach.
(www.abicko.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Hlavním důvodem, proč jsou koníčci mořští loveni, je jejich využití v akvaristice.
Zobrazit odpověď
Ne
Koníček mořský je drobná rybka, žijící v mělkých pobřežních vodách. Zpravidla měří 15 cm, v ojedinělých případech dosahuje až dvojnásobku této délky. Tento zajímavý živočich má specifický vzhled: jeho hlava tvarem připomíná koňskou a několikrát prohnuté tělo se trochu podobá písmenu S.
Stavba těla omezuje koníčka mořského v pohybu. Plavat proto může pouze ve vzpřímené poloze, takže se pohybuje opravdu pomalu. Většinu času tráví na dně moře v porostu řas či ve větvích korálů, k nimž se obratně přichytí pomocí spirálovitě zatočeného ocásku. Koníček mořský, stejně jako jiné ryby, dýchá žábrami. Živí se hlavně malými korýši, požírá ale i rybí potěr (tzn. čerstvě vylíhnuté rybičky). Koníček mořský je dravec, svou kořist však nepronásleduje. Trpělivě čeká, až dopluje k němu, a pak ji nasaje do tlamičky. Jeho oči jsou schopny pohybovat se nezávisle na sobě: 
.
U koníčků mořských přivádí potomky na svět sameček. Má totiž poblíž břišní ploutvičky vak, do něhož mu samička na konci námluv naklade vajíčka.
Z nich se po třech až pěti týdnech vylíhnou zhruba 12milimetrová mláďata. Jejich otec se o ně vzorně stará a postupně je připravuje na samostatný život v moři. Sameček koníčka mořského může „rodit“ až čtyřikrát ročně.
V současnosti hrozí koníčkům mořským vyhubení. Extrakt z jejich těl využívá tradiční čínská medicína, a to například při léčbě srdečních chorob. Tento extrakt prý také zpomaluje plešatění. Koníčci mořští se ale loví i z dalších důvodů: stávají se ozdobou akvárií, jsou součástí šperků či pochoutkou, která se podává na špejli. V poslední době proto ochránci zvířat stále častěji bijí na poplach.
(www.abicko.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Během jednoho roku každý sameček koníčka mořského přivede na svět mláďata čtyřikrát.
Zobrazit odpověď
Ne
Koníček mořský je drobná rybka, žijící v mělkých pobřežních vodách. Zpravidla měří 15 cm, v ojedinělých případech dosahuje až dvojnásobku této délky. Tento zajímavý živočich má specifický vzhled: jeho hlava tvarem připomíná koňskou a několikrát prohnuté tělo se trochu podobá písmenu S.
Stavba těla omezuje koníčka mořského v pohybu. Plavat proto může pouze ve vzpřímené poloze, takže se pohybuje opravdu pomalu. Většinu času tráví na dně moře v porostu řas či ve větvích korálů, k nimž se obratně přichytí pomocí spirálovitě zatočeného ocásku. Koníček mořský, stejně jako jiné ryby, dýchá žábrami. Živí se hlavně malými korýši, požírá ale i rybí potěr (tzn. čerstvě vylíhnuté rybičky). Koníček mořský je dravec, svou kořist však nepronásleduje. Trpělivě čeká, až dopluje k němu, a pak ji nasaje do tlamičky. Jeho oči jsou schopny pohybovat se nezávisle na sobě: 
.
U koníčků mořských přivádí potomky na svět sameček. Má totiž poblíž břišní ploutvičky vak, do něhož mu samička na konci námluv naklade vajíčka.
Z nich se po třech až pěti týdnech vylíhnou zhruba 12milimetrová mláďata. Jejich otec se o ně vzorně stará a postupně je připravuje na samostatný život v moři. Sameček koníčka mořského může „rodit“ až čtyřikrát ročně.
V současnosti hrozí koníčkům mořským vyhubení. Extrakt z jejich těl využívá tradiční čínská medicína, a to například při léčbě srdečních chorob. Tento extrakt prý také zpomaluje plešatění. Koníčci mořští se ale loví i z dalších důvodů: stávají se ozdobou akvárií, jsou součástí šperků či pochoutkou, která se podává na špejli. V poslední době proto ochránci zvířat stále častěji bijí na poplach.
(www.abicko.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Ačkoli existují koníčci mořští, kteří měří 30 cm, obvyklá délka těchto živočichů je menší.
Zobrazit odpověď
Ano
Koníček mořský je drobná rybka, žijící v mělkých pobřežních vodách. Zpravidla měří 15 cm, v ojedinělých případech dosahuje až dvojnásobku této délky. Tento zajímavý živočich má specifický vzhled: jeho hlava tvarem připomíná koňskou a několikrát prohnuté tělo se trochu podobá písmenu S.
Stavba těla omezuje koníčka mořského v pohybu. Plavat proto může pouze ve vzpřímené poloze, takže se pohybuje opravdu pomalu. Většinu času tráví na dně moře v porostu řas či ve větvích korálů, k nimž se obratně přichytí pomocí spirálovitě zatočeného ocásku. Koníček mořský, stejně jako jiné ryby, dýchá žábrami. Živí se hlavně malými korýši, požírá ale i rybí potěr (tzn. čerstvě vylíhnuté rybičky). Koníček mořský je dravec, svou kořist však nepronásleduje. Trpělivě čeká, až dopluje k němu, a pak ji nasaje do tlamičky. Jeho oči jsou schopny pohybovat se nezávisle na sobě: 
.
U koníčků mořských přivádí potomky na svět sameček. Má totiž poblíž břišní ploutvičky vak, do něhož mu samička na konci námluv naklade vajíčka.
Z nich se po třech až pěti týdnech vylíhnou zhruba 12milimetrová mláďata. Jejich otec se o ně vzorně stará a postupně je připravuje na samostatný život v moři. Sameček koníčka mořského může „rodit“ až čtyřikrát ročně.
V současnosti hrozí koníčkům mořským vyhubení. Extrakt z jejich těl využívá tradiční čínská medicína, a to například při léčbě srdečních chorob. Tento extrakt prý také zpomaluje plešatění. Koníčci mořští se ale loví i z dalších důvodů: stávají se ozdobou akvárií, jsou součástí šperků či pochoutkou, která se podává na špejli. V poslední době proto ochránci zvířat stále častěji bijí na poplach.
(www.abicko.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o dvou zájmenech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Obě zájmena odkazují ke stejnému slovu, a to vak.
- C) Zájmeno něhož odkazuje ke slovu sameček, zájmeno mu odkazuje ke slovu vak.
- B) Obě zájmena odkazují ke stejnému slovu, a to sameček.
- D) Zájmeno něhož odkazuje ke slovu vak, zájmeno mu odkazuje ke slovu sameček.
Zobrazit odpověď
D
Koníček mořský je drobná rybka, žijící v mělkých pobřežních vodách. Zpravidla měří 15 cm, v ojedinělých případech dosahuje až dvojnásobku této délky. Tento zajímavý živočich má specifický vzhled: jeho hlava tvarem připomíná koňskou a několikrát prohnuté tělo se trochu podobá písmenu S.
Stavba těla omezuje koníčka mořského v pohybu. Plavat proto může pouze ve vzpřímené poloze, takže se pohybuje opravdu pomalu. Většinu času tráví na dně moře v porostu řas či ve větvích korálů, k nimž se obratně přichytí pomocí spirálovitě zatočeného ocásku. Koníček mořský, stejně jako jiné ryby, dýchá žábrami. Živí se hlavně malými korýši, požírá ale i rybí potěr (tzn. čerstvě vylíhnuté rybičky). Koníček mořský je dravec, svou kořist však nepronásleduje. Trpělivě čeká, až dopluje k němu, a pak ji nasaje do tlamičky. Jeho oči jsou schopny pohybovat se nezávisle na sobě: 
.
U koníčků mořských přivádí potomky na svět sameček. Má totiž poblíž břišní ploutvičky vak, do něhož mu samička na konci námluv naklade vajíčka.
Z nich se po třech až pěti týdnech vylíhnou zhruba 12milimetrová mláďata. Jejich otec se o ně vzorně stará a postupně je připravuje na samostatný život v moři. Sameček koníčka mořského může „rodit“ až čtyřikrát ročně.
V současnosti hrozí koníčkům mořským vyhubení. Extrakt z jejich těl využívá tradiční čínská medicína, a to například při léčbě srdečních chorob. Tento extrakt prý také zpomaluje plešatění. Koníčci mořští se ale loví i z dalších důvodů: stávají se ozdobou akvárií, jsou součástí šperků či pochoutkou, která se podává na špejli. V poslední době proto ochránci zvířat stále častěji bijí na poplach.
(www.abicko.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)
Informace č. 1: Slovní spojení rybí potěr označuje čerstvě vylíhnuté rybičky.
Informace č. 2: Extrakt z těl koníčků mořských zpomaluje plešatění.
Které z následujících tvrzení o výše uvedených informacích je pravdivé?
- A) Podle výchozího textu je jistá pouze informace č. 1.
- C) Každá z těchto informací je podle výchozího textu jistá.
- B) Podle výchozího textu je jistá pouze informace č. 2.
- D) Žádná z těchto informací není podle výchozího textu jistá.
Zobrazit odpověď
A
Koníček mořský je drobná rybka, žijící v mělkých pobřežních vodách. Zpravidla měří 15 cm, v ojedinělých případech dosahuje až dvojnásobku této délky. Tento zajímavý živočich má specifický vzhled: jeho hlava tvarem připomíná koňskou a několikrát prohnuté tělo se trochu podobá písmenu S.
Stavba těla omezuje koníčka mořského v pohybu. Plavat proto může pouze ve vzpřímené poloze, takže se pohybuje opravdu pomalu. Většinu času tráví na dně moře v porostu řas či ve větvích korálů, k nimž se obratně přichytí pomocí spirálovitě zatočeného ocásku. Koníček mořský, stejně jako jiné ryby, dýchá žábrami. Živí se hlavně malými korýši, požírá ale i rybí potěr (tzn. čerstvě vylíhnuté rybičky). Koníček mořský je dravec, svou kořist však nepronásleduje. Trpělivě čeká, až dopluje k němu, a pak ji nasaje do tlamičky. Jeho oči jsou schopny pohybovat se nezávisle na sobě: 
.
U koníčků mořských přivádí potomky na svět sameček. Má totiž poblíž břišní ploutvičky vak, do něhož mu samička na konci námluv naklade vajíčka.
Z nich se po třech až pěti týdnech vylíhnou zhruba 12milimetrová mláďata. Jejich otec se o ně vzorně stará a postupně je připravuje na samostatný život v moři. Sameček koníčka mořského může „rodit“ až čtyřikrát ročně.
V současnosti hrozí koníčkům mořským vyhubení. Extrakt z jejich těl využívá tradiční čínská medicína, a to například při léčbě srdečních chorob. Tento extrakt prý také zpomaluje plešatění. Koníčci mořští se ale loví i z dalších důvodů: stávají se ozdobou akvárií, jsou součástí šperků či pochoutkou, která se podává na špejli. V poslední době proto ochránci zvířat stále častěji bijí na poplach.
(www.abicko.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda dvojici slov uvedenou níže lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm zapsáno tučně.)
Příklady:
● Měl vysoký hlas. → Slova vysoký a hluboký lze v tomto kontextu považovat za antonyma, tzn. slovo hluboký by v této větě mělo opačný význam, než v ní má slovo vysoký.
● Byl to vysoký strom. → Slova vysoký a hluboký nelze v tomto kontextu považovat za antonyma.
drobná – nevelká
Zobrazit odpověď
Ne
Koníček mořský je drobná rybka, žijící v mělkých pobřežních vodách. Zpravidla měří 15 cm, v ojedinělých případech dosahuje až dvojnásobku této délky. Tento zajímavý živočich má specifický vzhled: jeho hlava tvarem připomíná koňskou a několikrát prohnuté tělo se trochu podobá písmenu S.
Stavba těla omezuje koníčka mořského v pohybu. Plavat proto může pouze ve vzpřímené poloze, takže se pohybuje opravdu pomalu. Většinu času tráví na dně moře v porostu řas či ve větvích korálů, k nimž se obratně přichytí pomocí spirálovitě zatočeného ocásku. Koníček mořský, stejně jako jiné ryby, dýchá žábrami. Živí se hlavně malými korýši, požírá ale i rybí potěr (tzn. čerstvě vylíhnuté rybičky). Koníček mořský je dravec, svou kořist však nepronásleduje. Trpělivě čeká, až dopluje k němu, a pak ji nasaje do tlamičky. Jeho oči jsou schopny pohybovat se nezávisle na sobě: 
.
U koníčků mořských přivádí potomky na svět sameček. Má totiž poblíž břišní ploutvičky vak, do něhož mu samička na konci námluv naklade vajíčka.
Z nich se po třech až pěti týdnech vylíhnou zhruba 12milimetrová mláďata. Jejich otec se o ně vzorně stará a postupně je připravuje na samostatný život v moři. Sameček koníčka mořského může „rodit“ až čtyřikrát ročně.
V současnosti hrozí koníčkům mořským vyhubení. Extrakt z jejich těl využívá tradiční čínská medicína, a to například při léčbě srdečních chorob. Tento extrakt prý také zpomaluje plešatění. Koníčci mořští se ale loví i z dalších důvodů: stávají se ozdobou akvárií, jsou součástí šperků či pochoutkou, která se podává na špejli. V poslední době proto ochránci zvířat stále častěji bijí na poplach.
(www.abicko.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda dvojici slov uvedenou níže lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm zapsáno tučně.)
Příklady:
● Měl vysoký hlas. → Slova vysoký a hluboký lze v tomto kontextu považovat za antonyma, tzn. slovo hluboký by v této větě mělo opačný význam, než v ní má slovo vysoký.
● Byl to vysoký strom. → Slova vysoký a hluboký nelze v tomto kontextu považovat za antonyma.
obratně – nešikovně
Zobrazit odpověď
Ano
Koníček mořský je drobná rybka, žijící v mělkých pobřežních vodách. Zpravidla měří 15 cm, v ojedinělých případech dosahuje až dvojnásobku této délky. Tento zajímavý živočich má specifický vzhled: jeho hlava tvarem připomíná koňskou a několikrát prohnuté tělo se trochu podobá písmenu S.
Stavba těla omezuje koníčka mořského v pohybu. Plavat proto může pouze ve vzpřímené poloze, takže se pohybuje opravdu pomalu. Většinu času tráví na dně moře v porostu řas či ve větvích korálů, k nimž se obratně přichytí pomocí spirálovitě zatočeného ocásku. Koníček mořský, stejně jako jiné ryby, dýchá žábrami. Živí se hlavně malými korýši, požírá ale i rybí potěr (tzn. čerstvě vylíhnuté rybičky). Koníček mořský je dravec, svou kořist však nepronásleduje. Trpělivě čeká, až dopluje k němu, a pak ji nasaje do tlamičky. Jeho oči jsou schopny pohybovat se nezávisle na sobě: 
.
U koníčků mořských přivádí potomky na svět sameček. Má totiž poblíž břišní ploutvičky vak, do něhož mu samička na konci námluv naklade vajíčka.
Z nich se po třech až pěti týdnech vylíhnou zhruba 12milimetrová mláďata. Jejich otec se o ně vzorně stará a postupně je připravuje na samostatný život v moři. Sameček koníčka mořského může „rodit“ až čtyřikrát ročně.
V současnosti hrozí koníčkům mořským vyhubení. Extrakt z jejich těl využívá tradiční čínská medicína, a to například při léčbě srdečních chorob. Tento extrakt prý také zpomaluje plešatění. Koníčci mořští se ale loví i z dalších důvodů: stávají se ozdobou akvárií, jsou součástí šperků či pochoutkou, která se podává na špejli. V poslední době proto ochránci zvířat stále častěji bijí na poplach.
(www.abicko.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda dvojici slov uvedenou níže lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm zapsáno tučně.)
Příklady:
● Měl vysoký hlas. → Slova vysoký a hluboký lze v tomto kontextu považovat za antonyma, tzn. slovo hluboký by v této větě mělo opačný význam, než v ní má slovo vysoký.
● Byl to vysoký strom. → Slova vysoký a hluboký nelze v tomto kontextu považovat za antonyma.
živí – mrtví
Zobrazit odpověď
Ne
Koníček mořský je drobná rybka, žijící v mělkých pobřežních vodách. Zpravidla měří 15 cm, v ojedinělých případech dosahuje až dvojnásobku této délky. Tento zajímavý živočich má specifický vzhled: jeho hlava tvarem připomíná koňskou a několikrát prohnuté tělo se trochu podobá písmenu S.
Stavba těla omezuje koníčka mořského v pohybu. Plavat proto může pouze ve vzpřímené poloze, takže se pohybuje opravdu pomalu. Většinu času tráví na dně moře v porostu řas či ve větvích korálů, k nimž se obratně přichytí pomocí spirálovitě zatočeného ocásku. Koníček mořský, stejně jako jiné ryby, dýchá žábrami. Živí se hlavně malými korýši, požírá ale i rybí potěr (tzn. čerstvě vylíhnuté rybičky). Koníček mořský je dravec, svou kořist však nepronásleduje. Trpělivě čeká, až dopluje k němu, a pak ji nasaje do tlamičky. Jeho oči jsou schopny pohybovat se nezávisle na sobě: 
.
U koníčků mořských přivádí potomky na svět sameček. Má totiž poblíž břišní ploutvičky vak, do něhož mu samička na konci námluv naklade vajíčka.
Z nich se po třech až pěti týdnech vylíhnou zhruba 12milimetrová mláďata. Jejich otec se o ně vzorně stará a postupně je připravuje na samostatný život v moři. Sameček koníčka mořského může „rodit“ až čtyřikrát ročně.
V současnosti hrozí koníčkům mořským vyhubení. Extrakt z jejich těl využívá tradiční čínská medicína, a to například při léčbě srdečních chorob. Tento extrakt prý také zpomaluje plešatění. Koníčci mořští se ale loví i z dalších důvodů: stávají se ozdobou akvárií, jsou součástí šperků či pochoutkou, která se podává na špejli. V poslední době proto ochránci zvířat stále častěji bijí na poplach.
(www.abicko.cz; www.national-geographic.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda dvojici slov uvedenou níže lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm zapsáno tučně.)
Příklady:
● Měl vysoký hlas. → Slova vysoký a hluboký lze v tomto kontextu považovat za antonyma, tzn. slovo hluboký by v této větě mělo opačný význam, než v ní má slovo vysoký.
● Byl to vysoký strom. → Slova vysoký a hluboký nelze v tomto kontextu považovat za antonyma.
poslední – první
Zobrazit odpověď
Ne
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
- A) Setkal se s předchozími majiteli bytu.
- C) Setkal se s předchozími majitely bytu.
- B) Setkal se s předchozými majiteli bytu.
- D) Setkal se s předchozými majitely bytu.
Zobrazit odpověď
A
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly.
- A) Rozhodl se tedy sestře dokázat, že není čeho se bát: „Koukej se na mě! Chytneš se tady a pak…“ Žbluňk – a byl ve vodě.
- B) Bez váhání skočila do vody. Připlavala k Tomymu zároveň se žralokem. Tomy už cítil, jak mu po noze sjely ostré žraločí zuby. Vtom ale Pipi popadla tu krvelačnou bestii a zvedla ji nad hladinu. Žralok se překvapeně rozhlížel kolem sebe.
- C) Na jižní straně ostrova vlny vytvořily krásné jeskyně. Dostat se k nim ovšem nebylo jen tak. Muselo se tam lézt po příkré stěně a přidržovat se skal, aby člověk nespadl rovnou do moře. Proto když Tomy řekl Anice, že si půjdou do jedné z jeskyní hrát, byla proti.
- D) Anika pohlédla dolů a zděsila se. Viděla totiž, jak se k němu bleskurychle blíží ploutev. „Žralok!“ začala křičet. Ještěže tam byla Pipi.
- E) Takhle vysoko ve vzduchu se mu špatně dýchalo. „Slib, že už to nikdy neuděláš, a já tě pustím,“ pronesla Pipi s plnou vážností. Pak jím mrštila vší silou daleko od nich.
- F) Plazit se po skalní stěně a pod sebou mít moře plné žraloků, to zkrátka nebyla zábava podle Aničina vkusu. Tomyho to naštvalo.
Zobrazit odpověď
C, F, A, D, B, E
Zmeškal zkoušku kvůli své nedochvilnosti.
Podtržený úsek upravte tak, aby z věty jednoduché vzniklo spisovné a pravopisně i gramaticky správné souvětí obsahující celkem dvě věty. Význam původní věty jednoduché musí zůstat zachován.
(Nově vzniklý větný celek musí obsahovat všechny původní informace a nesmí obsahovat žádné informace navíc, např. že jde o pověstnou nedochvilnost.)
Zobrazit odpověď
např. Zmeškal zkoušku, protože byl nedochvilný.
Matěj jel metrem, aniž měl jízdenku.
Podtržený úsek upravte tak, aby ze souvětí vznikla spisovná a pravopisně i gramaticky správná věta jednoduchá. Význam původního souvětí musí zůstat zachován.
(Nově vzniklý větný celek musí obsahovat všechny původní informace a nesmí obsahovat žádné informace navíc, např. že jde o platnou jízdenku.)
Zobrazit odpověď
např. Matěj jel metrem bez jízdenky.
TEXT 1
1. k dohodě
2. v přístavu
3. k aktovce
4. v trysku
5. k skále
6. v ovladači
7. k bráně
8. v smlouvě
9. k lidstvu
10. v družině
11. k úklidu
12. v dětství
13. k pláči
14. v zvonici
15. k lesu
TEXT 2
Neslabičná předložka (např. z) se někdy vokalizuje, což znamená, že se k ní přidá samohláska (např. ze).
Slovní spojení typu A se špatně vyslovuje, protože předložka stojí před slovem začínajícím stejnou souhláskou (např. z země). V těchto případech se předložka vždy vokalizuje (např. ze země).
Slovní spojení typu B se hůře vyslovuje, protože předložka stojí před slovem, které začíná:
● na skupinu dvou souhlásek, z nichž druhá je stejná jako předložka (např. z rzi);
● na skupinu tří souhlásek (např. z vstupenky).
V těchto případech je vhodnější předložku vokalizovat (např. ze rzi; ze vstupenky).
Ve slovním spojení typu C předložka stojí před slovem, které začíná jinak, než je uvedeno výše.
Najděte v TEXTU 1 tři slovní spojení typu B a napište jejich ČÍSLA. Čísla od sebe zřetelně oddělte čárkou.
(Úlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného čísla, tak zapsání jakéhokoli čísla, které neodpovídá zadání.)
Zobrazit odpověď
5, 8, 14
V současné době si všímám toho, že s koloběžkami a jízdními koly se snad roztrhl pytel. Prohánějí se ulicemi, po náměstích i v parcích. Upřímně říkám, že obvykle se mi to líbí. Vídám cyklisty s nezbytnými helmami, kteří si jízdu náramně užívají, i když prší. Vytrvale šlapou do pedálů a přes zablácenné brýle s úsměvem pozorují svět. Pravidelně také mýjím mladé dámy, které se pyšně vezou na svých koloběžkách a jemně se odrážejí nožkou od země.
Doprava bez výfukových plynů je sice ohleduplná k životnímu prostředí, má ale i svá úskalý. Třeba takové kolo – to je přece poměrně drahá věc. Drzí zloději se ovšem nezaleknou ani moderního zámku s alarmem, natož toho visacího. Městský terén také umí být pěkně zrádný – objeti mokrých dlažebních kostek by o tom mohly vyprávět. Já proto na kole jezdím jen po bezpečných stezkách.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je PRAVOPISNĚ SPRÁVNĚ.
(Slova zapište bezchybně, a to ve stejném tvaru, v němž jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání. Podtržené slovo je zapsáno správně.)
Zobrazit odpověď
zablácené, míjím, úskalí, oběti
(1) Jednoho večera vešla Emily do dílny svého souseda Johna. V koutě leželo krásné jablko. Okamžitě po něm sáhla. Právě když spokojeně ohryzávala jádřinec, přišel John. Jakmile ji uviděl, polekaně vyjekl: „Kam se podělo to jabko?“
(2) „Já – já jsem ho snědla,“ koktala Emily.
„Proboha, to jsi neměla! To jabko bylo votrávený, byla to návnada pro krysy! Zabilo by jich to tucet cobydup!“
Vzápětí dílnou proběhla zděšená tvář, práskly dveře a Emily zmizela ve tmě. Pádila k domu, v němž žila od smrti rodičů. Teď byl ale tichý a temný. Emily zoufale vykřikla. Pomalu nabývala jistoty: až se všichni vrátí, najdou ji mrtvou. Jak dlouho vlastně trvá cobydup? A bude smrt bolet? Roztřesenýma rukama zapálila svíčku a vlekla se po schodech do hostinského pokoje, v němž jediném bylo zrcadlo. Sotva spatřila svůj smrtelně bledý obličej, zhrozila se. Ano, tohle je nepochybně tvář umírajícího člověka. Z rozjímání ji vytrhl zvuk kol, který se ozval zvenčí. Emily spěchala dolů do kuchyně, kam záhy vešly i její tety. Nevěřícně zíraly na tragicky vyhlížející stvoření se svíčkou v ruce.
„Emily, co se děje?“ vykřikla Laura.
(3) „Umírám,“ odpověděla Emily vážně. „John nalíčil past na krysy. Dal do kouta otrávené jablko a já jsem ho snědla. Už mi zbývá jen pár minut života.“
„Kdy jsi ho snědla?“ zeptala se Laura vyděšené neteře.
„Zhruba před hodinou.“
„To bys už teď byla mrtvá, nebo by ti přinejmenším bylo dost špatně,“ vyhodnotila situaci Alžběta. Potom rozhodla: „Lauro, dej jí pořádnou dávku hořčice s vodou, tímhle dávidlem určitě nic nezkazíme. Já jdu pro doktora. Cestou se ještě stavím u Johna.“
Když se po chvilce vrátila sama, Laura vyhrkla: „Kde máš doktora?“
„Žádnýho doktora není třeba. Myslela jsem si to od samýho začátku. John si z Emily vystřelil. Chtěl ji trošku vystrašit,“ vysvětlila Alžběta.
(L. M. Montgomeryová, Emily z Novoluní, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Emily tvrdila, že člověk zemře pár minut poté, co sní otrávené jablko.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Jednoho večera vešla Emily do dílny svého souseda Johna. V koutě leželo krásné jablko. Okamžitě po něm sáhla. Právě když spokojeně ohryzávala jádřinec, přišel John. Jakmile ji uviděl, polekaně vyjekl: „Kam se podělo to jabko?“
(2) „Já – já jsem ho snědla,“ koktala Emily.
„Proboha, to jsi neměla! To jabko bylo votrávený, byla to návnada pro krysy! Zabilo by jich to tucet cobydup!“
Vzápětí dílnou proběhla zděšená tvář, práskly dveře a Emily zmizela ve tmě. Pádila k domu, v němž žila od smrti rodičů. Teď byl ale tichý a temný. Emily zoufale vykřikla. Pomalu nabývala jistoty: až se všichni vrátí, najdou ji mrtvou. Jak dlouho vlastně trvá cobydup? A bude smrt bolet? Roztřesenýma rukama zapálila svíčku a vlekla se po schodech do hostinského pokoje, v němž jediném bylo zrcadlo. Sotva spatřila svůj smrtelně bledý obličej, zhrozila se. Ano, tohle je nepochybně tvář umírajícího člověka. Z rozjímání ji vytrhl zvuk kol, který se ozval zvenčí. Emily spěchala dolů do kuchyně, kam záhy vešly i její tety. Nevěřícně zíraly na tragicky vyhlížející stvoření se svíčkou v ruce.
„Emily, co se děje?“ vykřikla Laura.
(3) „Umírám,“ odpověděla Emily vážně. „John nalíčil past na krysy. Dal do kouta otrávené jablko a já jsem ho snědla. Už mi zbývá jen pár minut života.“
„Kdy jsi ho snědla?“ zeptala se Laura vyděšené neteře.
„Zhruba před hodinou.“
„To bys už teď byla mrtvá, nebo by ti přinejmenším bylo dost špatně,“ vyhodnotila situaci Alžběta. Potom rozhodla: „Lauro, dej jí pořádnou dávku hořčice s vodou, tímhle dávidlem určitě nic nezkazíme. Já jdu pro doktora. Cestou se ještě stavím u Johna.“
Když se po chvilce vrátila sama, Laura vyhrkla: „Kde máš doktora?“
„Žádnýho doktora není třeba. Myslela jsem si to od samýho začátku. John si z Emily vystřelil. Chtěl ji trošku vystrašit,“ vysvětlila Alžběta.
(L. M. Montgomeryová, Emily z Novoluní, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Alžběta se rozhodla zajít za Johnem, aby jí poradil, kde by našla lékaře.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Jednoho večera vešla Emily do dílny svého souseda Johna. V koutě leželo krásné jablko. Okamžitě po něm sáhla. Právě když spokojeně ohryzávala jádřinec, přišel John. Jakmile ji uviděl, polekaně vyjekl: „Kam se podělo to jabko?“
(2) „Já – já jsem ho snědla,“ koktala Emily.
„Proboha, to jsi neměla! To jabko bylo votrávený, byla to návnada pro krysy! Zabilo by jich to tucet cobydup!“
Vzápětí dílnou proběhla zděšená tvář, práskly dveře a Emily zmizela ve tmě. Pádila k domu, v němž žila od smrti rodičů. Teď byl ale tichý a temný. Emily zoufale vykřikla. Pomalu nabývala jistoty: až se všichni vrátí, najdou ji mrtvou. Jak dlouho vlastně trvá cobydup? A bude smrt bolet? Roztřesenýma rukama zapálila svíčku a vlekla se po schodech do hostinského pokoje, v němž jediném bylo zrcadlo. Sotva spatřila svůj smrtelně bledý obličej, zhrozila se. Ano, tohle je nepochybně tvář umírajícího člověka. Z rozjímání ji vytrhl zvuk kol, který se ozval zvenčí. Emily spěchala dolů do kuchyně, kam záhy vešly i její tety. Nevěřícně zíraly na tragicky vyhlížející stvoření se svíčkou v ruce.
„Emily, co se děje?“ vykřikla Laura.
(3) „Umírám,“ odpověděla Emily vážně. „John nalíčil past na krysy. Dal do kouta otrávené jablko a já jsem ho snědla. Už mi zbývá jen pár minut života.“
„Kdy jsi ho snědla?“ zeptala se Laura vyděšené neteře.
„Zhruba před hodinou.“
„To bys už teď byla mrtvá, nebo by ti přinejmenším bylo dost špatně,“ vyhodnotila situaci Alžběta. Potom rozhodla: „Lauro, dej jí pořádnou dávku hořčice s vodou, tímhle dávidlem určitě nic nezkazíme. Já jdu pro doktora. Cestou se ještě stavím u Johna.“
Když se po chvilce vrátila sama, Laura vyhrkla: „Kde máš doktora?“
„Žádnýho doktora není třeba. Myslela jsem si to od samýho začátku. John si z Emily vystřelil. Chtěl ji trošku vystrašit,“ vysvětlila Alžběta.
(L. M. Montgomeryová, Emily z Novoluní, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Hořčice smíchaná s vodou obsahuje účinné protilátky proti jedu na krysy.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Jednoho večera vešla Emily do dílny svého souseda Johna. V koutě leželo krásné jablko. Okamžitě po něm sáhla. Právě když spokojeně ohryzávala jádřinec, přišel John. Jakmile ji uviděl, polekaně vyjekl: „Kam se podělo to jabko?“
(2) „Já – já jsem ho snědla,“ koktala Emily.
„Proboha, to jsi neměla! To jabko bylo votrávený, byla to návnada pro krysy! Zabilo by jich to tucet cobydup!“
Vzápětí dílnou proběhla zděšená tvář, práskly dveře a Emily zmizela ve tmě. Pádila k domu, v němž žila od smrti rodičů. Teď byl ale tichý a temný. Emily zoufale vykřikla. Pomalu nabývala jistoty: až se všichni vrátí, najdou ji mrtvou. Jak dlouho vlastně trvá cobydup? A bude smrt bolet? Roztřesenýma rukama zapálila svíčku a vlekla se po schodech do hostinského pokoje, v němž jediném bylo zrcadlo. Sotva spatřila svůj smrtelně bledý obličej, zhrozila se. Ano, tohle je nepochybně tvář umírajícího člověka. Z rozjímání ji vytrhl zvuk kol, který se ozval zvenčí. Emily spěchala dolů do kuchyně, kam záhy vešly i její tety. Nevěřícně zíraly na tragicky vyhlížející stvoření se svíčkou v ruce.
„Emily, co se děje?“ vykřikla Laura.
(3) „Umírám,“ odpověděla Emily vážně. „John nalíčil past na krysy. Dal do kouta otrávené jablko a já jsem ho snědla. Už mi zbývá jen pár minut života.“
„Kdy jsi ho snědla?“ zeptala se Laura vyděšené neteře.
„Zhruba před hodinou.“
„To bys už teď byla mrtvá, nebo by ti přinejmenším bylo dost špatně,“ vyhodnotila situaci Alžběta. Potom rozhodla: „Lauro, dej jí pořádnou dávku hořčice s vodou, tímhle dávidlem určitě nic nezkazíme. Já jdu pro doktora. Cestou se ještě stavím u Johna.“
Když se po chvilce vrátila sama, Laura vyhrkla: „Kde máš doktora?“
„Žádnýho doktora není třeba. Myslela jsem si to od samýho začátku. John si z Emily vystřelil. Chtěl ji trošku vystrašit,“ vysvětlila Alžběta.
(L. M. Montgomeryová, Emily z Novoluní, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
V domě, kde žije Emily, se jediný pokoj se zrcadlem nachází ve stejném patře jako kuchyně.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Jednoho večera vešla Emily do dílny svého souseda Johna. V koutě leželo krásné jablko. Okamžitě po něm sáhla. Právě když spokojeně ohryzávala jádřinec, přišel John. Jakmile ji uviděl, polekaně vyjekl: „Kam se podělo to jabko?“
(2) „Já – já jsem ho snědla,“ koktala Emily.
„Proboha, to jsi neměla! To jabko bylo votrávený, byla to návnada pro krysy! Zabilo by jich to tucet cobydup!“
Vzápětí dílnou proběhla zděšená tvář, práskly dveře a Emily zmizela ve tmě. Pádila k domu, v němž žila od smrti rodičů. Teď byl ale tichý a temný. Emily zoufale vykřikla. Pomalu nabývala jistoty: až se všichni vrátí, najdou ji mrtvou. Jak dlouho vlastně trvá cobydup? A bude smrt bolet? Roztřesenýma rukama zapálila svíčku a vlekla se po schodech do hostinského pokoje, v němž jediném bylo zrcadlo. Sotva spatřila svůj smrtelně bledý obličej, zhrozila se. Ano, tohle je nepochybně tvář umírajícího člověka. Z rozjímání ji vytrhl zvuk kol, který se ozval zvenčí. Emily spěchala dolů do kuchyně, kam záhy vešly i její tety. Nevěřícně zíraly na tragicky vyhlížející stvoření se svíčkou v ruce.
„Emily, co se děje?“ vykřikla Laura.
(3) „Umírám,“ odpověděla Emily vážně. „John nalíčil past na krysy. Dal do kouta otrávené jablko a já jsem ho snědla. Už mi zbývá jen pár minut života.“
„Kdy jsi ho snědla?“ zeptala se Laura vyděšené neteře.
„Zhruba před hodinou.“
„To bys už teď byla mrtvá, nebo by ti přinejmenším bylo dost špatně,“ vyhodnotila situaci Alžběta. Potom rozhodla: „Lauro, dej jí pořádnou dávku hořčice s vodou, tímhle dávidlem určitě nic nezkazíme. Já jdu pro doktora. Cestou se ještě stavím u Johna.“
Když se po chvilce vrátila sama, Laura vyhrkla: „Kde máš doktora?“
„Žádnýho doktora není třeba. Myslela jsem si to od samýho začátku. John si z Emily vystřelil. Chtěl ji trošku vystrašit,“ vysvětlila Alžběta.
(L. M. Montgomeryová, Emily z Novoluní, upraveno)
Vypište ze třetí části výchozího textu tři spojky.
(Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Zobrazit odpověď
a, nebo, když
TEXT 1
(1) Jednoho večera vešla Emily do dílny svého souseda Johna. V koutě leželo krásné jablko. Okamžitě po něm sáhla. Právě když spokojeně ohryzávala jádřinec, přišel John. Jakmile ji uviděl, polekaně vyjekl: „Kam se podělo to jabko?“
(2) „Já – já jsem ho snědla,“ koktala Emily.
„Proboha, to jsi neměla! To jabko bylo votrávený, byla to návnada pro krysy! Zabilo by jich to tucet cobydup!“
Vzápětí dílnou proběhla zděšená tvář, práskly dveře a Emily zmizela ve tmě. Pádila k domu, v němž žila od smrti rodičů. Teď byl ale tichý a temný. Emily zoufale vykřikla. Pomalu nabývala jistoty: až se všichni vrátí, najdou ji mrtvou. Jak dlouho vlastně trvá cobydup? A bude smrt bolet? Roztřesenýma rukama zapálila svíčku a vlekla se po schodech do hostinského pokoje, v němž jediném bylo zrcadlo. Sotva spatřila svůj smrtelně bledý obličej, zhrozila se. Ano, tohle je nepochybně tvář umírajícího člověka. Z rozjímání ji vytrhl zvuk kol, který se ozval zvenčí. Emily spěchala dolů do kuchyně, kam záhy vešly i její tety. Nevěřícně zíraly na tragicky vyhlížející stvoření se svíčkou v ruce.
„Emily, co se děje?“ vykřikla Laura.
(3) „Umírám,“ odpověděla Emily vážně. „John nalíčil past na krysy. Dal do kouta otrávené jablko a já jsem ho snědla. Už mi zbývá jen pár minut života.“
„Kdy jsi ho snědla?“ zeptala se Laura vyděšené neteře.
„Zhruba před hodinou.“
„To bys už teď byla mrtvá, nebo by ti přinejmenším bylo dost špatně,“ vyhodnotila situaci Alžběta. Potom rozhodla: „Lauro, dej jí pořádnou dávku hořčice s vodou, tímhle dávidlem určitě nic nezkazíme. Já jdu pro doktora. Cestou se ještě stavím u Johna.“
Když se po chvilce vrátila sama, Laura vyhrkla: „Kde máš doktora?“
„Žádnýho doktora není třeba. Myslela jsem si to od samýho začátku. John si z Emily vystřelil. Chtěl ji trošku vystrašit,“ vysvětlila Alžběta.
(L. M. Montgomeryová, Emily z Novoluní, upraveno)
TEXT 2
Pojmenování typu A je založeno na záměně celku a části. Například ve větě V parku nebyla ani noha je vyjádřeno, že v parku nikdo nebyl. Slovem noha (tj. část) je označena osoba (tj. celek).
Pojmenování typu B na záměně celku a části založeno není. Například ve větě Včera jsem si zlomil nohu slovo noha označuje dolní končetinu, a ne nějakou osobu.
Které z následujících tvrzení o dvou větách podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.)
- A) Každá z těchto vět obsahuje pojmenování typu A.
- C) Pojmenování typu A obsahuje pouze věta Vzápětí dílnou proběhla zděšená tvář.
- B) Žádná z těchto vět neobsahuje pojmenování typu A.
- D) Pojmenování typu A obsahuje pouze věta Sotva spatřila svůj smrtelně bledý obličej.
Zobrazit odpověď
C
(1) Jednoho večera vešla Emily do dílny svého souseda Johna. V koutě leželo krásné jablko. Okamžitě po něm sáhla. Právě když spokojeně ohryzávala jádřinec, přišel John. Jakmile ji uviděl, polekaně vyjekl: „Kam se podělo to jabko?“
(2) „Já – já jsem ho snědla,“ koktala Emily.
„Proboha, to jsi neměla! To jabko bylo votrávený, byla to návnada pro krysy! Zabilo by jich to tucet cobydup!“
Vzápětí dílnou proběhla zděšená tvář, práskly dveře a Emily zmizela ve tmě. Pádila k domu, v němž žila od smrti rodičů. Teď byl ale tichý a temný. Emily zoufale vykřikla. Pomalu nabývala jistoty: až se všichni vrátí, najdou ji mrtvou. Jak dlouho vlastně trvá cobydup? A bude smrt bolet? Roztřesenýma rukama zapálila svíčku a vlekla se po schodech do hostinského pokoje, v němž jediném bylo zrcadlo. Sotva spatřila svůj smrtelně bledý obličej, zhrozila se. Ano, tohle je nepochybně tvář umírajícího člověka. Z rozjímání ji vytrhl zvuk kol, který se ozval zvenčí. Emily spěchala dolů do kuchyně, kam záhy vešly i její tety. Nevěřícně zíraly na tragicky vyhlížející stvoření se svíčkou v ruce.
„Emily, co se děje?“ vykřikla Laura.
(3) „Umírám,“ odpověděla Emily vážně. „John nalíčil past na krysy. Dal do kouta otrávené jablko a já jsem ho snědla. Už mi zbývá jen pár minut života.“
„Kdy jsi ho snědla?“ zeptala se Laura vyděšené neteře.
„Zhruba před hodinou.“
„To bys už teď byla mrtvá, nebo by ti přinejmenším bylo dost špatně,“ vyhodnotila situaci Alžběta. Potom rozhodla: „Lauro, dej jí pořádnou dávku hořčice s vodou, tímhle dávidlem určitě nic nezkazíme. Já jdu pro doktora. Cestou se ještě stavím u Johna.“
Když se po chvilce vrátila sama, Laura vyhrkla: „Kde máš doktora?“
„Žádnýho doktora není třeba. Myslela jsem si to od samýho začátku. John si z Emily vystřelil. Chtěl ji trošku vystrašit,“ vysvětlila Alžběta.
(L. M. Montgomeryová, Emily z Novoluní, upraveno)
Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?
- A) V druhé části textu hovoří přímou řečí celkem dvě osoby: z textu vyplývá, že obě jsou v příbuzenském vztahu.
- C) V druhé části textu hovoří přímou řečí celkem tři osoby: z textu vyplývá, že dvě z nich jsou v příbuzenském vztahu.
- B) V druhé části textu hovoří přímou řečí celkem dvě osoby: z textu vyplývá, že nejsou v příbuzenském vztahu.
- D) V druhé části textu hovoří přímou řečí celkem tři osoby: z textu vyplývá, že všechny jsou v příbuzenském vztahu.
Zobrazit odpověď
C
(1) Jednoho večera vešla Emily do dílny svého souseda Johna. V koutě leželo krásné jablko. Okamžitě po něm sáhla. Právě když spokojeně ohryzávala jádřinec, přišel John. Jakmile ji uviděl, polekaně vyjekl: „Kam se podělo to jabko?“
(2) „Já – já jsem ho snědla,“ koktala Emily.
„Proboha, to jsi neměla! To jabko bylo votrávený, byla to návnada pro krysy! Zabilo by jich to tucet cobydup!“
Vzápětí dílnou proběhla zděšená tvář, práskly dveře a Emily zmizela ve tmě. Pádila k domu, v němž žila od smrti rodičů. Teď byl ale tichý a temný. Emily zoufale vykřikla. Pomalu nabývala jistoty: až se všichni vrátí, najdou ji mrtvou. Jak dlouho vlastně trvá cobydup? A bude smrt bolet? Roztřesenýma rukama zapálila svíčku a vlekla se po schodech do hostinského pokoje, v němž jediném bylo zrcadlo. Sotva spatřila svůj smrtelně bledý obličej, zhrozila se. Ano, tohle je nepochybně tvář umírajícího člověka. Z rozjímání ji vytrhl zvuk kol, který se ozval zvenčí. Emily spěchala dolů do kuchyně, kam záhy vešly i její tety. Nevěřícně zíraly na tragicky vyhlížející stvoření se svíčkou v ruce.
„Emily, co se děje?“ vykřikla Laura.
(3) „Umírám,“ odpověděla Emily vážně. „John nalíčil past na krysy. Dal do kouta otrávené jablko a já jsem ho snědla. Už mi zbývá jen pár minut života.“
„Kdy jsi ho snědla?“ zeptala se Laura vyděšené neteře.
„Zhruba před hodinou.“
„To bys už teď byla mrtvá, nebo by ti přinejmenším bylo dost špatně,“ vyhodnotila situaci Alžběta. Potom rozhodla: „Lauro, dej jí pořádnou dávku hořčice s vodou, tímhle dávidlem určitě nic nezkazíme. Já jdu pro doktora. Cestou se ještě stavím u Johna.“
Když se po chvilce vrátila sama, Laura vyhrkla: „Kde máš doktora?“
„Žádnýho doktora není třeba. Myslela jsem si to od samýho začátku. John si z Emily vystřelil. Chtěl ji trošku vystrašit,“ vysvětlila Alžběta.
(L. M. Montgomeryová, Emily z Novoluní, upraveno)
Které z následujících tvrzení NENÍ pravdivé?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)
- A) Pokud slovo právě nahradíme slovem zrovna, význam daného větného celku zůstane zachován.
- C) Pokud slovo nalíčil nahradíme slovem nastražil, význam daného větného celku zůstane zachován.
- B) Pokud slovo nabývala nahradíme slovem zvětšovala, význam daného větného celku zůstane zachován.
- D) Pokud slovo třeba nahradíme slovem zapotřebí, význam daného větného celku zůstane zachován.
Zobrazit odpověď
B
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
- A) Děda má rád hodně kořeněnný guláš.
- C) Nedávno se v Praze narodilo slonní mládě.
- B) Vše objasnila výpověď korunního svědka.
- D) Na trzích v Brně se prodávaly proutěnné koše.
Zobrazit odpověď
B
Dobře krmení koně mají víc síly.
Napište smysluplnou spisovnou větu o čtyřech slovech, v níž výraz KRMENÍ bude jednoznačně jiným slovním druhem než ve výchozím textu.
(Vzniklá věta musí obsahovat tvar krmení, musí být gramaticky i pravopisně správná a musí obsahovat přísudek. Výraz krmení nesmí být použit jako vlastní jméno.)
Zobrazit odpověď
např. Koupil krmení svému psovi.
V roce 1951 se během jednoho mysliveckého večírku začalo debatovat o tom, jestli je kulík zlatý nejrychleji létajícím ptákem v Evropě, či nikoli. Spolehlivé informace, které by spor rozsoudily, ale nebyly k dispozici. Jedním z diskutujícím byl i sir Hugh Beaver, šéf pivovaru Guinness. Právě on se potom obrátil na londýnskou informační agenturu se žádostí, aby se pokusila sestavit aspoň základní přehled zajímavých NEJ.
První Guinnessova kniha rekordů spatřila světlo světa roku 1955: měla necelých dvě stě stran a vyšla v nákladu tisíc výtisků. Od té doby tato publikace každoročně přináší aktuální informace z oblasti rekordů. Rekordy jsou v knize uspořádány do několika kategorií, např. člověk, živá příroda, sport, umění nebo vesmír. Kromě klasických NEJ, jako je nejstarší člověk či nejtěžší zvíře, se v Guinnessově knize objevují i opravdové kuriozity. Mezi nima najdeme rekordmana s největším množstvím prádelních kolíčků na obličeji, nejpočetnější pochod zombies nebo muže s nejvíce šváby v ústech.
Ve slavné knize jsou zastoupeni i Češi. K těm nejúspěšnějším patří Zdeněk Bradáč: poprvé byl do Guinnessovy knihy zapsán roku 2004, dnes má na svém kontě celkem 25 světových rekordů. Za zmínku stojí třeba rekord z roku 2009, kdy se pod vodou vyprostil z trojích policejních pout.
(www.irozhlas.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Každoročně vychází celkem tisíc výtisků Guinnessovy knihy rekordů.
Zobrazit odpověď
Ne
V roce 1951 se během jednoho mysliveckého večírku začalo debatovat o tom, jestli je kulík zlatý nejrychleji létajícím ptákem v Evropě, či nikoli. Spolehlivé informace, které by spor rozsoudily, ale nebyly k dispozici. Jedním z diskutujícím byl i sir Hugh Beaver, šéf pivovaru Guinness. Právě on se potom obrátil na londýnskou informační agenturu se žádostí, aby se pokusila sestavit aspoň základní přehled zajímavých NEJ.
První Guinnessova kniha rekordů spatřila světlo světa roku 1955: měla necelých dvě stě stran a vyšla v nákladu tisíc výtisků. Od té doby tato publikace každoročně přináší aktuální informace z oblasti rekordů. Rekordy jsou v knize uspořádány do několika kategorií, např. člověk, živá příroda, sport, umění nebo vesmír. Kromě klasických NEJ, jako je nejstarší člověk či nejtěžší zvíře, se v Guinnessově knize objevují i opravdové kuriozity. Mezi nima najdeme rekordmana s největším množstvím prádelních kolíčků na obličeji, nejpočetnější pochod zombies nebo muže s nejvíce šváby v ústech.
Ve slavné knize jsou zastoupeni i Češi. K těm nejúspěšnějším patří Zdeněk Bradáč: poprvé byl do Guinnessovy knihy zapsán roku 2004, dnes má na svém kontě celkem 25 světových rekordů. Za zmínku stojí třeba rekord z roku 2009, kdy se pod vodou vyprostil z trojích policejních pout.
(www.irozhlas.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Guinnessova kniha rekordů byla poprvé vydána před více než půlstoletím.
Zobrazit odpověď
Ano
V roce 1951 se během jednoho mysliveckého večírku začalo debatovat o tom, jestli je kulík zlatý nejrychleji létajícím ptákem v Evropě, či nikoli. Spolehlivé informace, které by spor rozsoudily, ale nebyly k dispozici. Jedním z diskutujícím byl i sir Hugh Beaver, šéf pivovaru Guinness. Právě on se potom obrátil na londýnskou informační agenturu se žádostí, aby se pokusila sestavit aspoň základní přehled zajímavých NEJ.
První Guinnessova kniha rekordů spatřila světlo světa roku 1955: měla necelých dvě stě stran a vyšla v nákladu tisíc výtisků. Od té doby tato publikace každoročně přináší aktuální informace z oblasti rekordů. Rekordy jsou v knize uspořádány do několika kategorií, např. člověk, živá příroda, sport, umění nebo vesmír. Kromě klasických NEJ, jako je nejstarší člověk či nejtěžší zvíře, se v Guinnessově knize objevují i opravdové kuriozity. Mezi nima najdeme rekordmana s největším množstvím prádelních kolíčků na obličeji, nejpočetnější pochod zombies nebo muže s nejvíce šváby v ústech.
Ve slavné knize jsou zastoupeni i Češi. K těm nejúspěšnějším patří Zdeněk Bradáč: poprvé byl do Guinnessovy knihy zapsán roku 2004, dnes má na svém kontě celkem 25 světových rekordů. Za zmínku stojí třeba rekord z roku 2009, kdy se pod vodou vyprostil z trojích policejních pout.
(www.irozhlas.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Guinnessova kniha rekordů je rozdělena do celkem pěti oddílů, z nichž každý obsahuje rekordy z jiné kategorie.
Zobrazit odpověď
Ne
V roce 1951 se během jednoho mysliveckého večírku začalo debatovat o tom, jestli je kulík zlatý nejrychleji létajícím ptákem v Evropě, či nikoli. Spolehlivé informace, které by spor rozsoudily, ale nebyly k dispozici. Jedním z diskutujícím byl i sir Hugh Beaver, šéf pivovaru Guinness. Právě on se potom obrátil na londýnskou informační agenturu se žádostí, aby se pokusila sestavit aspoň základní přehled zajímavých NEJ.
První Guinnessova kniha rekordů spatřila světlo světa roku 1955: měla necelých dvě stě stran a vyšla v nákladu tisíc výtisků. Od té doby tato publikace každoročně přináší aktuální informace z oblasti rekordů. Rekordy jsou v knize uspořádány do několika kategorií, např. člověk, živá příroda, sport, umění nebo vesmír. Kromě klasických NEJ, jako je nejstarší člověk či nejtěžší zvíře, se v Guinnessově knize objevují i opravdové kuriozity. Mezi nima najdeme rekordmana s největším množstvím prádelních kolíčků na obličeji, nejpočetnější pochod zombies nebo muže s nejvíce šváby v ústech.
Ve slavné knize jsou zastoupeni i Češi. K těm nejúspěšnějším patří Zdeněk Bradáč: poprvé byl do Guinnessovy knihy zapsán roku 2004, dnes má na svém kontě celkem 25 světových rekordů. Za zmínku stojí třeba rekord z roku 2009, kdy se pod vodou vyprostil z trojích policejních pout.
(www.irozhlas.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Zdeněk Bradáč je držitelem mnoha světových rekordů: první z nich vytvořil v roce 2004, v následujících letech pak zdolal dalších 25 rekordů.
Zobrazit odpověď
Ne
V roce 1951 se během jednoho mysliveckého večírku začalo debatovat o tom, jestli je kulík zlatý nejrychleji létajícím ptákem v Evropě, či nikoli. Spolehlivé informace, které by spor rozsoudily, ale nebyly k dispozici. Jedním z diskutujícím byl i sir Hugh Beaver, šéf pivovaru Guinness. Právě on se potom obrátil na londýnskou informační agenturu se žádostí, aby se pokusila sestavit aspoň základní přehled zajímavých NEJ.
První Guinnessova kniha rekordů spatřila světlo světa roku 1955: měla necelých dvě stě stran a vyšla v nákladu tisíc výtisků. Od té doby tato publikace každoročně přináší aktuální informace z oblasti rekordů. Rekordy jsou v knize uspořádány do několika kategorií, např. člověk, živá příroda, sport, umění nebo vesmír. Kromě klasických NEJ, jako je nejstarší člověk či nejtěžší zvíře, se v Guinnessově knize objevují i opravdové kuriozity. Mezi nima najdeme rekordmana s největším množstvím prádelních kolíčků na obličeji, nejpočetnější pochod zombies nebo muže s nejvíce šváby v ústech.
Ve slavné knize jsou zastoupeni i Češi. K těm nejúspěšnějším patří Zdeněk Bradáč: poprvé byl do Guinnessovy knihy zapsán roku 2004, dnes má na svém kontě celkem 25 světových rekordů. Za zmínku stojí třeba rekord z roku 2009, kdy se pod vodou vyprostil z trojích policejních pout.
(www.irozhlas.cz, upraveno)
Jak je nutné upravit výchozí text, aby byl celý spisovný?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)
- A) slovo nikoli vyměnit za nikoliv
- C) slovo nima vyměnit za nimi
- B) slovo aspoň vyměnit za alespoň
- D) slovo těm vyměnit za těmto
Zobrazit odpověď
C
V roce 1951 se během jednoho mysliveckého večírku začalo debatovat o tom, jestli je kulík zlatý nejrychleji létajícím ptákem v Evropě, či nikoli. Spolehlivé informace, které by spor rozsoudily, ale nebyly k dispozici. Jedním z diskutujícím byl i sir Hugh Beaver, šéf pivovaru Guinness. Právě on se potom obrátil na londýnskou informační agenturu se žádostí, aby se pokusila sestavit aspoň základní přehled zajímavých NEJ.
První Guinnessova kniha rekordů spatřila světlo světa roku 1955: měla necelých dvě stě stran a vyšla v nákladu tisíc výtisků. Od té doby tato publikace každoročně přináší aktuální informace z oblasti rekordů. Rekordy jsou v knize uspořádány do několika kategorií, např. člověk, živá příroda, sport, umění nebo vesmír. Kromě klasických NEJ, jako je nejstarší člověk či nejtěžší zvíře, se v Guinnessově knize objevují i opravdové kuriozity. Mezi nima najdeme rekordmana s největším množstvím prádelních kolíčků na obličeji, nejpočetnější pochod zombies nebo muže s nejvíce šváby v ústech.
Ve slavné knize jsou zastoupeni i Češi. K těm nejúspěšnějším patří Zdeněk Bradáč: poprvé byl do Guinnessovy knihy zapsán roku 2004, dnes má na svém kontě celkem 25 světových rekordů. Za zmínku stojí třeba rekord z roku 2009, kdy se pod vodou vyprostil z trojích policejních pout.
(www.irozhlas.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovních tvarech zapsaných ve výchozím textu tučně je pravdivé?
(Příklad: Ve větě Psal o třem lidech má být místo chybně užitého tvaru třem tvar třech.)
- A) Jak tvar létajícím, tak tvar diskutujícím jsou v textu užity chybně.
- C) Místo chybně užitého tvaru létajícím má být tvar létající, tvar diskutujícím je v textu užit správně.
- B) Jak tvar létajícím, tak tvar diskutujícím jsou v textu užity správně.
- D) Tvar létajícím je v textu užit správně, místo chybně užitého tvaru diskutujícím má být tvar diskutujících.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) V dolní části vitríny je lichý počet digitálních hodin. V celé vitríně je nástěnných hodin více než stojacích. V horní části vitríny je méně kulatých hodin než hranatých.
- D) V dolní části vitríny jsou jedny hranaté digitální hodiny. V horní části vitríny je více stojacích hodin než v té dolní. V celé vitríně je sudý počet hranatých ručičkových hodin.
- B) V horní části vitríny jsou jedny hranaté stojací hodiny. V celé vitríně je sudý počet ručičkových hodin. V dolní části vitríny je digitálních hodin méně než ručičkových.
- E) V horní části vitríny je celkový počet vystavených hodin sudý. V celé vitríně je digitálních hodin méně než ručičkových. V dolní části vitríny je méně stojacích hodin než v té horní.
- C) V celé vitríně je lichý počet hranatých hodin. Více než polovinu ze všech hodin ve vitríně tvoří kulaté hodiny. V horní části vitríny je méně nástěnných hodin než v té dolní.
- F) V celé vitríně je sudý počet nástěnných hodin. V dolní části vitríny je počet digitálních hodin shodný s počtem ručičkových hodin. Ze všech hodin v horní části vitríny jsou pouze jedny hranaté.
Zobrazit odpověď
B
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) V dolní části vitríny je lichý počet digitálních hodin. V celé vitríně je nástěnných hodin více než stojacích. V horní části vitríny je méně kulatých hodin než hranatých.
- D) V dolní části vitríny jsou jedny hranaté digitální hodiny. V horní části vitríny je více stojacích hodin než v té dolní. V celé vitríně je sudý počet hranatých ručičkových hodin.
- B) V horní části vitríny jsou jedny hranaté stojací hodiny. V celé vitríně je sudý počet ručičkových hodin. V dolní části vitríny je digitálních hodin méně než ručičkových.
- E) V horní části vitríny je celkový počet vystavených hodin sudý. V celé vitríně je digitálních hodin méně než ručičkových. V dolní části vitríny je méně stojacích hodin než v té horní.
- C) V celé vitríně je lichý počet hranatých hodin. Více než polovinu ze všech hodin ve vitríně tvoří kulaté hodiny. V horní části vitríny je méně nástěnných hodin než v té dolní.
- F) V celé vitríně je sudý počet nástěnných hodin. V dolní části vitríny je počet digitálních hodin shodný s počtem ručičkových hodin. Ze všech hodin v horní části vitríny jsou pouze jedny hranaté.
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) V dolní části vitríny je lichý počet digitálních hodin. V celé vitríně je nástěnných hodin více než stojacích. V horní části vitríny je méně kulatých hodin než hranatých.
- D) V dolní části vitríny jsou jedny hranaté digitální hodiny. V horní části vitríny je více stojacích hodin než v té dolní. V celé vitríně je sudý počet hranatých ručičkových hodin.
- B) V horní části vitríny jsou jedny hranaté stojací hodiny. V celé vitríně je sudý počet ručičkových hodin. V dolní části vitríny je digitálních hodin méně než ručičkových.
- E) V horní části vitríny je celkový počet vystavených hodin sudý. V celé vitríně je digitálních hodin méně než ručičkových. V dolní části vitríny je méně stojacích hodin než v té horní.
- C) V celé vitríně je lichý počet hranatých hodin. Více než polovinu ze všech hodin ve vitríně tvoří kulaté hodiny. V horní části vitríny je méně nástěnných hodin než v té dolní.
- F) V celé vitríně je sudý počet nástěnných hodin. V dolní části vitríny je počet digitálních hodin shodný s počtem ručičkových hodin. Ze všech hodin v horní části vitríny jsou pouze jedny hranaté.
Zobrazit odpověď
E
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) V dolní části vitríny je lichý počet digitálních hodin. V celé vitríně je nástěnných hodin více než stojacích. V horní části vitríny je méně kulatých hodin než hranatých.
- D) V dolní části vitríny jsou jedny hranaté digitální hodiny. V horní části vitríny je více stojacích hodin než v té dolní. V celé vitríně je sudý počet hranatých ručičkových hodin.
- B) V horní části vitríny jsou jedny hranaté stojací hodiny. V celé vitríně je sudý počet ručičkových hodin. V dolní části vitríny je digitálních hodin méně než ručičkových.
- E) V horní části vitríny je celkový počet vystavených hodin sudý. V celé vitríně je digitálních hodin méně než ručičkových. V dolní části vitríny je méně stojacích hodin než v té horní.
- C) V celé vitríně je lichý počet hranatých hodin. Více než polovinu ze všech hodin ve vitríně tvoří kulaté hodiny. V horní části vitríny je méně nástěnných hodin než v té dolní.
- F) V celé vitríně je sudý počet nástěnných hodin. V dolní části vitríny je počet digitálních hodin shodný s počtem ručičkových hodin. Ze všech hodin v horní části vitríny jsou pouze jedny hranaté.
Zobrazit odpověď
A