Přijímací testy 5. ročník
Podkategorie: Čeština 5. ročník — 2. náhradní termín 2024
52 úloh
Kam zmizela nám princezna,
kam utekla, kam schovala se,
ve které zemi pávy pase,
kdo do té země cestu zná?
Je daleko a je až kdesi
za sedmi řekami a lesy,
tak daleko a ještě dál.
V té zemi za železnou mřeží,
ve vysoké až k nebi věži
princeznu černokněžník střeží.
Být princem, nic bych neváhal,
jal bych se přes ty řeky brodit,
princeznu šel bych vysvobodit,
černému muži bych ji vzal.
Tomu, co za železnou mřeží,
ve vysoké až k nebi věži
princeznu hlídá, přísně střeží.
A jestli vrátíme se zpátky,
s princeznou budem pásti pávy
na našem dvorku, ne až kdesi
za sedmi řekami a lesy,
tam za horou, ba ještě dál.
(J. Skácel, Pohádka o princezně a pávech, upraveno)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
- A) Ten, kdo v textu promlouvá, zjistil, že černokněžníkovi pomáhá s hlídáním princezny černý muž.
- C) Ten, kdo v textu promlouvá, si přeje pást s princeznou pávy v zemi, do níž se z jeho domova jde přes sedm řek a lesů.
- B) Ten, kdo v textu promlouvá, uvádí, že pokud by byl princem, vydal by se bez váhání vysvobodit princeznu.
- D) Ten, kdo v textu promlouvá, chtěl najít někoho, kdo zná cestu do země za sedmi řekami a lesy a pomůže mu vysvobodit princeznu.
Zobrazit odpověď
B
Kam zmizela nám princezna,
kam utekla, kam schovala se,
ve které zemi pávy pase,
kdo do té země cestu zná?
Je daleko a je až kdesi
za sedmi řekami a lesy,
tak daleko a ještě dál.
V té zemi za železnou mřeží,
ve vysoké až k nebi věži
princeznu černokněžník střeží.
Být princem, nic bych neváhal,
jal bych se přes ty řeky brodit,
princeznu šel bych vysvobodit,
černému muži bych ji vzal.
Tomu, co za železnou mřeží,
ve vysoké až k nebi věži
princeznu hlídá, přísně střeží.
A jestli vrátíme se zpátky,
s princeznou budem pásti pávy
na našem dvorku, ne až kdesi
za sedmi řekami a lesy,
tam za horou, ba ještě dál.
(J. Skácel, Pohádka o princezně a pávech, upraveno)
Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?
- A) V tomto textu jsou podtrženy tři osmislabičné verše.
- C) V tomto textu jsou podtrženy tři verše, z nichž celkem dva jsou osmislabičné.
- B) V tomto textu jsou podtrženy tři devítislabičné verše.
- D) V tomto textu jsou podtrženy tři verše, z nichž celkem dva jsou devítislabičné.
Zobrazit odpověď
B
Kam zmizela nám princezna,
kam utekla, kam schovala se,
ve které zemi pávy pase,
kdo do té země cestu zná?
Je daleko a je až kdesi
za sedmi řekami a lesy,
tak daleko a ještě dál.
V té zemi za železnou mřeží,
ve vysoké až k nebi věži
princeznu černokněžník střeží.
Být princem, nic bych neváhal,
jal bych se přes ty řeky brodit,
princeznu šel bych vysvobodit,
černému muži bych ji vzal.
Tomu, co za železnou mřeží,
ve vysoké až k nebi věži
princeznu hlídá, přísně střeží.
A jestli vrátíme se zpátky,
s princeznou budem pásti pávy
na našem dvorku, ne až kdesi
za sedmi řekami a lesy,
tam za horou, ba ještě dál.
(J. Skácel, Pohádka o princezně a pávech, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Tvar ty je ve výchozím textu vyznačen tučně.)
- A) Tvar ty je spisovný jak ve výchozím textu, tak ve větě Ty jeho sluhové se ho bojí.
- C) Tvar ty je ve výchozím textu nespisovný, ale ve větě Ty jeho sluhové se ho bojí je spisovný.
- B) Tvar ty je nespisovný jak ve výchozím textu, tak ve větě Ty jeho sluhové se ho bojí.
- D) Tvar ty je ve výchozím textu spisovný, ale ve větě Ty jeho sluhové se ho bojí je nespisovný.
Zobrazit odpověď
D
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Klid a pohoda u oběda se kvůli nečekaným hostům rázem změnily v chaos a zmatek.
Zobrazit odpověď
klid (a) pohoda, se změnily
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Na rozdíl od něj by má sestra s řešením této složité situace Tomášovi určitě pomohla.
Zobrazit odpověď
sestra,by pomohla
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Hlemýždi vypouštěli lepkavý sliz, který ulpýval na kůži.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Účast na zítřejší schůzi samozřejmě pro nikoho není povinná.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
V polovině zápasu malí fotbalisté omilem rozbili okno v přízemí.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Při lyžařském výcviku učitelé často řešily úrazy neopatrných žáků.
Zobrazit odpověď
Ne
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Během příštího víkendu přijedou na návštěvu naši dobří přátelé.
- A) V této větě jsou celkem dvě přídavná jména, obě jsou měkká.
- D) V této větě jsou celkem tři přídavná jména, první a třetí jsou měkké.
- B) V této větě jsou celkem dvě přídavná jména, pouze to první je měkké.
- E) V této větě jsou celkem tři přídavná jména, druhé a třetí jsou měkké.
- C) V této větě jsou celkem dvě přídavná jména, pouze to druhé je měkké.
Zobrazit odpověď
B
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Pod skalním převisem našli švédští vědci malby pocházející z pravěku.
- A) V této větě jsou celkem dvě přídavná jména, obě jsou měkká.
- D) V této větě jsou celkem tři přídavná jména, první a třetí jsou měkké.
- B) V této větě jsou celkem dvě přídavná jména, pouze to první je měkké.
- E) V této větě jsou celkem tři přídavná jména, druhé a třetí jsou měkké.
- C) V této větě jsou celkem dvě přídavná jména, pouze to druhé je měkké.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Tito slavní kuchaři představí ve svém pořadu tradiční paštiku z husích jater.
- A) V této větě jsou celkem dvě přídavná jména, obě jsou měkká.
- D) V této větě jsou celkem tři přídavná jména, první a třetí jsou měkké.
- B) V této větě jsou celkem dvě přídavná jména, pouze to první je měkké.
- E) V této větě jsou celkem tři přídavná jména, druhé a třetí jsou měkké.
- C) V této větě jsou celkem dvě přídavná jména, pouze to druhé je měkké.
Zobrazit odpověď
E
Při čekání na vlak telefonoval.
Podtržený úsek upravte tak, aby z věty jednoduché vzniklo spisovné a pravopisně i gramaticky správné souvětí obsahující celkem dvě věty. Význam původní věty jednoduché musí zůstat zachován.
(Nově vzniklý větný celek musí obsahovat všechny původní informace a nesmí obsahovat žádné informace navíc, např. že jde o dlouhé čekání.)
Zobrazit odpověď
např. Když čekal na vlak, telefonoval.
Zahlédli ji, jak odchází z jeho bytu.
Podtržený úsek upravte tak, aby ze souvětí vznikla spisovná a pravopisně i gramaticky správná věta jednoduchá. Význam původního souvětí musí zůstat zachován.
(Nově vzniklý větný celek musí obsahovat všechny původní informace a nesmí obsahovat žádné informace navíc, např. že ji zahlédli dneska.)
Zobrazit odpověď
např. Zahlédli ji odcházet z jeho bytu.
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Potravou termitů, jimiž se živí pralesničky, jsou jedovaté rostliny.
Zobrazit odpověď
Ano
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Pomocí jedu pralesničky barvířské dosáhli indiáni toho, že původní barva peří ptáků se změnila na zelenou.
Zobrazit odpověď
Ne
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Pralesničky žijí v tropických pralesích, ovšem výhradně na místech, kde rostliny dorůstají do výšky maximálně 2 metry.
Zobrazit odpověď
Ne
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
V roce 2019 se v pražské zoologické zahradě konala výstava, na níž bylo možné zhlédnout různé druhy obojživelníků v celkem 30 teráriích.
Zobrazit odpověď
Ne
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
Napište, ve které osobě a ve kterém způsobu je ve výchozím textu užito tučně zapsané sloveso nejez.
Zobrazit odpověď
2. osoba, způsob rozkazovací
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
Napište, ve které osobě a ve kterém způsobu je ve výchozím textu užito tučně zapsané sloveso neublíží.
Zobrazit odpověď
3. osoba, způsob oznamovací
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
Napište, ve které osobě a ve kterém způsobu je ve výchozím textu užito tučně zapsané sloveso můžete.
Zobrazit odpověď
2. osoba, způsob oznamovací
TEXT 1
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
TEXT 2
Slovní spojení typu A (např. provádět sběr) lze ve větě nahradit spisovným slovesem se stejným či podobným významem (např. sbírat), které má stejný kořen jako podstatné jméno v daném slovním spojení. Při náhradě je někdy nutné v dané větě použít některá slova v jiném tvaru, než ve kterém byla původně, např. Prováděl sběr bylin → Sbíral byliny.
Slovní spojení typu B nahradit jedním slovesem tak, jak je popsáno výše, nelze.
Které z následujících tvrzení o dvou slovních spojeních zapsaných v TEXTU 1 tučně je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2.)
- A) Každé z těchto slovních spojení je typu A.
- C) Pouze slovní spojení dokázat zázraky je typu A.
- B) Žádné z těchto slovních spojení není typu A.
- D) Pouze slovní spojení poskytovat ochranu je typu A.
Zobrazit odpověď
D
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
Otázka č. 1: Dozvíme se z výchozího textu, kolik přesně existuje druhů pralesniček?
Otázka č. 2: Dozvíme se z výchozího textu, proč se pralesničkám často říká šípové žáby?
Lze na některou z výše uvedených otázek pravdivě odpovědět ANO?
- A) Pravdivě odpovědět „ano“ lze pouze na otázku č. 1.
- C) Pravdivě odpovědět „ano“ lze na každou z těchto otázek.
- B) Pravdivě odpovědět „ano“ lze pouze na otázku č. 2.
- D) Pravdivě odpovědět „ano“ nelze na žádnou z těchto otázek.
Zobrazit odpověď
B
TEXT 1
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
TEXT 2
Příklady:
● Měl vysoký hlas. → Slova vysoký a hluboký lze v tomto kontextu považovat za antonyma, tzn. slovo hluboký by v této větě mělo opačný význam, než v ní má slovo vysoký.
● Byl to vysoký strom. → Slova vysoký a hluboký nelze v tomto kontextu považovat za antonyma.
Rozhodněte, zda lze následující dvojici slov v kontextu TEXTU 1 považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)
přitáhnout – odstrčit
Zobrazit odpověď
Ne
TEXT 1
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
TEXT 2
Příklady:
● Měl vysoký hlas. → Slova vysoký a hluboký lze v tomto kontextu považovat za antonyma, tzn. slovo hluboký by v této větě mělo opačný význam, než v ní má slovo vysoký.
● Byl to vysoký strom. → Slova vysoký a hluboký nelze v tomto kontextu považovat za antonyma.
Rozhodněte, zda lze následující dvojici slov v kontextu TEXTU 1 považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)
značné – nepatrné
Zobrazit odpověď
Ano
TEXT 1
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
TEXT 2
Příklady:
● Měl vysoký hlas. → Slova vysoký a hluboký lze v tomto kontextu považovat za antonyma, tzn. slovo hluboký by v této větě mělo opačný význam, než v ní má slovo vysoký.
● Byl to vysoký strom. → Slova vysoký a hluboký nelze v tomto kontextu považovat za antonyma.
Rozhodněte, zda lze následující dvojici slov v kontextu TEXTU 1 považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)
křiklavě – nehlučně
Zobrazit odpověď
Ne
TEXT 1
Pralesničky jsou malé žáby žijící v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Obvykle je najdeme v podrostu 1–2 metry nad zemí. Známých je asi 170 druhů pralesniček: většina z nich měří zhruba 2 centimetry, jen několik druhů dorůstá délky 6 centimetrů.
Tito obojživelníci umí přitáhnout pozornost svým vzhledem. Mezi jednotlivými druhy sice existují značné rozdíly (některé žabky jsou citronově žluté, jiné křiklavě červené, další zase zářivě modré), jejich společným znakem je ale velká intenzita barev. Dechberoucí zbarvení má ovšem funkci varovnou, nikoli okrasnou. Jde o signál určený predátorům: nejez mě, jsem jedovatá. Ze své překrásné kůže totiž žabky snadno vyloučí prudký jed.
Pralesničkám se často říká šípové žáby. Je to kvůli tomu, že američtí indiáni jejich jedem natírali šípy nebo hroty šipek do foukačky a pak otrávené střely používali při lovu. Některé indiánské kmeny v Amazonii zase pomocí jedu pralesničky barvířské přebarvovaly ptákům peří, které původně mělo zelenou barvu. Když indiáni potřeli zředěným jedem místa po vytrhaných perech, narostlo ptákům peří žluté či oranžové. Z různobarevných per si pak vyráběli čelenky.
Svůj jed pralesničky získávají zejména z potravy, např. z mravenců či termitů, kteří se živí jedovatými rostlinami. Zvláštní jídelníček žabkám nijak neublíží. Získaný jed umějí využít tak, aby jim poskytoval ochranu před nepřítelem. Skoro to vypadá, že dokážou zázraky. Pro člověka však pralesničky zpravidla nebezpečí nepředstavují. Výjimkou je pralesnička strašná: jed z jedné této žabky by usmrtil více než 10 lidí!
Za pralesničkami rozhodně nemusíte cestovat přes oceán, prohlédnout si je můžete také v zoologických zahradách. Například pražská zoo uspořádala v roce 2019 unikátní výstavu, na níž bylo v teráriích k vidění 30 druhů těchto pestrobarevných obojživelníků.
(www.stoplusjednicka.cz; www.zoopraha.cz, upraveno)
TEXT 2
Příklady:
● Měl vysoký hlas. → Slova vysoký a hluboký lze v tomto kontextu považovat za antonyma, tzn. slovo hluboký by v této větě mělo opačný význam, než v ní má slovo vysoký.
● Byl to vysoký strom. → Slova vysoký a hluboký nelze v tomto kontextu považovat za antonyma.
Rozhodněte, zda lze následující dvojici slov v kontextu TEXTU 1 považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z TEXTU 1 a je v něm vyznačeno tučně.)
vyloučí – umožní
Zobrazit odpověď
Ne
Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?
- A) V rohu místnosti stály hliněnné vázy.
- C) Nabízíme pomoc pro oběti podvodníků.
- B) V učebnici je kapitola o krevním oběhu.
- D) Oba nové přístroje byly nečekaně výkonné.
Zobrazit odpověď
A
Karel se rozhodl podnikat. Když mi ale představil svůj plán, pochopil jsem, 
. Řekl mi, že se stane milionářem tak, že bude v pokoji chovat žížaly
a prodávat je rybářům. Taková hloupost!
Která z následujících možností obsahuje ustálené slovní spojení vystihující situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (
) v textu?
- A) že šplouchá ve věži
- C) že přestal šplouchat ve věži
- B) že mu šplouchá na maják
- D) že mu přestalo šplouchat na maják
Zobrazit odpověď
B
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly.
- A) Jo sice zahlédla, jak její sestra pomalu opouští bezpečné místo u břehu, ale rozhodla se, že si jí nebude všímat. Právě se chystala vydat za Tadeášem, když vtom zaslechla zoufalý výkřik. Vzápětí spatřila, jak Amy mizí pod praskajícím ledem.
- B) Řítil se k místu, kde Amy zmizela, a přitom volal na zkamenělou Jo: „Sežeň nějakou tyč nebo větev!“ Jo si později nedokázala vysvětlit, kde se v ní najednou vzala ta síla. Vmžiku dojela ke břehu, vzala Tadeášovu hokejku a během několika vteřin byla zpět.
- C) A hned zase uháněl pryč. Amy měla tolik práce s tím, aby neupadla, že vůbec nevnímala, co jim řekl. Dál se nemotorně potácela na zamrzlé ploše.
- D) Tadeáš už ležel na břiše a pomalu se posunoval k díře v ledu. Jo mu hodila hokejku a on ji opatrně přisunul k Amy. Za okamžik se nešťastnici podařilo vytáhnout z vody. Rychle utíkali domů, aby se zahřáli.
- E) Snažila se rozjet, aby sestře pomohla, ale nohy ji přestaly poslouchat. Zaplaťpánbůh, že se zrovna vracel Tadeáš!
- F) Tadeáš si obul brusle a jel prozkoumat led. Rychle se vzdaloval od Jo a Amy, které na zamrzlé řece zatím čekaly poblíž břehu. Když se vrátil, upozornil je: „Musíme se držet u kraje, uprostřed je led tenký.
Zobrazit odpověď
F, C, A, E, B, D
TEXT 1
židle
duše
koule
dýně
náušnice
jedle
chvíle
večeře
tabule
slepice
cibule
sukně
TEXT 2
Podstatné jméno typu A se ve všech pádech množného čísla skloňuje jako podstatné jméno louže.
Podstatné jméno typu B se ve všech pádech množného čísla skloňuje jako podstatné jméno ulice, v 2. pádě množného čísla tedy končí jinak než podstatné jméno typu A.
Vypište z TEXTU 1 tři podstatná jména typu B.
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2 . Při řešení úlohy posuzujte pouze spisovné tvary podstatných jmen. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Zobrazit odpověď
náušnice,chvíle,slepice
V neděli se Ondra s Michalem vypravili na výlet. Ondra rád fotí přírodu a její zvířecí obyvatele. Kamarádi proto zamířili do Milovic, kde se nachází jedna z nejvýznamějších českých přírodních rezervací. Zdejší stepi, porostlé vzácnými rostlinami, jsou příbytkem mnoha druhů bezobratlých živočichů. Na pastvinách se výtečně daří velkým bíložravcům. Po fotografii s místními divokými koňmi Ondra toužil už dlouho.
Kluci vyrazili po zarostlé pěšině podél dřevěné ohrady. Po cestě neustále naráželi na pozůstatky lidské činnosti, třeba na staré kamenné sloupy, občas se museli brodit mělkými potůčky. S napjetím vyhlíželi koňské stádo. Několikrát si mysleli, že už ho vidí, ale to se jenom nechaly poplést siluetami keřů. Během vycházky chlapci zahlédli zajíce a lišku, nic většího ale neobjevili. Nejdříve je to mrzelo, brzy ale usoudili, že nemá smysl se tím trápit.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je PRAVOPISNĚ SPRÁVNĚ.
(Slova zapište bezchybně, a to ve stejném tvaru, v němž jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání. Podtržená slova jsou zapsána správně.)
Zobrazit odpověď
nejvýznamnějších,býložravcům,napětím,nechali
Vstávej! Už je poledne a ty pořád ještě spíš!
Napište smysluplnou spisovnou větu o čtyřech slovech, v níž výraz SPÍŠ bude jednoznačně jiným slovním druhem než ve výchozím textu.
(Vzniklá věta musí obsahovat tvar spíš, musí být gramaticky i pravopisně správná a musí obsahovat přísudek. Výraz spíš nesmí být použit jako vlastní jméno.)
Zobrazit odpověď
např. Dám si spíš čaj.
Jupiter North a Morrigan Crowová hleděli z okna jídelny. Lesem se k rodinnému sídlu Crowových blížilo cosi temného. Zprvu to vypadalo jako hejno netopýrů. Bylo to však příliš hlasité. Mezi vší tou černí svítily stovky rudých teček. Morrigan se zděsila, když zjistila, že to jsou oči mužů, koní a honicích psů.
„To jsou Honci z kouře a stínů. Musíme utéct,“ řekl Jupiter, vzal Morrigan za ruku a táhl ji pryč z jídelny. „Ale co bude s mou rodinou?“ zeptala se Morrigan a ukazovala na ostatní Crowovy. Všichni tři klidně seděli u stolu uprostřed rozlehlé jídelny, jako by přízračné lovce neviděli ani neslyšeli.
„Nic se jim nestane, jim ublížit nemohou. Ti Honci jdou jen po tobě, Morrigan.“
Jupiter a Morrigan vyběhli po schodech do třetího patra. Tam mladík dokořán otevřel nejbližší okno a Morrigan uviděla na nádvoří podivný stroj
s prosklenou kabinou, který připomínal obrovského pavouka.
„Až napočítám do tří, skočíme dolů,“ řekl Jupiter a vylezl na parapet. Dívka se ohlédla. Několik metrů od nich stál pes: pozoroval je žhnoucíma rudýma očima a zlověstně vrčel. Další psi se ozývali z nižších pater.
„Jedna,“ řekl Jupiter a pomohl dívce na okenní římsu. Štěkot psí smečky, řítící se po schodech, hrozivě zesílil. „Dva.“ Jupiter objal Morrigan. To už
k nim od schodiště přibíhali běsnící psi. „Tři!“ Chladný vzduch zasvištěl uprchlíkům kolem uší. Pak se ozvalo řinčení rozbitého skla a oba tvrdě dopadli na podlahu stroje. Zatímco si Morrigan vytahovala střep z ruky, Jupiter prudce stlačil řídicí páku dolů. Ospalý motor se probral k životu, plechový pavouk sebou škubl a všechny čtyři páry jeho obřích kovových noh vykročily k městu.
„A co teď?“ zeptala se Morrigan a snažila se nepozvracet kabinu toho zvláštního stroje.
„Najdeme bránu do Nikdyuše,“ vysvětlil jí Jupiter, „jen tak Honcům unikneme.“
(J. Townsendová, Nikdyuš, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Podivný stroj připomínající pavouka měl osm kovových noh.
Zobrazit odpověď
Ano
Jupiter North a Morrigan Crowová hleděli z okna jídelny. Lesem se k rodinnému sídlu Crowových blížilo cosi temného. Zprvu to vypadalo jako hejno netopýrů. Bylo to však příliš hlasité. Mezi vší tou černí svítily stovky rudých teček. Morrigan se zděsila, když zjistila, že to jsou oči mužů, koní a honicích psů.
„To jsou Honci z kouře a stínů. Musíme utéct,“ řekl Jupiter, vzal Morrigan za ruku a táhl ji pryč z jídelny. „Ale co bude s mou rodinou?“ zeptala se Morrigan a ukazovala na ostatní Crowovy. Všichni tři klidně seděli u stolu uprostřed rozlehlé jídelny, jako by přízračné lovce neviděli ani neslyšeli.
„Nic se jim nestane, jim ublížit nemohou. Ti Honci jdou jen po tobě, Morrigan.“
Jupiter a Morrigan vyběhli po schodech do třetího patra. Tam mladík dokořán otevřel nejbližší okno a Morrigan uviděla na nádvoří podivný stroj
s prosklenou kabinou, který připomínal obrovského pavouka.
„Až napočítám do tří, skočíme dolů,“ řekl Jupiter a vylezl na parapet. Dívka se ohlédla. Několik metrů od nich stál pes: pozoroval je žhnoucíma rudýma očima a zlověstně vrčel. Další psi se ozývali z nižších pater.
„Jedna,“ řekl Jupiter a pomohl dívce na okenní římsu. Štěkot psí smečky, řítící se po schodech, hrozivě zesílil. „Dva.“ Jupiter objal Morrigan. To už
k nim od schodiště přibíhali běsnící psi. „Tři!“ Chladný vzduch zasvištěl uprchlíkům kolem uší. Pak se ozvalo řinčení rozbitého skla a oba tvrdě dopadli na podlahu stroje. Zatímco si Morrigan vytahovala střep z ruky, Jupiter prudce stlačil řídicí páku dolů. Ospalý motor se probral k životu, plechový pavouk sebou škubl a všechny čtyři páry jeho obřích kovových noh vykročily k městu.
„A co teď?“ zeptala se Morrigan a snažila se nepozvracet kabinu toho zvláštního stroje.
„Najdeme bránu do Nikdyuše,“ vysvětlil jí Jupiter, „jen tak Honcům unikneme.“
(J. Townsendová, Nikdyuš, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Honci z kouře a stínů byli v určitý okamžik schováni za hejnem netopýrů.
Zobrazit odpověď
Ne
Jupiter North a Morrigan Crowová hleděli z okna jídelny. Lesem se k rodinnému sídlu Crowových blížilo cosi temného. Zprvu to vypadalo jako hejno netopýrů. Bylo to však příliš hlasité. Mezi vší tou černí svítily stovky rudých teček. Morrigan se zděsila, když zjistila, že to jsou oči mužů, koní a honicích psů.
„To jsou Honci z kouře a stínů. Musíme utéct,“ řekl Jupiter, vzal Morrigan za ruku a táhl ji pryč z jídelny. „Ale co bude s mou rodinou?“ zeptala se Morrigan a ukazovala na ostatní Crowovy. Všichni tři klidně seděli u stolu uprostřed rozlehlé jídelny, jako by přízračné lovce neviděli ani neslyšeli.
„Nic se jim nestane, jim ublížit nemohou. Ti Honci jdou jen po tobě, Morrigan.“
Jupiter a Morrigan vyběhli po schodech do třetího patra. Tam mladík dokořán otevřel nejbližší okno a Morrigan uviděla na nádvoří podivný stroj
s prosklenou kabinou, který připomínal obrovského pavouka.
„Až napočítám do tří, skočíme dolů,“ řekl Jupiter a vylezl na parapet. Dívka se ohlédla. Několik metrů od nich stál pes: pozoroval je žhnoucíma rudýma očima a zlověstně vrčel. Další psi se ozývali z nižších pater.
„Jedna,“ řekl Jupiter a pomohl dívce na okenní římsu. Štěkot psí smečky, řítící se po schodech, hrozivě zesílil. „Dva.“ Jupiter objal Morrigan. To už
k nim od schodiště přibíhali běsnící psi. „Tři!“ Chladný vzduch zasvištěl uprchlíkům kolem uší. Pak se ozvalo řinčení rozbitého skla a oba tvrdě dopadli na podlahu stroje. Zatímco si Morrigan vytahovala střep z ruky, Jupiter prudce stlačil řídicí páku dolů. Ospalý motor se probral k životu, plechový pavouk sebou škubl a všechny čtyři páry jeho obřích kovových noh vykročily k městu.
„A co teď?“ zeptala se Morrigan a snažila se nepozvracet kabinu toho zvláštního stroje.
„Najdeme bránu do Nikdyuše,“ vysvětlil jí Jupiter, „jen tak Honcům unikneme.“
(J. Townsendová, Nikdyuš, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Jupiter začal s odpočítáváním poté, co se do třetího patra dostalo více psů než jeden.
Zobrazit odpověď
Ne
Jupiter North a Morrigan Crowová hleděli z okna jídelny. Lesem se k rodinnému sídlu Crowových blížilo cosi temného. Zprvu to vypadalo jako hejno netopýrů. Bylo to však příliš hlasité. Mezi vší tou černí svítily stovky rudých teček. Morrigan se zděsila, když zjistila, že to jsou oči mužů, koní a honicích psů.
„To jsou Honci z kouře a stínů. Musíme utéct,“ řekl Jupiter, vzal Morrigan za ruku a táhl ji pryč z jídelny. „Ale co bude s mou rodinou?“ zeptala se Morrigan a ukazovala na ostatní Crowovy. Všichni tři klidně seděli u stolu uprostřed rozlehlé jídelny, jako by přízračné lovce neviděli ani neslyšeli.
„Nic se jim nestane, jim ublížit nemohou. Ti Honci jdou jen po tobě, Morrigan.“
Jupiter a Morrigan vyběhli po schodech do třetího patra. Tam mladík dokořán otevřel nejbližší okno a Morrigan uviděla na nádvoří podivný stroj
s prosklenou kabinou, který připomínal obrovského pavouka.
„Až napočítám do tří, skočíme dolů,“ řekl Jupiter a vylezl na parapet. Dívka se ohlédla. Několik metrů od nich stál pes: pozoroval je žhnoucíma rudýma očima a zlověstně vrčel. Další psi se ozývali z nižších pater.
„Jedna,“ řekl Jupiter a pomohl dívce na okenní římsu. Štěkot psí smečky, řítící se po schodech, hrozivě zesílil. „Dva.“ Jupiter objal Morrigan. To už
k nim od schodiště přibíhali běsnící psi. „Tři!“ Chladný vzduch zasvištěl uprchlíkům kolem uší. Pak se ozvalo řinčení rozbitého skla a oba tvrdě dopadli na podlahu stroje. Zatímco si Morrigan vytahovala střep z ruky, Jupiter prudce stlačil řídicí páku dolů. Ospalý motor se probral k životu, plechový pavouk sebou škubl a všechny čtyři páry jeho obřích kovových noh vykročily k městu.
„A co teď?“ zeptala se Morrigan a snažila se nepozvracet kabinu toho zvláštního stroje.
„Najdeme bránu do Nikdyuše,“ vysvětlil jí Jupiter, „jen tak Honcům unikneme.“
(J. Townsendová, Nikdyuš, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Při útěku před Honci z kouře a stínů rozbila Morrigan sklo v okně, z něhož skákala do podivného stroje.
Zobrazit odpověď
Ne
Jupiter North a Morrigan Crowová hleděli z okna jídelny. Lesem se k rodinnému sídlu Crowových blížilo cosi temného. Zprvu to vypadalo jako hejno netopýrů. Bylo to však příliš hlasité. Mezi vší tou černí svítily stovky rudých teček. Morrigan se zděsila, když zjistila, že to jsou oči mužů, koní a honicích psů.
„To jsou Honci z kouře a stínů. Musíme utéct,“ řekl Jupiter, vzal Morrigan za ruku a táhl ji pryč z jídelny. „Ale co bude s mou rodinou?“ zeptala se Morrigan a ukazovala na ostatní Crowovy. Všichni tři klidně seděli u stolu uprostřed rozlehlé jídelny, jako by přízračné lovce neviděli ani neslyšeli.
„Nic se jim nestane, jim ublížit nemohou. Ti Honci jdou jen po tobě, Morrigan.“
Jupiter a Morrigan vyběhli po schodech do třetího patra. Tam mladík dokořán otevřel nejbližší okno a Morrigan uviděla na nádvoří podivný stroj
s prosklenou kabinou, který připomínal obrovského pavouka.
„Až napočítám do tří, skočíme dolů,“ řekl Jupiter a vylezl na parapet. Dívka se ohlédla. Několik metrů od nich stál pes: pozoroval je žhnoucíma rudýma očima a zlověstně vrčel. Další psi se ozývali z nižších pater.
„Jedna,“ řekl Jupiter a pomohl dívce na okenní římsu. Štěkot psí smečky, řítící se po schodech, hrozivě zesílil. „Dva.“ Jupiter objal Morrigan. To už
k nim od schodiště přibíhali běsnící psi. „Tři!“ Chladný vzduch zasvištěl uprchlíkům kolem uší. Pak se ozvalo řinčení rozbitého skla a oba tvrdě dopadli na podlahu stroje. Zatímco si Morrigan vytahovala střep z ruky, Jupiter prudce stlačil řídicí páku dolů. Ospalý motor se probral k životu, plechový pavouk sebou škubl a všechny čtyři páry jeho obřích kovových noh vykročily k městu.
„A co teď?“ zeptala se Morrigan a snažila se nepozvracet kabinu toho zvláštního stroje.
„Najdeme bránu do Nikdyuše,“ vysvětlil jí Jupiter, „jen tak Honcům unikneme.“
(J. Townsendová, Nikdyuš, upraveno)
Tvrzení: 
v jednom textu podstatným jménem a v jiném textu přídavným jménem.
Kterou z následujících možností je nutné doplnit na vynechané místo (
) ve výše uvedeném tvrzení, aby toto tvrzení bylo pravdivé?
(Posuzované výrazy jsou ve výchozím textu zapsány tučně.)
- A) Jak výraz černí, tak výraz řinčení může být
- C) Na rozdíl od výrazu řinčení může být výraz černí
- B) Ani výraz černí, ani výraz řinčení nemůže být
- D) Na rozdíl od výrazu černí může být výraz řinčení
Zobrazit odpověď
C
Jupiter North a Morrigan Crowová hleděli z okna jídelny. Lesem se k rodinnému sídlu Crowových blížilo cosi temného. Zprvu to vypadalo jako hejno netopýrů. Bylo to však příliš hlasité. Mezi vší tou černí svítily stovky rudých teček. Morrigan se zděsila, když zjistila, že to jsou oči mužů, koní a honicích psů.
„To jsou Honci z kouře a stínů. Musíme utéct,“ řekl Jupiter, vzal Morrigan za ruku a táhl ji pryč z jídelny. „Ale co bude s mou rodinou?“ zeptala se Morrigan a ukazovala na ostatní Crowovy. Všichni tři klidně seděli u stolu uprostřed rozlehlé jídelny, jako by přízračné lovce neviděli ani neslyšeli.
„Nic se jim nestane, jim ublížit nemohou. Ti Honci jdou jen po tobě, Morrigan.“
Jupiter a Morrigan vyběhli po schodech do třetího patra. Tam mladík dokořán otevřel nejbližší okno a Morrigan uviděla na nádvoří podivný stroj
s prosklenou kabinou, který připomínal obrovského pavouka.
„Až napočítám do tří, skočíme dolů,“ řekl Jupiter a vylezl na parapet. Dívka se ohlédla. Několik metrů od nich stál pes: pozoroval je žhnoucíma rudýma očima a zlověstně vrčel. Další psi se ozývali z nižších pater.
„Jedna,“ řekl Jupiter a pomohl dívce na okenní římsu. Štěkot psí smečky, řítící se po schodech, hrozivě zesílil. „Dva.“ Jupiter objal Morrigan. To už
k nim od schodiště přibíhali běsnící psi. „Tři!“ Chladný vzduch zasvištěl uprchlíkům kolem uší. Pak se ozvalo řinčení rozbitého skla a oba tvrdě dopadli na podlahu stroje. Zatímco si Morrigan vytahovala střep z ruky, Jupiter prudce stlačil řídicí páku dolů. Ospalý motor se probral k životu, plechový pavouk sebou škubl a všechny čtyři páry jeho obřích kovových noh vykročily k městu.
„A co teď?“ zeptala se Morrigan a snažila se nepozvracet kabinu toho zvláštního stroje.
„Najdeme bránu do Nikdyuše,“ vysvětlil jí Jupiter, „jen tak Honcům unikneme.“
(J. Townsendová, Nikdyuš, upraveno)
Která z následujících možností odpovídá výchozímu textu?
- A) V jednu chvíli se v jídelně nacházely celkem čtyři osoby: Jupiter a tři členové rodiny Crowových.
- C) V jednu chvíli se v jídelně nacházely celkem čtyři osoby: Jupiter a tři další osoby, z nichž pouze dvě patřily do rodiny Crowových.
- B) V jednu chvíli se v jídelně nacházelo alespoň pět osob: Jupiter a čtyři členové rodiny Crowových.
- D) V jednu chvíli se v jídelně nacházelo alespoň pět osob: Jupiter a čtyři další osoby, z nichž pouze tři patřily do rodiny Crowových.
Zobrazit odpověď
B
Jupiter North a Morrigan Crowová hleděli z okna jídelny. Lesem se k rodinnému sídlu Crowových blížilo cosi temného. Zprvu to vypadalo jako hejno netopýrů. Bylo to však příliš hlasité. Mezi vší tou černí svítily stovky rudých teček. Morrigan se zděsila, když zjistila, že to jsou oči mužů, koní a honicích psů.
„To jsou Honci z kouře a stínů. Musíme utéct,“ řekl Jupiter, vzal Morrigan za ruku a táhl ji pryč z jídelny. „Ale co bude s mou rodinou?“ zeptala se Morrigan a ukazovala na ostatní Crowovy. Všichni tři klidně seděli u stolu uprostřed rozlehlé jídelny, jako by přízračné lovce neviděli ani neslyšeli.
„Nic se jim nestane, jim ublížit nemohou. Ti Honci jdou jen po tobě, Morrigan.“
Jupiter a Morrigan vyběhli po schodech do třetího patra. Tam mladík dokořán otevřel nejbližší okno a Morrigan uviděla na nádvoří podivný stroj
s prosklenou kabinou, který připomínal obrovského pavouka.
„Až napočítám do tří, skočíme dolů,“ řekl Jupiter a vylezl na parapet. Dívka se ohlédla. Několik metrů od nich stál pes: pozoroval je žhnoucíma rudýma očima a zlověstně vrčel. Další psi se ozývali z nižších pater.
„Jedna,“ řekl Jupiter a pomohl dívce na okenní římsu. Štěkot psí smečky, řítící se po schodech, hrozivě zesílil. „Dva.“ Jupiter objal Morrigan. To už
k nim od schodiště přibíhali běsnící psi. „Tři!“ Chladný vzduch zasvištěl uprchlíkům kolem uší. Pak se ozvalo řinčení rozbitého skla a oba tvrdě dopadli na podlahu stroje. Zatímco si Morrigan vytahovala střep z ruky, Jupiter prudce stlačil řídicí páku dolů. Ospalý motor se probral k životu, plechový pavouk sebou škubl a všechny čtyři páry jeho obřích kovových noh vykročily k městu.
„A co teď?“ zeptala se Morrigan a snažila se nepozvracet kabinu toho zvláštního stroje.
„Najdeme bránu do Nikdyuše,“ vysvětlil jí Jupiter, „jen tak Honcům unikneme.“
(J. Townsendová, Nikdyuš, upraveno)
Které z následujících tvrzení NENÍ pravdivé?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)
- A) Pokud slovo cosi nahradíme slovem něco, význam daného větného celku zůstane zachován.
- C) Pokud slovo jen nahradíme slovem pouze, význam daného větného celku zůstane zachován.
- B) Pokud slovo vší nahradíme slovem veškerou, význam daného větného celku zůstane zachován.
- D) Pokud slovo až nahradíme slovem teprve, význam daného větného celku zůstane zachován.
Zobrazit odpověď
D
Jupiter North a Morrigan Crowová hleděli z okna jídelny. Lesem se k rodinnému sídlu Crowových blížilo cosi temného. Zprvu to vypadalo jako hejno netopýrů. Bylo to však příliš hlasité. Mezi vší tou černí svítily stovky rudých teček. Morrigan se zděsila, když zjistila, že to jsou oči mužů, koní a honicích psů.
„To jsou Honci z kouře a stínů. Musíme utéct,“ řekl Jupiter, vzal Morrigan za ruku a táhl ji pryč z jídelny. „Ale co bude s mou rodinou?“ zeptala se Morrigan a ukazovala na ostatní Crowovy. Všichni tři klidně seděli u stolu uprostřed rozlehlé jídelny, jako by přízračné lovce neviděli ani neslyšeli.
„Nic se jim nestane, jim ublížit nemohou. Ti Honci jdou jen po tobě, Morrigan.“
Jupiter a Morrigan vyběhli po schodech do třetího patra. Tam mladík dokořán otevřel nejbližší okno a Morrigan uviděla na nádvoří podivný stroj
s prosklenou kabinou, který připomínal obrovského pavouka.
„Až napočítám do tří, skočíme dolů,“ řekl Jupiter a vylezl na parapet. Dívka se ohlédla. Několik metrů od nich stál pes: pozoroval je žhnoucíma rudýma očima a zlověstně vrčel. Další psi se ozývali z nižších pater.
„Jedna,“ řekl Jupiter a pomohl dívce na okenní římsu. Štěkot psí smečky, řítící se po schodech, hrozivě zesílil. „Dva.“ Jupiter objal Morrigan. To už
k nim od schodiště přibíhali běsnící psi. „Tři!“ Chladný vzduch zasvištěl uprchlíkům kolem uší. Pak se ozvalo řinčení rozbitého skla a oba tvrdě dopadli na podlahu stroje. Zatímco si Morrigan vytahovala střep z ruky, Jupiter prudce stlačil řídicí páku dolů. Ospalý motor se probral k životu, plechový pavouk sebou škubl a všechny čtyři páry jeho obřích kovových noh vykročily k městu.
„A co teď?“ zeptala se Morrigan a snažila se nepozvracet kabinu toho zvláštního stroje.
„Najdeme bránu do Nikdyuše,“ vysvětlil jí Jupiter, „jen tak Honcům unikneme.“
(J. Townsendová, Nikdyuš, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu pouze jedno slovo obsahuje předponu?
- A) prudce stlačil řídicí páku dolů
- C) uviděla na nádvoří podivný stroj
- B) ospalý motor se probral k životu
- D) chladný vzduch zasvištěl uprchlíkům
Zobrazit odpověď
A
Věta č. 1: Voda v řece poklidně plynula až k blízkému jezu.
Věta č. 2: V neděli budeme mít polévku s játrovími knedlíčky.
Které z následujících tvrzení o větách z výchozího textu je pravdivé?
- A) Obě tyto věty jsou zapsány pravopisně správně.
- C) Věta č. 1 je zapsána pravopisně správně, věta č. 2 obsahuje pravopisnou chybu.
- B) Každá z těchto vět obsahuje pravopisnou chybu.
- D) Věta č. 1 obsahuje pravopisnou chybu, věta č. 2 je zapsána pravopisně správně.
Zobrazit odpověď
C
Ve volné přírodě žijí papoušci většinou ve velkých hejnech, 
jako domácí mazlíčci jsou zpravidla chováni samostatně. To na ně může mít nepříjemný dopad – často se pak nudí a cítí se osaměle. Svůj smutek vyjadřují specificky: někdy se na bidýlku pohupují zepředu dozadu, někdy si zase vytrhávají peří. Vědci se 
rozhodli vyzkoušet, zda tito ptáci, kteří vynikají vysokou inteligenci a rádi se učí novým věcem, budou schopni mezi sebou komunikovat pomocí videohovorů.
Experimentu se zúčastnilo 18 papoušků. Majitel nejdřív svého mazlíčka naučil, že když zobákem zazvoní na zvoneček, ukážou se na tabletu fotografie dalších papoušků zapojených do experimentu. Jakmile se papoušek dotkl některé z nich, zahájil se videohovor. Pestrobarevní opeřenci si experiment zjevně užívali: například napodobovali chování svého protějšku, zpívali si, nebo dokonce společně usínali. Někteří občas vzali do zobáku nějaký předmět a ukázali ho novému kamarádovi.
Po analýze více než 1 000 hodin záznamů z celkem 147 papouščích videohovorů vědci dospěli k závěru, že rozhovory mají na papoušky pozitivní vliv. Tato forma komunikace by podle odborníků mohla papouškům alespoň částečně nahradit život v hejnech. Velkou spokojenost s experimentem projevili
i majitelé papoušků.
(www.novinky.cz; echo24.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Papoušci chovaní jako domácí mazlíčci dávají minimálně dvěma způsoby najevo, že jsou smutní.
Zobrazit odpověď
Ano
Ve volné přírodě žijí papoušci většinou ve velkých hejnech, 
jako domácí mazlíčci jsou zpravidla chováni samostatně. To na ně může mít nepříjemný dopad – často se pak nudí a cítí se osaměle. Svůj smutek vyjadřují specificky: někdy se na bidýlku pohupují zepředu dozadu, někdy si zase vytrhávají peří. Vědci se 
rozhodli vyzkoušet, zda tito ptáci, kteří vynikají vysokou inteligenci a rádi se učí novým věcem, budou schopni mezi sebou komunikovat pomocí videohovorů.
Experimentu se zúčastnilo 18 papoušků. Majitel nejdřív svého mazlíčka naučil, že když zobákem zazvoní na zvoneček, ukážou se na tabletu fotografie dalších papoušků zapojených do experimentu. Jakmile se papoušek dotkl některé z nich, zahájil se videohovor. Pestrobarevní opeřenci si experiment zjevně užívali: například napodobovali chování svého protějšku, zpívali si, nebo dokonce společně usínali. Někteří občas vzali do zobáku nějaký předmět a ukázali ho novému kamarádovi.
Po analýze více než 1 000 hodin záznamů z celkem 147 papouščích videohovorů vědci dospěli k závěru, že rozhovory mají na papoušky pozitivní vliv. Tato forma komunikace by podle odborníků mohla papouškům alespoň částečně nahradit život v hejnech. Velkou spokojenost s experimentem projevili
i majitelé papoušků.
(www.novinky.cz; echo24.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Každý z 18 papoušků, kteří se pokusu zúčastnili, absolvoval v rámci experimentu celkem 147 videohovorů.
Zobrazit odpověď
Ne
Ve volné přírodě žijí papoušci většinou ve velkých hejnech, 
jako domácí mazlíčci jsou zpravidla chováni samostatně. To na ně může mít nepříjemný dopad – často se pak nudí a cítí se osaměle. Svůj smutek vyjadřují specificky: někdy se na bidýlku pohupují zepředu dozadu, někdy si zase vytrhávají peří. Vědci se 
rozhodli vyzkoušet, zda tito ptáci, kteří vynikají vysokou inteligenci a rádi se učí novým věcem, budou schopni mezi sebou komunikovat pomocí videohovorů.
Experimentu se zúčastnilo 18 papoušků. Majitel nejdřív svého mazlíčka naučil, že když zobákem zazvoní na zvoneček, ukážou se na tabletu fotografie dalších papoušků zapojených do experimentu. Jakmile se papoušek dotkl některé z nich, zahájil se videohovor. Pestrobarevní opeřenci si experiment zjevně užívali: například napodobovali chování svého protějšku, zpívali si, nebo dokonce společně usínali. Někteří občas vzali do zobáku nějaký předmět a ukázali ho novému kamarádovi.
Po analýze více než 1 000 hodin záznamů z celkem 147 papouščích videohovorů vědci dospěli k závěru, že rozhovory mají na papoušky pozitivní vliv. Tato forma komunikace by podle odborníků mohla papouškům alespoň částečně nahradit život v hejnech. Velkou spokojenost s experimentem projevili
i majitelé papoušků.
(www.novinky.cz; echo24.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Cílem experimentu bylo zjistit, proč papoušci chovaní v zajetí komunikují méně než papoušci žijící ve volné přírodě.
Zobrazit odpověď
Ne
Ve volné přírodě žijí papoušci většinou ve velkých hejnech, 
jako domácí mazlíčci jsou zpravidla chováni samostatně. To na ně může mít nepříjemný dopad – často se pak nudí a cítí se osaměle. Svůj smutek vyjadřují specificky: někdy se na bidýlku pohupují zepředu dozadu, někdy si zase vytrhávají peří. Vědci se 
rozhodli vyzkoušet, zda tito ptáci, kteří vynikají vysokou inteligenci a rádi se učí novým věcem, budou schopni mezi sebou komunikovat pomocí videohovorů.
Experimentu se zúčastnilo 18 papoušků. Majitel nejdřív svého mazlíčka naučil, že když zobákem zazvoní na zvoneček, ukážou se na tabletu fotografie dalších papoušků zapojených do experimentu. Jakmile se papoušek dotkl některé z nich, zahájil se videohovor. Pestrobarevní opeřenci si experiment zjevně užívali: například napodobovali chování svého protějšku, zpívali si, nebo dokonce společně usínali. Někteří občas vzali do zobáku nějaký předmět a ukázali ho novému kamarádovi.
Po analýze více než 1 000 hodin záznamů z celkem 147 papouščích videohovorů vědci dospěli k závěru, že rozhovory mají na papoušky pozitivní vliv. Tato forma komunikace by podle odborníků mohla papouškům alespoň částečně nahradit život v hejnech. Velkou spokojenost s experimentem projevili
i majitelé papoušků.
(www.novinky.cz; echo24.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Videohovory mezi dvěma papoušky mívaly podobný průběh: nejprve ptáci napodobovali chování toho druhého, nakonec oba usnuli.
Zobrazit odpověď
Ne
Ve volné přírodě žijí papoušci většinou ve velkých hejnech, 
jako domácí mazlíčci jsou zpravidla chováni samostatně. To na ně může mít nepříjemný dopad – často se pak nudí a cítí se osaměle. Svůj smutek vyjadřují specificky: někdy se na bidýlku pohupují zepředu dozadu, někdy si zase vytrhávají peří. Vědci se 
rozhodli vyzkoušet, zda tito ptáci, kteří vynikají vysokou inteligenci a rádi se učí novým věcem, budou schopni mezi sebou komunikovat pomocí videohovorů.
Experimentu se zúčastnilo 18 papoušků. Majitel nejdřív svého mazlíčka naučil, že když zobákem zazvoní na zvoneček, ukážou se na tabletu fotografie dalších papoušků zapojených do experimentu. Jakmile se papoušek dotkl některé z nich, zahájil se videohovor. Pestrobarevní opeřenci si experiment zjevně užívali: například napodobovali chování svého protějšku, zpívali si, nebo dokonce společně usínali. Někteří občas vzali do zobáku nějaký předmět a ukázali ho novému kamarádovi.
Po analýze více než 1 000 hodin záznamů z celkem 147 papouščích videohovorů vědci dospěli k závěru, že rozhovory mají na papoušky pozitivní vliv. Tato forma komunikace by podle odborníků mohla papouškům alespoň částečně nahradit život v hejnech. Velkou spokojenost s experimentem projevili
i majitelé papoušků.
(www.novinky.cz; echo24.cz, upraveno)
Na každé ze dvou vynechaných míst (
) ve výchozím textu patří jedno slovo. Která dvě slova je nejvhodnější na tato místa doplnit?
(Po doplnění slov musí být výchozí text smysluplný a gramaticky správný.)
- A) neméně – totiž
- C) nicméně – totiž
- B) neméně – proto
- D) nicméně – proto
Zobrazit odpověď
D
Ve volné přírodě žijí papoušci většinou ve velkých hejnech, 
jako domácí mazlíčci jsou zpravidla chováni samostatně. To na ně může mít nepříjemný dopad – často se pak nudí a cítí se osaměle. Svůj smutek vyjadřují specificky: někdy se na bidýlku pohupují zepředu dozadu, někdy si zase vytrhávají peří. Vědci se 
rozhodli vyzkoušet, zda tito ptáci, kteří vynikají vysokou inteligenci a rádi se učí novým věcem, budou schopni mezi sebou komunikovat pomocí videohovorů.
Experimentu se zúčastnilo 18 papoušků. Majitel nejdřív svého mazlíčka naučil, že když zobákem zazvoní na zvoneček, ukážou se na tabletu fotografie dalších papoušků zapojených do experimentu. Jakmile se papoušek dotkl některé z nich, zahájil se videohovor. Pestrobarevní opeřenci si experiment zjevně užívali: například napodobovali chování svého protějšku, zpívali si, nebo dokonce společně usínali. Někteří občas vzali do zobáku nějaký předmět a ukázali ho novému kamarádovi.
Po analýze více než 1 000 hodin záznamů z celkem 147 papouščích videohovorů vědci dospěli k závěru, že rozhovory mají na papoušky pozitivní vliv. Tato forma komunikace by podle odborníků mohla papouškům alespoň částečně nahradit život v hejnech. Velkou spokojenost s experimentem projevili
i majitelé papoušků.
(www.novinky.cz; echo24.cz, upraveno)
Které z následujících slov se ve výchozím textu vyskytuje v chybně užitém tvaru?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně. Příklad: Podtržené slovo ve větě Otevřeno máme do čtyři hodin je
v chybně užitém tvaru.)
- A) inteligenci
- C) papouškům
- B) zapojených
- D) velkou
Zobrazit odpověď
A
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) V dolní části vitríny je sudý počet hranatých hodin. V horní části vitríny je méně stojacích hodin než v té dolní. V celé vitríně jsou dvoje kulaté nástěnné hodiny.
- D) V horní části vitríny je lichý počet nástěnných hodin. V celé vitríně je počet kulatých hodin shodný s počtem hranatých hodin. V horní části vitríny je méně vystavených hodin než v té dolní.
- B) V celé vitríně je sudý počet vystavených hodin. V horní části vitríny jsou alespoň jedny nástěnné ručičkové hodiny. Více než polovinu ze všech hodin ve vitríně tvoří hranaté hodiny.
- E) V celé vitríně je lichý počet digitálních hodin. Počet hranatých hodin v dolní části vitríny je shodný s počtem hranatých hodin v horní části vitríny. V dolní části vitríny je více vystavených hodin než v té horní.
- C) V celé vitríně je sudý počet hranatých hodin. Ze všech hodin v horní části vitríny jsou pouze jedny kulaté. V dolní části vitríny je počet digitálních hodin shodný s počtem ručičkových hodin.
- F) V dolní části vitríny je sudý počet vystavených hodin. V celé vitríně je počet digitálních stojacích hodin shodný s počtem ručičkových stojacích hodin. V horní části vitríny jsou více než jedny nástěnné hodiny.
Zobrazit odpověď
F
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) V dolní části vitríny je sudý počet hranatých hodin. V horní části vitríny je méně stojacích hodin než v té dolní. V celé vitríně jsou dvoje kulaté nástěnné hodiny.
- D) V horní části vitríny je lichý počet nástěnných hodin. V celé vitríně je počet kulatých hodin shodný s počtem hranatých hodin. V horní části vitríny je méně vystavených hodin než v té dolní.
- B) V celé vitríně je sudý počet vystavených hodin. V horní části vitríny jsou alespoň jedny nástěnné ručičkové hodiny. Více než polovinu ze všech hodin ve vitríně tvoří hranaté hodiny.
- E) V celé vitríně je lichý počet digitálních hodin. Počet hranatých hodin v dolní části vitríny je shodný s počtem hranatých hodin v horní části vitríny. V dolní části vitríny je více vystavených hodin než v té horní.
- C) V celé vitríně je sudý počet hranatých hodin. Ze všech hodin v horní části vitríny jsou pouze jedny kulaté. V dolní části vitríny je počet digitálních hodin shodný s počtem ručičkových hodin.
- F) V dolní části vitríny je sudý počet vystavených hodin. V celé vitríně je počet digitálních stojacích hodin shodný s počtem ručičkových stojacích hodin. V horní části vitríny jsou více než jedny nástěnné hodiny.
Zobrazit odpověď
B
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) V dolní části vitríny je sudý počet hranatých hodin. V horní části vitríny je méně stojacích hodin než v té dolní. V celé vitríně jsou dvoje kulaté nástěnné hodiny.
- D) V horní části vitríny je lichý počet nástěnných hodin. V celé vitríně je počet kulatých hodin shodný s počtem hranatých hodin. V horní části vitríny je méně vystavených hodin než v té dolní.
- B) V celé vitríně je sudý počet vystavených hodin. V horní části vitríny jsou alespoň jedny nástěnné ručičkové hodiny. Více než polovinu ze všech hodin ve vitríně tvoří hranaté hodiny.
- E) V celé vitríně je lichý počet digitálních hodin. Počet hranatých hodin v dolní části vitríny je shodný s počtem hranatých hodin v horní části vitríny. V dolní části vitríny je více vystavených hodin než v té horní.
- C) V celé vitríně je sudý počet hranatých hodin. Ze všech hodin v horní části vitríny jsou pouze jedny kulaté. V dolní části vitríny je počet digitálních hodin shodný s počtem ručičkových hodin.
- F) V dolní části vitríny je sudý počet vystavených hodin. V celé vitríně je počet digitálních stojacích hodin shodný s počtem ručičkových stojacích hodin. V horní části vitríny jsou více než jedny nástěnné hodiny.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) V dolní části vitríny je sudý počet hranatých hodin. V horní části vitríny je méně stojacích hodin než v té dolní. V celé vitríně jsou dvoje kulaté nástěnné hodiny.
- D) V horní části vitríny je lichý počet nástěnných hodin. V celé vitríně je počet kulatých hodin shodný s počtem hranatých hodin. V horní části vitríny je méně vystavených hodin než v té dolní.
- B) V celé vitríně je sudý počet vystavených hodin. V horní části vitríny jsou alespoň jedny nástěnné ručičkové hodiny. Více než polovinu ze všech hodin ve vitríně tvoří hranaté hodiny.
- E) V celé vitríně je lichý počet digitálních hodin. Počet hranatých hodin v dolní části vitríny je shodný s počtem hranatých hodin v horní části vitríny. V dolní části vitríny je více vystavených hodin než v té horní.
- C) V celé vitríně je sudý počet hranatých hodin. Ze všech hodin v horní části vitríny jsou pouze jedny kulaté. V dolní části vitríny je počet digitálních hodin shodný s počtem ručičkových hodin.
- F) V dolní části vitríny je sudý počet vystavených hodin. V celé vitríně je počet digitálních stojacích hodin shodný s počtem ručičkových stojacích hodin. V horní části vitríny jsou více než jedny nástěnné hodiny.
Zobrazit odpověď
E