| 1 | Porozumění textu |
| - prokáže porozumění textu včetně nepísmenných typů textu (tabulka, graf, obrázek aj.);
- pochopí podstatu definovaného pojmu, informace z předložené definice využije při práci s jiným textem;
- rozezná hlavní myšlenku textu;
- vystihne nadpis textu na základě hlavní myšlenky textu;
- odliší podstatné informace od nepodstatných;
- nalezne v textu klíčová slova a obsahové jádro sdělení;
- posoudí úplnost/neúplnost sdělení;
- porovná informace z různých zdrojů;
- odliší fakta od domněnek, názorů, hodnocení autora (objektivní a subjektivní sdělení);
- rozezná v textu prvky manipulace a nadsázky;
|
| 2 | Komunikační a slohová výchova |
| - uspořádá části textu podle textové návaznosti;
- doplní podle smyslu vynechanou část textu;
- odhadne pokračování textu nebo doplní jeho předcházející část;
- rozezná hlavní funkci a účel textu;
- rozezná komunikační záměr autora textu;
- rozezná část textu, v níž se autor textu přímo obrací na čtenáře;
- respektuje charakter komunikační situace (najde slovo nevhodně užité vzhledem k dané komunikační situaci a nahradí ho slovem vhodnějším);
- posoudí, který text je vzhledem k dané komunikační situaci vhodnější;
- rozezná komunikační funkci výpovědi (otázka, prosba, varování, rozkaz aj.) a posoudí vhodnost užití interpunkčního znaménka v dané výpovědi, případně náležité interpunkční znaménko doplní;
- rozezná vybrané slohové útvary a žánry (blahopřání, osobní a úřední dopis, diskuse, dotazník, e-mail, charakteristika, inzerát, líčení, návod k použití, objednávka, oznámení, popis děje, popis místa, popis pracovního postupu, popis předmětu, pozvánka, přihláška, referát, reklamní text, úvaha, výklad, výpisek, vypravování, vzkaz, zpráva, žádost, životopis);
|
| 3 | Pravidla českého pravopisu |
| - ovládá lexikální a morfologický pravopis (včetně pravopisu běžně užívaných slov přejatých);
- ovládá syntaktický pravopis včetně psaní interpunkce;
|
| 4 | Slovní zásoba, tvoření slov |
| - postihne význam pojmenování v daném kontextu;
- postihne význam obecně známých přísloví, rčení, pořekadel, pranostik, doplní jejich chybějící část;
- nahradí běžně užívaná slova přejatá českými ekvivalenty;
- rozliší původní i přenesený význam slova, rozezná v textu ustálené slovní spojení, uvede jeho význam;
- porovná významy pojmenování, rozliší slova významově nadřazená, podřazená, souřadná;
- rozliší slova jednoznačná a mnohoznačná;
- uvede k daným pojmenováním synonyma a antonyma;
- rozezná slova citově zabarvená a zdrobněliny;
- rozliší spisovné a nespisovné jazykové prostředky; nespisovný tvar slova / nespisovné slovo nahradí spisovným tvarem slova / spisovným slovem;
- rozezná slova příbuzná, uvede slovo příbuzné s určitým slovem;
- rozliší slovo, slabiku, hlásku (samohlásku, souhlásku, dvojhlásku) a písmeno;
- orientuje se ve stavbě slov (předpona / předponová část, kořen, přípona / příponová část);
|
| 5 | Skladba |
| - rozliší větu jednoduchou a souvětí, upraví větu jednoduchou na souvětí a naopak;
- rozezná základní skladební dvojici;
- rozezná větné členy (podmět vyjádřený a nevyjádřený; přísudek slovesný a jmenný se sponou; předmět; přívlastek postupně rozvíjející, shodný a neshodný; příslovečné určení místa, času, způsobu, příčiny, účelu, podmínky), rozezná několikanásobné větné členy;
- rozliší větu hlavní a vedlejší, rozezná druhy vět vedlejších (podmětná, předmětná, přívlastková, příslovečná místní, příslovečná časová, příslovečná způsobová, příslovečná příčinná, příslovečná účelová, příslovečná podmínková);
- rozezná významové vztahy mezi souřadně spojenými větami a mezi souřadně spojenými větnými členy (slučovací, vylučovací, odporovací, stupňovací, příčinný, důsledkový);
- užívá vhodné spojovací výrazy, nahradí v textu / doplní do textu spojovací výraz tak, aby význam textu zůstal zachován;
- identifikuje nedostatky ve výstavbě větných celků, případně chybný větný celek opraví;
- rozliší řeč přímou a nepřímou, rozezná, zda je přímá/nepřímá řeč správně převedena do řeči nepřímé/přímé;
|
| 6 | Tvarosloví |
| - rozezná ohebné i neohebné slovní druhy;
- užívá ohebné slovní druhy v gramaticky správném tvaru;
- vytvoří větu, v níž určité slovo je jiným slovním druhem než ve výchozím textu;
- nalezne v daném kontextu chybný / chybně užitý tvar slova, případně tento nedostatek opraví;
- určí pád, číslo, rod a vzor podstatných a přídavných jmen;
- určí druh přídavných jmen a zájmen;
- ovládá stupňování přídavných jmen a příslovcí;
- určí mluvnické kategorie sloves (osoba, číslo, způsob, čas, slovesný rod a vid);
|
| 7 | Literární výchova |
| - používá elementární literární pojmy při jednoduchém rozboru literárních textů (téma, kompozice, próza, poezie, postava, sloka, verš, rým, metafora, personifikace, přirovnání, kontrast);
- orientuje se v literárních druzích (lyrika, epika, drama);
- rozezná vybrané literární žánry (anekdota, báje, bajka, balada, báseň, epigram, epos, hádanka, komedie, komiks, legenda, pohádka, pověst, povídka, román, rozpočítadlo, říkanka, tragédie, nonsensová, dobrodružná a humoristická literatura, literatura fantasy a sci-fi, ústní lidová slovesnost);
- rozliší umělecký a neumělecký text, rozezná různé typy neuměleckých textů.
|
