Načítání…
← Zpět

Přijímací testy 5. ročník

Podkategorie: Matematika 5. ročník — 1. řádný termín 2016

31 úloh

PDF+Klíč
Úloha 1

Vypočtěte:

$\displaystyle 80-15 \cdot 5-5 \div 5=$

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Pořadí operací

V příkladu musíme nejprve vypočítat násobení a dělení, protože tyto operace mají přednost před odčítáním. Příklad si tedy můžeme rozdělit na části:
  • $15 \cdot 5 = 75$
  • $5 \div 5 = 1$

Postupné odčítání

Nyní výsledky násobení a dělení odečteme od čísla 80 ve správném pořadí:
$80 - 75 - 1 = 5 - 1 = 4$

Výsledek

Výsledkem celého příkladu je číslo 4.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

4

Úloha 2

Vypočtěte, kolikrát je třeba k číslu 750 přičíst číslo 10, abychom získali číslo 7 500.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozdíl čísel

Nejdříve musíme zjistit, o kolik se má původní číslo zvětšit. Od cílového čísla 7 500 odečteme počáteční číslo 750:
7 500 − 750 = 6 750

Počet desítek

Víme, že celkem musíme přičíst 6 750. Protože pokaždé přičítáme číslo 10, zjistíme počet přičtení tak, že celkový rozdíl vydělíme deseti:
6 750 : 10 = 675

Výsledek

Číslo 10 je třeba přičíst 675krát.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

675

Úloha 3.1

Doplňte do rámečku takové číslo, aby platila rovnost:

$\displaystyle \left( 60-24 \right) \div 4= \left( 60-24 \div 4 \right) \div \boxed{\vphantom{10}\hphantom{10}}$

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Levá strana rovnosti

Nejdříve vypočítáme hodnotu na levé straně. Podle pravidel o přednosti operací nejdříve vypočítáme závorku:
$60 - 24 = 36$
Tento výsledek pak vydělíme čtyřmi:
$36 \div 4 = 9$
Levá strana se tedy rovná 9.

Závorka na pravé straně

Nyní vypočítáme hodnotu v závorce na pravé straně. V závorce má dělení přednost před odčítáním:
$24 \div 4 = 6$
$60 - 6 = 54$
Závorka na pravé straně má tedy hodnotu 54.

Doplnění rámečku

Rovnice má nyní tvar $9 = 54 \div \boxed{\phantom{10}}$. Musíme tedy zjistit, jakým číslem musíme vydělit 54, abychom dostali 9. To zjistíme snadno:
$54 \div 9 = 6$
Do rámečku patří číslo 6.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

6

Úloha 3.2

Doplňte do rámečku takové číslo, aby platila rovnost:

$\displaystyle 10+12 \cdot 3=10+ \left( 12 \cdot 3 \right) + \boxed{\vphantom{10}\hphantom{10}}$

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Výpočet levé strany

Nejdříve si vypočítáme hodnotu na levé straně rovnosti: $10 + 12 \cdot 3$.
Podle pravidel o přednosti operací musíme nejdříve násobit a až potom sčítat:
1) $12 \cdot 3 = 36$
2) $10 + 36 = 46$
Levá strana se tedy rovná 46.

Výpočet pravé strany

Nyní se podíváme na pravou stranu: $10 + (12 \cdot 3) + \boxed{\dots}$.
Vypočítáme část, kterou známe. Závorka $(12 \cdot 3)$ je $36$.
$10 + 36 = 46$.

Doplnění čísla do rámečku

Rovnost má nyní tvar: $46 = 46 + \boxed{\dots}$.
Vidíme, že obě strany už jsou si rovny (obě mají hodnotu 46). Aby rovnost platila i nadále, musíme do rámečku doplnit číslo 0.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

0

Úloha 4

Nahraďte každou hvězdičku (*) takovou číslicí, aby byl součin co nejmenší (číslice pod hvězdičkami se mohou lišit).

$\displaystyle \begin{array}{r} & & * & * & * & * \\ & & & & \cdot & 2 \\ \hline & 1 & * & * & 5 & 2 \\ \end{array}$

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit odpověď

5 026 · 2 = 10 052

Úloha 5.1

Na talíři bylo 12 koláčů. Dan z nich snědl třetinu.
Eva snědla stejný počet koláčů jako Dan, ale vzala si je z mísy. Počet koláčů na míse se tak zmenšil o pětinu.

Vypočtěte, kolik koláčů zbylo na talíři.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Danovy koláče

Dan snědl třetinu z 12 koláčů, které byly na talíři. Jednu třetinu vypočítáme tak, že celkový počet vydělíme třemi:
12 : 3 = 4
Dan tedy snědl 4 koláče.

Zbytek na talíři

Od původního počtu 12 koláčů na talíři odečteme ty, které snědl Dan:
12 − 4 = 8

Výsledek

Na talíři zbylo 8 koláčů.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

8

Úloha 5.2

Na talíři bylo 12 koláčů. Dan z nich snědl třetinu.
Eva snědla stejný počet koláčů jako Dan, ale vzala si je z mísy. Počet koláčů na míse se tak zmenšil o pětinu.

Vypočtěte, kolik koláčů bylo v míse, než je Eva začala jíst.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Danovy koláče

Dan snědl třetinu ze 12 koláčů na talíři. Jeden dílek (třetinu) ze 12 vypočítáme jako $12 \div 3 = 4$. Dan tedy snědl 4 koláče.

Eviny koláče

Eva snědla stejný počet koláčů jako Dan, tedy také 4 koláče. Tyto koláče si ale vzala z mísy.

Počet koláčů v míse

Víme, že 4 koláče, které Eva snědla, představují pětinu počtu koláčů v míse. Pokud jeden dílek (pětina) jsou 4 koláče, pak celá mísa (pět pětin) musela obsahovat $5 \cdot 4 = 20$ koláčů.

Závěr

V míse bylo původně 20 koláčů.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

20 m

Úloha 6.1

Na trase Bor–Raná jezdí proti sobě dva vlaky. Při každé cestě oba vlaky vyjíždějí ve stejnou dobu a potkávají se pravidelně v polovině doby jízdy.
Hodiny nyní ukazují 18:05 a naposledy se oba vlaky potkaly před čtvrt hodinou. Vlak do Rané přijede v 18:10.

Zapište, v kolik hodin se oba vlaky naposledy potkaly.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Aktuální čas

Víme, že hodiny právě teď ukazují 18:05.

Časový údaj v zadání

V zadání se píše, že se vlaky naposledy potkaly před čtvrt hodinou. Čtvrt hodina je přesně 15 minut.

Odečtení času

Abychom zjistili, kdy se potkaly, musíme od aktuálního času odečíst 15 minut:
18:05 − 5 minut = 18:00
18:00 − 10 minut = 17:50
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

17:50

Úloha 6.2

Na trase Bor–Raná jezdí proti sobě dva vlaky. Při každé cestě oba vlaky vyjíždějí ve stejnou dobu a potkávají se pravidelně v polovině doby jízdy.
Hodiny nyní ukazují 18:05 a naposledy se oba vlaky potkaly před čtvrt hodinou. Vlak do Rané přijede v 18:10.

Vypočtěte, jak dlouho trvá cesta vlakem z Boru do Rané.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Čas setkání vlaků

Víme, že nyní je 18:05 a vlaky se naposledy potkaly před čtvrt hodinou (což je 15 minut).
Čas setkání tedy byl: 18:05 − 15 minut = 17:50.

Doba od setkání do cíle

Vlak do Rané přijede v 18:10. Spočítáme, jak dlouho mu cesta ze společného setkání do cíle trvala:
18:10 − 17:50 = 20 minut.

Celková doba jízdy

V zadání je uvedeno, že se vlaky potkávají pravidelně v polovině doby jízdy. To znamená, že cesta ze setkání do cíle (20 minut) představuje přesně polovinu celé cesty.

Výpočet

Celá cesta tedy trvá dvakrát déle než cesta z poloviny do cíle:
2 · 20 minut = 40 minut.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

40

Úloha 7.1

Na přímce o leží bod C, mimo ni bod B.

Narýsujte přímku p, která prochází bodem B a je kolmá k přímce o.

Průsečík přímek o, p označte S.

Kontrola odpovědi
Automatická kontrola není dostupná.
Zobrazit odpověď
Odpověď

Hodnocení podle rozšířeného klíče CERMAT

Úlohy 7.1 a 7.2 a 7.3 a 7.4 se hodnotí společně. Celkové hodnocení se započítá pouze jednou, maximálně 6 body.

Oficiální klíč neobsahuje textová kritéria pro dílčí body. Porovnejte svou konstrukci se vzorovým řešením a body určete sami.

Dílčí body se sčítají, nejvýše do 6 bodů.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Zdroj: Matematika 5. ročník — 1. řádný termín 2016, úloha 7

Výčet hodnocených situací v oficiálním klíči nemusí být úplný.

Úloha 7.2

Na přímce o leží bod C, mimo ni bod B.

Přímka o rozděluje rovnoramenný trojúhelník ABC na dvě shodné části.

Sestrojte chybějící vrchol A trojúhelníku ABC a trojúhelník narýsujte.

Kontrola odpovědi
Automatická kontrola není dostupná.
Zobrazit odpověď
Odpověď

Hodnocení podle rozšířeného klíče CERMAT

Úlohy 7.1 a 7.2 a 7.3 a 7.4 se hodnotí společně. Celkové hodnocení se započítá pouze jednou, maximálně 6 body.

Oficiální klíč neobsahuje textová kritéria pro dílčí body. Porovnejte svou konstrukci se vzorovým řešením a body určete sami.

Dílčí body se sčítají, nejvýše do 6 bodů.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Zdroj: Matematika 5. ročník — 1. řádný termín 2016, úloha 7

Výčet hodnocených situací v oficiálním klíči nemusí být úplný.

Úloha 7.3

Na přímce o leží bod C, mimo ni bod B.

Trojúhelník ABC leží uvnitř čtverce BCDE.

Sestrojte dva chybějící vrcholy D, E čtverce BCDE a čtverec narýsujte.

Kontrola odpovědi
Automatická kontrola není dostupná.
Zobrazit odpověď
Odpověď

Hodnocení podle rozšířeného klíče CERMAT

Úlohy 7.1 a 7.2 a 7.3 a 7.4 se hodnotí společně. Celkové hodnocení se započítá pouze jednou, maximálně 6 body.

Oficiální klíč neobsahuje textová kritéria pro dílčí body. Porovnejte svou konstrukci se vzorovým řešením a body určete sami.

Dílčí body se sčítají, nejvýše do 6 bodů.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Zdroj: Matematika 5. ročník — 1. řádný termín 2016, úloha 7

Výčet hodnocených situací v oficiálním klíči nemusí být úplný.

Úloha 7.4

Na přímce o leží bod C, mimo ni bod B.

Sestrojte přímku m, která prochází bodem B a je rovnoběžná s přímkou AC.

Kontrola odpovědi
Automatická kontrola není dostupná.
Zobrazit odpověď
Odpověď

Hodnocení podle rozšířeného klíče CERMAT

Úlohy 7.1 a 7.2 a 7.3 a 7.4 se hodnotí společně. Celkové hodnocení se započítá pouze jednou, maximálně 6 body.

Oficiální klíč neobsahuje textová kritéria pro dílčí body. Porovnejte svou konstrukci se vzorovým řešením a body určete sami.

Dílčí body se sčítají, nejvýše do 6 bodů.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Vzorové řešení výše.

Zdroj: Matematika 5. ročník — 1. řádný termín 2016, úloha 7

Výčet hodnocených situací v oficiálním klíči nemusí být úplný.

Úloha 8.1

Obrazec je vytvořen ze 2 rovnostranných a 2 rovnoramenných trojúhelníků.
Obvod šedého trojúhelníku je 18 cm. O délkách vyznačených stran a, b, c víme, že b je polovinou c a dvojnásobkem a.

Vypočítejte obvod černého trojúhelníku.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Stejné strany v obrázku

Dva rovnostranné trojúhelníky jsou malý bílý vlevo a šedý uprostřed. Černý a velký bílý trojúhelník jsou rovnoramenné. U černého trojúhelníku tvoří krátká strana společná s malým bílým základnu; dvě delší strany jsou jeho stejně dlouhá ramena.

Délka strany b

Šedý rovnostranný trojúhelník má obvod 18 cm. Každá jeho strana měří 18 : 3 = 6 cm. To je délka b a zároveň délka ramene černého trojúhelníku, které oba trojúhelníky sdílejí.

Délka základny

Délka b je dvojnásobkem délky a. Proto a měří 6 : 2 = 3 cm. Malý bílý trojúhelník je rovnostranný, takže i jeho strana společná s černým trojúhelníkem měří 3 cm.

Obvod černého trojúhelníku

Černý trojúhelník má základnu 3 cm a obě ramena 6 cm. Jeho obvod je 3 + 6 + 6 = 15 cm.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

15

Úloha 8.2

Obrazec je vytvořen ze 2 rovnostranných a 2 rovnoramenných trojúhelníků.
Obvod šedého trojúhelníku je 18 cm. O délkách vyznačených stran a, b, c víme, že b je polovinou c a dvojnásobkem a.

Vypočítejte obvod celého obrazce.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Krok 1: Určení délek stran ze zadání

Ze zadání víme, že obrazec obsahuje dva rovnostranné trojúhelníky. Šedý trojúhelník má obvod 18 cm. Protože je rovnostranný, všechny jeho tři strany jsou stejně dlouhé. Délka jedné jeho strany (v nákresu označená jako b) je tedy:
18 : 3 = 6 cm

Krok 2: Výpočet délek stran a, c

Nyní využijeme vztahy pro ostatní strany:
• Strana b (6 cm) je polovinou strany c. To znamená, že strana c je dvakrát delší: 6 · 2 = 12 cm.
• Strana b (6 cm) je zároveň dvojnásobkem strany a. To znamená, že strana a je poloviční: 6 : 2 = 3 cm.

Krok 3: Analýza obvodu celého obrazce

Obvod celého obrazce tvoří vnější strany trojúhelníků, které k sobě přiléhají. Podle obrázku a zadání (2 rovnostranné a 2 rovnoramenné trojúhelníky) tvoří vnější hranici:
• dvě strany malého bílého trojúhelníku (2 · a = 2 · 3 cm = 6 cm),
• jedna vnější strana černého trojúhelníku (je rovnoramenný, jeho vnější strana má délku b = 6 cm),
• jedna vnější strana šedého trojúhelníku (délka b = 6 cm),
• dvě strany velkého bílého trojúhelníku (2 · c = 2 · 12 cm = 24 cm).

Krok 4: Celkový výpočet

Sečteme všechny vnější délky dohromady:
6 + 6 + 6 + 24 = 42 cm
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

42

Úloha 9.1

Rozhodněte o tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Čtvrtina jednoho kg je 250 g.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Převod kilogramů na gramy

Nejdříve si připomeneme, kolik gramů má jeden kilogram. Víme, že 1 kg = 1000 g.

Výpočet čtvrtiny

Čtvrtinu získáme tak, že celek rozdělíme na čtyři stejné díly. Budeme tedy počítat $1000 : 4$.
$1000 : 4 = 250$.
Můžeme si to také ověřit: $250 + 250 + 250 + 250 = 500 + 500 = 1000$.

Závěr

Zjistili jsme, že čtvrtina z 1000 gramů je skutečně 250 gramů. Tvrzení v zadání je tedy pravdivé.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 9.2

Rozhodněte o tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

400 m je možné rozdělit na 1 000 stejných dílů délky 40 cm.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Převod metrů na centimetry

Nejdříve si převedeme 400 metrů na centimetry, abychom měli stejné jednotky. Víme, že 1 metr má 100 centimetrů.
$400 \text{ m} = 400 \cdot 100 \text{ cm} = 40\,000 \text{ cm}$

Výpočet délky 1 000 dílů

Nyní zjistíme, jakou celkovou délku má 1 000 dílů, z nichž každý měří 40 cm. Počet dílů vynásobíme délkou jednoho dílu.
$1\,000 \cdot 40 \text{ cm} = 40\,000 \text{ cm}$

Porovnání a závěr

Obě hodnoty jsou stejné (40 000 cm). To znamená, že 400 metrů lze skutečně rozdělit přesně na 1 000 dílů po 40 centimetrech. Tvrzení je tedy pravdivé.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 9.3

Rozhodněte o tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Čtyři čtverce o obsahu 25 cm² mají dohromady obsah 1 m².

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Obsah čtyř čtverců

Nejdříve spočítáme, jaký je celkový obsah všech čtyř čtverců v centimetrech čtverečních (cm²). Pokud má jeden čtverec obsah 25 cm², potom čtyři čtverce mají dohromady: $4 \cdot 25 = 100\text{ cm}^2$.

Převod na metry čtvereční

Nyní si musíme uvědomit, kolik centimetrů čtverečních má jeden metr čtvereční (1 m²). Víme, že 1 metr má 100 centimetrů. Jeden metr čtvereční si můžeme představit jako čtverec o straně 100 cm, takže jeho obsah je $100 \cdot 100 = 10\,000\text{ cm}^2$.

Porovnání výsledků

Zjistili jsme, že čtyři čtverce mají dohromady 100 cm². Ale 1 m² je 10 000 cm². Protože 100 cm² je mnohem méně než 10 000 cm², tvrzení v zadání není pravdivé.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

Ne

Úloha 10.1

Oddělením dvou trojúhelníků AFD a BCE z obdélníku ABCD vznikne bílý obrazec ABEF.Všechny uvedené body jsou v mřížových bodech čtvercové sítě.

Rozhodněte o tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obsah trojúhelníku AFD je 2krát menší než obsah trojúhelníku BCE.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (5 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor obrázku

Z obrázku a popisu vidíme, že obdélník $ABCD$ je rozdělen čtvercovou sítí na malé čtverečky. Výška obdélníku (strany $AD$ a $BC$) odpovídá 3 polím sítě. Na horní straně $DC$ jsou vyznačeny body $F$ a $E$. Úsečka $DF$ má délku 1 pole a úsečka $CE$ má délku 2 pole.

Obsah trojúhelníku AFD

Trojúhelník $AFD$ je pravoúhlý s pravým úhlem u vrcholu $D$. Jeho odvěsny mají délky 1 pole ($DF$) a 3 pole ($AD$). Obsah trojúhelníku vypočítáme jako polovinu obsahu obdélníku o těchto stranách:
$(1 \times 3) : 2 = 1,5$ čtverečku.

Obsah trojúhelníku BCE

Trojúhelník $BCE$ je také pravoúhlý s pravým úhlem u vrcholu $C$. Jeho odvěsny mají délky 2 pole ($CE$) a 3 pole ($BC$). Obsah vypočítáme obdobně:
$(2 \times 3) : 2 = 3$ čtverečky.

Porovnání obsahů

Nyní porovnáme oba výsledky. Obsah trojúhelníku $AFD$ je 1,5 čtverečku a obsah trojúhelníku $BCE$ je 3 čtverečky. Protože $3 : 1,5 = 2$, je obsah trojúhelníku $AFD$ skutečně 2krát menší než obsah trojúhelníku $BCE$.

Závěr

Tvrzení je pravdivé.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 10.2

Oddělením dvou trojúhelníků AFD a BCE z obdélníku ABCD vznikne bílý obrazec ABEF.Všechny uvedené body jsou v mřížových bodech čtvercové sítě.

Rozhodněte o tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obsah bílého obrazce ABEF je 9krát větší než obsah trojúhelníku AFD.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Obsah celého obdélníku

Obdélník ABCD má v síti 6 sloupců a 3 řady, tedy $6 \cdot 3 = 18$ čtverečků.

Obsahy šedých trojúhelníků

Trojúhelník AFD je polovinou obdélníku 1 × 3 políčka, má tedy obsah $3 : 2 = 1{,}5$ čtverečku. Trojúhelník BCE je polovinou obdélníku 2 × 3 políčka, má obsah $6 : 2 = 3$ čtverečky.

Bílá plocha a porovnání

Po odečtení šedých částí zbývá $18 - 1{,}5 - 3 = 13{,}5$ čtverečku. Protože $9 \cdot 1{,}5 = 13{,}5$, bílý obrazec má devětkrát větší obsah než trojúhelník AFD. Tvrzení je pravdivé (A).
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 10.3

Oddělením dvou trojúhelníků AFD a BCE z obdélníku ABCD vznikne bílý obrazec ABEF.Všechny uvedené body jsou v mřížových bodech čtvercové sítě.

Rozhodněte o tvrzení, zda je pravdivé (A), či nikoli (N).

Obvod bílého obrazce ABEF je stejný jako součet obvodů trojúhelníků AFD a BCE.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor stran v mřížce

Podle obrázku a popisu čtvercové sítě si určíme délky stran vyjádřené počtem dílků mřížky:
  • Strany AD a BC mají délku 3 dílky.
  • Strana DF má délku 1 dílek.
  • Strana CE má délku 2 dílky.
  • Strana AB má délku 6 dílků.
  • Strana EF má délku 3 dílky (celá horní strana má 6 dílků: $6 - 1 - 2 = 3$).
Úsečky AF a BE jsou šikmé a jejich délku v dílcích přímo neurčíme, ale víme, že jsou součástí obvodů.

Součet obvodů obou trojúhelníků

Obvod trojúhelníku AFD je součet délek stran $AD + DF + AF$. Obvod trojúhelníku BCE je součet délek stran $BC + CE + BE$.

Součet obou obvodů je:
$(3 + 1 + AF) + (3 + 2 + BE) = 9 + AF + BE$

Obvod bílého obrazce ABEF

Bílý obrazec ABEF je čtyřúhelník se stranami AB, BE, EF a FA.

Jeho obvod vypočítáme jako:
$AB + BE + EF + FA = 6 + BE + 3 + AF = 9 + BE + AF$

Porovnání a závěr

Vidíme, že v obou případech jsme dospěli ke stejnému výsledku:
  • Součet obvodů trojúhelníků: $9 + AF + BE$
  • Obvod obrazce ABEF: $9 + BE + AF$
Tvrzení je tedy pravdivé.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

Ano

Úloha 11

Na knižní veletrh šli tři kamarádi. Dva z nich měli vstup za plnou cenu a jeden za poloviční cenu. Na veletrhu si všichni tři koupili stejnou knihu.
Jedna kniha a jeden vstup za plnou cenu stály celkem 250 Kč, další dvě knihy a oba zbývající vstupy 470 Kč.

Kolik korun stála jedna kniha?

  • A) méně než 190 Kč
  • D) 210 Kč
  • B) 190 Kč
  • E) více než 210 Kč
  • C) 200 Kč
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (5 kroků)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Celková útrata

Z textu víme, že:
  • 1 kniha + 1 plný vstup = 250 Kč
  • 2 knihy + zbývající 2 vstupy (1 plný a 1 poloviční) = 470 Kč
Dohromady za všechny tři kamarády (3 knihy, 2 plné vstupy a 1 poloviční vstup) zaplatili:
250 + 470 = 720 Kč

Cena za plné vstupy

První kamarád (1 kniha + 1 plný vstup) zaplatil 250 Kč. Kdyby si i druhý kamarád koupil to samé, stálo by to také 250 Kč. Dohromady by to bylo 500 Kč za 2 knihy a 2 plné vstupy.

Poloviční vstup

Víme, že 2 knihy a oba zbývající vstupy (1 plný a 1 poloviční) stály 470 Kč. Oproti dvěma plným vstupům s knihami (500 Kč) je to o 30 Kč méně (500 - 470 = 30). Těchto 30 Kč je právě rozdíl mezi plným a polovičním vstupem.

Cena vstupu a knihy

Jestliže polovina vstupu je 30 Kč, pak celý vstup stojí 60 Kč (2 · 30 = 60).
Protože jedna kniha a jeden plný vstup stály 250 Kč, samotná kniha stála:
250 - 60 = 190 Kč

Výsledek

Jedna kniha stála 190 Kč. Správná možnost je tedy B.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

B

Úloha 12

Školy K, L, M, N a O v letech 2013–2015 soutěžily ve sběru papíru. V roce 2014 nasbíralo všech pět škol dohromady 30 tun papíru.

Vítězem soutěže se stala škola, která za 3 roky nasbírala nejvíce papíru.

Kolik tun papíru nasbírala za 3 roky vítězná škola?

  • A) méně než 10 tun
  • D) 20 tun
  • B) 10 tun
  • E) více než 20 tun
  • C) 18 tun
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Zjištění hodnoty jednoho dílku

V grafu vidíme sloupce pro 5 škol (K, L, M, N, O) a 3 roky. Svislá osa nemá čísla, ale je rozdělena na stejné dílky. Víme, že v roce 2014 (světle šedé sloupce) nasbíralo všech pět škol dohromady 30 tun papíru.
Spočítáme si výšku světle šedých sloupců v dílcích:
K = 1 dílek, L = 2 dílky, M = 3 dílky, N = 4 dílky, O = 5 dílků.
Dohromady: $1 + 2 + 3 + 4 + 5 = 15$ dílků.
Jestliže 15 dílků odpovídá 30 tunám, pak 1 dílek odpovídá 2 tunám ($30 : 15 = 2$).

Výpočet celkového sběru pro jednotlivé školy

Nyní spočítáme celkový počet dílků za všechny 3 roky pro každou školu:
  • Škola K: $3 + 1 + 5 = 9$ dílků
  • Škola L: $4 + 2 + 4 = 10$ dílků
  • Škola M: $3 + 3 + 3 = 9$ dílků
  • Škola N: $1 + 4 + 1 = 6$ dílků
  • Škola O: $1 + 5 + 3 = 9$ dílků

Určení vítěze a výsledku

Vítězem je škola, která nasbírala nejvíce dílků, což je škola L s 10 dílky.
Jeden dílek jsou 2 tuny, takže škola L nasbírala:
$10 \cdot 2 = 20$ tun.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

D

Úloha 13

Lukáš si postavil z kostek pravidelnou dvoupatrovou stavbu. Ema si v rohu místnosti postavila jen část této stavby.

O kolik kostek se obě stavby liší?

  • A) méně než o 15
  • D) o 17
  • B) o 15
  • E) více než o 17
  • C) o 16
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit odpověď

B

Úloha 14

Lukáš si postavil z kostek pravidelnou dvoupatrovou stavbu. Ema si v rohu místnosti postavila jen část této stavby.

Jaký nejmenší počet kostek potřebuje Ema k doplnění své stavby na krychli?

  • A) 7
  • D) 17
  • B) 11
  • E) jiný počet
  • C) 16
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Vybereme správnou stavbu

Emina stavba stojí vlevo vzadu v rohu místnosti. Má dvě patra. Na šířku i do hloubky sahá přes 3 kostky, proto ji doplníme na krychli se třemi patry po 3 × 3 kostkách.

Doplníme první dvě patra

V dolním patře je 8 kostek: ze čtverce 3 × 3 chybí jedna rohová kostka. Doplníme tedy 1. Ve druhém patře jsou 3 kostky. Do plného patra s 9 kostkami chybí 6. Při počítání dolního patra nezapomeneme na kostky zakryté těmi horními.

Přidáme třetí patro

Třetí patro zatím není postavené, proto přidáme všech 9 kostek. Celkem doplníme 1 + 6 + 9 = 16 kostek. Správná odpověď je C.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

C

Úloha 15.1

Adéla přečetla 20 stran knihy, Dana 40 stran a Petr 60 stran.

V nedokončené větě doplňte chybějící část (A–F) tak, aby vzniklo pravdivé tvrzení.

Adéla přečetla…

  • A) o polovinu více než Dana.
  • D) o třetinu méně než Petr.
  • B) o třetinu více než Dana.
  • E) pětinu toho, co přečetly zbývající dvě děti dohromady.
  • C) o polovinu více než Adéla.
  • F) třetinu toho, co přečetly zbývající dvě děti dohromady.
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Počet přečtených stran

Ze zadání víme, kolik stran přečetly jednotlivé děti:
  • Adéla: 20 stran
  • Dana: 40 stran
  • Petr: 60 stran

Součet stran ostatních dětí

V otázce se zajímáme o to, co přečetla Adéla. Podíváme se na možnost E a F, které porovnávají Adélu se zbývajícími dvěma dětmi (Danou a Petrem) dohromady. Nejdříve spočítáme, kolik stran přečetli Dana a Petr společně: $40 + 60 = 100$ stran.

Podíl Adély na součtu

Nyní zjistíme, jakou část z tohoto součtu (100 stran) tvoří Adéliných 20 stran. Víme, že $100 \div 5 = 20$, takže 20 stran je přesně jedna pětina ze 100 stran.

Závěr

Adéla tedy přečetla pětinu toho, co přečetly zbývající dvě děti dohromady. Tomu odpovídá možnost E.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

E

Úloha 15.2

Adéla přečetla 20 stran knihy, Dana 40 stran a Petr 60 stran.

V nedokončené větě doplňte chybějící část (A–F) tak, aby vzniklo pravdivé tvrzení.

Dana přečetla…

  • A) o polovinu více než Dana.
  • D) o třetinu méně než Petr.
  • B) o třetinu více než Dana.
  • E) pětinu toho, co přečetly zbývající dvě děti dohromady.
  • C) o polovinu více než Adéla.
  • F) třetinu toho, co přečetly zbývající dvě děti dohromady.
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Přehled přečtených stran

Ze zadání víme, kolik stran přečetlo každé z dětí:
  • Adéla: 20 stran
  • Dana: 40 stran
  • Petr: 60 stran

Výpočet pro možnost D

Možnost D říká, že Dana přečetla o třetinu méně než Petr. Musíme tedy vypočítat třetinu z Petrova počtu stran:
$60 \div 3 = 20$

Nyní tuto třetinu odečteme od celkového počtu Petrových stran:
$60 - 20 = 40$

Závěr

Vyšlo nám, že o třetinu méně než Petr je 40 stran. To přesně odpovídá počtu stran, které přečetla Dana. Správná je tedy možnost D.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

D

Úloha 15.3

Adéla přečetla 20 stran knihy, Dana 40 stran a Petr 60 stran.

V nedokončené větě doplňte chybějící část (A–F) tak, aby vzniklo pravdivé tvrzení.

Petr přečetl…

  • A) o polovinu více než Dana.
  • D) o třetinu méně než Petr.
  • B) o třetinu více než Dana.
  • E) pětinu toho, co přečetly zbývající dvě děti dohromady.
  • C) o polovinu více než Adéla.
  • F) třetinu toho, co přečetly zbývající dvě děti dohromady.
Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Video řešení

Pro zobrazení video řešení se zdarma zaregistrujte.

Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Počet stran dětí

Ze zadání víme, kolik stran každé dítě přečetlo: Adéla 20 stran, Dana 40 stran a Petr 60 stran.

Porovnání s Danou

Petr přečetl 60 stran a Dana 40 stran. Rozdíl je:
$60 - 40 = 20$ stran. Tento rozdíl porovnáme s Daniným počtem stran.

Jakou část tvoří rozdíl

Zjistíme, kolikrát se rozdíl 20 stran vejde do Daniných 40 stran:
$40 : 20 = 2$
Daniných 40 stran tedy tvoří dva stejné díly po 20 stranách. Petr přečetl navíc jeden takový díl. Jeden ze dvou stejných dílů je polovina.

Výsledek

Petr tedy přečetl o polovinu více než Dana. Tvrzení doplňuje možnost A.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

A

Úloha 16.1

Ve čtverci jsou obě úhlopříčky překryty tmavými čtverečky s délkou strany 4 cm podobně jako na obrázku. Zbytek plochy čtverce je bílý.

Vypočtěte délku strany čtverce, který má celkem 9 tmavých čtverečků.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Analýza počtu čtverečků

Víme, že tmavé čtverečky pokrývají obě úhlopříčky čtverce. Pokud má čtverec lichý počet čtverečků na straně, obě úhlopříčky se protnou v jednom společném středovém čtverečku. Pokud má čtverec na straně 5 čtverečků (jako na levém obrázku v zadání), každá úhlopříčka má 5 čtverečků. Celkový počet tmavých čtverečků je tedy $5 + 5 - 1 = 9$ (středový čtvereček počítáme jen jednou).

Určení rozměrů

Z analýzy vyplývá, že čtverec s 9 tmavými čtverečky na úhlopříčkách má na každé straně právě 5 malých čtverečků. Zadání uvádí, že každý malý tmavý čtvereček má délku strany 4 cm.

Výpočet délky strany

Délku strany celého čtverce vypočítáme tak, že vynásobíme počet čtverečků na straně délkou strany jednoho malého čtverečku:
$5 \times 4\text{ cm} = 20\text{ cm}$

Závěr

Délka strany čtverce je 20 cm.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

20 cm

Úloha 16.2

Ve čtverci jsou obě úhlopříčky překryty tmavými čtverečky s délkou strany 4 cm podobně jako na obrázku. Zbytek plochy čtverce je bílý.

Vypočtěte délku strany čtverce, který má celkem 29 tmavých čtverečků.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (3 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Analýza počtu čtverečků

Tmavé čtverečky tvoří dvě stejně dlouhé úhlopříčné řady ve tvaru písmene X. Uprostřed mají jeden společný čtvereček. Na každé úhlopříčce je tolik čtverečků, kolik se jich vejde vedle sebe podél strany velkého čtverce.

Určení počtu čtverečků na straně

K počtu 29 připočteme společný prostřední čtvereček ještě jednou. Tak dostaneme počet čtverečků ve dvou celých úhlopříčných řadách: $29 + 1 = 30$. Řady jsou stejně dlouhé, takže na jednu připadá $30 : 2 = 15$ čtverečků. Podél strany velkého čtverce se tedy vejde 15 malých čtverečků.

Výpočet délky strany

Víme, že strana jednoho malého tmavého čtverečku měří 4 cm. Celkovou délku strany velkého čtverce vypočítáme vynásobením počtu čtverečků jejich délkou:
$15 \cdot 4 = 60$
Strana čtverce měří 60 cm.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

60

Úloha 16.3

Ve čtverci jsou obě úhlopříčky překryty tmavými čtverečky s délkou strany 4 cm podobně jako na obrázku. Zbytek plochy čtverce je bílý.

Vypočtěte celkový počet tmavých čtverečků, je-li délka strany čtverce 140 cm.

Kontrola odpovědi
Připravuji zadání…
Zobrazit postup řešení (4 kroky)
Vytvořeno umělou inteligencí

Řešení může obsahovat chybu v postupu nebo vysvětlení. Porovnejte výsledek se správnou odpovědí a u nejasností si příklad přepočítejte.

Rozbor počtu čtverečků na straně

Nejdříve musíme zjistit, kolik malých tmavých čtverečků se vejde podél jedné strany velkého čtverce. Víme, že velký čtverec má stranu dlouhou 140 cm a každý malý čtvereček má stranu dlouhou 4 cm.
Výpočet: $140 : 4 = 35$.
Podél každé strany (i na každé úhlopříčce) je tedy přesně 35 malých čtverečků.

Analýza úhlopříček

Čtverec má dvě úhlopříčky. Protože je počet čtverečků na straně lichý (35), obě úhlopříčky se protínají přesně v jednom společném čtverečku uprostřed (podobně jako u čtverce 5×5 na obrázku, kde je uprostřed také jeden společný čtvereček).

Výpočet celkového počtu tmavých čtverečků

Na každé úhlopříčce je 35 čtverečků. Pokud bychom je jen sečetli ($35 + 35 = 70$), započítali bychom ten prostřední čtvereček dvakrát. Proto ho musíme jednou odečíst.
Výpočet: $35 + 35 - 1 = 69$.

Závěr

Celkový počet tmavých čtverečků ve čtverci o straně 140 cm je 69.
Pomohlo vám toto řešení?
Zobrazit odpověď

69