Přijímací testy 9. ročník
Podkategorie: Čeština 9. ročník — 2. řádný termín 2024
49 úloh
(1)
Hoj, stojí hrad nad mořem vzbouřeným!
Tam Svegder král hold strojí mužům svým.
I vstane král a zpilý rozmarem
o štít železný bije pohárem.
„Co mi váš zpěv a co mi hostina?
Já chci a musím vidět Ódina!
A kdyby mne ten pokus život stál,
já dokážu, že Svegder jsem a král.“
Po šírém moři, pustých po horách
s rytíři svými v slávě Svegder táh.
A prošel jih a sever mlhavý,
a nikdo nezřel také výpravy.
A prošel moře, hory, stráně, luh…
Kdo poví mu, kde trůní Ódin bůh?
Když jednou přišel k skalám omšelým –
aj, skřítek stál zde s vousem hedvábným.
A jeho hlas tak jako stříbro zněl,
že Svegder se až v duši pozachvěl.
„Jen dál, jen dál, Ódin jest ve skále!“
Tak chechtá se a šklebí na krále.
(2)
Král zpátky chce – však noha vrůstá v zem
a každý kámen zvučí kolkolem.
A s praskotem se skála otevře,
král vzhlédne tam a krev mu v žilách vře.
A jest mu, jak by slyšel dívčí smích
a skaldů zpěv, třesk štítů bojovných.
Jím divá cloumá touha, divá slast –
a jedním rázem skočí ve propast.
Vtom skálu zamkne rachot hromový,
co král tam viděl, nikdo nepoví.
Jej darmo čeká mužstvo v táboře,
když denně slunce mizí do moře.
A je-li tato pověst pravdivá,
dodneška Svegder v skále spočívá.
Ódin – jeden ze severských bohů; skald – severský pěvec hrdinských písní
(J. Vrchlický, Král Svegder, upraveno )
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
- A) Těsně předtím, než se skála otevřela, bylo Svegderovi znemožněno udělat to, co právě zamýšlel.
- C) Těsně poté, co se otevřela skála, se v jeskyni zjevila neznámá dívka, která se začala Svegderovi vysmívat.
- B) Svegder se na hostině rozhodl, že boha Ódina připraví o život, aby tím dokázal svou královskou moc.
- D) Svegder se vydal z hradu rovnou na jih k omšelým skalám, protože od svých rytířů věděl, že v nich sídlí bůh Ódin.
Zobrazit odpověď
A
TEXT 1
(1)
Hoj, stojí hrad nad mořem vzbouřeným!
Tam Svegder král hold strojí mužům svým.
I vstane král a zpilý rozmarem
o štít železný bije pohárem.
„Co mi váš zpěv a co mi hostina?
Já chci a musím vidět Ódina!
A kdyby mne ten pokus život stál,
já dokážu, že Svegder jsem a král.“
Po šírém moři, pustých po horách
s rytíři svými v slávě Svegder táh.
A prošel jih a sever mlhavý,
a nikdo nezřel také výpravy.
A prošel moře, hory, stráně, luh…
Kdo poví mu, kde trůní Ódin bůh?
Když jednou přišel k skalám omšelým –
aj, skřítek stál zde s vousem hedvábným.
A jeho hlas tak jako stříbro zněl,
že Svegder se až v duši pozachvěl.
„Jen dál, jen dál, Ódin jest ve skále!“
Tak chechtá se a šklebí na krále.
(2)
Král zpátky chce – však noha vrůstá v zem
a každý kámen zvučí kolkolem.
A s praskotem se skála otevře,
král vzhlédne tam a krev mu v žilách vře.
A jest mu, jak by slyšel dívčí smích
a skaldů zpěv, třesk štítů bojovných.
Jím divá cloumá touha, divá slast –
a jedním rázem skočí ve propast.
Vtom skálu zamkne rachot hromový,
co král tam viděl, nikdo nepoví.
Jej darmo čeká mužstvo v táboře,
když denně slunce mizí do moře.
A je-li tato pověst pravdivá,
dodneška Svegder v skále spočívá.
Ódin – jeden ze severských bohů; skald – severský pěvec hrdinských písní
(J. Vrchlický, Král Svegder, upraveno )
TEXT 2
V uměleckých textech se často setkáme i s jiným slovosledem, než používáme běžně. Příkladem může být:
- slovosled typu A (např. ramenem tajemným zemi objímáte) – přívlastek shodný stojí za podstatným jménem, které je jím rozvíjeno;
- slovosled typu B (např. hrdliččin zval ku lásce hlas) – přívlastek shodný stojí, nikoli však bezprostředně, před podstatným jménem, které je jím rozvíjeno.
Které z následujících tvrzení o dvou úsecích podtržených v TEXTU 1 je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě informací uvedených v TEXTU 2.)
- A) V každém z těchto úseků se vyskytuje slovosled typu A.
- C) V úseku z první části textu se vyskytuje slovosled typu A, v úseku z druhé části textu se vyskytuje slovosled typu B.
- B) V každém z těchto úseků se vyskytuje slovosled typu B.
- D) V úseku z první části textu se vyskytuje slovosled typu B, v úseku z druhé části textu se vyskytuje slovosled typu A.
Zobrazit odpověď
C
(1)
Hoj, stojí hrad nad mořem vzbouřeným!
Tam Svegder král hold strojí mužům svým.
I vstane král a zpilý rozmarem
o štít železný bije pohárem.
„Co mi váš zpěv a co mi hostina?
Já chci a musím vidět Ódina!
A kdyby mne ten pokus život stál,
já dokážu, že Svegder jsem a král.“
Po šírém moři, pustých po horách
s rytíři svými v slávě Svegder táh.
A prošel jih a sever mlhavý,
a nikdo nezřel také výpravy.
A prošel moře, hory, stráně, luh…
Kdo poví mu, kde trůní Ódin bůh?
Když jednou přišel k skalám omšelým –
aj, skřítek stál zde s vousem hedvábným.
A jeho hlas tak jako stříbro zněl,
že Svegder se až v duši pozachvěl.
„Jen dál, jen dál, Ódin jest ve skále!“
Tak chechtá se a šklebí na krále.
(2)
Král zpátky chce – však noha vrůstá v zem
a každý kámen zvučí kolkolem.
A s praskotem se skála otevře,
král vzhlédne tam a krev mu v žilách vře.
A jest mu, jak by slyšel dívčí smích
a skaldův zpěv, třesk štítů bojovných.
Jím divá cloumá touha, divá slast –
a jedním rázem skočí ve propast.
Vtom skálu zamkne rachot hromový,
co král tam viděl, nikdo nepoví.
Jej darmo čeká mužstvo v táboře,
když denně slunce mizí do moře.
A je-li tato pověst pravdivá,
dodneška Svegder v skále spočívá.
Ódin – jeden ze severských bohů; skald – severský pěvec hrdinských písní
(J. Vrchlický, Král Svegder, upraveno )
Která z následujících možností vystihuje výchozí text?
- A) Jde o prózu, která vykazuje znaky epiky.
- C) Jde o prózu, která nevykazuje znaky epiky.
- B) Jde o poezii, která vykazuje znaky epiky.
- D) Jde o poezii, která nevykazuje znaky epiky.
Zobrazit odpověď
B
Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?
- A) Na 18. straně knihy je chyba.
- C) V 18. minutě jsme začali vyhrávat.
- B) Na 18. kilometru mu došly síly.
- D) V 18. letech jsi podle zákona plnoletý.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Ze všech živočichů mám nejraději kočky a jim podobné šelmy.
- A) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově souřadné s druhým podstatným jménem, každé z nich je významově nadřazené třetímu podstatnému jménu.
- D) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově nadřazené druhému podstatnému jménu a to je významově nadřazené třetímu podstatnému jménu.
- B) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově souřadné s druhým podstatným jménem, každé z nich je významově podřazené třetímu podstatnému jménu.
- E) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově nadřazené druhému podstatnému jménu a to je významově podřazené třetímu podstatnému jménu.
- C) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově podřazené druhému podstatnému jménu a to je významově nadřazené třetímu podstatnému jménu.
Zobrazit odpověď
E
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Specializoval jsem se na předmluvy a doslovy, tedy na kratší texty.
- A) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově souřadné s druhým podstatným jménem, každé z nich je významově nadřazené třetímu podstatnému jménu.
- D) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově nadřazené druhému podstatnému jménu a to je významově nadřazené třetímu podstatnému jménu.
- B) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově souřadné s druhým podstatným jménem, každé z nich je významově podřazené třetímu podstatnému jménu.
- E) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově nadřazené druhému podstatnému jménu a to je významově podřazené třetímu podstatnému jménu.
- C) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově podřazené druhému podstatnému jménu a to je významově nadřazené třetímu podstatnému jménu.
Zobrazit odpověď
B
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Kromě ledničky neměla žádné další spotřebiče, dokonce ani pračku.
- A) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově souřadné s druhým podstatným jménem, každé z nich je významově nadřazené třetímu podstatnému jménu.
- D) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově nadřazené druhému podstatnému jménu a to je významově nadřazené třetímu podstatnému jménu.
- B) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově souřadné s druhým podstatným jménem, každé z nich je významově podřazené třetímu podstatnému jménu.
- E) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově nadřazené druhému podstatnému jménu a to je významově podřazené třetímu podstatnému jménu.
- C) Pro větu platí: první podstatné jméno je významově podřazené druhému podstatnému jménu a to je významově nadřazené třetímu podstatnému jménu.
Zobrazit odpověď
C
(1) Když se roku 1860 francouzský přírodovědec Henri Mouhot prodíral deštným pralesem na severu dnešní Kambodže, aby ulovil vzácného motýla, narazil na zbytky chrámů. Šlo o pozůstatky Angkoru, významného města dnes již zaniklé Khmerské říše. V současnosti je Angkor nejen známým archeologickým nalezištěm, ale také vyhledávaným turistickým cílem.¹
Roku 1992 byl Angkor zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V celém areálu se totiž nachází více než tisíc památek: od kamenných rozvalin až po majestátní chrámy. Angkor Vat, zdejší největší chrám, údajně budovalo padesát tisíc mužů. Vědci dospěli k závěru, že tento chrám se stavěl čtyři desetiletí a stejně dlouho se poté dokončovala jeho výzdoba. To je velmi krátká doba (např. proslulá pařížská katedrála Notre-Dame se stavěla přibližně 180 let). Některé legendy vyprávějí, že svatyně Angkor Vat vyrostla tak rychle, protože ji vytvořili bohové.
Dávný Angkor byl ve své době skutečnou metropolí, podle archeologů mohl mít ve 12. století až milion obyvatel. Jen pro srovnání – ve stejném století žilo v Londýně pouhých dvacet tisíc lidí. Podle názoru některých vědců rozkvět Angkoru souvisí s místním vodohospodářským systémem, který obyvatelům města zajistil vše potřebné. 
Kromě toho měli lidé zdroj pitné vody, systém byl také využíván k zemědělským účelům.
(2) V první polovině 15. století se z Angkoru téměř všichni lidé odstěhovali. Vědci dlouho bádali nad tím, proč sláva Angkoru tak náhle pominula. Mohlo k tomu dojít kvůli přelidnění či válce se sousední zemí. Nové analýzy ale prokázaly, že pravým důvodem bylo extrémní sucho, sužující celou oblast. Lidem chyběla voda k zavlažování rýžových polí. Následná neúroda patrně vyvolala vlnu hladomorů, jež přinutily panovníka přesunout hlavní město jinam. Časem byl Angkor úplně pohlcen nezkrotnou džunglí.
¹Např. v roce 2023 areál navštívilo přes dva miliony turistů, stejně vysoká návštěvnost se očekává i letos.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno )
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Většina lidí, kteří v 15. století bydleli v Angkoru, opustila toto město roku 1450.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Když se roku 1860 francouzský přírodovědec Henri Mouhot prodíral deštným pralesem na severu dnešní Kambodže, aby ulovil vzácného motýla, narazil na zbytky chrámů. Šlo o pozůstatky Angkoru, významného města dnes již zaniklé Khmerské říše. V současnosti je Angkor nejen známým archeologickým nalezištěm, ale také vyhledávaným turistickým cílem.¹
Roku 1992 byl Angkor zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V celém areálu se totiž nachází více než tisíc památek: od kamenných rozvalin až po majestátní chrámy. Angkor Vat, zdejší největší chrám, údajně budovalo padesát tisíc mužů. Vědci dospěli k závěru, že tento chrám se stavěl čtyři desetiletí a stejně dlouho se poté dokončovala jeho výzdoba. To je velmi krátká doba (např. proslulá pařížská katedrála Notre-Dame se stavěla přibližně 180 let). Některé legendy vyprávějí, že svatyně Angkor Vat vyrostla tak rychle, protože ji vytvořili bohové.
Dávný Angkor byl ve své době skutečnou metropolí, podle archeologů mohl mít ve 12. století až milion obyvatel. Jen pro srovnání – ve stejném století žilo v Londýně pouhých dvacet tisíc lidí. Podle názoru některých vědců rozkvět Angkoru souvisí s místním vodohospodářským systémem, který obyvatelům města zajistil vše potřebné. 
Kromě toho měli lidé zdroj pitné vody, systém byl také využíván k zemědělským účelům.
(2) V první polovině 15. století se z Angkoru téměř všichni lidé odstěhovali. Vědci dlouho bádali nad tím, proč sláva Angkoru tak náhle pominula. Mohlo k tomu dojít kvůli přelidnění či válce se sousední zemí. Nové analýzy ale prokázaly, že pravým důvodem bylo extrémní sucho, sužující celou oblast. Lidem chyběla voda k zavlažování rýžových polí. Následná neúroda patrně vyvolala vlnu hladomorů, jež přinutily panovníka přesunout hlavní město jinam. Časem byl Angkor úplně pohlcen nezkrotnou džunglí.
¹Např. v roce 2023 areál navštívilo přes dva miliony turistů, stejně vysoká návštěvnost se očekává i letos.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno )
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Alespoň část dnes již zaniklé Khmerské říše se nacházela na území dnešní Kambodže.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Když se roku 1860 francouzský přírodovědec Henri Mouhot prodíral deštným pralesem na severu dnešní Kambodže, aby ulovil vzácného motýla, narazil na zbytky chrámů. Šlo o pozůstatky Angkoru, významného města dnes již zaniklé Khmerské říše. V současnosti je Angkor nejen známým archeologickým nalezištěm, ale také vyhledávaným turistickým cílem.¹
Roku 1992 byl Angkor zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V celém areálu se totiž nachází více než tisíc památek: od kamenných rozvalin až po majestátní chrámy. Angkor Vat, zdejší největší chrám, údajně budovalo padesát tisíc mužů. Vědci dospěli k závěru, že tento chrám se stavěl čtyři desetiletí a stejně dlouho se poté dokončovala jeho výzdoba. To je velmi krátká doba (např. proslulá pařížská katedrála Notre-Dame se stavěla přibližně 180 let). Některé legendy vyprávějí, že svatyně Angkor Vat vyrostla tak rychle, protože ji vytvořili bohové.
Dávný Angkor byl ve své době skutečnou metropolí, podle archeologů mohl mít ve 12. století až milion obyvatel. Jen pro srovnání – ve stejném století žilo v Londýně pouhých dvacet tisíc lidí. Podle názoru některých vědců rozkvět Angkoru souvisí s místním vodohospodářským systémem, který obyvatelům města zajistil vše potřebné. 
Kromě toho měli lidé zdroj pitné vody, systém byl také využíván k zemědělským účelům.
(2) V první polovině 15. století se z Angkoru téměř všichni lidé odstěhovali. Vědci dlouho bádali nad tím, proč sláva Angkoru tak náhle pominula. Mohlo k tomu dojít kvůli přelidnění či válce se sousední zemí. Nové analýzy ale prokázaly, že pravým důvodem bylo extrémní sucho, sužující celou oblast. Lidem chyběla voda k zavlažování rýžových polí. Následná neúroda patrně vyvolala vlnu hladomorů, jež přinutily panovníka přesunout hlavní město jinam. Časem byl Angkor úplně pohlcen nezkrotnou džunglí.
¹Např. v roce 2023 areál navštívilo přes dva miliony turistů, stejně vysoká návštěvnost se očekává i letos.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno )
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Podle vědců od zahájení stavby chrámu Angkor Vat do dokončení výzdoby této svatyně uplynulo více než půlstoletí.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Když se roku 1860 francouzský přírodovědec Henri Mouhot prodíral deštným pralesem na severu dnešní Kambodže, aby ulovil vzácného motýla, narazil na zbytky chrámů. Šlo o pozůstatky Angkoru, významného města dnes již zaniklé Khmerské říše. V současnosti je Angkor nejen známým archeologickým nalezištěm, ale také vyhledávaným turistickým cílem.¹
Roku 1992 byl Angkor zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V celém areálu se totiž nachází více než tisíc památek: od kamenných rozvalin až po majestátní chrámy. Angkor Vat, zdejší největší chrám, údajně budovalo padesát tisíc mužů. Vědci dospěli k závěru, že tento chrám se stavěl čtyři desetiletí a stejně dlouho se poté dokončovala jeho výzdoba. To je velmi krátká doba (např. proslulá pařížská katedrála Notre-Dame se stavěla přibližně 180 let). Některé legendy vyprávějí, že svatyně Angkor Vat vyrostla tak rychle, protože ji vytvořili bohové.
Dávný Angkor byl ve své době skutečnou metropolí, podle archeologů mohl mít ve 12. století až milion obyvatel. Jen pro srovnání – ve stejném století žilo v Londýně pouhých dvacet tisíc lidí. Podle názoru některých vědců rozkvět Angkoru souvisí s místním vodohospodářským systémem, který obyvatelům města zajistil vše potřebné. 
Kromě toho měli lidé zdroj pitné vody, systém byl také využíván k zemědělským účelům.
(2) V první polovině 15. století se z Angkoru téměř všichni lidé odstěhovali. Vědci dlouho bádali nad tím, proč sláva Angkoru tak náhle pominula. Mohlo k tomu dojít kvůli přelidnění či válce se sousední zemí. Nové analýzy ale prokázaly, že pravým důvodem bylo extrémní sucho, sužující celou oblast. Lidem chyběla voda k zavlažování rýžových polí. Následná neúroda patrně vyvolala vlnu hladomorů, jež přinutily panovníka přesunout hlavní město jinam. Časem byl Angkor úplně pohlcen nezkrotnou džunglí.
¹Např. v roce 2023 areál navštívilo přes dva miliony turistů, stejně vysoká návštěvnost se očekává i letos.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno )
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Někteří vědci jsou toho názoru, že existuje souvislost mezi rozvojem Angkoru a místním vodohospodářským systémem.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Když se roku 1860 francouzský přírodovědec Henri Mouhot prodíral deštným pralesem na severu dnešní Kambodže, aby ulovil vzácného motýla, narazil na zbytky chrámů. Šlo o pozůstatky Angkoru, významného města dnes již zaniklé Khmerské říše. V současnosti je Angkor nejen známým archeologickým nalezištěm, ale také vyhledávaným turistickým cílem.¹
Roku 1992 byl Angkor zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V celém areálu se totiž nachází více než tisíc památek: od kamenných rozvalin až po majestátní chrámy. Angkor Vat, zdejší největší chrám, údajně budovalo padesát tisíc mužů. Vědci dospěli k závěru, že tento chrám se stavěl čtyři desetiletí a stejně dlouho se poté dokončovala jeho výzdoba. To je velmi krátká doba (např. proslulá pařížská katedrála Notre-Dame se stavěla přibližně 180 let). Některé legendy vyprávějí, že svatyně Angkor Vat vyrostla tak rychle, protože ji vytvořili bohové.
Dávný Angkor byl ve své době skutečnou metropolí, podle archeologů mohl mít ve 12. století až milion obyvatel. Jen pro srovnání – ve stejném století žilo v Londýně pouhých dvacet tisíc lidí. Podle názoru některých vědců rozkvět Angkoru souvisí s místním vodohospodářským systémem, který obyvatelům města zajistil vše potřebné. 
Kromě toho měli lidé zdroj pitné vody, systém byl také využíván k zemědělským účelům.
(2) V první polovině 15. století se z Angkoru téměř všichni lidé odstěhovali. Vědci dlouho bádali nad tím, proč sláva Angkoru tak náhle pominula. Mohlo k tomu dojít kvůli přelidnění či válce se sousední zemí. Nové analýzy ale prokázaly, že pravým důvodem bylo extrémní sucho, sužující celou oblast. Lidem chyběla voda k zavlažování rýžových polí. Následná neúroda patrně vyvolala vlnu hladomorů, jež přinutily panovníka přesunout hlavní město jinam. Časem byl Angkor úplně pohlcen nezkrotnou džunglí.
¹Např. v roce 2023 areál navštívilo přes dva miliony turistů, stejně vysoká návštěvnost se očekává i letos.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno )
Vypište z druhé části výchozího textu tři přídavná jména, která jsou v této části užita v 7. pádě.
(Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Zobrazit odpověď
sousední, pravým, nezkrotnou
(1) Když se roku 1860 francouzský přírodovědec Henri Mouhot prodíral deštným pralesem na severu dnešní Kambodže, aby ulovil vzácného motýla, narazil na zbytky chrámů. Šlo o pozůstatky Angkoru, významného města dnes již zaniklé Khmerské říše. V současnosti je Angkor nejen známým archeologickým nalezištěm, ale také vyhledávaným turistickým cílem.¹
Roku 1992 byl Angkor zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V celém areálu se totiž nachází více než tisíc památek: od kamenných rozvalin až po majestátní chrámy. Angkor Vat, zdejší největší chrám, údajně budovalo padesát tisíc mužů. Vědci dospěli k závěru, že tento chrám se stavěl čtyři desetiletí a stejně dlouho se poté dokončovala jeho výzdoba. To je velmi krátká doba (např. proslulá pařížská katedrála Notre-Dame se stavěla přibližně 180 let). Některé legendy vyprávějí, že svatyně Angkor Vat vyrostla tak rychle, protože ji vytvořili bohové.
Dávný Angkor byl ve své době skutečnou metropolí, podle archeologů mohl mít ve 12. století až milion obyvatel. Jen pro srovnání – ve stejném století žilo v Londýně pouhých dvacet tisíc lidí. Podle názoru některých vědců rozkvět Angkoru souvisí s místním vodohospodářským systémem, který obyvatelům města zajistil vše potřebné. 
Kromě toho měli lidé zdroj pitné vody, systém byl také využíván k zemědělským účelům.
(2) V první polovině 15. století se z Angkoru téměř všichni lidé odstěhovali. Vědci dlouho bádali nad tím, proč sláva Angkoru tak náhle pominula. Mohlo k tomu dojít kvůli přelidnění či válce se sousední zemí. Nové analýzy ale prokázaly, že pravým důvodem bylo extrémní sucho, sužující celou oblast. Lidem chyběla voda k zavlažování rýžových polí. Následná neúroda patrně vyvolala vlnu hladomorů, jež přinutily panovníka přesunout hlavní město jinam. Časem byl Angkor úplně pohlcen nezkrotnou džunglí.
¹Např. v roce 2023 areál navštívilo přes dva miliony turistů, stejně vysoká návštěvnost se očekává i letos.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno )
Kterou z následujících možností je nutné doplnit na vynechané místo (
) ve výchozím textu, aby byl text smysluplný a gramaticky správný?
- A) Umělé kanály, propojené s vodními toky, sloužily třeba jako dopravní síť.
- C) Umělým kanálům, propojeným s vodními toky, sloužila třeba jako dopravní síť.
- B) Umělé kanály, propojené s vodními toky, kterým sloužila i jako dopravní síť.
- D) Umělým kanálům, propojeným s vodními toky, které sloužily i jako dopravní síť.
Zobrazit odpověď
A
(1) Když se roku 1860 francouzský přírodovědec Henri Mouhot prodíral deštným pralesem na severu dnešní Kambodže, aby ulovil vzácného motýla, narazil na zbytky chrámů. Šlo o pozůstatky Angkoru, významného města dnes již zaniklé Khmerské říše. V současnosti je Angkor nejen známým archeologickým nalezištěm, ale také vyhledávaným turistickým cílem.¹
Roku 1992 byl Angkor zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V celém areálu se totiž nachází více než tisíc památek: od kamenných rozvalin až po majestátní chrámy. Angkor Vat, zdejší největší chrám, údajně budovalo padesát tisíc mužů. Vědci dospěli k závěru, že tento chrám se stavěl čtyři desetiletí a stejně dlouho se poté dokončovala jeho výzdoba. To je velmi krátká doba (např. proslulá pařížská katedrála Notre-Dame se stavěla přibližně 180 let). Některé legendy vyprávějí, že svatyně Angkor Vat vyrostla tak rychle, protože ji vytvořili bohové.
Dávný Angkor byl ve své době skutečnou metropolí, podle archeologů mohl mít ve 12. století až milion obyvatel. Jen pro srovnání – ve stejném století žilo v Londýně pouhých dvacet tisíc lidí. Podle názoru některých vědců rozkvět Angkoru souvisí s místním vodohospodářským systémem, který obyvatelům města zajistil vše potřebné. 
Kromě toho měli lidé zdroj pitné vody, systém byl také využíván k zemědělským účelům.
(2) V první polovině 15. století se z Angkoru téměř všichni lidé odstěhovali. Vědci dlouho bádali nad tím, proč sláva Angkoru tak náhle pominula. Mohlo k tomu dojít kvůli přelidnění či válce se sousední zemí. Nové analýzy ale prokázaly, že pravým důvodem bylo extrémní sucho, sužující celou oblast. Lidem chyběla voda k zavlažování rýžových polí. Následná neúroda patrně vyvolala vlnu hladomorů, jež přinutily panovníka přesunout hlavní město jinam. Časem byl Angkor úplně pohlcen nezkrotnou džunglí.
¹Např. v roce 2023 areál navštívilo přes dva miliony turistů, stejně vysoká návštěvnost se očekává i letos.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno )
Které z následujících tvrzení o zájmenu zapsaném v druhé části výchozího textu tučně je pravdivé?
- A) Toto zájmeno je v textu užito v jednotném čísle a odkazuje ke slovu vlna .
- C) Toto zájmeno je v textu užito v jednotném čísle a odkazuje ke slovu hladomor.
- B) Toto zájmeno je v textu užito v množném čísle a odkazuje ke slovu vlna.
- D) Toto zájmeno je v textu užito v množném čísle a odkazuje ke slovu hladomor.
Zobrazit odpověď
D
(1) Když se roku 1860 francouzský přírodovědec Henri Mouhot prodíral deštným pralesem na severu dnešní Kambodže, aby ulovil vzácného motýla, narazil na zbytky chrámů. Šlo o pozůstatky Angkoru, významného města dnes již zaniklé Khmerské říše. V současnosti je Angkor nejen známým archeologickým nalezištěm, ale také vyhledávaným turistickým cílem.¹
Roku 1992 byl Angkor zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V celém areálu se totiž nachází více než tisíc památek: od kamenných rozvalin až po majestátní chrámy. Angkor Vat, zdejší největší chrám, údajně budovalo padesát tisíc mužů. Vědci dospěli k závěru, že tento chrám se stavěl čtyři desetiletí a stejně dlouho se poté dokončovala jeho výzdoba. To je velmi krátká doba (např. proslulá pařížská katedrála Notre-Dame se stavěla přibližně 180 let). Některé legendy vyprávějí, že svatyně Angkor Vat vyrostla tak rychle, protože ji vytvořili bohové.
Dávný Angkor byl ve své době skutečnou metropolí, podle archeologů mohl mít ve 12. století až milion obyvatel. Jen pro srovnání – ve stejném století žilo v Londýně pouhých dvacet tisíc lidí. Podle názoru některých vědců rozkvět Angkoru souvisí s místním vodohospodářským systémem, který obyvatelům města zajistil vše potřebné. 
Kromě toho měli lidé zdroj pitné vody, systém byl také využíván k zemědělským účelům.
(2) V první polovině 15. století se z Angkoru téměř všichni lidé odstěhovali. Vědci dlouho bádali nad tím, proč sláva Angkoru tak náhle pominula. Mohlo k tomu dojít kvůli přelidnění či válce se sousední zemí. Nové analýzy ale prokázaly, že pravým důvodem bylo extrémní sucho, sužující celou oblast. Lidem chyběla voda k zavlažování rýžových polí. Následná neúroda patrně vyvolala vlnu hladomorů, jež přinutily panovníka přesunout hlavní město jinam. Časem byl Angkor úplně pohlcen nezkrotnou džunglí.
¹Např. v roce 2023 areál navštívilo přes dva miliony turistů, stejně vysoká návštěvnost se očekává i letos.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno )
Která z následujících informací je ve výchozím textu čtenářům předkládána jako domněnka?
- A) informace, že ve 12. století měl Londýn dvacet tisíc obyvatel
- C) informace, že existují legendy, podle nichž Angkor Vat vytvořili bohové
- B) informace, že největší chrám v Angkoru budovalo padesát tisíc mužů
- D) informace, že stavba Notre-Dame, slavné pařížské katedrály, trvala zhruba 180 let
Zobrazit odpověď
B
(1) Když se roku 1860 francouzský přírodovědec Henri Mouhot prodíral deštným pralesem na severu dnešní Kambodže, aby ulovil vzácného motýla, narazil na zbytky chrámů. Šlo o pozůstatky Angkoru, významného města dnes již zaniklé Khmerské říše. V současnosti je Angkor nejen známým archeologickým nalezištěm, ale také vyhledávaným turistickým cílem.¹
Roku 1992 byl Angkor zapsán na seznam světového dědictví UNESCO. V celém areálu se totiž nachází více než tisíc památek: od kamenných rozvalin až po majestátní chrámy. Angkor Vat, zdejší největší chrám, údajně budovalo padesát tisíc mužů. Vědci dospěli k závěru, že tento chrám se stavěl čtyři desetiletí a stejně dlouho se poté dokončovala jeho výzdoba. To je velmi krátká doba (např. proslulá pařížská katedrála Notre-Dame se stavěla přibližně 180 let). Některé legendy vyprávějí, že svatyně Angkor Vat vyrostla tak rychle, protože ji vytvořili bohové.
Dávný Angkor byl ve své době skutečnou metropolí, podle archeologů mohl mít ve 12. století až milion obyvatel. Jen pro srovnání – ve stejném století žilo v Londýně pouhých dvacet tisíc lidí. Podle názoru některých vědců rozkvět Angkoru souvisí s místním vodohospodářským systémem, který obyvatelům města zajistil vše potřebné. 
Kromě toho měli lidé zdroj pitné vody, systém byl také využíván k zemědělským účelům.
(2) V první polovině 15. století se z Angkoru téměř všichni lidé odstěhovali. Vědci dlouho bádali nad tím, proč sláva Angkoru tak náhle pominula. Mohlo k tomu dojít kvůli přelidnění či válce se sousední zemí. Nové analýzy ale prokázaly, že pravým důvodem bylo extrémní sucho, sužující celou oblast. Lidem chyběla voda k zavlažování rýžových polí. Následná neúroda patrně vyvolala vlnu hladomorů, jež přinutily panovníka přesunout hlavní město jinam. Časem byl Angkor úplně pohlcen nezkrotnou džunglí.
¹Např. v roce 2023 areál navštívilo přes dva miliony turistů, stejně vysoká návštěvnost se očekává i letos.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno )
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
- A) vyhledávaným – nepátrajícím
- C) dojít – neubýt
- B) potřebné – nezbytné
- D) vyvolala – nezpůsobila
Zobrazit odpověď
D
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Ptal se jich na cestu do Smetanovi ulice, v níž se nachází vynikající sýrárna.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Nepohodlí, které bylo způsobeno zpožděním našeho odletu, jí nijak zvlášť nevadilo.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Podplacení vyšetřovatelé záměrně zatajili skutečnosti, které dokazovaly jeho nevinu.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Náměstí zaplnili demonstranti, kteří opět požadovaly zásadní změny na ministerstvu.
Zobrazit odpověď
Ne
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Někdo z dopravního oddělení tady prý nechal důležitý dokument související s mým úkolem.
Zobrazit odpověď
někdo, nechal
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Nekvalitní výrobek od nějaké podezřelé firmy by mi dobré kamarádky jistě nedoporučily.
Zobrazit odpověď
kamarádky, by nedoporučily
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
- A) Dívala jsem se, jak si žena pečlivě píše Abekovo jméno. „Ještě někdo?“ zeptala se a její pero vyčkávalo nad prázdným řádkem.
- B) Věděla jsem, že její otázka musí dávat smysl, ale nedokázala jsem ta slova zpracovat: „Na jaký seznam?“ Pracovnice jemně položila dlaň na moji ruku: „Chci zapsat všechny lidi, které hledáte. Postrádáte třeba nějakého příbuzného?“
- C) Zavrtěla jsem hlavou. „Můžete k bratrovi přidat lidí, kolik chcete. Podívejte se, kolik je tu prázdných řádků,“ ukázala bruneta na formulář. Já jsem ale věděla, že tam není dost místa pro všechny, kteří mi chybí. Nemám totiž problém vzpomenout si, ale mám problém zapomenout.
- D) „Svého bratra, Abeka Ledermana,“ jeho jméno se mi bolestí zadrhlo v hrdle. „Teď by mu bylo dvanáct. Naposled jsem ho viděla před více než třemi lety.“
- E) Chvilku jsem čekala, než si mě odškrtne. „Koho byste chtěla uvést na svůj seznam jako prvního?“ Hleděla jsem na ni a ona viděla, že jsem totálně zmatená.
- F) „Další,“ zavolala mohutná tmavovlasá žena z Červeného kříže. Trvalo mi skoro minutu, než jsem si uvědomila, že už je řada na mně. „Slečno,“ oslovila mě ta žena, „jak se jmenujete?“ „Žofie Ledermanová,“ představila jsem se.
Zobrazit odpověď
F, E, B, D, A, C
Pro všechny, kdo si v dětství hráli s jednou z nejznámějších stavebnic na světě, máme skvělý tip! Navštivte Muzeum LEGA v Kutné Hoře. Mezi vystavenými modeli nechybí ani věrná kopie chrámu svaté Barbory. Vedle této proslulé gotické katedrály oběvíte v muzeu i další cennou kutnohorskou památku. Model kostnice je složen z více než padesáti tisíc kostiček. Muzeum se ale samozřejmě pyšní i jinými exponáty.
Součástí výstavy je speciální dětský koutek, v němž se mohou vyřádit nejmenší návštěvníci. Byla by také věčná škoda, kdybyste na konci prohlídky zapomněli zamířit do prodejny s limitovanými edicemi. Některé vzácné kousky byste na jiných místech České republiky sháněli jen těžko. Obchod je zkrátka rájem pro sběratele. Zbylý čas pak můžete ztrávit ve venkovní části muzea. Děti zcela jistě uvítají trampolínu a skluzavku, zatímco dospělý si ve zdejší kavárně vychutnají výtečnou kávu a ocení domácí koláče s povidly.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
(Slova zapište bezchybně ve stejném tvaru, ve kterém jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání. Podtržené výrazy jsou zapsány správně.)
Zobrazit odpověď
modely, objevíte, strávit, dospělí
Na severu leží Niflheim, svět věčné temnoty. Zde se mlhou líně plazí jedenáct jedovatých řek, které se zrodily ze stejného pramene v samém srdci všeho, ze vztekle řvoucího víru jménem Hvergelmi. Zemi ovládla krutě panující zima, celý kraj je zahalen bílým mrazivým hávem, nad nímž se převaluje zlověstně temné ovzduší. Vlající závoje mlžného oparu zakrývají oblohu.
(N. Gaiman, Severská mytologie, upraveno)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?
- A) Jde o popis místa, který obsahuje jazykové prostředky ozvláštňující text, např. metafory.
- C) Jde o popis místa, který neobsahuje žádné jazykové prostředky ozvláštňující text, např. metafory.
- B) Jde o popis děje: tento popis obsahuje jazykové prostředky ozvláštňující text, např. metafory.
- D) Jde o popis děje: tento popis neobsahuje žádné jazykové prostředky ozvláštňující text, např. metafory.
Zobrazit odpověď
A
Na vynechané místo (
) v českém ustáleném slovním spojení doplňte příslušné přídavné jméno měkké
v náležitém tvaru.
Romana je přecitlivělá a všechno si bere k srdci. Zato Pavel je její přesný opak – je otrlý, nic si nepřipouští, má totiž 
kůži.
Zobrazit odpověď
hroší
Sedíme u stolů v jídelně. Do místnosti vstupuje organizátor, rychle se rozhlédne po přítomných a začne vyvolávat jména: vždy po dvou z každé frakce. Nejdřív jsou na řadě ti z Neohroženosti, následují lidé z frakce Sečtělosti, pak z Mírumilovnosti a posléze z Upřímnosti. Ihned po vyslovení svého jména dotyčný odchází do zkušební místnosti. Nakonec zazní: „Z Odevzdanosti Susan Blacková a Beatrice Priorová.“
Se žaludkem staženým úzkostí vejdu do zkušebny. Uvnitř čeká žena z Neohroženosti. „Jmenuji se Tori,“ řekne a ukáže na křeslo, vedle nějž stojí jakýsi přístroj. „Posaď se, Beatrice.“
Vylezu na křeslo. Tori mi na čelo připevní elektrody, další dá na své čelo a pak nás dráty propojí s přístrojem. Podá mi lahvičku s čirou tekutinou: „Vypij to.“ Navzdory určitým obavám splním její příkaz. Záhy se mi zavřou oči.
Když je po chvíli otevřu, jsem znovu v jídelně. Na stole je kus sýra a nůž. Odměřený ženský hlas mě vyzve: „Vyber si.“ Vůbec nikoho ale nevidím.
„Na co mi ty věci budou?“ ptám se.
„Vyber si!“ zaječí žena.
Můj strach vystřídá zatvrzelost. Nebudu slepě plnit něčí příkaz. „Jak chceš,“ řekne hlas a věci zmizí. [1] Vzápětí vrznou dveře a ozve se výhrůžné psí vrčení. Otočím se a zjistím, že je to obrovský vlčák. Teď už chápu, proč by se mi hodil sýr. Nebo nůž. Škoda. Vím taky, že ta obluda by mě vmžiku dohonila. [2] Musím se tedy vzdát. Jak mu to ale dát najevo? [3]
Kleknu si a položím předloktí na zem. Je to ta poslední věc, co bych chtěla udělat, ale lepší možnost nemám. [4] Slyším, jak se psisko přibližuje. Pak se mého obličeje dotkne cosi mokrého. Pes mi olizuje tvář. Teď už vypadá poměrně krotce.
Vtom se proberu. Ležím v křesle ve zkušebně. „Výsledky tvé zkoušky jsou neprůkazné,“ suše konstatuje Tori.
(V. Rothová, Divergence, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Na rozdíl od Tori patří Susan Blacková k téže frakci jako Beatrice Priorová.
Zobrazit odpověď
Ano
Sedíme u stolů v jídelně. Do místnosti vstupuje organizátor, rychle se rozhlédne po přítomných a začne vyvolávat jména: vždy po dvou z každé frakce. Nejdřív jsou na řadě ti z Neohroženosti, následují lidé z frakce Sečtělosti, pak z Mírumilovnosti a posléze z Upřímnosti. Ihned po vyslovení svého jména dotyčný odchází do zkušební místnosti. Nakonec zazní: „Z Odevzdanosti Susan Blacková a Beatrice Priorová.“
Se žaludkem staženým úzkostí vejdu do zkušebny. Uvnitř čeká žena z Neohroženosti. „Jmenuji se Tori,“ řekne a ukáže na křeslo, vedle nějž stojí jakýsi přístroj. „Posaď se, Beatrice.“
Vylezu na křeslo. Tori mi na čelo připevní elektrody, další dá na své čelo a pak nás dráty propojí s přístrojem. Podá mi lahvičku s čirou tekutinou: „Vypij to.“ Navzdory určitým obavám splním její příkaz. Záhy se mi zavřou oči.
Když je po chvíli otevřu, jsem znovu v jídelně. Na stole je kus sýra a nůž. Odměřený ženský hlas mě vyzve: „Vyber si.“ Vůbec nikoho ale nevidím.
„Na co mi ty věci budou?“ ptám se.
„Vyber si!“ zaječí žena.
Můj strach vystřídá zatvrzelost. Nebudu slepě plnit něčí příkaz. „Jak chceš,“ řekne hlas a věci zmizí. [1] Vzápětí vrznou dveře a ozve se výhrůžné psí vrčení. Otočím se a zjistím, že je to obrovský vlčák. Teď už chápu, proč by se mi hodil sýr. Nebo nůž. Škoda. Vím taky, že ta obluda by mě vmžiku dohonila. [2] Musím se tedy vzdát. Jak mu to ale dát najevo? [3]
Kleknu si a položím předloktí na zem. Je to ta poslední věc, co bych chtěla udělat, ale lepší možnost nemám. [4] Slyším, jak se psisko přibližuje. Pak se mého obličeje dotkne cosi mokrého. Pes mi olizuje tvář. Teď už vypadá poměrně krotce.
Vtom se proberu. Ležím v křesle ve zkušebně. „Výsledky tvé zkoušky jsou neprůkazné,“ suše konstatuje Tori.
(V. Rothová, Divergence, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Ve chvíli, kdy se začala vyvolávat jména, bylo v jídelně celkem deset osob.
Zobrazit odpověď
Ne
Sedíme u stolů v jídelně. Do místnosti vstupuje organizátor, rychle se rozhlédne po přítomných a začne vyvolávat jména: vždy po dvou z každé frakce. Nejdřív jsou na řadě ti z Neohroženosti, následují lidé z frakce Sečtělosti, pak z Mírumilovnosti a posléze z Upřímnosti. Ihned po vyslovení svého jména dotyčný odchází do zkušební místnosti. Nakonec zazní: „Z Odevzdanosti Susan Blacková a Beatrice Priorová.“
Se žaludkem staženým úzkostí vejdu do zkušebny. Uvnitř čeká žena z Neohroženosti. „Jmenuji se Tori,“ řekne a ukáže na křeslo, vedle nějž stojí jakýsi přístroj. „Posaď se, Beatrice.“
Vylezu na křeslo. Tori mi na čelo připevní elektrody, další dá na své čelo a pak nás dráty propojí s přístrojem. Podá mi lahvičku s čirou tekutinou: „Vypij to.“ Navzdory určitým obavám splním její příkaz. Záhy se mi zavřou oči.
Když je po chvíli otevřu, jsem znovu v jídelně. Na stole je kus sýra a nůž. Odměřený ženský hlas mě vyzve: „Vyber si.“ Vůbec nikoho ale nevidím.
„Na co mi ty věci budou?“ ptám se.
„Vyber si!“ zaječí žena.
Můj strach vystřídá zatvrzelost. Nebudu slepě plnit něčí příkaz. „Jak chceš,“ řekne hlas a věci zmizí. [1] Vzápětí vrznou dveře a ozve se výhrůžné psí vrčení. Otočím se a zjistím, že je to obrovský vlčák. Teď už chápu, proč by se mi hodil sýr. Nebo nůž. Škoda. Vím taky, že ta obluda by mě vmžiku dohonila. [2] Musím se tedy vzdát. Jak mu to ale dát najevo? [3]
Kleknu si a položím předloktí na zem. Je to ta poslední věc, co bych chtěla udělat, ale lepší možnost nemám. [4] Slyším, jak se psisko přibližuje. Pak se mého obličeje dotkne cosi mokrého. Pes mi olizuje tvář. Teď už vypadá poměrně krotce.
Vtom se proberu. Ležím v křesle ve zkušebně. „Výsledky tvé zkoušky jsou neprůkazné,“ suše konstatuje Tori.
(V. Rothová, Divergence, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Přítomnost psa v jídelně zaregistrovala Beatrice dříve zrakem než sluchem.
Zobrazit odpověď
Ne
Sedíme u stolů v jídelně. Do místnosti vstupuje organizátor, rychle se rozhlédne po přítomných a začne vyvolávat jména: vždy po dvou z každé frakce. Nejdřív jsou na řadě ti z Neohroženosti, následují lidé z frakce Sečtělosti, pak z Mírumilovnosti a posléze z Upřímnosti. Ihned po vyslovení svého jména dotyčný odchází do zkušební místnosti. Nakonec zazní: „Z Odevzdanosti Susan Blacková a Beatrice Priorová.“
Se žaludkem staženým úzkostí vejdu do zkušebny. Uvnitř čeká žena z Neohroženosti. „Jmenuji se Tori,“ řekne a ukáže na křeslo, vedle nějž stojí jakýsi přístroj. „Posaď se, Beatrice.“
Vylezu na křeslo. Tori mi na čelo připevní elektrody, další dá na své čelo a pak nás dráty propojí s přístrojem. Podá mi lahvičku s čirou tekutinou: „Vypij to.“ Navzdory určitým obavám splním její příkaz. Záhy se mi zavřou oči.
Když je po chvíli otevřu, jsem znovu v jídelně. Na stole je kus sýra a nůž. Odměřený ženský hlas mě vyzve: „Vyber si.“ Vůbec nikoho ale nevidím.
„Na co mi ty věci budou?“ ptám se.
„Vyber si!“ zaječí žena.
Můj strach vystřídá zatvrzelost. Nebudu slepě plnit něčí příkaz. „Jak chceš,“ řekne hlas a věci zmizí. [1] Vzápětí vrznou dveře a ozve se výhrůžné psí vrčení. Otočím se a zjistím, že je to obrovský vlčák. Teď už chápu, proč by se mi hodil sýr. Nebo nůž. Škoda. Vím taky, že ta obluda by mě vmžiku dohonila. [2] Musím se tedy vzdát. Jak mu to ale dát najevo? [3]
Kleknu si a položím předloktí na zem. Je to ta poslední věc, co bych chtěla udělat, ale lepší možnost nemám. [4] Slyším, jak se psisko přibližuje. Pak se mého obličeje dotkne cosi mokrého. Pes mi olizuje tvář. Teď už vypadá poměrně krotce.
Vtom se proberu. Ležím v křesle ve zkušebně. „Výsledky tvé zkoušky jsou neprůkazné,“ suše konstatuje Tori.
(V. Rothová, Divergence, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Beatrice považovala sýr i nůž za stejně potřebné, proto s výběrem váhala tak dlouho, až oba předměty zmizely.
Zobrazit odpověď
Ne
Sedíme u stolů v jídelně. Do místnosti vstupuje organizátor, rychle se rozhlédne po přítomných a začne vyvolávat jména: vždy po dvou z každé frakce. Nejdřív jsou na řadě ti z Neohroženosti, následují lidé z frakce Sečtělosti, pak z Mírumilovnosti a posléze z Upřímnosti. Ihned po vyslovení svého jména dotyčný odchází do zkušební místnosti. Nakonec zazní: „Z Odevzdanosti Susan Blacková a Beatrice Priorová.“
Se žaludkem staženým úzkostí vejdu do zkušebny. Uvnitř čeká žena z Neohroženosti. „Jmenuji se Tori,“ řekne a ukáže na křeslo, vedle nějž stojí jakýsi přístroj. „Posaď se, Beatrice.“
Vylezu na křeslo. Tori mi na čelo připevní elektrody, další dá na své čelo a pak nás dráty propojí s přístrojem. Podá mi lahvičku s čirou tekutinou: „Vypij to.“ Navzdory určitým obavám splním její příkaz. Záhy se mi zavřou oči.
Když je po chvíli otevřu, jsem znovu v jídelně. Na stole je kus sýra a nůž. Odměřený ženský hlas mě vyzve: „Vyber si.“ Vůbec nikoho ale nevidím.
„Na co mi ty věci budou?“ ptám se.
„Vyber si!“ zaječí žena.
Můj strach vystřídá zatvrzelost. Nebudu slepě plnit něčí příkaz. „Jak chceš,“ řekne hlas a věci zmizí. [1] Vzápětí vrznou dveře a ozve se výhrůžné psí vrčení. Otočím se a zjistím, že je to obrovský vlčák. Teď už chápu, proč by se mi hodil sýr. Nebo nůž. Škoda. Vím taky, že ta obluda by mě vmžiku dohonila. [2] Musím se tedy vzdát. Jak mu to ale dát najevo? [3]
Kleknu si a položím předloktí na zem. Je to ta poslední věc, co bych chtěla udělat, ale lepší možnost nemám. [4] Slyším, jak se psisko přibližuje. Pak se mého obličeje dotkne cosi mokrého. Pes mi olizuje tvář. Teď už vypadá poměrně krotce.
Vtom se proberu. Ležím v křesle ve zkušebně. „Výsledky tvé zkoušky jsou neprůkazné,“ suše konstatuje Tori.
(V. Rothová, Divergence, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných ve výchozím textu tučně není pravdivé?
- A) Slovo stažený je v textu užito ve významu obtočený něčím kvůli zpevnění.
- C) Slovo vzápětí je v textu užito ve významu v následujícím okamžiku.
- B) Slovo odměřený je v textu užito ve významu chladný, rezervovaný.
- D) Slovo poměrně je v textu užito ve významu docela, relativně.
Zobrazit odpověď
A
Sedíme u stolů v jídelně. Do místnosti vstupuje organizátor, rychle se rozhlédne po přítomných a začne vyvolávat jména: vždy po dvou z každé frakce. Nejdřív jsou na řadě ti z Neohroženosti, následují lidé z frakce Sečtělosti, pak z Mírumilovnosti a posléze z Upřímnosti. Ihned po vyslovení svého jména dotyčný odchází do zkušební místnosti. Nakonec zazní: „Z Odevzdanosti Susan Blacková a Beatrice Priorová.“
Se žaludkem staženým úzkostí vejdu do zkušebny. Uvnitř čeká žena z Neohroženosti. „Jmenuji se Tori,“ řekne a ukáže na křeslo, vedle nějž stojí jakýsi přístroj. „Posaď se, Beatrice.“
Vylezu na křeslo. Tori mi na čelo připevní elektrody, další dá na své čelo a pak nás dráty propojí s přístrojem. Podá mi lahvičku s čirou tekutinou: „Vypij to.“ Navzdory určitým obavám splním její příkaz. Záhy se mi zavřou oči.
Když je po chvíli otevřu, jsem znovu v jídelně. Na stole je kus sýra a nůž. Odměřený ženský hlas mě vyzve: „Vyber si.“ Vůbec nikoho ale nevidím.
„Na co mi ty věci budou?“ ptám se.
„Vyber si!“ zaječí žena.
Můj strach vystřídá zatvrzelost. Nebudu slepě plnit něčí příkaz. „Jak chceš,“ řekne hlas a věci zmizí. [1] Vzápětí vrznou dveře a ozve se výhrůžné psí vrčení. Otočím se a zjistím, že je to obrovský vlčák. Teď už chápu, proč by se mi hodil sýr. Nebo nůž. Škoda. Vím taky, že ta obluda by mě vmžiku dohonila. [2] Musím se tedy vzdát. Jak mu to ale dát najevo? [3]
Kleknu si a položím předloktí na zem. Je to ta poslední věc, co bych chtěla udělat, ale lepší možnost nemám. [4] Slyším, jak se psisko přibližuje. Pak se mého obličeje dotkne cosi mokrého. Pes mi olizuje tvář. Teď už vypadá poměrně krotce.
Vtom se proberu. Ležím v křesle ve zkušebně. „Výsledky tvé zkoušky jsou neprůkazné,“ suše konstatuje Tori.
(V. Rothová, Divergence, upraveno)
Na jedno z míst označených ve výchozím textu číslicemi patří následující větný celek: Takže bojovat nemůžu, utéct nemůžu. Kam se tento větný celek hodí nejlépe?
- A) na místo označené [1]
- C) na místo označené [3]
- B) na místo označené [2]
- D) na místo označené [4]
Zobrazit odpověď
B
TEXT 1
Sedíme u stolů v jídelně. Do místnosti vstupuje organizátor, rychle se rozhlédne po přítomných a začne vyvolávat jména: vždy po dvou z každé frakce. Nejdřív jsou na řadě ti z Neohroženosti, následují lidé z frakce Sečtělosti, pak z Mírumilovnosti a posléze z Upřímnosti. Ihned po vyslovení svého jména dotyčný odchází do zkušební místnosti. Nakonec zazní: „Z Odevzdanosti Susan Blacková a Beatrice Priorová.“
Se žaludkem staženým úzkostí vejdu do zkušebny. Uvnitř čeká žena z Neohroženosti. „Jmenuji se Tori,“ řekne a ukáže na křeslo, vedle nějž stojí jakýsi přístroj. „Posaď se, Beatrice.“
Vylezu na křeslo. Tori mi na čelo připevní elektrody, další dá na své čelo a pak nás dráty propojí s přístrojem. Podá mi lahvičku s čirou tekutinou: „Vypij to.“ Navzdory určitým obavám splním její příkaz. Záhy se mi zavřou oči.
Když je po chvíli otevřu, jsem znovu v jídelně. Na stole je kus sýra a nůž. Odměřený ženský hlas mě vyzve: „Vyber si.“ Vůbec nikoho ale nevidím.
„Na co mi ty věci budou?“ ptám se.
„Vyber si!“ zaječí žena.
Můj strach vystřídá zatvrzelost. Nebudu slepě plnit něčí příkaz. „Jak chceš,“ řekne hlas a věci zmizí. [1] Vzápětí vrznou dveře a ozve se výhrůžné psí vrčení. Otočím se a zjistím, že je to obrovský vlčák. Teď už chápu, proč by se mi hodil sýr. Nebo nůž. Škoda. Vím taky, že ta obluda by mě vmžiku dohonila. [2] Musím se tedy vzdát. Jak mu to ale dát najevo? [3]
Kleknu si a položím předloktí na zem. Je to ta poslední věc, co bych chtěla udělat, ale lepší možnost nemám. [4] Slyším, jak se psisko přibližuje. Pak se mého obličeje dotkne cosi mokrého. Pes mi olizuje tvář. Teď už vypadá poměrně krotce.
Vtom se proberu. Ležím v křesle ve zkušebně. „Výsledky tvé zkoušky jsou neprůkazné,“ suše konstatuje Tori.
(V. Rothová, Divergence, upraveno)
TEXT 2
Zpodstatnělé přídavné jméno má tvary přídavného jména, ale ve větě plní funkci podstatného jména.
- Vědci našli neznámého brouka. – věta obsahuje přídavné jméno neznámý
- Oči se upřely na neznámého. – věta obsahuje zpodstatnělé přídavné jméno neznámý
Které z následujících tvrzení o prvním odstavci výchozího textu je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.)
- A) V tomto odstavci není žádné zpodstatnělé přídavné jméno.
- C) V tomto odstavci je pouze jedno zpodstatnělé přídavné jméno, a to přítomný.
- B) V tomto odstavci je pouze jedno zpodstatnělé přídavné jméno, a to dotyčný.
- D) V tomto odstavci jsou dvě zpodstatnělá přídavná jména, a to přítomný a dotyčný.
Zobrazit odpověď
D
Sedíme u stolů v jídelně. Do místnosti vstupuje organizátor, rychle se rozhlédne po přítomných a začne vyvolávat jména: vždy po dvou z každé frakce. Nejdřív jsou na řadě ti z Neohroženosti, následují lidé z frakce Sečtělosti, pak z Mírumilovnosti a posléze z Upřímnosti. Ihned po vyslovení svého jména dotyčný odchází do zkušební místnosti. Nakonec zazní: „Z Odevzdanosti Susan Blacková a Beatrice Priorová.“
Se žaludkem staženým úzkostí vejdu do zkušebny. Uvnitř čeká žena z Neohroženosti. „Jmenuji se Tori,“ řekne a ukáže na křeslo, vedle nějž stojí jakýsi přístroj. „Posaď se, Beatrice.“
Vylezu na křeslo. Tori mi na čelo připevní elektrody, další dá na své čelo a pak nás dráty propojí s přístrojem. Podá mi lahvičku s čirou tekutinou: „Vypij to.“ Navzdory určitým obavám splním její příkaz. Záhy se mi zavřou oči.
Když je po chvíli otevřu, jsem znovu v jídelně. Na stole je kus sýra a nůž. Odměřený ženský hlas mě vyzve: „Vyber si.“ Vůbec nikoho ale nevidím.
„Na co mi ty věci budou?“ ptám se.
„Vyber si!“ zaječí žena.
Můj strach vystřídá zatvrzelost. Nebudu slepě plnit něčí příkaz. „Jak chceš,“ řekne hlas a věci zmizí. [1] Vzápětí vrznou dveře a ozve se výhrůžné psí vrčení. Otočím se a zjistím, že je to obrovský vlčák. Teď už chápu, proč by se mi hodil sýr. Nebo nůž. Škoda. Vím taky, že ta obluda by mě vmžiku dohonila. [2] Musím se tedy vzdát. Jak mu to ale dát najevo? [3]
Kleknu si a položím předloktí na zem. Je to ta poslední věc, co bych chtěla udělat, ale lepší možnost nemám. [4] Slyším, jak se psisko přibližuje. Pak se mého obličeje dotkne cosi mokrého. Pes mi olizuje tvář. Teď už vypadá poměrně krotce.
Vtom se proberu. Ležím v křesle ve zkušebně. „Výsledky tvé zkoušky jsou neprůkazné,“ suše konstatuje Tori.
(V. Rothová, Divergence, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Tvar ty je ve výchozím textu vyznačen tučně.)
- A) Tvar ty je spisovný jak ve výchozím textu, tak ve větě Obě ty přání mu splním.
- C) Ve výchozím textu je tvar ty spisovný, ale ve větě Obě ty přání mu splním je nespisovný.
- B) Tvar ty je nespisovný jak ve výchozím textu, tak ve větě Obě ty přání mu splním.
- D) Ve výchozím textu je tvar ty nespisovný, ale ve větě Obě ty přání mu splním je spisovný.
Zobrazit odpověď
C
Sedíme u stolů v jídelně. Do místnosti vstupuje organizátor, rychle se rozhlédne po přítomných a začne vyvolávat jména: vždy po dvou z každé frakce. Nejdřív jsou na řadě ti z Neohroženosti, následují lidé z frakce Sečtělosti, pak z Mírumilovnosti a posléze z Upřímnosti. Ihned po vyslovení svého jména dotyčný odchází do zkušební místnosti. Nakonec zazní: „Z Odevzdanosti Susan Blacková a Beatrice Priorová.“
Se žaludkem staženým úzkostí vejdu do zkušebny. Uvnitř čeká žena z Neohroženosti. „Jmenuji se Tori,“ řekne a ukáže na křeslo, vedle nějž stojí jakýsi přístroj. „Posaď se, Beatrice.“
Vylezu na křeslo. Tori mi na čelo připevní elektrody, další dá na své čelo a pak nás dráty propojí s přístrojem. Podá mi lahvičku s čirou tekutinou: „Vypij to.“ Navzdory určitým obavám splním její příkaz. Záhy se mi zavřou oči.
Když je po chvíli otevřu, jsem znovu v jídelně. Na stole je kus sýra a nůž. Odměřený ženský hlas mě vyzve: „Vyber si.“ Vůbec nikoho ale nevidím.
„Na co mi ty věci budou?“ ptám se.
„Vyber si!“ zaječí žena.
Můj strach vystřídá zatvrzelost. Nebudu slepě plnit něčí příkaz. „Jak chceš,“ řekne hlas a věci zmizí. [1] Vzápětí vrznou dveře a ozve se výhrůžné psí vrčení. Otočím se a zjistím, že je to obrovský vlčák. Teď už chápu, proč by se mi hodil sýr. Nebo nůž. Škoda. Vím taky, že ta obluda by mě vmžiku dohonila. [2] Musím se tedy vzdát. Jak mu to ale dát najevo? [3]
Kleknu si a položím předloktí na zem. Je to ta poslední věc, co bych chtěla udělat, ale lepší možnost nemám. [4] Slyším, jak se psisko přibližuje. Pak se mého obličeje dotkne cosi mokrého. Pes mi olizuje tvář. Teď už vypadá poměrně krotce.
Vtom se proberu. Ležím v křesle ve zkušebně. „Výsledky tvé zkoušky jsou neprůkazné,“ suše konstatuje Tori.
(V. Rothová, Divergence, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytují celkem dvě zájmena?
- A) další dá na své čelo
- C) vedle nějž stojí jakýsi přístroj
- B) vůbec nikoho ale nevidím
- D) pak nás dráty propojí s přístrojem
Zobrazit odpověď
C
lopatka
povlak
háček
příslovce
jazyk
rýč
motýlek
plášť
kruh
částice
dobrman
skok
hladina
větev
zub
strana
Vypište z výchozího textu tři slova jednoznačná.
(Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Zobrazit odpověď
příslovce, rýč, dobrman
(1) Mít červenější rty toužily ženy odpradávna. K barvení rtů původně používaly křídla brouků, rybí šupiny, rozdrcené drahokamy nebo jiné látky,
z nichž některé byly i toxické.
První doložená barva na rty pochází ze Sumeru a její stáří se odhaduje na pět tisíc let. Zvýrazňování rtů bylo oblíbené i ve starověkém Egyptě. Kdyby ovšem Kleopatra, egyptská královna proslulá sytě rudými rty, žila ve středověku, patrně by skončila na hranici. Výrazně červené rty byly totiž v té době považovány za ďáblovo znamení.
Postoj k líčení se v dějinách mnohokrát změnil. V některých obdobích byly rudé rty módní hlavně mezi šlechtou, jindy byly symbolem žen lehkých mravů. V roce 1770 anglický parlament dokonce uzákonil, že manželství může být zrušeno, pokud se ženě podařilo provdat především díky používání make-upu.
(2) Moderní rtěnka, jakou znáte dnes, má kořeny ve Francii. Právě zde se na konci 19. století začaly vyrábět tuhé červené tyčinky, jimiž si ženy líčily rty. Rtěnka se ale rozšířila až díky dalšímu, tentokrát americkému vynálezu. Roku 1923 si totiž James Mason nechal patentovat praktické pouzdro
s otočným dnem, což líčení rtů výrazně usnadnilo.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno )
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
V roce 1770 vešel v Anglii v platnost zákon, který zakazoval provdaným ženám používat make-up.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Mít červenější rty toužily ženy odpradávna. K barvení rtů původně používaly křídla brouků, rybí šupiny, rozdrcené drahokamy nebo jiné látky,
z nichž některé byly i toxické.
První doložená barva na rty pochází ze Sumeru a její stáří se odhaduje na pět tisíc let. Zvýrazňování rtů bylo oblíbené i ve starověkém Egyptě. Kdyby ovšem Kleopatra, egyptská královna proslulá sytě rudými rty, žila ve středověku, patrně by skončila na hranici. Výrazně červené rty byly totiž v té době považovány za ďáblovo znamení.
Postoj k líčení se v dějinách mnohokrát změnil. V některých obdobích byly rudé rty módní hlavně mezi šlechtou, jindy byly symbolem žen lehkých mravů. V roce 1770 anglický parlament dokonce uzákonil, že manželství může být zrušeno, pokud se ženě podařilo provdat především díky používání make-upu.
(2) Moderní rtěnka, jakou znáte dnes, má kořeny ve Francii. Právě zde se na konci 19. století začaly vyrábět tuhé červené tyčinky, jimiž si ženy líčily rty. Rtěnka se ale rozšířila až díky dalšímu, tentokrát americkému vynálezu. Roku 1923 si totiž James Mason nechal patentovat praktické pouzdro
s otočným dnem, což líčení rtů výrazně usnadnilo.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Původní směs určená k barvení rtů se skládala celkem ze čtyř složek, z nichž jednu tvořila křídla brouků.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Mít červenější rty toužily ženy odpradávna. K barvení rtů původně používaly křídla brouků, rybí šupiny, rozdrcené drahokamy nebo jiné látky,
z nichž některé byly i toxické.
První doložená barva na rty pochází ze Sumeru a její stáří se odhaduje na pět tisíc let. Zvýrazňování rtů bylo oblíbené i ve starověkém Egyptě. Kdyby ovšem Kleopatra, egyptská královna proslulá sytě rudými rty, žila ve středověku, patrně by skončila na hranici. Výrazně červené rty byly totiž v té době považovány za ďáblovo znamení.
Postoj k líčení se v dějinách mnohokrát změnil. V některých obdobích byly rudé rty módní hlavně mezi šlechtou, jindy byly symbolem žen lehkých mravů. V roce 1770 anglický parlament dokonce uzákonil, že manželství může být zrušeno, pokud se ženě podařilo provdat především díky používání make-upu.
(2) Moderní rtěnka, jakou znáte dnes, má kořeny ve Francii. Právě zde se na konci 19. století začaly vyrábět tuhé červené tyčinky, jimiž si ženy líčily rty. Rtěnka se ale rozšířila až díky dalšímu, tentokrát americkému vynálezu. Roku 1923 si totiž James Mason nechal patentovat praktické pouzdro
s otočným dnem, což líčení rtů výrazně usnadnilo.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Je prokázáno, že barva na rty se používala nejprve v Sumeru, a to už v pátém tisíciletí před naším letopočtem.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Mít červenější rty toužily ženy odpradávna. K barvení rtů původně používaly křídla brouků, rybí šupiny, rozdrcené drahokamy nebo jiné látky,
z nichž některé byly i toxické.
První doložená barva na rty pochází ze Sumeru a její stáří se odhaduje na pět tisíc let. Zvýrazňování rtů bylo oblíbené i ve starověkém Egyptě. Kdyby ovšem Kleopatra, egyptská královna proslulá sytě rudými rty, žila ve středověku, patrně by skončila na hranici. Výrazně červené rty byly totiž v té době považovány za ďáblovo znamení.
Postoj k líčení se v dějinách mnohokrát změnil. V některých obdobích byly rudé rty módní hlavně mezi šlechtou, jindy byly symbolem žen lehkých mravů. V roce 1770 anglický parlament dokonce uzákonil, že manželství může být zrušeno, pokud se ženě podařilo provdat především díky používání make-upu.
(2) Moderní rtěnka, jakou znáte dnes, má kořeny ve Francii. Právě zde se na konci 19. století začaly vyrábět tuhé červené tyčinky, jimiž si ženy líčily rty. Rtěnka se ale rozšířila až díky dalšímu, tentokrát americkému vynálezu. Roku 1923 si totiž James Mason nechal patentovat praktické pouzdro
s otočným dnem, což líčení rtů výrazně usnadnilo.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
James Mason si nechal patentovat pouzdro s otočným dnem v jiném století, než ve kterém se ve Francii začaly vyrábět tuhé tyčinky užívané k líčení rtů.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Mít červenější rty toužily ženy odpradávna. K barvení rtů původně používaly křídla brouků, rybí šupiny, rozdrcené drahokamy nebo jiné látky,
z nichž některé byly i toxické.
První doložená barva na rty pochází ze Sumeru a její stáří se odhaduje na pět tisíc let. Zvýrazňování rtů bylo oblíbené i ve starověkém Egyptě. Kdyby ovšem Kleopatra, egyptská královna proslulá sytě rudými rty, žila ve středověku, patrně by skončila na hranici. Výrazně červené rty byly totiž v té době považovány za ďáblovo znamení.
Postoj k líčení se v dějinách mnohokrát změnil. V některých obdobích byly rudé rty módní hlavně mezi šlechtou, jindy byly symbolem žen lehkých mravů. V roce 1770 anglický parlament dokonce uzákonil, že manželství může být zrušeno, pokud se ženě podařilo provdat především díky používání make-upu.
(2) Moderní rtěnka, jakou znáte dnes, má kořeny ve Francii. Právě zde se na konci 19. století začaly vyrábět tuhé červené tyčinky, jimiž si ženy líčily rty. Rtěnka se ale rozšířila až díky dalšímu, tentokrát americkému vynálezu. Roku 1923 si totiž James Mason nechal patentovat praktické pouzdro
s otočným dnem, což líčení rtů výrazně usnadnilo.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Tvrzení č. 1: V druhé části výchozího textu se vyskytuje větný celek, v němž se autor textu přímo obrací na čtenáře.
Tvrzení č. 2: V druhé části výchozího textu se autor textu snaží manipulovat se čtenáři tím, že je přesvědčuje, aby kupovali rtěnku v pouzdře s otočným dnem.
Odpovídá alespoň některé z výše uvedených tvrzení výchozímu textu?
- A) ne, žádné z těchto tvrzení
- C) ano, avšak pouze tvrzení č. 1
- B) ano, každé z těchto tvrzení
- D) ano, avšak pouze tvrzení č. 2
Zobrazit odpověď
C
(1) Mít červenější rty toužily ženy odpradávna. K barvení rtů původně používaly křídla brouků, rybí šupiny, rozdrcené drahokamy nebo jiné látky,
z nichž některé byly i toxické.
První doložená barva na rty pochází ze Sumeru a její stáří se odhaduje na pět tisíc let. Zvýrazňování rtů bylo oblíbené i ve starověkém Egyptě. Kdyby ovšem Kleopatra, egyptská královna proslulá sytě rudými rty, žila ve středověku, patrně by skončila na hranici. Výrazně červené rty byly totiž v té době považovány za ďáblovo znamení.
Postoj k líčení se v dějinách mnohokrát změnil. V některých obdobích byly rudé rty módní hlavně mezi šlechtou, jindy byly symbolem žen lehkých mravů. V roce 1770 anglický parlament dokonce uzákonil, že manželství může být zrušeno, pokud se ženě podařilo provdat především díky používání make-upu.
(2) Moderní rtěnka, jakou znáte dnes, má kořeny ve Francii. Právě zde se na konci 19. století začaly vyrábět tuhé červené tyčinky, jimiž si ženy líčily rty. Rtěnka se ale rozšířila až díky dalšímu, tentokrát americkému vynálezu. Roku 1923 si totiž James Mason nechal patentovat praktické pouzdro
s otočným dnem, což líčení rtů výrazně usnadnilo.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno )
Které z následujících tvrzení o souvětí podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Toto souvětí se skládá ze dvou vět, první z nich vyjadřuje nějakou příčinu.
- C) Toto souvětí se skládá ze dvou vět, první z nich vyjadřuje nějakou podmínku.
- B) Toto souvětí se skládá ze tří vět, jedna z nich vyjadřuje nějakou příčinu.
- D) Toto souvětí se skládá ze tří vět, jedna z nich vyjadřuje nějakou podmínku.
Zobrazit odpověď
C
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
- A) Události posledních týdnů ji nemile překvapili.
- C) Prachovské skály navštívili minulý víkend stovky turistů.
- B) Malé děti si na pláži postavili několik hradů z písku.
- D) Před vysokohorskou chatou vyrostli přes noc dva sněhuláci.
Zobrazit odpověď
D
Vyzýváme občany k dodržování obou opatření 
hygienickou stanicí. Vezměte prosím na vědomí také všechny informace 
prostřednictvím SMS.
Napište náležitý spisovný tvar slova vydaný, který patří na první vynechané místo (
) ve výchozím textu.
(Po doplnění náležitého tvaru musí být příslušný větný celek gramaticky i pravopisně správný.)
Zobrazit odpověď
vydaných
Vyzýváme občany k dodržování obou opatření 
hygienickou stanicí. Vezměte prosím na vědomí také všechny informace 
prostřednictvím SMS.
Napište náležitý spisovný tvar slova zaslaný, který patří na druhé vynechané místo (
) ve výchozím textu.
(Po doplnění náležitého tvaru musí být příslušný větný celek gramaticky i pravopisně správný.)
Zobrazit odpověď
zaslané
Přiřaďte k následující větě možnost (A–F), v níž je v odpovídajícím pořadí správně určen první a druhý větný člen zvýrazněný v této větě.
Opatrně sem položte tu vzácnou broušenou vázu.
- A) přívlastek shodný – předmět
- D) předmět – příslovečné určení místa
- B) předmět – přívlastek neshodný
- E) přívlastek shodný – příslovečné určení místa
- C) příslovečné určení místa – předmět
- F) příslovečné určení místa – přívlastek neshodný
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k následující větě možnost (A–F), v níž je v odpovídajícím pořadí správně určen první a druhý větný člen zvýrazněný v této větě.
Držela jsem se postupu podrobně popsaného v manuálu.
- A) přívlastek shodný – předmět
- D) předmět – příslovečné určení místa
- B) předmět – přívlastek neshodný
- E) přívlastek shodný – příslovečné určení místa
- C) příslovečné určení místa – předmět
- F) příslovečné určení místa – přívlastek neshodný
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k následující větě možnost (A–F), v níž je v odpovídajícím pořadí správně určen první a druhý větný člen zvýrazněný v této větě.
Ztráta pasů nám znemožnila vysněnou cestu za dobrodružstvím.
- A) přívlastek shodný – předmět
- D) předmět – příslovečné určení místa
- B) předmět – přívlastek neshodný
- E) přívlastek shodný – příslovečné určení místa
- C) příslovečné určení místa – předmět
- F) příslovečné určení místa – přívlastek neshodný
Zobrazit odpověď
B
Přiřaďte k následující větě možnost (A–F), v níž je v odpovídajícím pořadí správně určen první a druhý větný člen zvýrazněný v této větě.
Policista pronásledující zloděje se bezradně zastavil na křižovatce.
- A) přívlastek shodný – předmět
- D) předmět – příslovečné určení místa
- B) předmět – přívlastek neshodný
- E) přívlastek shodný – příslovečné určení místa
- C) příslovečné určení místa – předmět
- F) příslovečné určení místa – přívlastek neshodný
Zobrazit odpověď
E