Přijímací testy 9. ročník
Podkategorie: Čeština 9. ročník — 1. náhradní termín 2024
49 úloh
Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?
- A) Její nepravidelný dech se postupně zcela sklidnil.
- C) Jeho strastiplná životní cesta byla úspěšně zfilmována.
- B) Po prohraném turnaji nedokázal skrýt své zklamání.
- D) Výpadek elektřiny byl způsoben zpřetrhaným vedením.
Zobrazit odpověď
A
(1)
Zní nocí a větrem kopyt hlas.
Kdo jede domů v tak pozdní čas?
To otec se vrací s chlapcem tmou,
bezpečně drží ho na rukou.
(2)
„Můj synku, proč tiskneš se ke mně blíž?“
„Je tu král duchů, nevidíš?
Má korunu, žezlo a bílý šat.“
„To je cár mlhy jen, noční chlad.“
(3)
»Chlapečku hezký, pojď jen k nám,
tisíce krásných her já znám.
Má zahrada pestrá, samý květ,
s mou matkou budeš si vyprávět.«
(4)
„Neslyšíš, tatínku, jeho hlas?
Král duchů mi šeptá a slibuje zas.“
„Buď klidný, můj chlapče, neměj strach;
to vítr šelestí v korunách.“
(5)
»Chceš, chlapče milý, se mnou jít?
Mé dcerky tě chtějí potěšit.
Mé dcerky hlídají půlnoční Rýn
a ztiší tě tancem a zpíváním svým.«
(6)
„Tatínku, táto, ty nevidíš snad
královy dcerky tam u řeky stát?“
„Vidí je, chlapče, oči mé,
jsou to jen vrby šedivé.“
(7)
»Můj jsi jen, můj, chci tě v království svém;
ty se mnou jít musíš: v dobrém, či v zlém.«
„Ach, tatínku můj, bolest veliká,
král duchů teď se mě dotýká!“
(8)
Zděsí se otec, v trysk se dá,
v náručí dítě mu naříká.
Do dvora z posledních dojel sil,
na jeho rukou syn mrtvý byl.
(J. W. Goethe, Král duchů, upraveno)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
- A) Chlapce dost vyděsilo, že si jeho otec spletl šedé vrby s dcerami krále duchů.
- C) Dcery krále duchů začaly tančit a zpívat, aby zmírnily chlapcův rostoucí neklid.
- B) Chlapcův otec se během cesty dozvěděl, že jeho syn slyšel šeptat krále duchů.
- D) Král duchů popsal chlapci své království, jehož hranice tvoří zahrada plná květů.
Zobrazit odpověď
B
TEXT 1
(1)
Zní nocí a větrem kopyt hlas.
Kdo jede domů v tak pozdní čas?
To otec se vrací s chlapcem tmou,
bezpečně drží ho na rukou.
(2)
„Můj synku, proč tiskneš se ke mně blíž?“
„Je tu král duchů, nevidíš?
Má korunu, žezlo a bílý šat.“
„To je cár mlhy jen, noční chlad.“
(3)
»Chlapečku hezký, pojď jen k nám,
tisíce krásných her já znám.
Má zahrada pestrá, samý květ,
s mou matkou budeš si vyprávět.«
(4)
„Neslyšíš, tatínku, jeho hlas?
Král duchů mi šeptá a slibuje zas.“
„Buď klidný, můj chlapče, neměj strach;
to vítr šelestí v korunách.“
(5)
»Chceš, chlapče milý, se mnou jít?
Mé dcerky tě chtějí potěšit.
Mé dcerky hlídají půlnoční Rýn
a ztiší tě tancem a zpíváním svým.«
(6)
„Tatínku, táto, ty nevidíš snad
královy dcerky tam u řeky stát?“
„Vidí je, chlapče, oči mé,
jsou to jen vrby šedivé.“
(7)
»Můj jsi jen, můj, chci tě v království svém;
ty se mnou jít musíš: v dobrém, či v zlém.«
„Ach, tatínku můj, bolest veliká,
král duchů teď se mě dotýká!“
(8)
Zděsí se otec, v trysk se dá,
v náručí dítě mu naříká.
Do dvora z posledních dojel sil,
na jeho rukou syn mrtvý byl.
(J. W. Goethe, Král duchů, upraveno)
TEXT 2
Anafora – opakování téhož slova či slovního spojení na samém začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.)
- A) Jak v páté části textu, tak v šesté části textu se vyskytuje anafora.
- C) Anafora se vyskytuje v páté části textu, nikoli však v šesté části textu.
- B) Ani v páté části textu, ani v šesté části textu se nevyskytuje anafora.
- D) Anafora se vyskytuje v šesté části textu, nikoli však v páté části textu.
Zobrazit odpověď
C
(1)
Zní nocí a větrem kopyt hlas.
Kdo jede domů v tak pozdní čas?
To otec se vrací s chlapcem tmou,
bezpečně drží ho na rukou.
(2)
„Můj synku, proč tiskneš se ke mně blíž?“
„Je tu král duchů, nevidíš?
Má korunu, žezlo a bílý šat.“
„To je cár mlhy jen, noční chlad.“
(3)
»Chlapečku hezký, pojď jen k nám,
tisíce krásných her já znám.
Má zahrada pestrá, samý květ,
s mou matkou budeš si vyprávět.«
(4)
„Neslyšíš, tatínku, jeho hlas?
Král duchů mi šeptá a slibuje zas.“
„Buď klidný, můj chlapče, neměj strach;
to vítr šelestí v korunách.“
(5)
»Chceš, chlapče milý, se mnou jít?
Mé dcerky tě chtějí potěšit.
Mé dcerky hlídají půlnoční Rýn
a ztiší tě tancem a zpíváním svým.«
(6)
„Tatínku, táto, ty nevidíš snad
královy dcerky tam u řeky stát?“
„Vidí je, chlapče, oči mé,
jsou to jen vrby šedivé.“
(7)
»Můj jsi jen, můj, chci tě v království svém;
ty se mnou jít musíš: v dobrém, či v zlém.«
„Ach, tatínku můj, bolest veliká,
král duchů teď se mě dotýká!“
(8)
Zděsí se otec, v trysk se dá,
v náručí dítě mu naříká.
Do dvora z posledních dojel sil,
na jeho rukou syn mrtvý byl.
(J. W. Goethe, Král duchů, upraveno)
Tvrzení č. 1: V druhé části výchozího textu promlouvají v přímé řeči celkem tři postavy, a to chlapcův otec, chlapec a jako poslední král duchů.
Tvrzení č. 2: Výchozí text vykazuje znaky balady.
Je alespoň některé z výše uvedených tvrzení pravdivé?
- A) Pravdivé je pouze tvrzení č. 1.
- C) Pravdivé je každé z těchto tvrzení.
- B) Pravdivé je pouze tvrzení č. 2.
- D) Pravdivé není ani jedno z těchto tvrzení.
Zobrazit odpověď
B
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Podle naší lékařky chybí v současné době mnoha lidem nejen kvalitní spánek, ale i vyvážená strava.
Zobrazit odpověď
(nejen) spánek (ale i) strava, chybí
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Sklenice vychlazené limonády byly po těchto mimořádně vyčerpávajících výkonech vítaným osvěžením.
Zobrazit odpověď
sklenice, byly osvěžením
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Ten hňup z protějšího domu velice rád šíří pomluvy, jeho žena je prý zase hodně škodolibá.
- A) V tomto souvětí není žádné citově zabarvené slovo.
- D) V první větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo, v druhé větě tohoto souvětí není žádné citově zabarvené slovo.
- B) V každé větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo.
- E) V první větě tohoto souvětí jsou celkem dvě citově zabarvená slova, v druhé větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo.
- C) V první větě tohoto souvětí není žádné citově zabarvené slovo, v druhé větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Naše dvouleté batole pořád něco brebentí, nikdo ale tu jeho zvláštní hatmatilku moc nechápe.
- A) V tomto souvětí není žádné citově zabarvené slovo.
- D) V první větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo, v druhé větě tohoto souvětí není žádné citově zabarvené slovo.
- B) V každé větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo.
- E) V první větě tohoto souvětí jsou celkem dvě citově zabarvená slova, v druhé větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo.
- C) V první větě tohoto souvětí není žádné citově zabarvené slovo, v druhé větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo.
Zobrazit odpověď
B
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Nelibě páchnoucí psí exkrementy pokrývaly značnou část trávníku, přestože u každého odpadkového koše byly k dispozici papírové sáčky.
- A) V tomto souvětí není žádné citově zabarvené slovo.
- D) V první větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo, v druhé větě tohoto souvětí není žádné citově zabarvené slovo.
- B) V každé větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo.
- E) V první větě tohoto souvětí jsou celkem dvě citově zabarvená slova, v druhé větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo.
- C) V první větě tohoto souvětí není žádné citově zabarvené slovo, v druhé větě tohoto souvětí je pouze jedno citově zabarvené slovo.
Zobrazit odpověď
A
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Ernst Ruska získal Nobelovu cenu, a to za elektronový mikroskop vynalezený v roce 1986.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Stejně jako první mikroskop, který vyrobili Hans a Zacharias Janssenovi, byly i všechny van Leeuwenhoekovy mikroskopy optické.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Poté, co se smyčka z kancelářské svorky ponoří za účelem sestrojení čočky do vody, se průměr této smyčky zvětší zhruba na
4 mm.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Antoni van Leeuwenhoek zkoumal pomocí mikroskopu lidskou krev v jiném století, než ve kterém byl vyroben první použitelný mikroskop.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Která z následujících možností vystihuje čtvrtou část výchozího textu?
(Sloveso zvládnout je ve výchozím textu zapsáno tučně.)
- A) Tato část textu obsahuje popis pracovního postupu a nevyskytují se v ní slovesa v rozkazovacím způsobu.
- C) Tato část textu obsahuje popis pracovního postupu, proto je například sloveso zvládnout v rozkazovacím způsobu.
- B) Tato část textu neobsahuje popis pracovního postupu a nevyskytují se v ní slovesa v rozkazovacím způsobu.
- D) Tato část textu neobsahuje popis pracovního postupu, přesto je například sloveso zvládnout v rozkazovacím způsobu.
Zobrazit odpověď
A
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Otázka č. 1: Umožňovaly alespoň některé van Leeuwenhoekovy mikroskopy 275násobné zvětšení pozorovaného objektu?
Otázka č. 2: Vyrobil Antoni van Leeuwenhoek alespoň jeden mikroskop, který umožňoval 500násobné zvětšení objektu?
Lze na základě informací obsažených ve výchozím textu pravdivě odpovědět URČITĚ ANO na některou z výše uvedených otázek?
- A) Pravdivě odpovědět „určitě ano“ lze pouze na otázku č. 1.
- C) Pravdivě odpovědět „určitě ano“ lze na každou z těchto otázek.
- B) Pravdivě odpovědět „určitě ano“ lze pouze na otázku č. 2.
- D) Pravdivě odpovědět „určitě ano“ nelze na žádnou z těchto otázek.
Zobrazit odpověď
A
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o zájmenech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Zájmeno které odkazuje ke slovu látky, zájmeno ji odkazuje ke slovu voda.
- C) Zájmeno které odkazuje ke slovu látky, zájmeno ji odkazuje ke slovu smyčka.
- B) Zájmeno které odkazuje ke slovu vlákna, zájmeno ji odkazuje ke slovu voda.
- D) Zájmeno které odkazuje ke slovu vlákna, zájmeno ji odkazuje ke slovu smyčka.
Zobrazit odpověď
C
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
- A) určitě – nepochybně
- C) přiblížení – vzdálenosti
- B) veřejnost – soukromí
- D) zaslouženě – neoprávněně
Zobrazit odpověď
D
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Vypište z druhé části výchozího textu tři jednoslabičné spojky.
(Slovo van neposuzujte, není správným řešením. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Zobrazit odpověď
a, či, že
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Rozzuření sloni porazili kůly, k nimž byli připoutáni silnými řetězy.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Vyzýváme žáky k trpělivosti, výsledky zkoušek budou zveřejněny zítra.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Soused mě poprosil, abych mu na zahradě pomohl shrabat spadané listí.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Novinář záměrně skreslil skutečnost, což mělo nesmírně závažné důsledky.
Zobrazit odpověď
Ne
nadsázka
podmáčený
předložka
nadávka
poddaný
předloňský
nadbytečný
podklad
předchůdce nadřízený
nadjezd podvázaný
podíl předlouhý
předkrm nadlehčený
Vypište z výchozího textu tři slova, z nichž každé obsahuje předponu končící na samohlásku.
(Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Zobrazit odpověď
nadávka,podíl,předlouhý
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
- A) Smrtka překročil práh, sundal si kápi a odhalil smutný obličej. Rozhlédl se po předsíni a okamžitě si všiml Citry. Usmál se na ni a řekl: „Ahoj, Citro.“
- B) „Dobrý den, Vaše Ctihodnosti,“ dostala ze sebe Citra. „Ahoj,“ ozval se Citřin mladší bratr Ben, kterého z pokoje přilákal hluboký tón smrtkova hlasu, a pak se podíval na svou sestru a matku.
- C) Pachtila se tam s obědem. Snažila se, aby byl ten nejlepší, jaký kdy naservírovala. Vaření sice nebyla její specialita, dnes ovšem na jejím diskutabilním kuchařském umu zjevně závisely životy jejích blízkých.
- D) Skutečnost, že zná její jméno, ji ochromila. „Nebuď nezdvořilá,“ vyhrkla Citřina matka, „a odpověz hostu na pozdrav.“
- E) Potom přešel do obýváku a trpělivě čekal na oběd. Bylo příliš troufalé myslet si, že ho k nim přivedlo jídlo a nic jiného? Koneckonců i smrtky musí někde jíst. Své úmysly si ale smrtka nechal pro sebe. Citřina matka mu přinesla něco k pití a ihned zmizela v kuchyni.
- F) Hlavou se mu honilo totéž, o čem přemýšleli ostatní: Pro koho si ten smrtka přišel? Příchozí si ale jejich rozpaků nevšímal a klidně řekl: „Když jsem šel kolem vašeho bytu, ucítil jsem něco lákavého.“
Zobrazit odpověď
A, D, B, F, E, C
O prázdninách se Matěj a jeho kamarádi vydali do Slovinska. Jejich týdení pobyt začal sjížděním divoké řeky Soči. Když se plavili zpěněnými peřejemi, každému z nich srdce hlasitě bilo vzrušením. Řeka je uchvátila svou průzračnou vodou, v níž se zrcadlily malebné štíty hor. Nesčetné reklamní poutače ve městě pak chlapce nalákali na adrenalinový zážitek, při němž se zdolávají úzké soutězky, a to vždy shora dolů. Na lanech se spouštěli ze strmých skal, prolézali tmavými jeskyněmi a z vyvýšených míst skákali do hlubokých tůní.
V následujících dnech se všichni věnovali objevování dalších krás slovinského pohoří. Trasy jejich výprav zpravidla vedly zelenými pastvinami, na nichž se poklidně pásl dobytek. Chlapci byli jako u vytržení, když se jim z nejvyššího vrcholu Slovinska otevřely dechberoucí výhledy do krajiny. Tyto dny sice byly extrémě nabité sportovními aktivitami, přátelé ale ničeho nelitovali. Bylo to úžasné dobrodružství.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
(Slova zapište bezchybně; ohebná slova zapište ve stejném tvaru, v němž jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání. Podtržené výrazy jsou zapsány správně.)
Zobrazit odpověď
týdenní,nalákaly,soutěsky,extrémně
Táta se jako obvykle chystal doprovodit Pepu na trénink, dokonce kvůli tomu odložil pracovní schůzku, když mu Pepa nečekaně oznámil, že dnešní trénink byl včera zrušen. Táta na to zareagoval: „Pepo, taky se to nemusím dozvídat až na poslední chvíli!“
Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje přímou řeč z výchozího textu?
- A) Vykřičník na konci přímé řeči, v níž je vyjádřena tátova výtka, je užit chybně.
- C) Vykřičník na konci přímé řeči, v níž je vyjádřena tátova výtka, není užit chybně.
- B) Vykřičník na konci přímé řeči, v níž je vyjádřena Pepova výtka, je užit chybně.
- D) Vykřičník na konci přímé řeči, v níž je vyjádřena Pepova výtka, není užit chybně.
Zobrazit odpověď
C
Na vynechané místo (
) v českém ustáleném slovním spojení doplňte příslušné přídavné jméno v náležitém tvaru.
Pavla vždy byla nevýrazná, nerozhodná, pasivní, zkrátka taková neslaná 
.
Zobrazit odpověď
nemastná
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, 
?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Poté, co se stěna s hodinami rozplynula, se v celé knihovně hodně ochladilo.
Zobrazit odpověď
Ne
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, 
?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Mezi osobou, která vyslovila slova přechod na Eflaru, a Vasilisou je příbuzenský vztah.
Zobrazit odpověď
Ano
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, 
?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Na temné chodbě, po níž Vasilisa utíkala, se nacházejí jediné dveře a ty vedou přímo do knihovny.
Zobrazit odpověď
Ne
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, 
?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Vasilisa byla toho dne, kdy mezi regály s knihami zahlédla lidi v tmavých pláštích, v knihovně minimálně dvakrát.
Zobrazit odpověď
Ano
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, 
?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Kterou z následujících možností je nutné doplnit na vynechané místo (
) ve výchozím textu, aby se v příslušném větném celku uplatnil vylučovací poměr?
- A) a tak se vrhnout na Severa
- C) a pak se vrhnout na Severa
- B) nebo se vrhnout na Severa
- D) neboli se vrhnout na Severa
Zobrazit odpověď
B
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, 
?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Tvrzení: Těsně předtím, než se ručička na ciferníku roztočila neuvěřitelnou rychlostí, se v knihovně nacházely 
.
Kterou z následujících možností je nutné doplnit na vynechané místo (
) ve výše uvedeném tvrzení, aby toto tvrzení odpovídalo výchozímu textu?
- A) celkem tři osoby: Vasilisa, její otec a další člověk
- C) minimálně čtyři osoby, a to včetně Vasilisy a jejího otce
- B) celkem tři osoby: Vasilisa, její otec a Severin starší
- D) minimálně čtyři osoby, a to včetně Vasilisy a jejího bratra Severa
Zobrazit odpověď
C
TEXT 1
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, 
?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
TEXT 2
Podstatné jméno typu A (např. kymácení) je utvořeno ze slovesa a označuje děj nebo stav.
Podstatné jméno typu B (např. lupení) je utvořeno z podstatného jména a děj ani stav neoznačuje.
Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných ve výchozím textu tučně je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.)
- A) Obě tato slova jsou podstatná jména typu A.
- C) Slovo tikání je podstatné jméno typu A, slovo váhání je podstatné jméno typu B.
- B) Obě tato slova jsou podstatná jména typu B.
- D) Slovo tikání je podstatné jméno typu B, slovo váhání je podstatné jméno typu A.
Zobrazit odpověď
A
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, 
?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Slovo minuly je v textu užito ve stejném významu jako v souvětí Minuly už dva roky, ale on se stále nevracel.
- C) Slovo hodinové je v textu užito ve stejném významu jako ve větě Vlak nabral hodinové zpoždění.
- B) Slovo málem je v textu užito ve stejném významu jako v souvětí Letenka byla drahá, proto v cizině musel vystačit s málem.
- D) Slovo místo je v textu užito ve stejném významu jako ve větě Nakonec místo deseti lidí přišlo jen pět.
Zobrazit odpověď
D
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, 
?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Který z následujících úseků výchozího textu neobsahuje podstatné jméno užité v 7. pádě?
- A) mezi regály plnými knih
- C) několika skoky zdolala schodiště
- B) část hodin prostoupila stěnou
- D) vtom se z chodby ozvaly čísi kroky
Zobrazit odpověď
D
Historie suchého zipu sahá do 40. let minulého století, kdy švýcarský inženýr Georges de Mestral po příchodu z túry našel na svém oblečení ježaté kuličky lopuchů. Po důkladném prozkoumání oděvu zjistil, že tyto kuličky mají drobné háčky, jimiž se přichytávají na různé povrchy. De Mestrala napadlo, že stejný princip využije při vývoji nového způsobu zapínání.
Po osmiletém výzkumu de Mestral konečně představil světu výsledek své práce: dva pruhy textilie, z nichž jeden byl pokryt tisíci malých háčků
a druhý tisíci malých oček. Jeho vynález se zprvu stal terčem posměchu. Obrat nastal až začátkem 60. let, kdy se suchý zip začal využívat
v kosmonautice. Představoval totiž ideální řešení pro upevnění nástrojů ve stavu beztíže a také usnadňoval astronautům oblékání do skafandrů.
V roce 1968 začala společnost Puma vyrábět tenisky se zapínáním na suchý zip, 
v obuvnictví způsobila doslova revoluci. I malé děti, jimž vázání tkaniček dělalo problém, si 
němu mohly boty snadno zapínat samy. Záhy suchý zip našel využití v nemocnicích, automobilech či letadlech. Není divu – čtverec suchého zipu o rozměrech 5×5 cm totiž udrží až 80kilogramovou zátěž. De Mestral tak všem pochybovačům ukázal, kdo je tady králem: ještě za jeho života se na světě ročně prodávalo 55 milionů metrů suchého zipu.
(zoom.iprima.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
V nemocnicích se suchý zip začal využívat dříve než v automobilech.
Zobrazit odpověď
Ne
Historie suchého zipu sahá do 40. let minulého století, kdy švýcarský inženýr Georges de Mestral po příchodu z túry našel na svém oblečení ježaté kuličky lopuchů. Po důkladném prozkoumání oděvu zjistil, že tyto kuličky mají drobné háčky, jimiž se přichytávají na různé povrchy. De Mestrala napadlo, že stejný princip využije při vývoji nového způsobu zapínání.
Po osmiletém výzkumu de Mestral konečně představil světu výsledek své práce: dva pruhy textilie, z nichž jeden byl pokryt tisíci malých háčků
a druhý tisíci malých oček. Jeho vynález se zprvu stal terčem posměchu. Obrat nastal až začátkem 60. let, kdy se suchý zip začal využívat
v kosmonautice. Představoval totiž ideální řešení pro upevnění nástrojů ve stavu beztíže a také usnadňoval astronautům oblékání do skafandrů.
V roce 1968 začala společnost Puma vyrábět tenisky se zapínáním na suchý zip, 
v obuvnictví způsobila doslova revoluci. I malé děti, jimž vázání tkaniček dělalo problém, si 
němu mohly boty snadno zapínat samy. Záhy suchý zip našel využití v nemocnicích, automobilech či letadlech. Není divu – čtverec suchého zipu o rozměrech 5×5 cm totiž udrží až 80kilogramovou zátěž. De Mestral tak všem pochybovačům ukázal, kdo je tady králem: ještě za jeho života se na světě ročně prodávalo 55 milionů metrů suchého zipu.
(zoom.iprima.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Čtverec suchého zipu o straně 5 centimetrů je schopen udržet zátěž o hmotnosti až 80 kilogramů.
Zobrazit odpověď
Ano
Historie suchého zipu sahá do 40. let minulého století, kdy švýcarský inženýr Georges de Mestral po příchodu z túry našel na svém oblečení ježaté kuličky lopuchů. Po důkladném prozkoumání oděvu zjistil, že tyto kuličky mají drobné háčky, jimiž se přichytávají na různé povrchy. De Mestrala napadlo, že stejný princip využije při vývoji nového způsobu zapínání.
Po osmiletém výzkumu de Mestral konečně představil světu výsledek své práce: dva pruhy textilie, z nichž jeden byl pokryt tisíci malých háčků
a druhý tisíci malých oček. Jeho vynález se zprvu stal terčem posměchu. Obrat nastal až začátkem 60. let, kdy se suchý zip začal využívat
v kosmonautice. Představoval totiž ideální řešení pro upevnění nástrojů ve stavu beztíže a také usnadňoval astronautům oblékání do skafandrů.
V roce 1968 začala společnost Puma vyrábět tenisky se zapínáním na suchý zip, 
v obuvnictví způsobila doslova revoluci. I malé děti, jimž vázání tkaniček dělalo problém, si 
němu mohly boty snadno zapínat samy. Záhy suchý zip našel využití v nemocnicích, automobilech či letadlech. Není divu – čtverec suchého zipu o rozměrech 5×5 cm totiž udrží až 80kilogramovou zátěž. De Mestral tak všem pochybovačům ukázal, kdo je tady králem: ještě za jeho života se na světě ročně prodávalo 55 milionů metrů suchého zipu.
(zoom.iprima.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Od doby, kdy Georges de Mestral vynalezl suchý zip, do doby, kdy tento inženýr zemřel, se na světě prodalo celkem 55 milionů metrů suchého zipu.
Zobrazit odpověď
Ne
Historie suchého zipu sahá do 40. let minulého století, kdy švýcarský inženýr Georges de Mestral po příchodu z túry našel na svém oblečení ježaté kuličky lopuchů. Po důkladném prozkoumání oděvu zjistil, že tyto kuličky mají drobné háčky, jimiž se přichytávají na různé povrchy. De Mestrala napadlo, že stejný princip využije při vývoji nového způsobu zapínání.
Po osmiletém výzkumu de Mestral konečně představil světu výsledek své práce: dva pruhy textilie, z nichž jeden byl pokryt tisíci malých háčků
a druhý tisíci malých oček. Jeho vynález se zprvu stal terčem posměchu. Obrat nastal až začátkem 60. let, kdy se suchý zip začal využívat
v kosmonautice. Představoval totiž ideální řešení pro upevnění nástrojů ve stavu beztíže a také usnadňoval astronautům oblékání do skafandrů.
V roce 1968 začala společnost Puma vyrábět tenisky se zapínáním na suchý zip, 
v obuvnictví způsobila doslova revoluci. I malé děti, jimž vázání tkaniček dělalo problém, si 
němu mohly boty snadno zapínat samy. Záhy suchý zip našel využití v nemocnicích, automobilech či letadlech. Není divu – čtverec suchého zipu o rozměrech 5×5 cm totiž udrží až 80kilogramovou zátěž. De Mestral tak všem pochybovačům ukázal, kdo je tady králem: ještě za jeho života se na světě ročně prodávalo 55 milionů metrů suchého zipu.
(zoom.iprima.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
To, že výroba jednoho pruhu textilie obsahujícího tisíce háčků a jednoho pruhu textilie obsahujícího tisíce oček trvala de Mestralovi osm let, vzbudilo posměšné reakce.
Zobrazit odpověď
Ne
Historie suchého zipu sahá do 40. let minulého století, kdy švýcarský inženýr Georges de Mestral po příchodu z túry našel na svém oblečení ježaté kuličky lopuchů. Po důkladném prozkoumání oděvu zjistil, že tyto kuličky mají drobné háčky, jimiž se přichytávají na různé povrchy. De Mestrala napadlo, že stejný princip využije při vývoji nového způsobu zapínání.
Po osmiletém výzkumu de Mestral konečně představil světu výsledek své práce: dva pruhy textilie, z nichž jeden byl pokryt tisíci malých háčků
a druhý tisíci malých oček. Jeho vynález se zprvu stal terčem posměchu. Obrat nastal až začátkem 60. let, kdy se suchý zip začal využívat
v kosmonautice. Představoval totiž ideální řešení pro upevnění nástrojů ve stavu beztíže a také usnadňoval astronautům oblékání do skafandrů.
V roce 1968 začala společnost Puma vyrábět tenisky se zapínáním na suchý zip, 
v obuvnictví způsobila doslova revoluci. I malé děti, jimž vázání tkaniček dělalo problém, si 
němu mohly boty snadno zapínat samy. Záhy suchý zip našel využití v nemocnicích, automobilech či letadlech. Není divu – čtverec suchého zipu o rozměrech 5×5 cm totiž udrží až 80kilogramovou zátěž. De Mestral tak všem pochybovačům ukázal, kdo je tady králem: ještě za jeho života se na světě ročně prodávalo 55 milionů metrů suchého zipu.
(zoom.iprima.cz, upraveno)
Na každé ze dvou vynechaných míst (
) ve výchozím textu je nutné doplnit slovo tak, aby příslušné větné celky byly smysluplné a gramaticky správné. Ve které z následujících možností jsou uvedena obě tato slova?
- A) čímž – k
- C) čímž – díky
- B) nímž – k
- D) nímž – díky
Zobrazit odpověď
C
Historie suchého zipu sahá do 40. let minulého století, kdy švýcarský inženýr Georges de Mestral po příchodu z túry našel na svém oblečení ježaté kuličky lopuchů. Po důkladném prozkoumání oděvu zjistil, že tyto kuličky mají drobné háčky, jimiž se přichytávají na různé povrchy. De Mestrala napadlo, že stejný princip využije při vývoji nového způsobu zapínání.
Po osmiletém výzkumu de Mestral konečně představil světu výsledek své práce: dva pruhy textilie, z nichž jeden byl pokryt tisíci malých háčků
a druhý tisíci malých oček. Jeho vynález se zprvu stal terčem posměchu. Obrat nastal až začátkem 60. let, kdy se suchý zip začal využívat
v kosmonautice. Představoval totiž ideální řešení pro upevnění nástrojů ve stavu beztíže a také usnadňoval astronautům oblékání do skafandrů.
V roce 1968 začala společnost Puma vyrábět tenisky se zapínáním na suchý zip, 
v obuvnictví způsobila doslova revoluci. I malé děti, jimž vázání tkaniček dělalo problém, si 
němu mohly boty snadno zapínat samy. Záhy suchý zip našel využití v nemocnicích, automobilech či letadlech. Není divu – čtverec suchého zipu o rozměrech 5×5 cm totiž udrží až 80kilogramovou zátěž. De Mestral tak všem pochybovačům ukázal, kdo je tady králem: ještě za jeho života se na světě ročně prodávalo 55 milionů metrů suchého zipu.
(zoom.iprima.cz, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje sloveso nedokonavé?
- A) našel na svém oblečení
- C) stejný princip využije při vývoji
- B) historie suchého zipu sahá
- D) po důkladném prozkoumání oděvu zjistil
Zobrazit odpověď
B
Věta č. 1: Nejůspěšnější řešitel od nás získá zajímavou odměnu.
Věta č. 2: Jeho neodbytné dotazy jako obvykle zůstaly nezodpovězeny.
Které z následujících tvrzení o větách z výchozího textu je pravdivé?
- A) Obě tyto věty jsou zapsány pravopisně správně.
- C) Věta č. 1 je zapsána pravopisně správně, věta č. 2 obsahuje pravopisnou chybu.
- B) Každá z těchto vět obsahuje pravopisnou chybu.
- D) Věta č. 1 obsahuje pravopisnou chybu, věta č. 2 je zapsána pravopisně správně.
Zobrazit odpověď
D
Několik dní jsme se zabývali výsledky průzkumu 
na žádost inspekce. Nakonec jsme hypotézu 
týmem odborníků zamítli.
Napište náležitý spisovný tvar slova provedený, který patří na první vynechané místo (
) ve výchozím textu.
(Po doplnění náležitého tvaru musí být příslušný větný celek gramaticky i pravopisně správný.)
Zobrazit odpověď
provedeného
Několik dní jsme se zabývali výsledky průzkumu 
na žádost inspekce. Nakonec jsme hypotézu 
týmem odborníků zamítli.
Napište náležitý spisovný tvar slova předložený, který patří na druhé vynechané místo (
) ve výchozím textu.
(Po doplnění náležitého tvaru musí být příslušný větný celek gramaticky i pravopisně správný.)
Zobrazit odpověď
předloženou
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–F.
Pokud získá zlato, proslaví se jistě i mezi lidmi, kteří se o sport nezajímají.
- A) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí sloveso z první věty.
- D) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: každá z nich rozvíjí sloveso z věty hlavní.
- B) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí příslovce z první věty.
- E) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: první věta rozvíjí sloveso z věty hlavní, třetí věta rozvíjí podstatné jméno z věty hlavní.
- C) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí podstatné jméno z první věty.
- F) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: první věta rozvíjí příslovce z věty hlavní, třetí věta rozvíjí podstatné jméno z věty hlavní.
Zobrazit odpověď
E
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–F.
Děda nám letos slíbil, že nás vezme k moři, nakonec jsme ale nikam nejeli.
- A) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí sloveso z první věty.
- D) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: každá z nich rozvíjí sloveso z věty hlavní.
- B) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí příslovce z první věty.
- E) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: první věta rozvíjí sloveso z věty hlavní, třetí věta rozvíjí podstatné jméno z věty hlavní.
- C) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí podstatné jméno z první věty.
- F) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: první věta rozvíjí příslovce z věty hlavní, třetí věta rozvíjí podstatné jméno z věty hlavní.
Zobrazit odpověď
A
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–F.
Když Markéta zase ztratila mobil, její otec se rozčílil, až se celý třásl vzteky.
- A) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí sloveso z první věty.
- D) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: každá z nich rozvíjí sloveso z věty hlavní.
- B) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí příslovce z první věty.
- E) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: první věta rozvíjí sloveso z věty hlavní, třetí věta rozvíjí podstatné jméno z věty hlavní.
- C) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí podstatné jméno z první věty.
- F) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: první věta rozvíjí příslovce z věty hlavní, třetí věta rozvíjí podstatné jméno z věty hlavní.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–F.
Nikdy nehrála hry, jejichž cílem je pouze zábava, a tak i teď seděla v koutě.
- A) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí sloveso z první věty.
- D) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: každá z nich rozvíjí sloveso z věty hlavní.
- B) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí příslovce z první věty.
- E) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: první věta rozvíjí sloveso z věty hlavní, třetí věta rozvíjí podstatné jméno z věty hlavní.
- C) Pouze druhá věta v tomto souvětí je vedlejší: tato věta rozvíjí podstatné jméno z první věty.
- F) První a třetí věta v tomto souvětí jsou vedlejší: první věta rozvíjí příslovce z věty hlavní, třetí věta rozvíjí podstatné jméno z věty hlavní.
Zobrazit odpověď
C