Přijímací testy 9. ročník
Podkategorie: Čeština 9. ročník — 1. řádný termín 2020
50 úloh
TEXT 1
Jindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka
(1)
Nikdy jsem neviděl cizí země.
Jen trocha vzpomínek ze školy
myšlenku na ně živila.
Továrna, denní robota,
to byla mého života
neměnná městská idyla.
(2)
Poprvé osud se laskavě sklonil ke mně,
když vypukla válka.
Konečně kynula dálka!
Snad milost to nebyla, jenom škleb.
Mně – jako můj každodenní chléb –
udělili ji páni.
Nastalo toužebné cestování
Srbskem, Ruskem a Itálií.
(3)
Co jsem chtěl poznat, poznal jsem.
Viděl jsem:
všude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,
všude je stejné milování,
stejné umírání.
Noc se dnem se všude stejně střídá.
Jsme lidé, jsme lidé.
Jsme na světě sami.
Jen my jsme s námi.
(4)
Dnes zase jsem doma. Už neopíjí
hlas dálek. Vše slilo se v tichý sen,
radostný jako bílý den.
Ale má radost je nějak kusá.
(Snad i ta stará bolest dobolí.)
Vzpomínám stále na toho Rusa,
jak jsem ho bod, jak
rty rudé měl, modrý zrak,
obličej bílý jak křída.
TEXT 2
Aliterace – v rámci jednoho verše se v těsném sousedství vyskytují slova začínající stejnou hláskou nebo skupinou hlásek.
Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
- A) Aliterace se vyskytuje ve všech podtržených verších.
- C) Aliterace se vyskytuje pouze ve verších podtržených ve třetí a čtvrté části.
- B) Aliterace se vyskytuje pouze ve verších podtržených v druhé a třetí části.
- D) Aliterace se vyskytuje pouze ve verších podtržených v druhé a čtvrté části.
Zobrazit odpověď
A
Jindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka
(1)
Nikdy jsem neviděl cizí země.
Jen trocha vzpomínek ze školy
myšlenku na ně živila.
Továrna, denní robota,
to byla mého života
neměnná městská idyla.
(2)
Poprvé osud se laskavě sklonil ke mně,
když vypukla válka.
Konečně kynula dálka!
Snad milost to nebyla, jenom škleb.
Mně – jako můj každodenní chléb –
udělili ji páni.
Nastalo toužebné cestování
Srbskem, Ruskem a Itálií.
(3)
Co jsem chtěl poznat, poznal jsem.
Viděl jsem:
všude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,
všude je stejné milování,
stejné umírání.
Noc se dnem se všude stejně střídá.
Jsme lidé, jsme lidé.
Jsme na světě sami.
Jen my jsme s námi.
(4)
Dnes zase jsem doma. Už neopíjí
hlas dálek. Vše slilo se v tichý sen,
radostný jako bílý den.
Ale má radost je nějak kusá.
(Snad i ta stará bolest dobolí.)
Vzpomínám stále na toho Rusa,
jak jsem ho bod, jak
rty rudé měl, modrý zrak,
obličej bílý jak křída.
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
- A) V první části textu se píše o životě továrních dělníků, který podle bývalého pěšáka není stereotypní.
- C) Ve třetí části textu se píše o životě v cizině, který se podle bývalého pěšáka od života ve vlasti zásadně liší.
- B) V druhé části textu se píše o rozhodující bitvě mezi třemi zeměmi, v níž bývalý pěšák bojoval.
- D) Ve čtvrté části textu se píše o konkrétním zážitku, který si bývalý pěšák stále vybavuje.
Zobrazit odpověď
D
Jindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka
(1)
Nikdy jsem neviděl cizí země.
Jen trocha vzpomínek ze školy
myšlenku na ně živila.
Továrna, denní robota,
to byla mého života
neměnná městská idyla.
(2)
Poprvé osud se laskavě sklonil ke mně,
když vypukla válka.
Konečně kynula dálka!
Snad milost to nebyla, jenom škleb.
Mně – jako můj každodenní chléb –
udělili ji páni.
Nastalo toužebné cestování
Srbskem, Ruskem a Itálií.
(3)
Co jsem chtěl poznat, poznal jsem.
Viděl jsem:
všude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,
všude je stejné milování,
stejné umírání.
Noc se dnem se všude stejně střídá.
Jsme lidé, jsme lidé.
Jsme na světě sami.
Jen my jsme s námi.
(4)
Dnes zase jsem doma. Už neopíjí
hlas dálek. Vše slilo se v tichý sen,
radostný jako bílý den.
Ale má radost je nějak kusá.
(Snad i ta stará bolest dobolí.)
Vzpomínám stále na toho Rusa,
jak jsem ho bod, jak
rty rudé měl, modrý zrak,
obličej bílý jak křída.
Které z následujících tvrzení o výrazech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Výraz cizí je v textu užit ve významu nemající citový vztah, lhostejný.
- C) Výraz slít se je v textu užit ve významu spojit se, splynout.
- B) Výraz živit je v textu užit ve významu hmotně někoho zabezpečit, starat se o něho.
- D) Výraz starý je v textu užit ve významu dlouhým užíváním znehodnocený, obnošený.
Zobrazit odpověď
C
Jindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka
(1)
Nikdy jsem neviděl cizí země.
Jen trocha vzpomínek ze školy
myšlenku na ně živila.
Továrna, denní robota,
to byla mého života
neměnná městská idyla.
(2)
Poprvé osud se laskavě sklonil ke mně,
když vypukla válka.
Konečně kynula dálka!
Snad milost to nebyla, jenom škleb.
Mně – jako můj každodenní chléb –
udělili ji páni.
Nastalo toužebné cestování
Srbskem, Ruskem a Itálií.
(3)
Co jsem chtěl poznat, poznal jsem.
Viděl jsem:
všude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,
všude je stejné milování,
stejné umírání.
Noc se dnem se všude stejně střídá.
Jsme lidé, jsme lidé.
Jsme na světě sami.
Jen my jsme s námi.
(4)
Dnes zase jsem doma. Už neopíjí
hlas dálek. Vše slilo se v tichý sen,
radostný jako bílý den.
Ale má radost je nějak kusá.
(Snad i ta stará bolest dobolí.)
Vzpomínám stále na toho Rusa,
jak jsem ho bod, jak
rty rudé měl, modrý zrak,
obličej bílý jak křída.
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá výchozímu textu (ANO), nebo ne (NE).
Jde o epický text psaný prózou.
Zobrazit odpověď
Ne
Jindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka
(1)
Nikdy jsem neviděl cizí země.
Jen trocha vzpomínek ze školy
myšlenku na ně živila.
Továrna, denní robota,
to byla mého života
neměnná městská idyla.
(2)
Poprvé osud se laskavě sklonil ke mně,
když vypukla válka.
Konečně kynula dálka!
Snad milost to nebyla, jenom škleb.
Mně – jako můj každodenní chléb –
udělili ji páni.
Nastalo toužebné cestování
Srbskem, Ruskem a Itálií.
(3)
Co jsem chtěl poznat, poznal jsem.
Viděl jsem:
všude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,
všude je stejné milování,
stejné umírání.
Noc se dnem se všude stejně střídá.
Jsme lidé, jsme lidé.
Jsme na světě sami.
Jen my jsme s námi.
(4)
Dnes zase jsem doma. Už neopíjí
hlas dálek. Vše slilo se v tichý sen,
radostný jako bílý den.
Ale má radost je nějak kusá.
(Snad i ta stará bolest dobolí.)
Vzpomínám stále na toho Rusa,
jak jsem ho bod, jak
rty rudé měl, modrý zrak,
obličej bílý jak křída.
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá výchozímu textu (ANO), nebo ne (NE).
Celkem ve dvou částech textu se druhý verš rýmuje se třetím veršem.
Zobrazit odpověď
Ano
Jindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka
(1)
Nikdy jsem neviděl cizí země.
Jen trocha vzpomínek ze školy
myšlenku na ně živila.
Továrna, denní robota,
to byla mého života
neměnná městská idyla.
(2)
Poprvé osud se laskavě sklonil ke mně,
když vypukla válka.
Konečně kynula dálka!
Snad milost to nebyla, jenom škleb.
Mně – jako můj každodenní chléb –
udělili ji páni.
Nastalo toužebné cestování
Srbskem, Ruskem a Itálií.
(3)
Co jsem chtěl poznat, poznal jsem.
Viděl jsem:
všude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,
všude je stejné milování,
stejné umírání.
Noc se dnem se všude stejně střídá.
Jsme lidé, jsme lidé.
Jsme na světě sami.
Jen my jsme s námi.
(4)
Dnes zase jsem doma. Už neopíjí
hlas dálek. Vše slilo se v tichý sen,
radostný jako bílý den.
Ale má radost je nějak kusá.
(Snad i ta stará bolest dobolí.)
Vzpomínám stále na toho Rusa,
jak jsem ho bod, jak
rty rudé měl, modrý zrak,
obličej bílý jak křída.
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá výchozímu textu (ANO), nebo ne (NE).
V první části textu se vyskytují celkem čtyři osmislabičné verše.
Zobrazit odpověď
Ano
Jindřich Hořejší: Monolog bývalého pěšáka
(1)
Nikdy jsem neviděl cizí země.
Jen trocha vzpomínek ze školy
myšlenku na ně živila.
Továrna, denní robota,
to byla mého života
neměnná městská idyla.
(2)
Poprvé osud se laskavě sklonil ke mně,
když vypukla válka.
Konečně kynula dálka!
Snad milost to nebyla, jenom škleb.
Mně – jako můj každodenní chléb –
udělili ji páni.
Nastalo toužebné cestování
Srbskem, Ruskem a Itálií.
(3)
Co jsem chtěl poznat, poznal jsem.
Viděl jsem:
všude jsou stejné mozoly na tvrdé dlani,
všude je stejné milování,
stejné umírání.
Noc se dnem se všude stejně střídá.
Jsme lidé, jsme lidé.
Jsme na světě sami.
Jen my jsme s námi.
(4)
Dnes zase jsem doma. Už neopíjí
hlas dálek. Vše slilo se v tichý sen,
radostný jako bílý den.
Ale má radost je nějak kusá.
(Snad i ta stará bolest dobolí.)
Vzpomínám stále na toho Rusa,
jak jsem ho bod, jak
rty rudé měl, modrý zrak,
obličej bílý jak křída.
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá výchozímu textu (ANO), nebo ne (NE).
Ve čtvrté části textu se vyskytují celkem čtyři přirovnání.
Zobrazit odpověď
Ne
Napište spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem HLAS
a skloňuje se podle vzoru MUŽ.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
hlasatel
Napište spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem MĚSTSKÝ
a skloňuje se podle vzoru STAVENÍ.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
např. náměstí, předměstí
Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
- A) Šel si stěžovat výpravčímu, neboť vlak měl velké zpoždění.
- C) Šel si ztěžovat výpravčímu, neboť vlak měl velké zpoždění.
- B) Šel si stěžovat výpravčímu, neboť vlak měl velké spoždění.
- D) Šel si ztěžovat výpravčímu, neboť vlak měl velké spoždění.
Zobrazit odpověď
A
(1) Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž Mahal, výjimečný architektonický skvost
z bělostného mramoru. Vznik této stavby, jejíž krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila, že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou konečně oženit. Ardžomand, jíž se po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže doprovázela na výpravách a probírala s ním důležité státní záležitosti. Když zemřela, sklíčený císař vyhlásil státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi 20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů. Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
(2) Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své milované v Tádž Mahalu.
(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
Které z následujících tvrzení nelze na základě informací obsažených ve výchozím textu považovat za jednoznačný fakt?
- A) První část komplexu Tádž Mahal byla dokončena v roce 1643.
- C) Existuje zdroj, v němž je uvedeno, že stavba celého komplexu Tádž Mahal byla dokončena v roce 1648.
- B) Stavba celého komplexu Tádž Mahal byla dokončena v roce 1654.
- D) Existují odborníci, kteří jsou přesvědčeni, že stavba celého komplexu Tádž Mahal byla dokončena později než v roce 1648.
Zobrazit odpověď
B
(1) Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž Mahal, výjimečný architektonický skvost
z bělostného mramoru. Vznik této stavby, jejíž krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila, že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou konečně oženit. Ardžomand, jíž se po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže doprovázela na výpravách a probírala s ním důležité státní záležitosti. Když zemřela, sklíčený císař vyhlásil státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi 20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů. Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
(2) Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své milované v Tádž Mahalu.
(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se vyskytuje sloveso nedokonavé?
- A) svého otce sesadil z trůnu
- C) muže doprovázela na výpravách
- B) jejíž krása ohromila celý svět
- D) řemeslníci z těchto zemí se postarali
Zobrazit odpověď
C
(1) Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž Mahal, výjimečný architektonický skvost
z bělostného mramoru. Vznik této stavby, jejíž krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila, že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou konečně oženit. Ardžomand, jíž se po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže doprovázela na výpravách a probírala s ním důležité státní záležitosti. Když zemřela, sklíčený císař vyhlásil státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi 20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů. Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
(2) Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své milované v Tádž Mahalu.
(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Šáhdžahán, někdejší vládce Mughalské říše, byl pohřben v Tádž Mahalu.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž Mahal, výjimečný architektonický skvost
z bělostného mramoru. Vznik této stavby, jejíž krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila, že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou konečně oženit. Ardžomand, jíž se po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže doprovázela na výpravách a probírala s ním důležité státní záležitosti. Když zemřela, sklíčený císař vyhlásil státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi 20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů. Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
(2) Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své milované v Tádž Mahalu.
(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Šáhdžahán se oženil s Ardžomand dříve, než začal vládnout Mughalské říši.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž Mahal, výjimečný architektonický skvost
z bělostného mramoru. Vznik této stavby, jejíž krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila, že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou konečně oženit. Ardžomand, jíž se po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže doprovázela na výpravách a probírala s ním důležité státní záležitosti. Když zemřela, sklíčený císař vyhlásil státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi 20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů. Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
(2) Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své milované v Tádž Mahalu.
(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Šáhdžahán plánoval vystavět pro sebe hrobku na levém břehu řeky Jamuny.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž Mahal, výjimečný architektonický skvost
z bělostného mramoru. Vznik této stavby, jejíž krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila, že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou konečně oženit. Ardžomand, jíž se po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže doprovázela na výpravách a probírala s ním důležité státní záležitosti. Když zemřela, sklíčený císař vyhlásil státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi 20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů. Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
(2) Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své milované v Tádž Mahalu.
(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Na přepravu mramoru, potřebného při stavbě Tádž Mahalu, měla každá skupina 20 dělníků k dispozici vždy jednoho slona.
Zobrazit odpověď
Ne
TEXT 1
(1) Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž Mahal, výjimečný architektonický skvost
z bělostného mramoru. Vznik této stavby, jejíž krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila, že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou konečně oženit. Ardžomand, jíž se po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže doprovázela na výpravách a probírala s ním důležité státní záležitosti. Když zemřela, sklíčený císař vyhlásil státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi 20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů. Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
(2) Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své milované v Tádž Mahalu.
(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
TEXT 2
Zpodstatnělá přídavná jména mají tvary přídavných jmen, ale ve větě plní funkce, které běžně zastávají podstatná jména, např. zaslechli jsme nářek raněných lidí (přídavné jméno) × raněného jsme odvezli do nemocnice (zpodstatnělé přídavné jméno).
Vypište z druhé části TEXTU 1 dvě zpodstatnělá přídavná jména.
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání. Vlastní jména (např. Šáhdžahán) nejsou správným řešením.
Zobrazit odpověď
příchozím milované
(1) Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž Mahal, výjimečný architektonický skvost
z bělostného mramoru. Vznik této stavby, jejíž krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila, že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou konečně oženit. Ardžomand, jíž se po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže doprovázela na výpravách a probírala s ním důležité státní záležitosti. Když zemřela, sklíčený císař vyhlásil státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi 20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů. Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
(2) Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své milované v Tádž Mahalu.
(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
Kterou z následujících dvojic slov nelze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
- A) vznik – zánik
- C) důležité – bezvýznamné
- B) konečně – nekonečně
- D) vyhlásil – nevyhlásil
Zobrazit odpověď
B
(1) Na pravém břehu řeky Jamuny v indickém městě Ágra už po staletí stojí Tádž Mahal, výjimečný architektonický skvost
z bělostného mramoru. Vznik této stavby, jejíž krása ohromila celý svět, je spojen s romantickým příběhem.
Mocný císař Šáhdžahán, jenž v letech 1628–1658 vládl Mughalské říši, se již jako patnáctiletý mladík zamiloval do půvabné Ardžomand. Politická situace však způsobila, že trvalo pět let, než se mohl se svou životní láskou konečně oženit. Ardžomand, jíž se po sňatku uzavřeném v roce 1612 začalo říkat Mumtáz Mahal (Perla paláce), svého muže doprovázela na výpravách a probírala s ním důležité státní záležitosti. Když zemřela, sklíčený císař vyhlásil státní smutek. Přísahal také, že pro Mumtáz Mahal postaví nejkrásnější hrobku na světě.
Stavební práce na Tádž Mahalu započaly v roce 1632. Na stavbě pracovalo asi 20 000 dělníků, více než 1 000 slonů přepravovalo mramor ze vzdálených lomů. Drahokamy se dovážely z Ruska, Číny či Persie, zruční řemeslníci z těchto zemí se postarali o výzdobu hrobky. V roce 1643 dokončili stavitelé hlavní chrám, tedy první část prostorného komplexu, který se dále skládá z geometricky uspořádané zahrady, čtyř menších chrámů a brány, symbolizující vstup do ráje. Podle jednoho dochovaného zdroje byl celý komplex Tádž Mahal dokončen roku 1648. Většina odborníků je ale přesvědčena o tom, že stavební práce pokračovaly ještě několik dalších let, nejspíše do roku 1654.
(2) Šáhdžahán chtěl na protějším břehu Jamuny postavit vlastní hrobku z černého mramoru a můstkem přes řeku ji spojit s Tádž Mahalem. Most měl všem příchozím připomínat nesmrtelnou lásku císařského páru. Císařův syn však svého otce sesadil z trůnu a zaujal jeho místo. Šáhdžahán se stáhl do ústraní a z plánované stavby jeho hrobky sešlo. Když v roce 1666 zemřel, nalezl místo posledního odpočinku vedle své milované v Tádž Mahalu.
(kolektiv autorů, Planeta tajuplných světů, upraveno)
Ve které z následujících možností jsou významové vztahy mezi slovy nejpodobnější vztahům v trojici slov Rusko – země – Čína?
(Slova Rusko, země a Čína pocházejí z výchozího textu. Slovo země je v zadání úlohy užito v jednotném čísle. Slova ve správném řešení musí být uvedena v pořadí odpovídajícím trojici slov Rusko – země – Čína.)
- A) střední – rod – moře
- C) holý – rozvitý – podmět
- B) tvar – infinitiv – zpívat
- D) něco – zájmeno – žádný
Zobrazit odpověď
D
Ve které z následujících možností je správně zapsána interpunkce?
- A) Aby dceři pomohla k lepším výsledkům, začala se s ní pravidelně učit.
- C) Získat na svou stranu dostatečný počet lidí nebude, ale vůbec snadný úkol.
- B) Drahý zájezd k moři, který jsme si letos koupili nás bohužel velmi zklamal.
- D) Na základě doporučení mého bratra, dokonce povýšili na generálního ředitele.
Zobrazit odpověď
A
Na každé vynechané místo (
) v českém ustáleném slovním spojení doplňte příslušné slovo.
Táta smontoval knihovnu. Příliš však spěchal a podle toho to taky dopadlo. Když máma dala na poličky knížky, knihovna se rozpadla. Inu, 
kvapná málo 
.
Zobrazit odpověď
práce platná
Na vynechané místo (
) v českém ustáleném slovním spojení doplňte příslušné slovo.
Moje dvě mladší sestry se pořád hádají, každý týden je kvůli nějaké malichernosti oheň na 
.
Zobrazit odpověď
střeše
Přiřaďte k následující větě příslušné tvrzení z nabídky A–E.
Po náročné cestě babička dlouho odpočívala.
- A) Věta obsahuje pouze jeden přívlastek, a to shodný.
- D) Věta obsahuje celkem dva přívlastky: oba jsou neshodné.
- B) Věta obsahuje pouze jeden přívlastek, a to neshodný.
- E) Věta obsahuje celkem dva přívlastky: jeden je shodný a druhý je neshodný.
- C) Věta obsahuje celkem dva přívlastky: oba jsou shodné.
Zobrazit odpověď
A
Přiřaďte k následující větě příslušné tvrzení z nabídky A–E.
Spolužák ze třídy mi ukázal knížku o dinosaurech.
- A) Věta obsahuje pouze jeden přívlastek, a to shodný.
- D) Věta obsahuje celkem dva přívlastky: oba jsou neshodné.
- B) Věta obsahuje pouze jeden přívlastek, a to neshodný.
- E) Věta obsahuje celkem dva přívlastky: jeden je shodný a druhý je neshodný.
- C) Věta obsahuje celkem dva přívlastky: oba jsou shodné.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k následující větě příslušné tvrzení z nabídky A–E.
Kvůli nečekané průtrži mračen autobus nepřijel včas.
- A) Věta obsahuje pouze jeden přívlastek, a to shodný.
- D) Věta obsahuje celkem dva přívlastky: oba jsou neshodné.
- B) Věta obsahuje pouze jeden přívlastek, a to neshodný.
- E) Věta obsahuje celkem dva přívlastky: jeden je shodný a druhý je neshodný.
- C) Věta obsahuje celkem dva přívlastky: oba jsou shodné.
Zobrazit odpověď
E
Bydlím s rodiči a svými dvěma bratry blízko Jičína. Už od dětství mou pozornost přitahovaly skály v nedaleké chráněnné krajinné oblasti. Neuměla jsem ani pořádně chodit, klopýtala jsem i při chůzi po rovině, ale jakmile jsem spatřila skálu, ihned jsem na ni zkoušela lézt. Ty první pokusy nebývaly nebezpečné. Mí rodiče, kteří se báli o mé zdraví, je totiž vždy překazili. Nikdy jsem nestačila vyšplhat tak vysoko, aby mně nedokázali lehce vrátit zpět na zem.
Loni jsem zjistila, že v Mladé Boleslavy je lezecký klub. Byla jsem nadšená. Mé úmysly však v rodičích vzbuzovaly obavy, proto o tom zprvu nechtěly ani slyšet. Musela jsem vyvinout značné úsilí, abych je přesvědčila. V klubu jsem získala cenné zkušenosti. Od té doby jsem strávila téměř každý víkend lezením na skály.
(CZVV)
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
chráněné mne/mě Boleslavi nechtěli
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) za sebou tak, aby byla dodržena textová návaznost.
- A) Kdykoli promluvíme nahlas nebo ztropíme hluk, netrpělivě se na nás ze svého úkrytu podívá. „Nemůžete se ztišit?“ praví její pohled.
- B) Přemnožily se u nás myši, proto jsme si půjčili kočku. Vysoce profesionální kočku! Zná práci, na kterou je najata.
- C) Pětkrát se za ní vymrští i naše vypůjčená kočka. Následky jsou okamžité. Žádné zápasnické laškování, žádné pohrávání si s obětí. Ukousne prostě hlodavci hlavu a sežere ji.
- D) Následně se pustí do zbytku těla. Je to děsivé a naprosto věcné. Po pěti dnech se už u nás neobjeví jediná myš. Nikdy předtím ani potom jsem nepoznala tak výkonnou kočku.
- E) Okamžitě poslechneme. Začneme mluvit šeptem a snažíme se omezit cinkot talířů a sklenic. Pětkrát během jídla se odněkud vynoří myš a přeběhne přes podlahu.
- F) Vykonává ji opravdu specializovaným způsobem. Přichází k nám v době večeře. Zatímco večeříme, leží v záloze za bednou.
Zobrazit odpověď
B, F, A, E, C, D
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Každé letadlo vstupující do vzdušného prostoru jiného státu je pracovníky letového provozu pečlivě sledováno.
Zobrazit odpověď
letadlo, je sledováno
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Vzrostlé stromy stojící v zatáčkách těsně u frekventované silnice musí místní samospráva pokácet.
Zobrazit odpověď
samospráva, musí pokácet
(1) Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to, co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od studia francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl odtrhnout. Měl všelijaká prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
(2) Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy, vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny zuby a dali mu umělé, protože trpíval bolestí zubů. Okamžitě ho však začaly trápit neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ,
a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel zůstat v posteli. Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali, Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili dělat úlohy z latiny. My, Stivvingsovi spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic. Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
V roce 1871 v Anglii onemocněl cholerou jediný člověk, a to Stivvings.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to, co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od studia francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl odtrhnout. Měl všelijaká prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
(2) Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy, vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny zuby a dali mu umělé, protože trpíval bolestí zubů. Okamžitě ho však začaly trápit neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ,
a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel zůstat v posteli. Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali, Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili dělat úlohy z latiny. My, Stivvingsovi spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic. Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Z důvodu nepolevujících migrén byly Stivvingsovi vytrhány všechny zuby.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to, co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od studia francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl odtrhnout. Měl všelijaká prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
(2) Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy, vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny zuby a dali mu umělé, protože trpíval bolestí zubů. Okamžitě ho však začaly trápit neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ,
a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel zůstat v posteli. Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali, Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili dělat úlohy z latiny. My, Stivvingsovi spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic. Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Stivvings měl spolužáky, kteří vědomě jednali tak, aby během školního roku onemocněli.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to, co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od studia francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl odtrhnout. Měl všelijaká prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
(2) Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy, vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny zuby a dali mu umělé, protože trpíval bolestí zubů. Okamžitě ho však začaly trápit neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ,
a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel zůstat v posteli. Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali, Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili dělat úlohy z latiny. My, Stivvingsovi spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic. Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Stivvings se dvakrát týdně nakazil nemocí, která se vyskytla ve vzdálenosti deset mil od jeho bydliště.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to, co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od studia francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl odtrhnout. Měl všelijaká prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
(2) Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy, vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny zuby a dali mu umělé, protože trpíval bolestí zubů. Okamžitě ho však začaly trápit neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ,
a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel zůstat v posteli. Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali, Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili dělat úlohy z latiny. My, Stivvingsovi spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic. Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)
Vypište z první části výchozího textu tři příslovce.
Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
dost kdysi zcela
(1) Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to, co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od studia francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl odtrhnout. Měl všelijaká prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
(2) Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy, vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny zuby a dali mu umělé, protože trpíval bolestí zubů. Okamžitě ho však začaly trápit neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ,
a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel zůstat v posteli. Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali, Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili dělat úlohy z latiny. My, Stivvingsovi spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic. Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)
Která z následujících možností odpovídá stavbě souvětí podtrženého ve výchozím textu?
Stavbou souvětí je v této úloze myšleno pořadí vět v souvětí (VH = věta hlavní; VV = věta vedlejší) a v případě VV určení druhu této věty.
- A) VV příslovečná přípustková – VH – VV příslovečná účelová
- C) VV příslovečná podmínková – VH – VV příslovečná účelová
- B) VV příslovečná přípustková – VH – VV příslovečná příčinná
- D) VV příslovečná podmínková – VH – VV příslovečná příčinná
Zobrazit odpověď
B
(1) Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to, co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od studia francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl odtrhnout. Měl všelijaká prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
(2) Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy, vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny zuby a dali mu umělé, protože trpíval bolestí zubů. Okamžitě ho však začaly trápit neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ,
a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel zůstat v posteli. Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali, Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili dělat úlohy z latiny. My, Stivvingsovi spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic. Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)
Tvrzení: Pokud první slovo z dvojice nahradíme ve výchozím textu druhým slovem z dvojice, význam textu bude zachován a text bude gramaticky správný.
Pro kterou z následujících dvojic slov toto tvrzení platí?
(První slovo z každé dvojice je ve výchozím textu vyznačeno tučně.)
- A) odtrhnout – odstranit
- C) zůstat – zbýt
- B) trápit – sužovat
- D) dělat – pracovat
Zobrazit odpověď
B
(1) Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to, co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od studia francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl odtrhnout. Měl všelijaká prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
(2) Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy, vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny zuby a dali mu umělé, protože trpíval bolestí zubů. Okamžitě ho však začaly trápit neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ,
a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel zůstat v posteli. Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali, Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili dělat úlohy z latiny. My, Stivvingsovi spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic. Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)
Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z první části výchozího textu?
- A) Jednou z věcí, které postava vyprávějící příběh nepovažuje za nepochopitelné, je Stivvingsova touha být chloubou školy.
- C) Jednou z věcí, které postava vyprávějící příběh považuje za nepochopitelné, je Stivvingsova touha být chloubou školy.
- B) Mezi věci, které postava vyprávějící příběh nepovažuje za pochopitelné, nepatří Stivvingsova touha být chloubou školy.
- D) Mezi věci, které postava vyprávějící příběh považuje za nepochopitelné, nepatří Stivvingsova touha být chloubou školy.
Zobrazit odpověď
C
(1) Řád tohoto světa je dost zvláštní. Zdá se, že každý člověk má to, co nechce, a to, co chce, mají ti druzí. Kdysi se mnou do třídy chodil jistý Stivvings. Byl to pozoruhodný chlapec. Učení pro něj bylo potěšením! Před spaním si četl knihy v řečtině a od studia francouzských nepravidelných sloves ho nikdo nemohl odtrhnout. Měl všelijaká prapodivná – a pro mě zcela nepochopitelná – přání: toužil se stát pýchou rodičů, být chloubou školy a vyspět v moudrého muže.
(2) Stivvings se vždycky dvakrát týdně rozstonal. Není na světě chlapce, který by stonal jako on. Kdyby se deset mil od něho vyskytla nějaká nemoc, dostal by ji. V parném létě míval zánět průdušek, o Vánocích sennou rýmu, a když šel ven za listopadové mlhy, vrátil se domů se slunečním úžehem. Jednou mu chudákovi vytrhali v narkóze všechny zuby a dali mu umělé, protože trpíval bolestí zubů. Okamžitě ho však začaly trápit neustálé migrény. Rýmy se zbavil jen jednou v životě, když dostal spálu, a omrzliny měl pořád. Když se v roce 1871 po celé Anglii rozšířila cholera, naše město epidemie kupodivu minula. V celém okolí se vyskytl jen jediný případ,
a tím byl mladý Stivvings.
Kdykoli onemocněl, musel zůstat v posteli. Ačkoli o něj rodiče starostlivě pečovali, Stivvings plakal, poněvadž mu nedovolili dělat úlohy z latiny. My, Stivvingsovi spolužáci, bychom rádi obětovali cokoli za jediný den nemoci, abychom nemuseli jít do školy. Nikdy se nám však nepodařilo, aby nás během školního roku aspoň zaškrabalo v krku. Záměrně jsme se honili v průvanu, jedli jsme věci, po kterých bývá špatně, ale nic. Ať jsme se snažili jakkoli, nerozstonali jsme se – dokud tedy neskončila škola. Zato hned první den prázdnin jsme onemocněli. Takový je prostě život.
(J. Klapka Jerome, Tři muži ve člunu, upraveno)
Které z následujících tvrzení o dvou podstatných jménech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Tato podstatná jména jsou v textu užita v různém pádě i v různém čísle.
- C) Tato podstatná jména jsou v textu užita v různém pádě a ve stejném čísle.
- B) Tato podstatná jména jsou v textu užita ve stejném pádě a v různém čísle.
- D) Tato podstatná jména jsou v textu užita ve stejném pádě i ve stejném čísle.
Zobrazit odpověď
C
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Z výrazu jeho obličeje jsem mylně usoudil, že si se mnou chce ihned soukromě promluvit.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Včera jsme zhlédli výborné představení, které pro naši školu připravilo jedno z nejznámějších divadel.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Desítky hostů obdivovali nádherné plesové šaty, které pocházely z dílny předního českého návrháře.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Přestože do našeho vědeckého týmu nedávno přibyl nový člen, povinností nám překvapivě příliš neubylo.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) 
, že limit je jen slovo, jsme se 29. června 2019 přesvědčili na třetím ročníku extrémního závodu s názvem Geroy. Počet účastníků se oproti loňsku zvýšil o stovku, celkově tedy o dokončení závodu usilovalo skoro tisíc závodníků. Podél trati stálo mnoho skandujících fanoušků, podlehnout bouřlivé atmosféře bylo opravdu snadné.
Na trati o délce necelých 9 kilometrů bylo pro závodníky připraveno třicet překážek. Soutěžilo se ve dvou kategoriích: tříčlenné týmy se na trať vydaly v 11 hodin dopoledne, jednotlivci vyrazili o hodinu později. Závodníci museli třeba přebrodit řeku, házeli pneumatikou nebo posvačili smaženého červa. Před cílem na ně čekala novinka – plazení pod dráty nabitými elektřinou, které každých pět vteřin daly soutěžícím pěknou ránu. Právě tato překážka patřila mezi nejobtížnější. Organizátoři nás však ujistili, že tyto „elektrošoky“ nejsou pro zdravého člověka nebezpečné.
(2) Každý, kdo překonal sám sebe a doběhl do cíle, získal odměnu. V kategorii jednotlivců nenašel přemožitele Ondřej Pekárek, tento šampion zvládl celou trať za hodinu a 20 vteřin. Pokud i vy chcete zažít něco adrenalinového, zkuste za rok také závodit. Všichni se mohou stát hrdiny!
(www.denik.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?
- A) Při zdolávání jedné z třiceti překážek závodníci dostávali elektrické rány trvající pět vteřin.
- C) Ondřej Pekárek, který v roce 2019 zvítězil v kategorii jednotlivců, dorazil do cíle přesně 20 vteřin po poledni.
- B) Od prvního ročníku extrémního závodu Geroy se počet závodníků každoročně zvyšuje o stovku.
- D) V roce 2019 se téměř tisíc závodníků snažilo dokončit závod Geroy, jehož trať měřila méně než 9 kilometrů.
Zobrazit odpověď
D
(1) 
, že limit je jen slovo, jsme se 29. června 2019 přesvědčili na třetím ročníku extrémního závodu s názvem Geroy. Počet účastníků se oproti loňsku zvýšil o stovku, celkově tedy o dokončení závodu usilovalo skoro tisíc závodníků. Podél trati stálo mnoho skandujících fanoušků, podlehnout bouřlivé atmosféře bylo opravdu snadné.
Na trati o délce necelých 9 kilometrů bylo pro závodníky připraveno třicet překážek. Soutěžilo se ve dvou kategoriích: tříčlenné týmy se na trať vydaly v 11 hodin dopoledne, jednotlivci vyrazili o hodinu později. Závodníci museli třeba přebrodit řeku, házeli pneumatikou nebo posvačili smaženého červa. Před cílem na ně čekala novinka – plazení pod dráty nabitými elektřinou, které každých pět vteřin daly soutěžícím pěknou ránu. Právě tato překážka patřila mezi nejobtížnější. Organizátoři nás však ujistili, že tyto „elektrošoky“ nejsou pro zdravého člověka nebezpečné.
(2) Každý, kdo překonal sám sebe a doběhl do cíle, získal odměnu. V kategorii jednotlivců nenašel přemožitele Ondřej Pekárek, tento šampion zvládl celou trať za hodinu a 20 vteřin. Pokud i vy chcete zažít něco adrenalinového, zkuste za rok také závodit. Všichni se mohou stát hrdiny!
(www.denik.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o úseku podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Slovesa chtít a zkusit jsou zde užita v rozkazovacím způsobu.
- C) Sloveso chtít je zde užito v rozkazovacím způsobu, sloveso zkusit je zde užito v oznamovacím způsobu.
- B) Slovesa chtít a zkusit jsou zde užita v oznamovacím způsobu.
- D) Sloveso chtít je zde užito v oznamovacím způsobu, sloveso zkusit je zde užito v rozkazovacím způsobu.
Zobrazit odpověď
D
Které z následujících slov není správně rozděleno na předponovou část, kořen a příponovou část?
(Příklad správného rozdělení slova na předponovou část, kořen a příponovou část: za-dum-aný.)
- A) po-svač-ili
- C) přeb-rod-it
- B) pře-kon-al
- D) pod-leh-nout
Zobrazit odpověď
C
(1) 
, že limit je jen slovo, jsme se 29. června 2019 přesvědčili na třetím ročníku extrémního závodu s názvem Geroy. Počet účastníků se oproti loňsku zvýšil o stovku, celkově tedy o dokončení závodu usilovalo skoro tisíc závodníků. Podél trati stálo mnoho skandujících fanoušků, podlehnout bouřlivé atmosféře bylo opravdu snadné.
Na trati o délce necelých 9 kilometrů bylo pro závodníky připraveno třicet překážek. Soutěžilo se ve dvou kategoriích: tříčlenné týmy se na trať vydaly v 11 hodin dopoledne, jednotlivci vyrazili o hodinu později. Závodníci museli třeba přebrodit řeku, házeli pneumatikou nebo posvačili smaženého červa. Před cílem na ně čekala novinka – plazení pod dráty nabitými elektřinou, které každých pět vteřin daly soutěžícím pěknou ránu. Právě tato překážka patřila mezi nejobtížnější. Organizátoři nás však ujistili, že tyto „elektrošoky“ nejsou pro zdravého člověka nebezpečné.
(2) Každý, kdo překonal sám sebe a doběhl do cíle, získal odměnu. V kategorii jednotlivců nenašel přemožitele Ondřej Pekárek, tento šampion zvládl celou trať za hodinu a 20 vteřin. Pokud i vy chcete zažít něco adrenalinového, zkuste za rok také závodit. Všichni se mohou stát hrdiny!
(www.denik.cz, upraveno)
Která z následujících možností patří na vynechané místo (
) ve výchozím textu?
(Po doplnění výrazu musí být výchozí text gramaticky správný.)
- A) To
- C) Tomu
- B) S tím
- D) O tom
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k následujícímu slohovému útvaru úryvek z nabídky A–F, který nejvýrazněji vykazuje znaky příslušného útvaru.
úvaha
- A) Předmět natřeme světlou barvou. Připravíme si ubrouskový motiv. Vystřihneme obrázek z ubrousku a oddělíme dvě spodní vrstvy. Místo, kam chceme obrázek nalepit, natřeme slabou vrstvou lepidla.
- D) Milí rodiče žáků devátých ročníků ZŠ, navštivte naši školu ve středu 15. ledna 2020. Od 18.00 pro Vás pořádáme den otevřených dveří. Seznámíte se s prostorami školy i s vyučujícími, kteří Vám rádi poskytnou potřebné informace.
- B) Součástí rodinného domu, jehož prodej zprostředkováváme, je velká zahrada, která je ohrazena dvoumetrovým plotem. Altánek mezi vzrostlými stromy vybízí k odpočinku, množství záhonů potěší vášnivé pěstitele.
- E) Bylo by zajímavé, kdyby věci mohly mluvit. Co by nám asi vyprávěl plot kolem zahrady? Když si představuji, že věci kolem nás jsou živé, uvědomuji si, že bych měl zvažovat, jak se k nim chovám. Nechávám přece na nich svůj otisk a kdoví, jednou třeba promluví.
- C) Vážený pane řediteli, žádám Vás o uvolnění mé dcery Karolíny Ježkové z výuky dne 26. března 2020. V tento den se zúčastní talentových zkoušek na střední uměleckou školu. Probíranou látku si dcera samozřejmě doplní.
- F) Jungmannův článek je asi o 180 let mladší než Komenského Labyrint. Když ale oba texty porovnáme, zjistíme, že po stránce jazykové mezi nimi nejsou podstatné rozdíly. V národním obrození se totiž záměrně navazovalo na tradici spisovné češtiny konce 16. století a začátku 17. století, a to zejména v hláskové a tvarové stavbě. Přestože se jazyk neustále vyvíjel, jsou oba texty blízké i našemu současnému jazyku.
Zobrazit odpověď
E
Přiřaďte k následujícímu slohovému útvaru úryvek z nabídky A–F, který nejvýrazněji vykazuje znaky příslušného útvaru.
výklad
- A) Předmět natřeme světlou barvou. Připravíme si ubrouskový motiv. Vystřihneme obrázek z ubrousku a oddělíme dvě spodní vrstvy. Místo, kam chceme obrázek nalepit, natřeme slabou vrstvou lepidla.
- D) Milí rodiče žáků devátých ročníků ZŠ, navštivte naši školu ve středu 15. ledna 2020. Od 18.00 pro Vás pořádáme den otevřených dveří. Seznámíte se s prostorami školy i s vyučujícími, kteří Vám rádi poskytnou potřebné informace.
- B) Součástí rodinného domu, jehož prodej zprostředkováváme, je velká zahrada, která je ohrazena dvoumetrovým plotem. Altánek mezi vzrostlými stromy vybízí k odpočinku, množství záhonů potěší vášnivé pěstitele.
- E) Bylo by zajímavé, kdyby věci mohly mluvit. Co by nám asi vyprávěl plot kolem zahrady? Když si představuji, že věci kolem nás jsou živé, uvědomuji si, že bych měl zvažovat, jak se k nim chovám. Nechávám přece na nich svůj otisk a kdoví, jednou třeba promluví.
- C) Vážený pane řediteli, žádám Vás o uvolnění mé dcery Karolíny Ježkové z výuky dne 26. března 2020. V tento den se zúčastní talentových zkoušek na střední uměleckou školu. Probíranou látku si dcera samozřejmě doplní.
- F) Jungmannův článek je asi o 180 let mladší než Komenského Labyrint. Když ale oba texty porovnáme, zjistíme, že po stránce jazykové mezi nimi nejsou podstatné rozdíly. V národním obrození se totiž záměrně navazovalo na tradici spisovné češtiny konce 16. století a začátku 17. století, a to zejména v hláskové a tvarové stavbě. Přestože se jazyk neustále vyvíjel, jsou oba texty blízké i našemu současnému jazyku.
Zobrazit odpověď
F
Přiřaďte k následujícímu slohovému útvaru úryvek z nabídky A–F, který nejvýrazněji vykazuje znaky příslušného útvaru.
pozvánka
- A) Předmět natřeme světlou barvou. Připravíme si ubrouskový motiv. Vystřihneme obrázek z ubrousku a oddělíme dvě spodní vrstvy. Místo, kam chceme obrázek nalepit, natřeme slabou vrstvou lepidla.
- D) Milí rodiče žáků devátých ročníků ZŠ, navštivte naši školu ve středu 15. ledna 2020. Od 18.00 pro Vás pořádáme den otevřených dveří. Seznámíte se s prostorami školy i s vyučujícími, kteří Vám rádi poskytnou potřebné informace.
- B) Součástí rodinného domu, jehož prodej zprostředkováváme, je velká zahrada, která je ohrazena dvoumetrovým plotem. Altánek mezi vzrostlými stromy vybízí k odpočinku, množství záhonů potěší vášnivé pěstitele.
- E) Bylo by zajímavé, kdyby věci mohly mluvit. Co by nám asi vyprávěl plot kolem zahrady? Když si představuji, že věci kolem nás jsou živé, uvědomuji si, že bych měl zvažovat, jak se k nim chovám. Nechávám přece na nich svůj otisk a kdoví, jednou třeba promluví.
- C) Vážený pane řediteli, žádám Vás o uvolnění mé dcery Karolíny Ježkové z výuky dne 26. března 2020. V tento den se zúčastní talentových zkoušek na střední uměleckou školu. Probíranou látku si dcera samozřejmě doplní.
- F) Jungmannův článek je asi o 180 let mladší než Komenského Labyrint. Když ale oba texty porovnáme, zjistíme, že po stránce jazykové mezi nimi nejsou podstatné rozdíly. V národním obrození se totiž záměrně navazovalo na tradici spisovné češtiny konce 16. století a začátku 17. století, a to zejména v hláskové a tvarové stavbě. Přestože se jazyk neustále vyvíjel, jsou oba texty blízké i našemu současnému jazyku.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k následujícímu slohovému útvaru úryvek z nabídky A–F, který nejvýrazněji vykazuje znaky příslušného útvaru.
popis pracovního postupu
- A) Předmět natřeme světlou barvou. Připravíme si ubrouskový motiv. Vystřihneme obrázek z ubrousku a oddělíme dvě spodní vrstvy. Místo, kam chceme obrázek nalepit, natřeme slabou vrstvou lepidla.
- D) Milí rodiče žáků devátých ročníků ZŠ, navštivte naši školu ve středu 15. ledna 2020. Od 18.00 pro Vás pořádáme den otevřených dveří. Seznámíte se s prostorami školy i s vyučujícími, kteří Vám rádi poskytnou potřebné informace.
- B) Součástí rodinného domu, jehož prodej zprostředkováváme, je velká zahrada, která je ohrazena dvoumetrovým plotem. Altánek mezi vzrostlými stromy vybízí k odpočinku, množství záhonů potěší vášnivé pěstitele.
- E) Bylo by zajímavé, kdyby věci mohly mluvit. Co by nám asi vyprávěl plot kolem zahrady? Když si představuji, že věci kolem nás jsou živé, uvědomuji si, že bych měl zvažovat, jak se k nim chovám. Nechávám přece na nich svůj otisk a kdoví, jednou třeba promluví.
- C) Vážený pane řediteli, žádám Vás o uvolnění mé dcery Karolíny Ježkové z výuky dne 26. března 2020. V tento den se zúčastní talentových zkoušek na střední uměleckou školu. Probíranou látku si dcera samozřejmě doplní.
- F) Jungmannův článek je asi o 180 let mladší než Komenského Labyrint. Když ale oba texty porovnáme, zjistíme, že po stránce jazykové mezi nimi nejsou podstatné rozdíly. V národním obrození se totiž záměrně navazovalo na tradici spisovné češtiny konce 16. století a začátku 17. století, a to zejména v hláskové a tvarové stavbě. Přestože se jazyk neustále vyvíjel, jsou oba texty blízké i našemu současnému jazyku.
Zobrazit odpověď
A