Textová návaznost

Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.

1. A) „Pan plukovník Weber, nemýlím-li se,“ oslovila jsem toho vojáka a potřásla jsem si s ním rukou, „těší mě, Louisa Banksová.“ „Dobrý den, paní doktorko,“ řekl Weber, „tohle je doktor Donnelly.“ Společně jsme vešli do mé pracovny.
2. B) Weber si poposedl, vyndal z aktovky magnetofon a stiskl přehrávání. Znělo to, jako když si mokrý pes vytřásá z kožichu vodu. „Co vy na to?“ zeptal se mě.
3. C) Sundala jsem pár komínků knížek ze židlí pro hosty a všichni jsme se posadili. „Říkal jste, že chcete, abych si poslechla nějakou nahrávku. Předpokládám, že se to týká mimozemšťanů.“
4. D) „Nemám svolení vám na to odpovědět. Mohu vám poskytnout jen tuto nahrávku,“ prohlásil plukovník. „Nic přece neprozradíte, když řeknete, že jste viděli mimozemšťana,“ naléhala jsem. S ním to ale ani nehnulo: „Máte nějaký názor na jazykový charakter nahrávky, kterou jste právě slyšela?“
5. E) „V jakých souvislostech to bylo nahráno?“ zajímalo mě. „Pomohlo by to s interpretací zvuků. Viděli jste mimozemšťana, když mluvil? Co u toho dělal?“
6. F) Čekali na chodbě před mojí pracovnou. Byla to zvláštní dvojice. Jeden ve vojenské uniformě, ten druhý vypadal jako univerzitní profesor.

(T. Chiang, Příběh tvého života, upraveno)

Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.

1. A) Věnovala dvacet minut tomu, aby odpověděla tak, jak Borgov nečekal. Další hodiny se nedívala na něj ani na diváky, dokonce ani na rozhodčího ne. Sledovala pouze ztělesněné hrozby – jezdce, střelce, věž, pěšce, krále a dámu.
2. B) Už seděl u stolu a čekal na ni. Při tom pohledu se mladé ženě zastavilo srdce i dech: ta nehybná postava, upřeně pozorující černé figurky v základním postavení, nejevila žádné známky slabosti.
3. C) Zahájila pěšcem na d4 a soustředila se na šachovnici. V hlavě měla jasno a tahy znala. Sedmým tahem ji ovšem Borgov překvapil.
4. D) Beth pomalu došla k šachovnici a usadila se k bílým. Z obecenstva se ozval tichý potlesk. Rozhodčí zmáčkl knoflík a Beth uslyšela, jak se jí rozběhly hodiny.
5. E) Když Beth přecházela jeviště, všimla si, že hlediště je úplně napěchované. Pak se ten obrovský dav ztišil a ona se poprvé podívala na Borgova. Měla z něj hrůzu od té doby, co ho spatřila před gorilí klecí během turnaje v Mexiku.
6. F) Když Borgovovi zbývalo posledních sedm minut, rozhodl se, že nechá svůj tah zapečetit. Pokračovat v rozehrané partii se bude následující den ráno.

(W. Tevis, Dámský gambit, upraveno)

Které z následujících tvrzení o vynechaném místě (*****) v TEXTU 1 je pravdivé?

(Na vynechané místo lze doplnit pouze takový úsek, který zachová textovou návaznost.)

• A) Na toto místo lze doplnit jak úsek Vzápětí padla otázka: „A jestli se vám je podaří najít?“, tak úsek Vzápětí padla otázka, jestli se mu je podaří najít.
• C) Na toto místo lze doplnit jak úsek Vzápětí padla otázka: „A podařilo se vám je najít?“, tak úsek Vzápětí padla otázka, jestli se mu je podařilo najít.
• B) Na toto místo lze doplnit jak úsek Vzápětí padla otázka: „A jestli se vám je podaří najít?“, tak úsek Vzápětí padla otázka, jestli se jim je podaří najít.
• D) Na toto místo lze doplnit jak úsek Vzápětí padla otázka: „A podařilo se vám je najít?“, tak úsek Vzápětí padla otázka, jestli se jim je podařilo najít.

Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.

1. A) Pak je pustila, o krok ustoupila a povzdechla si. Věděla jsem, že Bába každým rokem posílá z ostrova domů spoustu dívek, protože nemají správné ruce.
2. B) Moře ze mě všechno servalo – šaty, kouzla, a dokonce i drzost. Zahanbeně jsem si stahovala dlouhé vlasy, abych alespoň trochu zakryla své tělo. Ale Bába už sňala svůj šál a dala mi ho kolem ramen.
3. C) Neuměla jsem jí odpovědět. Mé jméno vybledlo ve vycházejícím ostrovním slunci jako hvězda včerejší noci. Choulila jsem se do šálu a beze slova jsem na ni zírala. „Ukaž,“ řekla mi a vzala mé ruce do svých dlaní.
4. D) Byl měkký a šedivý jako peříčka hrdličky. Obklopila mě vůně koření a kouzel, jež jsem se toužila naučit. Bába si mě zvědavě prohlížela: „Jak se jmenuješ, dítě?“
5. E) „Copak nám to dnes bůh moří vyvrhnul na břeh?“ pronesla ke mně Bába. Uctivě jsem před ní poklekla. Teprve teď jsem si všimla, že jsem nahá.
6. F) Nepomůže jim ani to, že dokážou létat po obloze. Mohla jsem být jednou z nich, nebýt mých kostí. Proto mě nechala na ostrově, i když jí zdravý rozum velel nedělat to. Kosti jsou totiž pro dobré ruce nejdůležitější.

(Ch. B. Divakaruni, Vládkyně koření, upraveno)

Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.

1. A) Právě v tomto zařízení má Britt-Marie pracovat. Jednoho lednového dne proto sedne do auta a dorazí do Borgu. Ve chvíli, kdy odbočuje na parkoviště, zaslechne z útrob vozu jakýsi zvuk.
2. B) Britt-Marie z něj vyděšeně vyskočí, protože logicky očekává, že auto vzplane. Ale nevzplane. Opodál se poklidně kutálí míč. Když balón zmizí za rohem budovy označené nápisem ŮM DĚTÍ A LÁDEŽE, ozve se zadunění.
3. C) Úplně nahoře stojí „jet do Borgu“. Tenhle bod si odškrtne. Další položka zní „vyzvednout klíče na poště“. Vytáhne mobil a poprvé v životě ho použije.
4. D) Borg je vesnice u silnice. To je vlastně to nejhezčí, co se o Borgu dá říct. Je tu zrušené fotbalové hřiště, zrušená škola, zrušená lékárna a zrušené potraviny. Funguje tady dům dětí a mládeže, ale to jen proto, že ho zrušit ještě nestihli.
5. E) Zdálky to zní, jako kdyby někdo nacpal do sušičky kamení. Není to sice příliš pravděpodobné, ale Britt-Marie už zažila leccos. Sedne si na lavičku a roztřeseně vyndá z kabelky seznam.
6. F) Stižena adekvátní panikou, Britt-Marie pustí spojku i brzdu. Auto zakašle, jako by se něčeho leklo, když se zrovna ládovalo popcornem. Po několika dramatických smycích na zledovatělém povrchu konečně s rachotem zastaví.

(F. Backman, Tady byla Britt-Marie, upraveno)

Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.

1. A) Smrtka překročil práh, sundal si kápi a odhalil smutný obličej. Rozhlédl se po předsíni a okamžitě si všiml Citry. Usmál se na ni a řekl: „Ahoj, Citro.“
2. B) „Dobrý den, Vaše Ctihodnosti,“ dostala ze sebe Citra. „Ahoj,“ ozval se Citřin mladší bratr Ben, kterého z pokoje přilákal hluboký tón smrtkova hlasu, a pak se podíval na svou sestru a matku.
3. C) Pachtila se tam s obědem. Snažila se, aby byl ten nejlepší, jaký kdy naservírovala. Vaření sice nebyla její specialita, dnes ovšem na jejím diskutabilním kuchařském umu zjevně závisely životy jejích blízkých.
4. D) Skutečnost, že zná její jméno, ji ochromila. „Nebuď nezdvořilá,“ vyhrkla Citřina matka, „a odpověz hostu na pozdrav.“
5. E) Potom přešel do obýváku a trpělivě čekal na oběd. Bylo příliš troufalé myslet si, že ho k nim přivedlo jídlo a nic jiného? Koneckonců i smrtky musí někde jíst. Své úmysly si ale smrtka nechal pro sebe. Citřina matka mu přinesla něco k pití a ihned zmizela v kuchyni.
6. F) Hlavou se mu honilo totéž, o čem přemýšleli ostatní: Pro koho si ten smrtka přišel? Příchozí si ale jejich rozpaků nevšímal a klidně řekl: „Když jsem šel kolem vašeho bytu, ucítil jsem něco lákavého.“

Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.

1. A) Jakmile se černému bojovníkovi dostalo za tento výkon zasloužené pochvaly, odcválal na konec kolbiště a nechal Vyděděného rytíře, aby se s posledním soupeřem vypořádal sám.
2. B) Turnaj se pomalu chýlil ke konci. V družině Vyděděného rytíře byl také muž v černém brnění na černém koni. Během souboje si všiml, že jeho vůdce je v úzkých.
3. C) Snad chtěl naznačit, že si nepřeje přilbu sejmout. Maršálové však trvali na svém, a tak ji nakonec sňal. Diváci spatřili smrtelně bledou tvář mladého muže, po níž stékaly praménky krve. V tom okamžiku se Roweně z hrdla vydral slabý výkřik. Toho mladíka přece zná.
4. D) Ihned pobídl koně a vyrazil Vyděděnému rytíři na pomoc. Zasadil jednomu z protivníků takovou ránu, že se Sas v bezvědomí skácel z koně.
5. E) Rowena se právě chystala položit hrdinovi vítězný věnec na přilbu, když vtom maršálové na tribuně zvolali: „Na obnaženou hlavu.“ Vyděděný rytíř zamumlal několik tichých slov.
6. F) Závěr turnaje již nebyl tak obtížný. Vyděděný rytíř se naposledy rozjel, zaútočil dřevcem na protivníkova koně a ten se i se svým pánem vzápětí zmítal na zemi. Princ Jan už nemohl nic namítat a musel Vyděděného rytíře prohlásit za vítěze dne.

Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.

1. A) Aniž jsem to měl v úmyslu, podařilo se mi získat čtyři broskve. Mou gestikulaci si totiž žena vysvětlila jako žebrání. Obchod jsem nakonec našel a za asistence mladého, jazykově vybaveného muže jsem přesvědčil majitelku, ať mi udělá rýži s vajíčkem.
2. B) Na náladě mi nepřidala ani nezvyklá absence odpadků kolem cesty. Vzbudilo to ve mně podezření, že v téhle vsi není kde nakoupit. Naději mi dala až žena, která proti mně kráčela s igelitkou.
3. C) „Kolik jsi za to zaplatil?“ zeptal se mě pak mladík, když jsme se loučili. Po zjištění příslušné sumy konstatoval: „Tak to tě pěkně oškubala.“
4. D) Do vesnice jsem se dostal až po poledni. Byl jsem hladový a zbídačený tak, až ze mě šla hrůza. První vesničanka, kterou jsem potkal, mi ani neodpověděla na pozdrav a jen křečovitě sevřela motyku, zjevně připravena k útoku.
5. E) Zeptal jsem se jí, kde je obchod. Anglicky ale neuměla ani slovo, a tak jsem ukazoval na tu její tašku a krčil rameny. Došlo k nedorozumění, které pro mě ovšem mělo velmi příjemné následky
6. F) Já jsem to ale viděl jinak. Prodavačka slaví triumf, protože si myslí, že mě obrala. Já se přesto cítím jako vítěz – obrala mě totiž v přepočtu asi jen o 15 korun.

Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.

1. A) Dívala jsem se, jak si žena pečlivě píše Abekovo jméno. „Ještě někdo?“ zeptala se a její pero vyčkávalo nad prázdným řádkem.
2. B) Věděla jsem, že její otázka musí dávat smysl, ale nedokázala jsem ta slova zpracovat: „Na jaký seznam?“ Pracovnice jemně položila dlaň na moji ruku: „Chci zapsat všechny lidi, které hledáte. Postrádáte třeba nějakého příbuzného?“
3. C) Zavrtěla jsem hlavou. „Můžete k bratrovi přidat lidí, kolik chcete. Podívejte se, kolik je tu prázdných řádků,“ ukázala bruneta na formulář. Já jsem ale věděla, že tam není dost místa pro všechny, kteří mi chybí. Nemám totiž problém vzpomenout si, ale mám problém zapomenout.
4. D) „Svého bratra, Abeka Ledermana,“ jeho jméno se mi bolestí zadrhlo v hrdle. „Teď by mu bylo dvanáct. Naposled jsem ho viděla před více než třemi lety.“
5. E) Chvilku jsem čekala, než si mě odškrtne. „Koho byste chtěla uvést na svůj seznam jako prvního?“ Hleděla jsem na ni a ona viděla, že jsem totálně zmatená.
6. F) „Další,“ zavolala mohutná tmavovlasá žena z Červeného kříže. Trvalo mi skoro minutu, než jsem si uvědomila, že už je řada na mně. „Slečno,“ oslovila mě ta žena, „jak se jmenujete?“ „Žofie Ledermanová,“ představila jsem se.

Na jedno z míst označených ve výchozím textu číslicemi patří následující větný celek: Takže bojovat nemůžu, utéct nemůžu. Kam se tento větný celek hodí nejlépe?

• A) na místo označené [1]
• C) na místo označené [3]
• B) na místo označené [2]
• D) na místo označené [4]