Věta č. 1: Tepenné krvácení je třeba zastavit co nejrychleji.
Věta č. 2: Brzy ráno se zemědělci rozešli za svými každodenními povinnostmi.
Které z následujících tvrzení o větách z výchozího textu je pravdivé?
- A) Obě tyto věty jsou zapsány pravopisně správně.
- C) Věta č. 1 je zapsána pravopisně správně, věta č. 2 obsahuje pravopisnou chybu.
- B) Každá z těchto vět obsahuje pravopisnou chybu.
- D) Věta č. 1 obsahuje pravopisnou chybu, věta č. 2 je zapsána pravopisně správně.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
A
(1) Lidi na lidi jsou jako saně,
člověk na člověka jako kat,
podívejte se na ně,
musíte naříkat.
(2) Obr do pidimužíka mydlí,
domnívaje se, že vyhraje.
Klidně seďme na židli,
čtěme bibli, tam to všechno je.
(3) Samuelova kniha nám povídá,
jak na Žida přišla veliká bída,
jak ti bídní Filištíni
válku vést nebyli líní,
až potkali Davida.
(4) David šel do války volky nevolky,
z velké dálky nesl bratrům homolky,
v pochodu se cvičil v hodu,
dal si pro strýčka Příhodu
tři šutry do tobolky.
(5) „Hej hej! Kam se valej?
Dyť jsou malej!“
Takhle Goliáš ho provokuje,
David slušně salutuje.
(6) Když mu ale obr plivnul do očí,
David se otočí, prakem zatočí:
„Když začínáš, no tak tu máš!
Byl jsi větší – já měl kuráž.“
A jakej byl Goliáš!
Vysvětlivky: Filištíni – příslušníci kmene, o němž se píše v bibli; homolka – kuželovitý útvar (např. cukru, sýra); tobolka – brašna
(J. Voskovec a J. Werich, David a Goliáš, upraveno)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
- A) David se nenechal zastrašit skutečností, že osoba, která mu plivla do očí, byla vyššího vzrůstu než on.
- C) Jakmile se Goliáš setkal s Davidem a jeho bratry, začal ihned na jejich adresu pronášet provokativní poznámky.
- B) David si s sebou vzal tři kameny, protože už předem věděl, že se mu při střetu s Goliášem budou hodit.
- D) Jakmile se David doslechl, že Filištíni potřebují jeho pomoc v boji proti jisté osobě, podstoupil u nich výcvik v hodu.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
A
(1) Lidi na lidi jsou jako saně,
člověk na člověka jako kat,
podívejte se na ně,
musíte naříkat.
(2) Obr do pidimužíka mydlí,
domnívaje se, že vyhraje.
Klidně seďme na židli,
čtěme bibli, tam to všechno je.
(3) Samuelova kniha nám povídá,
jak na Žida přišla veliká bída,
jak ti bídní Filištíni
válku vést nebyli líní,
až potkali Davida.
(4) David šel do války volky nevolky,
z velké dálky nesl bratrům homolky,
v pochodu se cvičil v hodu,
dal si pro strýčka Příhodu
tři šutry do tobolky.
(5) „Hej hej! Kam se valej?
Dyť jsou malej!“
Takhle Goliáš ho provokuje,
David slušně salutuje.
(6) Když mu ale obr plivnul do očí,
David se otočí, prakem zatočí:
„Když začínáš, no tak tu máš!
Byl jsi větší – já měl kuráž.“
A jakej byl Goliáš!
Vysvětlivky: Filištíni – příslušníci kmene, o němž se píše v bibli; homolka – kuželovitý útvar (např. cukru, sýra); tobolka – brašna
(J. Voskovec a J. Werich, David a Goliáš, upraveno)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje třetí část výchozího textu?
- A) V této části textu je pomocí personifikace vyjádřeno, že ve vyprávěném příběhu ožila Samuelova kniha.
- C) V této části textu je vyjádřeno, že v Samuelově knize Filištíni popisují čtenářům události z války, kterou rozpoutali.
- B) V této části textu je vyjádřeno, že v Samuelově knize se vypráví příběh, v němž mimo jiné vystupují Filištíni.
- D) V této části textu je pomocí personifikace vyjádřeno, že Samuelova kniha vedla se čtenáři rozhovor o příčinách bídy.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
B
(1) Lidi na lidi jsou jako saně,
člověk na člověka jako kat,
podívejte se na ně,
musíte naříkat.
(2) Obr do pidimužíka mydlí,
domnívaje se, že vyhraje.
Klidně seďme na židli,
čtěme bibli, tam to všechno je.
(3) Samuelova kniha nám povídá,
jak na Žida přišla veliká bída,
jak ti bídní Filištíni
válku vést nebyli líní,
až potkali Davida.
(4) David šel do války volky nevolky,
z velké dálky nesl bratrům homolky,
v pochodu se cvičil v hodu,
dal si pro strýčka Příhodu
tři šutry do tobolky.
(5) „Hej hej! Kam se valej?
Dyť jsou malej!“
Takhle Goliáš ho provokuje,
David slušně salutuje.
(6) Když mu ale obr plivnul do očí,
David se otočí, prakem zatočí:
„Když začínáš, no tak tu máš!
Byl jsi větší – já měl kuráž.“
A jakej byl Goliáš!
Vysvětlivky: Filištíni – příslušníci kmene, o němž se píše v bibli; homolka – kuželovitý útvar (např. cukru, sýra); tobolka – brašna
(J. Voskovec a J. Werich, David a Goliáš, upraveno)
Které z následujících tvrzení o čtvrté části výchozího textu je pravdivé?
- A) V této části textu není žádný verš osmislabičný.
- C) V této části textu je pouze čtvrtý verš osmislabičný.
- B) V této části textu je pouze třetí verš osmislabičný.
- D) V této části textu je osmislabičný jak třetí verš, tak čtvrtý verš.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte souvětí (A–E), jehož výstavba odpovídá následujícímu schématu:
VV – VH – VV
(Schématem je myšleno pořadí vět v souvětí. Vysvětlivky zkratek: VH = věta hlavní; VV = věta vedlejší.)
(Žádná možnost z nabídky A–E nesmí být přiřazena víckrát než jednou ve skupině otázek.)
- A) Přestože se mu ta paní zdála povědomá, vůbec si nemohl vzpomenout, odkud ji zná.
- D) Před odjezdem do Itálie si nejdřív neuvědomila, kolik místa zaberou hračky, na poslední chvíli tedy musela přerovnat kufry.
- B) Jestliže vyplníte tento formulář a my vás vylosujeme, získáte od nás hodnotný dárek.
- E) Nedávná povodeň sice způsobila rozsáhlé škody, naštěstí se ale hasičům podařilo včas evakuovat všechny obyvatele, jejichž životy byly ohroženy.
- C) Včera jsem se svého kamaráda ptala, zda si už konečně koupil vybavení, když chce se mnou jet o Vánocích na hory.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
A
Přiřaďte souvětí (A–E), jehož výstavba odpovídá následujícímu schématu:
VH – VV – VH
(Schématem je myšleno pořadí vět v souvětí. Vysvětlivky zkratek: VH = věta hlavní; VV = věta vedlejší.)
(Žádná možnost z nabídky A–E nesmí být přiřazena víckrát než jednou ve skupině otázek.)
- A) Přestože se mu ta paní zdála povědomá, vůbec si nemohl vzpomenout, odkud ji zná.
- D) Před odjezdem do Itálie si nejdřív neuvědomila, kolik místa zaberou hračky, na poslední chvíli tedy musela přerovnat kufry.
- B) Jestliže vyplníte tento formulář a my vás vylosujeme, získáte od nás hodnotný dárek.
- E) Nedávná povodeň sice způsobila rozsáhlé škody, naštěstí se ale hasičům podařilo včas evakuovat všechny obyvatele, jejichž životy byly ohroženy.
- C) Včera jsem se svého kamaráda ptala, zda si už konečně koupil vybavení, když chce se mnou jet o Vánocích na hory.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte souvětí (A–E), jehož výstavba odpovídá následujícímu schématu:
VH – VV – VV
(Schématem je myšleno pořadí vět v souvětí. Vysvětlivky zkratek: VH = věta hlavní; VV = věta vedlejší.)
(Žádná možnost z nabídky A–E nesmí být přiřazena víckrát než jednou ve skupině otázek.)
- A) Přestože se mu ta paní zdála povědomá, vůbec si nemohl vzpomenout, odkud ji zná.
- D) Před odjezdem do Itálie si nejdřív neuvědomila, kolik místa zaberou hračky, na poslední chvíli tedy musela přerovnat kufry.
- B) Jestliže vyplníte tento formulář a my vás vylosujeme, získáte od nás hodnotný dárek.
- E) Nedávná povodeň sice způsobila rozsáhlé škody, naštěstí se ale hasičům podařilo včas evakuovat všechny obyvatele, jejichž životy byly ohroženy.
- C) Včera jsem se svého kamaráda ptala, zda si už konečně koupil vybavení, když chce se mnou jet o Vánocích na hory.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
C
Napište současné (tj. ne zastaralé) spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem VÝKRES, skloňuje se podle vzoru MUŽ a neobsahuje předponu.
(Slova musí být zapsána pravopisně správně.)
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
např. kreslíř
Napište současné (tj. ne zastaralé) spisovné slovo, které odpovídá zadání a zároveň není vlastním jménem.
Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem KONAT, skloňuje se podle vzoru KOST a obsahuje předponu.
(Slova musí být zapsána pravopisně správně.)
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
např. výkonnost
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
První tržiště na Blízkém východě vznikla kolem roku 3000 př. n. l.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
V jednom ze čtyř oddělení prvního obchodního domu na světě se prodávala výhradně galanterie.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
Kolem roku 1200 existovalo v Čechách asi sto stálých tržišť a ta sloužila nejen k prodeji a nakupování.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
Alespoň v jednom textu, který byl sepsán v 1. století n. l., jsou uvedeny informace týkající se tehdejších obchodních praktik v Římě.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Vypište z první části výchozího textu tři podstatná jména, která jsou v textu užita ve 3. pádě.
(Slovo Martialis neposuzujte, není správným řešením. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
činnosti, zmínkám, přilákání
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Která z následujících možností nejlépe vystihuje hlavní myšlenku výchozího textu, a je tedy jeho nejvhodnějším nadpisem?
- A) Od tržiště k supermarketům: dlouhá historie nakupování
- C) Od starověku do novověku: nejstarší známé památky a nakupování
- B) Od starověku do novověku: tresty za zločiny při nakupování
- D) Od tržiště k supermarketům: antická literatura s tématem nakupování
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
A
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
(Výraz podle je ve výchozím textu podtržen. Věty s posuzovaným výrazem jsou gramaticky správné.)
- A) Výraz podle je jak ve výchozím textu, tak ve větě Nikdy se tak podle nezachoval předložkou.
- C) Výraz podle je předložkou ve větě Nikdy se tak podle nezachoval, nikoli však ve výchozím textu.
- B) Výraz podle není ani ve výchozím textu, ani ve větě Nikdy se tak podle nezachoval předložkou.
- D) Výraz podle je předložkou ve výchozím textu, nikoli však ve větě Nikdy se tak podle nezachoval.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
D
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení týkajícím se věty tučně vyznačené ve výchozím textu, zda je pravdivé (A), nebo ne (N).
Větný člen tržiště je přívlastek neshodný.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení týkajícím se věty tučně vyznačené ve výchozím textu, zda je pravdivé (A), nebo ne (N).
Větný člen vznikala je rozvíjen větným členem spontánně.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení týkajícím se věty tučně vyznačené ve výchozím textu, zda je pravdivé (A), nebo ne (N).
Větný člen v centru je rozvíjen větným členem města.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Nakupování je běžnou součástí našich životů. Této činnosti se lidé věnují od starověku a už tehdy si psali nákupní seznamy. Ten nejstarší nalezený byl podle archeologů sepsán přibližně v roce 2000 př. n. l. To bylo o tisíc let později, než na Blízkém východě vznikla první tržiště. Přesnou představu o starověkých obchodních praktikách ovšem nemáme. Něco málo se dozvíme díky několika dochovaným písemným zmínkám. Například antický básník Martialis v 1. století n. l. popsal Řím jako jeden velký obchod: prodejci prý nabízeli své zboží skoro všude a k přilákání zákazníků používali svérázné metody, třeba ochočené opice.
(2) Ve středověku tržiště spontánně vznikala v centru každého většího města. Na přelomu 12. a 13. století už bylo v Čechách zhruba sto stálých tržišť: ta neplnila jen svůj primární účel, ale byla i významným místem společenského dění a také sloužila jako popraviště. Zloději, jichž bylo na trzích požehnaně, byli někdy ihned oběšeni bez řádného soudu. Člověk se také musel mít na pozoru před nepoctivými obchodníky. Někteří třeba používali nepřesné váhy, jiní zase vydávali zkažené maso za čerstvé. Tyto provinilce sice šibenice nečekala, ale správce tržiště je nechal postavit na pranýř1.
(3) V novověku se rozrostla skupina lidí, kteří si mohli dovolit utrácet víc, než bylo nezbytně nutné k přežití. Přirozeným důsledkem byla změna nákupních zvyků i podoby obchodů. Historicky první obchodní dům se otevřel v Londýně roku 1796 a ve svých čtyřech odděleních nabízel například galanterii, šperky, klobouky či vějíře. Další obchodní domy následovaly záhy, žádný ale neumožňoval, aby se zákazníci obsloužili sami. Zlom nastal až v roce 1916, kdy byla v americkém Memphisu otevřena první samoobsluha – pobočka řetězce supermarketů Piggly Wiggly. Dnes už jsou supermarkety takřka na každém rohu.
1 Místo se sloupem, kůlem aj., k němuž byli viníci po určitou dobu připoutáni.
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení týkajícím se věty tučně vyznačené ve výchozím textu, zda je pravdivé (A), nebo ne (N).
Větný člen každého je přívlastek shodný.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ano
Odmrazování mrazničky (spotřebič bez technologie NO FROST)
1. Odpojte kabel napájení.
2. Vyjměte potraviny a uložte je na chladné místo. Dveře mrazničky nechte otevřené.
3. Jakmile roztaje veškerá námraza, setřete nejprve vodu ve spodní části spotřebiče.
4. Připojte kabel napájení.
5. Chvíli vyčkejte a pak vložte potraviny zpět dovnitř.
6. Poté důkladně vytřete dosucha celý vnitřek mrazničky.
Která z následujících možností nejlépe vystihuje výchozí text?
- A) Jde o součást návodu k použití: aby však na sebe jednotlivé kroky logicky navazovaly, měl by být bod č. 5 uveden hned za bodem č. 3.
- C) Jde o popis pracovního postupu před prvním použitím spotřebiče: kvůli logické návaznosti jednotlivých kroků by ale bod č. 5 měl být uveden hned za bodem č. 3.
- B) Jde o součást návodu k použití: aby však na sebe jednotlivé kroky logicky navazovaly, měl by být bod č. 6 uveden hned za bodem č. 3.
- D) Jde o popis pracovního postupu před prvním použitím spotřebiče: kvůli logické návaznosti jednotlivých kroků by ale bod č. 6 měl být uveden hned za bodem č. 3.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
B
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
- A) Řemeslníci dnes vyměnili strouchnivělé trámy na půdě.
- C) Číšníci a jejich pomocnice začali ihned ze stolů sbírat špinavé nádobí.
- B) Naše firma vykupuje schátralé nemovitosti v nejbližším okolí.
- D) Jízdu na parníku si můžete spestřit hudební produkcí a výborným jídlem.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
C
Jarda se sám od sebe nabídl, že nám pomůže vymalovat byt. Když ale bylo vše hotové, překvapilo nás, že řekl: „Pošlete mi na účet pět tisíc. To víte, zadarmo ani ***** nehrabe.“
Které z následujících slov je součástí ustáleného slovního spojení vystihujícího situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (*****) v textu?
- A) pes
- C) krtek
- B) kuře
- D) prase
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
B
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
- A) Důkladně jsem ji prozkoumala, ale vážně tam nebylo vůbec nic. Když jsem se dotkla drsného dřeva, zvláštně zavonělo po růžích. Kdo ví, proč jsem pak udělala to, co jsem udělala.
- B) Seděla tam žena celá v bílém. Dlouhé vlasy jí zakrývaly obličej. Hlavou mi prolétlo: Máma! Jakmile jsem se dostala na mělčinu, vyrazila jsem k té ženě. Voda cákala na všechny strany. Už jsem byla skoro u ní, vtom se ale moje nohy zarazily.
- C) Ta truhla, kterou jsem vytáhla zpod stolu, byla prázdná. Nevím, co jsem si myslela, že tam najdu. Možná dopisy, fotky nebo starý deník…
- D) Prostě jsem vlezla dovnitř, přitiskla tvář k hrubému dřevu a ponořila se do hlubokého spánku. Co se stalo potom, zní naprosto praštěně. Ale musíte mi věřit: dostala jsem se do jiného světa.
- E) Oči totiž spatřily něco, co srdce vidět nechtělo. Nebyla to maminka, ale nějaká neznámá paní. „Tigris,“ oslovila mě. Ta cizí žena znala mé jméno!
- F) Probudilo mě šplouchání a cákání. Pomalu jsem nadzvedla víko a vykoukla ven. To, co jsem spatřila, mě šokovalo. Truhla se totiž pohupovala na moři, všude bylo cítit sůl a řasy. Najednou se na obzoru zjevila pevnina! Od pláže se ke mně nesla zvonivá hudba. Podívala jsem se tím směrem a skoro se mi zastavilo srdce.
(E. Karinsdotter, Ostrov tisíce hvězd, upraveno)
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
C, A, D, F, B, E
TEXT 1
maso
bidlo
hledisko
hnízdoplátno
žactvo
zlato
jezerodřevo
lano
těsto
kopytoucho
hejno
okno
jaro
TEXT 2
Podstatné jméno typu A má v 6. pádě čísla jednotného dva náležité tvary: jeden končí na -e/-ě (např. pouzdře, autě), druhý končí na -u (např. pouzdru, autu).
Podstatné jméno typu B má v 6. pádě čísla jednotného pouze jeden náležitý tvar a ten končí na -u (např. jablku).
Vypište z TEXTU 1 tři podstatná jména typu B.
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
hledisko, žactvo, ucho
Nedostavěný chrám v Panenském Týnci je zřejmě jednou z nejmagičtějších památek v naší zemi. Mezi jeho zdmy a sloupy se prý nacházejí místa, která vyzařují pozitivní energii. Nemějte obavy, že byste je nepoznali: nápovědou jsou vyšlapané cesty a zjevně ohmatané části na stěnách této kamenné stavby. Ve výklencích lze najít děkovné vzkazy.
Mezi lidmi se vypráví, že pobyt v chrámu uzdraví nemocné, smutným zlepší náladu a celkově vyvolává pocit štěstí. Někteří na sociálních sítích napsali, že zde cítily vibrace a brněly jim ruce. Jiní zase nabyli dojmu, že po návštěvě chrámu se jim vrátil ztracený životní elán. Nikoho proto nepřekvapí, že se zde pravidelně konají svadby.
Čeští filmaři již několikrát využili tajemě působící chrám ve svých snímcích. Objevil se třeba ve filmovém zpracování Erbenovy Kytice. Ať už je pravda o této stavbě jakákoli, jisté je, že jde o skvělý tip na výlet.
(www.kudyznudy.cz, upraveno)
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
(Slova zapište bezchybně; ohebná slova zapište ve stejném tvaru, v němž jsou užita v textu. Podtržené výrazy jsou zapsány správně. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
zdmi, cítili, svatby, tajemně
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu.
Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ***** lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
Edu probudily ze spánku zvuky, jejichž původcem byl kníratý muž.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ne
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu.
Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ***** lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
Eda se dvakrát pokusil pomocí pozdravu vyjádřeného slovy navázat kontakt s kníratým mužem.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ano
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu.
Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ***** lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
Eda přečetl Zuzce název jednoho článku v novinách, které předtím měl kníratý muž v kapse saka.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ano
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu.
Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ***** lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
Zuzka s Edou se rozhodli tunelem času dostat do minulosti proto, aby zachránili svého dědu před smrtí.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ne
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu.
Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ***** lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Vypište z první části TEXTU 1 dvě příslovce, která jsou v textu užita v 2. stupni.
(Příslovce zapište v 2. stupni. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
hlasitěji, hůř
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu.
Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ***** lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Které z následujících slov podtržených v TEXTU 1 je název výsledku děje?
(Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. Slova posuzujte ve významu, který mají v TEXTU 1.)
- A) vozík
- C) nářadí
- B) vchod
- D) výšivka
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
D
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu.
Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ***** lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Které z následujících tvrzení o slovních tvarech tučně vyznačených v TEXTU 1 je pravdivé?
- A) Tvar neviditelný i tvar napsaný jsou v tomto textu spisovné.
- C) V tomto textu je tvar neviditelný spisovný a tvar napsaný je nespisovný.
- B) Tvar neviditelný i tvar napsaný jsou v tomto textu nespisovné.
- D) V tomto textu je tvar neviditelný nespisovný a tvar napsaný je spisovný.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
B
TEXT 1
(1) Probudil jsem se brzy. Zuzka ještě spala, přikrytá starou záclonou s výšivkami. Náhle jsem zvenčí zaslechl nějaké zvuky. Vzbudil jsem ségru a opatrně jsme vyšli z domu. Před vchodem jsme spatřili staršího chlapa s knírem, jak nese k autu plechovou rouru.
„Dobrý den,“ řekl jsem. On ale nereagoval a poklidně nakládal materiál a nářadí na vozík za autem. Pozdravil jsem ho o něco hlasitěji, ale zase nic.
„Edo, pojďme až k němu, asi hůř slyší,“ navrhla Zuzka. Jenže i když jsme stáli přímo před ním, díval se skrz nás.
(2) „Brácha, my jsme neviditelný!“ vyhrkla Zuzka. Chvilku jsme doufali, že se pleteme. Skákali jsme a mávali rukama, ale kníratý muž pořád nic. Vážně nás neviděl. Bezradně jsme na sebe se Zuzkou koukali. Vtom mou pozornost upoutaly noviny, které tomu chlapovi čouhaly z kapsy saka. Nenápadně jsem je vytáhl a hned jsme je začali zkoumat.
„Rudé právo. To neznám. A koukni na ty názvy článků. Třeba Národe, nevzdáme se.“
„A všimnul sis, co je napsaný tady nahoře? Je tu přece datum 22. srpna 1968!“
Aha, takže tím tunelem času jsme se dostali do minulosti. Do období komunismu.
Máma nám vyprávěla, že Rusáci na nás tehdy poslali tanky, ***** lidé v Československu chtěli víc svobody. To ale Rusáci nechtěli dopustit: báli se totiž, že pak by si Češi dělali všechno po svém a přestali by je poslouchat.
„Bez toho tunelu nemáme šanci. I kdybychom totiž odsud došli do Prahy, domů se nedostaneme. Náš dům ještě nestojí a naši se ještě nenarodili,“ řekl jsem sklesle.
„Ale babička přece žije!“
V tu ránu mi to docvaklo: „Děda přece umřel někdy při invazi. Vojáci ho zastřelili, když stavěl na ulici barikádu! Takže jsme tady určitě proto, abychom dědu zachránili. A až tenhle úkol splníme, nejspíš se nám ukáže i cesta domů.“
(P. Hůlová, Liščí oči, upraveno)
TEXT 2
Některá podstatná jména, která jsou odvozená od sloves, označují výsledek děje, např. když něco nedoplatím, vznikne nedoplatek. Takovým podstatným jménům říkáme názvy výsledku děje.
Které z následujících tvrzení týkajících se vynechaného místa (*****) v TEXTU 1 je pravdivé?
- A) Z daného kontextu vyplývá, že věta s vynechaným místem má vyjadřovat účel, tudíž na toto místo patří například slovo aby.
- C) Z daného kontextu vyplývá, že věta s vynechaným místem má vyjadřovat příčinu, tudíž na toto místo patří například slovo aby.
- B) Z daného kontextu vyplývá, že věta s vynechaným místem má vyjadřovat účel, tudíž na toto místo patří například slovo poněvadž.
- D) Z daného kontextu vyplývá, že věta s vynechaným místem má vyjadřovat příčinu, tudíž na toto místo patří například slovo poněvadž.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
D
Rozhodněte o následujícím větném celku, zda je zapsán správně (A), nebo ne (N).
Na minulé oslavě dědečkových narozenin se sešli tři generace.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte o následujícím větném celku, zda je zapsán správně (A), nebo ne (N).
Když jsem se po prázdninách setkal s přáteli, přivítali mě objetím.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte o následujícím větném celku, zda je zapsán správně (A), nebo ne (N).
Znenadání se zdvihl silný vítr a stromy s úzkými kmeny se začaly ohýbat.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte o následujícím větném celku, zda je zapsán správně (A), nebo ne (N).
Mezi kostelními lavicemi jsem našel stříbrný růženec s malými drahokami.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ne
ŽÁK – KTERÝ – VYHRÁT – SOUTĚŽ – POMOCT – PEČLIVÝ – PŘÍPRAVA
Z výše uvedeného řetězce slov vytvořte smysluplné, spisovné a pravopisně i gramaticky správné souvětí, které bude obsahovat všechna slova z daného řetězce, a to v uvedeném pořadí. Do souvětí nesmíte přidat žádné jiné slovo.
(Příklad: TETA – NEVĚDĚT – KAM – DÁT – KLÍČE → např. Teta neví, kam dala klíče.)
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
např. Žákovi, který vyhrál soutěž, pomohla pečlivá příprava.
V některých oblastech Arktidy žijí už tisíce let Inuité. Díky příbytkům ze sněhu, známým jako iglú, se jim v drsných podmínkách daří přežít i během velmi chladných období.
Iglú se tradičním postupem staví z bloků stlačeného sněhu: sníh upravený tímto způsobem je lehčí než led a jako tepelný izolant rozhodně nezklame. Díky použitému materiálu neproniká dovnitř iglú chlad zvenčí, typický tvar obydlí zase zajišťuje, aby silnější poryvy větru nenarušily stabilitu příbytku. Teploty v iglú jsou vzhledem k mrazivému okolí (v zimě v této oblasti rtuť teploměru klesá i pod minus 50 °C) docela příznivé – mohou se dostat i nad 10 °C. Nejchladněji je u podlahy, teplý vzduch se soustředí v horní části stavby.
Chcete-li strávit noc v příbytku inuitského typu, vyzkoušejte některý z iglú hotelů, například Sorrisniva Igloo. Tento norský hotel je každoročně otevřen jen od 20. prosince do 5. dubna a na jeho stavbu se pokaždé spotřebuje 7 000 m³ sněhu a 250 tun ledu. V areálu jsou rozmístěny ledové sochy, v hotelovém baru se podávají nápoje ve sklenicích z ledu. Pokud cestujete v páru, za dvoulůžkový pokoj včetně snídaně zaplatíte dohromady cca 10 000 Kč za noc. Všichni otužilci jsou zde vítáni.
(www.nespechej.cz; www.lifee.cz; www.sorrisniva.no, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
Norský hotel Sorrisniva Igloo je otevřen přibližně tři a půl měsíce v roce.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ano
V některých oblastech Arktidy žijí už tisíce let Inuité. Díky příbytkům ze sněhu, známým jako iglú, se jim v drsných podmínkách daří přežít i během velmi chladných období.
Iglú se tradičním postupem staví z bloků stlačeného sněhu: sníh upravený tímto způsobem je lehčí než led a jako tepelný izolant rozhodně nezklame. Díky použitému materiálu neproniká dovnitř iglú chlad zvenčí, typický tvar obydlí zase zajišťuje, aby silnější poryvy větru nenarušily stabilitu příbytku. Teploty v iglú jsou vzhledem k mrazivému okolí (v zimě v této oblasti rtuť teploměru klesá i pod minus 50 °C) docela příznivé – mohou se dostat i nad 10 °C. Nejchladněji je u podlahy, teplý vzduch se soustředí v horní části stavby.
Chcete-li strávit noc v příbytku inuitského typu, vyzkoušejte některý z iglú hotelů, například Sorrisniva Igloo. Tento norský hotel je každoročně otevřen jen od 20. prosince do 5. dubna a na jeho stavbu se pokaždé spotřebuje 7 000 m³ sněhu a 250 tun ledu. V areálu jsou rozmístěny ledové sochy, v hotelovém baru se podávají nápoje ve sklenicích z ledu. Pokud cestujete v páru, za dvoulůžkový pokoj včetně snídaně zaplatíte dohromady cca 10 000 Kč za noc. Všichni otužilci jsou zde vítáni.
(www.nespechej.cz; www.lifee.cz; www.sorrisniva.no, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
Rozdíl mezi venkovní teplotou a teplotou v iglú činí za všech okolností přesně 60 °C.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ne
V některých oblastech Arktidy žijí už tisíce let Inuité. Díky příbytkům ze sněhu, známým jako iglú, se jim v drsných podmínkách daří přežít i během velmi chladných období.
Iglú se tradičním postupem staví z bloků stlačeného sněhu: sníh upravený tímto způsobem je lehčí než led a jako tepelný izolant rozhodně nezklame. Díky použitému materiálu neproniká dovnitř iglú chlad zvenčí, typický tvar obydlí zase zajišťuje, aby silnější poryvy větru nenarušily stabilitu příbytku. Teploty v iglú jsou vzhledem k mrazivému okolí (v zimě v této oblasti rtuť teploměru klesá i pod minus 50 °C) docela příznivé – mohou se dostat i nad 10 °C. Nejchladněji je u podlahy, teplý vzduch se soustředí v horní části stavby.
Chcete-li strávit noc v příbytku inuitského typu, vyzkoušejte některý z iglú hotelů, například Sorrisniva Igloo. Tento norský hotel je každoročně otevřen jen od 20. prosince do 5. dubna a na jeho stavbu se pokaždé spotřebuje 7 000 m³ sněhu a 250 tun ledu. V areálu jsou rozmístěny ledové sochy, v hotelovém baru se podávají nápoje ve sklenicích z ledu. Pokud cestujete v páru, za dvoulůžkový pokoj včetně snídaně zaplatíte dohromady cca 10 000 Kč za noc. Všichni otužilci jsou zde vítáni.
(www.nespechej.cz; www.lifee.cz; www.sorrisniva.no, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
Cena za jedno přespání ve dvoulůžkovém pokoji hotelu Sorrisniva Igloo a snídani činí zhruba 10 000 Kč na osobu.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ne
V některých oblastech Arktidy žijí už tisíce let Inuité. Díky příbytkům ze sněhu, známým jako iglú, se jim v drsných podmínkách daří přežít i během velmi chladných období.
Iglú se tradičním postupem staví z bloků stlačeného sněhu: sníh upravený tímto způsobem je lehčí než led a jako tepelný izolant rozhodně nezklame. Díky použitému materiálu neproniká dovnitř iglú chlad zvenčí, typický tvar obydlí zase zajišťuje, aby silnější poryvy větru nenarušily stabilitu příbytku. Teploty v iglú jsou vzhledem k mrazivému okolí (v zimě v této oblasti rtuť teploměru klesá i pod minus 50 °C) docela příznivé – mohou se dostat i nad 10 °C. Nejchladněji je u podlahy, teplý vzduch se soustředí v horní části stavby.
Chcete-li strávit noc v příbytku inuitského typu, vyzkoušejte některý z iglú hotelů, například Sorrisniva Igloo. Tento norský hotel je každoročně otevřen jen od 20. prosince do 5. dubna a na jeho stavbu se pokaždé spotřebuje 7 000 m³ sněhu a 250 tun ledu. V areálu jsou rozmístěny ledové sochy, v hotelovém baru se podávají nápoje ve sklenicích z ledu. Pokud cestujete v páru, za dvoulůžkový pokoj včetně snídaně zaplatíte dohromady cca 10 000 Kč za noc. Všichni otužilci jsou zde vítáni.
(www.nespechej.cz; www.lifee.cz; www.sorrisniva.no, upraveno)
Rozhodněte o následujícím tvrzení, zda jednoznačně vyplývá z výchozího textu:
Na výrobu ledových soch do areálu hotelu Sorrisniva Igloo a sklenic používaných v baru tohoto hotelu je každý rok potřeba 250 tun ledu.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
Ne
V některých oblastech Arktidy žijí už tisíce let Inuité. Díky příbytkům ze sněhu, známým jako iglú, se jim v drsných podmínkách daří přežít i během velmi chladných období.
Iglú se tradičním postupem staví z bloků stlačeného sněhu: sníh upravený tímto způsobem je lehčí než led a jako tepelný izolant rozhodně nezklame. Díky použitému materiálu neproniká dovnitř iglú chlad zvenčí, typický tvar obydlí zase zajišťuje, aby silnější poryvy větru nenarušily stabilitu příbytku. Teploty v iglú jsou vzhledem k mrazivému okolí (v zimě v této oblasti rtuť teploměru klesá i pod minus 50 °C) docela příznivé – mohou se dostat i nad 10 °C. Nejchladněji je u podlahy, teplý vzduch se soustředí v horní části stavby.
Chcete-li strávit noc v příbytku inuitského typu, vyzkoušejte některý z iglú hotelů, například Sorrisniva Igloo. Tento norský hotel je každoročně otevřen jen od 20. prosince do 5. dubna a na jeho stavbu se pokaždé spotřebuje 7 000 m³ sněhu a 250 tun ledu. V areálu jsou rozmístěny ledové sochy, v hotelovém baru se podávají nápoje ve sklenicích z ledu. Pokud cestujete v páru, za dvoulůžkový pokoj včetně snídaně zaplatíte dohromady cca 10 000 Kč za noc. Všichni otužilci jsou zde vítáni.
(www.nespechej.cz; www.lifee.cz; www.sorrisniva.no, upraveno)
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež jsou v kontextu výchozího textu antonymy?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
- A) drsných – nehostinných
- C) nezklame – selže
- B) upravený – nevzhledný
- D) nenarušily – udržely
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
C
V některých oblastech Arktidy žijí už tisíce let Inuité. Díky příbytkům ze sněhu, známým jako iglú, se jim v drsných podmínkách daří přežít i během velmi chladných období.
Iglú se tradičním postupem staví z bloků stlačeného sněhu: sníh upravený tímto způsobem je lehčí než led a jako tepelný izolant rozhodně nezklame. Díky použitému materiálu neproniká dovnitř iglú chlad zvenčí, typický tvar obydlí zase zajišťuje, aby silnější poryvy větru nenarušily stabilitu příbytku. Teploty v iglú jsou vzhledem k mrazivému okolí (v zimě v této oblasti rtuť teploměru klesá i pod minus 50 °C) docela příznivé – mohou se dostat i nad 10 °C. Nejchladněji je u podlahy, teplý vzduch se soustředí v horní části stavby.
Chcete-li strávit noc v příbytku inuitského typu, vyzkoušejte některý z iglú hotelů, například Sorrisniva Igloo. Tento norský hotel je každoročně otevřen jen od 20. prosince do 5. dubna a na jeho stavbu se pokaždé spotřebuje 7 000 m³ sněhu a 250 tun ledu. V areálu jsou rozmístěny ledové sochy, v hotelovém baru se podávají nápoje ve sklenicích z ledu. Pokud cestujete v páru, za dvoulůžkový pokoj včetně snídaně zaplatíte dohromady cca 10 000 Kč za noc. Všichni otužilci jsou zde vítáni.
(www.nespechej.cz; www.lifee.cz; www.sorrisniva.no, upraveno)
Které z následujících tvrzení o větě podtržené ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Sloveso je v této větě jednoznačně užito v jednotném čísle.
- C) Nelze určit, ve kterém čísle je v této větě užito sloveso: tato nejednoznačnost se odstraní, když se do věty doplní náležitý tvar tvrdého přídavného jména, jímž bude rozvíjeno slovo iglú.
- B) Sloveso je v této větě jednoznačně užito v množném čísle.
- D) Nelze určit, ve kterém čísle je v této větě užito sloveso: tato nejednoznačnost se odstraní, když se do věty doplní náležitý tvar tvrdého přídavného jména, jímž bude rozvíjeno slovo postup.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
C
Vysvětlivky s příkladem: Na malém obrázku vpravo je bonboniéra. V jedné její krajní řadě jsou tři marcipánové bonbony: dva z nich jsou oválné (ten vlevo je ozdobený) a jeden je hranatý bez ozdoby. V druhé krajní řadě bonboniéry jsou dva čokoládové bonbony: ten hranatý je ozdobený, ten oválný je bez ozdoby. V prostřední řadě bonboniéry není žádný bonbon.
Přiřaďte k obrázku odpovídající popis (A-F):
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou ve skupině otázek.)
- A) V celé bonboniéře je sudý počet hranatých bonbonů. V každé z jejích krajních řad je jeden ozdobený čokoládový bonbon. V prostřední řadě bonboniéry není žádný oválný bonbon.
- D) V každé ze tří řad bonboniéry je alespoň jeden hranatý bonbon. V celé bonboniéře je sudý počet bonbonů bez ozdoby. V každé z krajních řad bonboniéry je více marcipánových bonbonů než čokoládových.
- B) V jedné ze tří řad bonboniéry jsou celkem dva čokoládové bonbony. Většinu ze všech bonbonů v bonboniéře tvoří hranaté bonbony. V celé bonboniéře je lichý počet marcipánových bonbonů.
- E) V celé bonboniéře je sudý počet čokoládových bonbonů. V prostřední řadě je alespoň jeden ozdobený oválný bonbon. Počet bonbonů v jedné krajní řadě bonboniéry je shodný s počtem bonbonů v její druhé krajní řadě.
- C) V prostřední řadě bonboniéry je alespoň jeden marcipánový bonbon. V celé bonboniéře je lichý počet oválných bonbonů. V každé ze tří řad bonboniéry je alespoň jeden bonbon bez ozdoby.
- F) V prostřední řadě bonboniéry je sudý počet bonbonů. Alespoň v jedné krajní řadě bonboniéry je méně hranatých bonbonů než oválných. V celé bonboniéře je počet čokoládových bonbonů shodný s počtem marcipánových bonbonů.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
B
Vysvětlivky s příkladem: Na malém obrázku vpravo je bonboniéra. V jedné její krajní řadě jsou tři marcipánové bonbony: dva z nich jsou oválné (ten vlevo je ozdobený) a jeden je hranatý bez ozdoby. V druhé krajní řadě bonboniéry jsou dva čokoládové bonbony: ten hranatý je ozdobený, ten oválný je bez ozdoby. V prostřední řadě bonboniéry není žádný bonbon.
Přiřaďte k obrázku odpovídající popis (A-F):
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou ve skupině otázek.)
- A) V celé bonboniéře je sudý počet hranatých bonbonů. V každé z jejích krajních řad je jeden ozdobený čokoládový bonbon. V prostřední řadě bonboniéry není žádný oválný bonbon.
- D) V každé ze tří řad bonboniéry je alespoň jeden hranatý bonbon. V celé bonboniéře je sudý počet bonbonů bez ozdoby. V každé z krajních řad bonboniéry je více marcipánových bonbonů než čokoládových.
- B) V jedné ze tří řad bonboniéry jsou celkem dva čokoládové bonbony. Většinu ze všech bonbonů v bonboniéře tvoří hranaté bonbony. V celé bonboniéře je lichý počet marcipánových bonbonů.
- E) V celé bonboniéře je sudý počet čokoládových bonbonů. V prostřední řadě je alespoň jeden ozdobený oválný bonbon. Počet bonbonů v jedné krajní řadě bonboniéry je shodný s počtem bonbonů v její druhé krajní řadě.
- C) V prostřední řadě bonboniéry je alespoň jeden marcipánový bonbon. V celé bonboniéře je lichý počet oválných bonbonů. V každé ze tří řad bonboniéry je alespoň jeden bonbon bez ozdoby.
- F) V prostřední řadě bonboniéry je sudý počet bonbonů. Alespoň v jedné krajní řadě bonboniéry je méně hranatých bonbonů než oválných. V celé bonboniéře je počet čokoládových bonbonů shodný s počtem marcipánových bonbonů.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
C
Vysvětlivky s příkladem: Na malém obrázku vpravo je bonboniéra. V jedné její krajní řadě jsou tři marcipánové bonbony: dva z nich jsou oválné (ten vlevo je ozdobený) a jeden je hranatý bez ozdoby. V druhé krajní řadě bonboniéry jsou dva čokoládové bonbony: ten hranatý je ozdobený, ten oválný je bez ozdoby. V prostřední řadě bonboniéry není žádný bonbon.
Přiřaďte k obrázku odpovídající popis (A-F):
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou ve skupině otázek.)
- A) V celé bonboniéře je sudý počet hranatých bonbonů. V každé z jejích krajních řad je jeden ozdobený čokoládový bonbon. V prostřední řadě bonboniéry není žádný oválný bonbon.
- D) V každé ze tří řad bonboniéry je alespoň jeden hranatý bonbon. V celé bonboniéře je sudý počet bonbonů bez ozdoby. V každé z krajních řad bonboniéry je více marcipánových bonbonů než čokoládových.
- B) V jedné ze tří řad bonboniéry jsou celkem dva čokoládové bonbony. Většinu ze všech bonbonů v bonboniéře tvoří hranaté bonbony. V celé bonboniéře je lichý počet marcipánových bonbonů.
- E) V celé bonboniéře je sudý počet čokoládových bonbonů. V prostřední řadě je alespoň jeden ozdobený oválný bonbon. Počet bonbonů v jedné krajní řadě bonboniéry je shodný s počtem bonbonů v její druhé krajní řadě.
- C) V prostřední řadě bonboniéry je alespoň jeden marcipánový bonbon. V celé bonboniéře je lichý počet oválných bonbonů. V každé ze tří řad bonboniéry je alespoň jeden bonbon bez ozdoby.
- F) V prostřední řadě bonboniéry je sudý počet bonbonů. Alespoň v jedné krajní řadě bonboniéry je méně hranatých bonbonů než oválných. V celé bonboniéře je počet čokoládových bonbonů shodný s počtem marcipánových bonbonů.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
A
Vysvětlivky s příkladem: Na malém obrázku vpravo je bonboniéra. V jedné její krajní řadě jsou tři marcipánové bonbony: dva z nich jsou oválné (ten vlevo je ozdobený) a jeden je hranatý bez ozdoby. V druhé krajní řadě bonboniéry jsou dva čokoládové bonbony: ten hranatý je ozdobený, ten oválný je bez ozdoby. V prostřední řadě bonboniéry není žádný bonbon.
Přiřaďte k obrázku odpovídající popis (A-F):
(Žádná možnost z nabídky A–F nesmí být přiřazena víckrát než jednou ve skupině otázek.)
- A) V celé bonboniéře je sudý počet hranatých bonbonů. V každé z jejích krajních řad je jeden ozdobený čokoládový bonbon. V prostřední řadě bonboniéry není žádný oválný bonbon.
- D) V každé ze tří řad bonboniéry je alespoň jeden hranatý bonbon. V celé bonboniéře je sudý počet bonbonů bez ozdoby. V každé z krajních řad bonboniéry je více marcipánových bonbonů než čokoládových.
- B) V jedné ze tří řad bonboniéry jsou celkem dva čokoládové bonbony. Většinu ze všech bonbonů v bonboniéře tvoří hranaté bonbony. V celé bonboniéře je lichý počet marcipánových bonbonů.
- E) V celé bonboniéře je sudý počet čokoládových bonbonů. V prostřední řadě je alespoň jeden ozdobený oválný bonbon. Počet bonbonů v jedné krajní řadě bonboniéry je shodný s počtem bonbonů v její druhé krajní řadě.
- C) V prostřední řadě bonboniéry je alespoň jeden marcipánový bonbon. V celé bonboniéře je lichý počet oválných bonbonů. V každé ze tří řad bonboniéry je alespoň jeden bonbon bez ozdoby.
- F) V prostřední řadě bonboniéry je sudý počet bonbonů. Alespoň v jedné krajní řadě bonboniéry je méně hranatých bonbonů než oválných. V celé bonboniéře je počet čokoládových bonbonů shodný s počtem marcipánových bonbonů.
Kontrola odpovědi
Zobrazit odpověď
E