Přijímací testy 7. ročník
Podkategorie: Čeština 7. ročník — 1. řádný termín 2024
51 úloh
Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?
- A) Kamarádovy sluneční brýle se mi líbí.
- C) Dědečkovy výrazné rysy zdědili oba jeho synové.
- B) Sousedovi děti mají pěkný vztah k přírodě.
- D) Spolužákovi rodiče byli ve sboru dobrovolných hasičů.
Zobrazit odpověď
B
(1) To vám byl šok!
V parku u potoka
zkřížila mi cestu
holka mnohooká.
(2) Pěkná, podle mého gusta
(těch očí byl fakt kopec!).
Koukám, že má i ústa,
a tak jsme dali pokec.
(3) O kytkách, o poezii
pokecali jsme mile,
i o tom, jak řešila by,
muset tak nosit brýle.
(4) Je to fajn, znát se s holkou,
co má tak hodně očí.
Jen když ji něco rozpláče,
celého vás to zmočí.
(T. Burton, Holka mnohooká, upraveno)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
- A) Mnohooká holka a ten, kdo v textu promlouvá, spolu hovořili nejméně o třech tématech.
- C) Mnohooká holka a ten, kdo v textu promlouvá, byli předem domluveni, že se spolu sejdou v parku.
- B) Ten, kdo v textu promlouvá, byl docela zaskočen tím, že mnohooká holka má očí tolik jako úst.
- D) Ten, kdo v textu promlouvá, byl celý mokrý od slz mnohooké holky, protože ji na konci rozhovoru rozplakal.
Zobrazit odpověď
A
TEXT 1
(1) To vám byl šok!
V parku u potoka
zkřížila mi cestu
holka mnohooká.
(2) Pěkná, podle mého gusta
(těch očí byl fakt kopec!).
Koukám, že má i ústa,
a tak jsme dali pokec.
(3) O kytkách, o poezii
pokecali jsme mile,
i o tom, jak řešila by,
muset tak nosit brýle.
(4) Je to fajn, znát se s holkou,
co má tak hodně očí.
Jen když ji něco rozpláče,
celého vás to zmočí.
(T. Burton, Holka mnohooká, upraveno)
TEXT 2
Rýmové echo vzniká, když se v jedné sloce vyskytují verše, které se rýmují a zároveň končí různými slovy, z nichž jedno celé je obsaženo v tom druhém. Délka samohlásek ve slovech, která se rýmují, nemusí být stejná.
Příklady: pod ledem – pohledem; jižních – při žních; polámalo – oral málo; Dana – vdaná.
Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
- A) Rýmové echo se vyskytuje jak v druhé sloce, tak ve čtvrté sloce.
- C) Rýmové echo se vyskytuje v druhé sloce, nikoli však ve čtvrté sloce.
- B) Rýmové echo se nevyskytuje ani v druhé sloce, ani ve čtvrté sloce.
- D) Rýmové echo se vyskytuje ve čtvrté sloce, nikoli však v druhé sloce.
Zobrazit odpověď
A
(1) To vám byl šok!
V parku u potoka
zkřížila mi cestu
holka mnohooká.
(2) Pěkná, podle mého gusta
(těch očí byl fakt kopec!).
Koukám, že má i ústa,
a tak jsme dali pokec.
(3) O kytkách, o poezii
pokecali jsme mile,
i o tom, jak řešila by,
muset tak nosit brýle.
(4) Je to fajn, znát se s holkou,
co má tak hodně očí.
Jen když ji něco rozpláče,
celého vás to zmočí.
(T. Burton, Holka mnohooká, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slově zapsaném ve výchozím textu tučně je pravdivé?
(Posuzované věty jsou gramaticky správné.)
- A) Slovo fakt je v textu ohebným slovem a má stejný význam jako ve větě Předložil nám zajímavý fakt.
- C) Slovo fakt je v textu ohebným slovem a má stejný význam jako ve větě Domácí práce, hlavně žehlení, ho fakt nebaví.
- B) Slovo fakt je v textu neohebným slovem a má stejný význam jako ve větě Předložil nám zajímavý fakt.
- D) Slovo fakt je v textu neohebným slovem a má stejný význam jako ve větě Domácí práce, hlavně žehlení, ho fakt nebaví.
Zobrazit odpověď
D
Vážený pane učiteli,
ráda bych si s Vámi domluvila schůzku ohledně individuálního studijního plánu pro svou dceru Evu Schopnou ze 7. C. Navrhněte prosím termín, časově se Vám mohu přizpůsobit.
Mahulena Schopná
Paní Schopná by chtěla svůj e-mail upravit tak, aby byl zdvořilý a zároveň měl všechny náležitosti, které má e-mail mít. Co by bylo nejvhodnější udělat?
- A) doplnit do e-mailu jméno a příjmení učitele
- C) dodat do e-mailu závěrečný pozdrav, např. S pozdravem
- B) použít v e-mailu jiné oslovení, a to Milý pane učiteli
- D) uvést v e-mailu důvody žádosti o individuální studijní plán
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k následujícímu tvrzení odpovídající větu z nabídky A–E.
Ze všech podtržených slov pouze to první není užito ve správném tvaru.
- A) Toto jezero ledovcového původu je proslulou svou teplotou, dosahující jen asi šesti stupňů.
- D) Tomuto projektu podporovaného všemi členy rady je zapotřebí věnovat dostatek pozornost.
- B) Postupně se z koníčku provozovanému výhradně ve volném časem stane tvoje nová profese.
- E) Podle mnohých příbuzných je otcova dlouhodobá únava nejspíše způsobena jeho přepracování.
- C) Po divadelním představením nejspíš zajdeme do místní kavárny, vyhlášené skvělými zákusky.
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k následujícímu tvrzení odpovídající větu z nabídky A–E.
Ze všech podtržených slov pouze to druhé není užito ve správném tvaru.
- A) Toto jezero ledovcového původu je proslulou svou teplotou, dosahující jen asi šesti stupňů.
- D) Tomuto projektu podporovaného všemi členy rady je zapotřebí věnovat dostatek pozornost.
- B) Postupně se z koníčku provozovanému výhradně ve volném časem stane tvoje nová profese.
- E) Podle mnohých příbuzných je otcova dlouhodobá únava nejspíše způsobena jeho přepracování.
- C) Po divadelním představením nejspíš zajdeme do místní kavárny, vyhlášené skvělými zákusky.
Zobrazit odpověď
A
Přiřaďte k následujícímu tvrzení odpovídající větu z nabídky A–E.
Ze všech podtržených slov pouze to třetí není užito ve správném tvaru.
- A) Toto jezero ledovcového původu je proslulou svou teplotou, dosahující jen asi šesti stupňů.
- D) Tomuto projektu podporovaného všemi členy rady je zapotřebí věnovat dostatek pozornost.
- B) Postupně se z koníčku provozovanému výhradně ve volném časem stane tvoje nová profese.
- E) Podle mnohých příbuzných je otcova dlouhodobá únava nejspíše způsobena jeho přepracování.
- C) Po divadelním představením nejspíš zajdeme do místní kavárny, vyhlášené skvělými zákusky.
Zobrazit odpověď
E
Ještě před sto lety bylo jasným králem psacích potřeb plnicí pero. V 2. polovině minulého století však bylo z trůnu sesazeno perem kuličkovým neboli propiskou.
Předchůdci propisky, tedy první pera s postupně dávkovaným inkoustem, pocházejí už z konce 19. století. Tato pera ovšem měla zásadní nedostatky: často vysychala nebo z nich vytékal inkoust. První prototyp funkčního kuličkového pera vyrobil až maďarský vynálezce László Bíró v roce 1931. Inspirovaly ho prý děti, které hrály kuličky na chodníku plném kaluží. Rok před začátkem druhé světové války¹ musel Bíró kvůli svému židovskému původu opustit Maďarsko. Po dvouletém pobytu v Paříži se vydal za oceán a usadil se v Argentině, kde úspěšně rozjel výrobu kuličkových per.
Zprvu si propisku rozhodně nemohl dovolit každý – byla totiž dost drahá. Když americký podnikatel Milton Reynolds začal v polovině 40. let vyrábět propisky podle Bíróovy technologie rozvinuté v Argentině, jednu prodával za 12 amerických dolarů. Za takový peníze mohl tenkrát člověk pořídit 300 litrů benzínu, za cenu pěti Reynoldsových propisek se dokonce v roce 1945 dal v USA na měsíc pronajmout slušný dům. Naštěstí již začátkem 50. let byly v obchodech k dostání levné a přitom spolehlivé propisky.
Tajemství propisky spočívá v hustém rychleschnoucím inkoustu a zejména v malinké kuličce, umístěné na jejím hrotu. Tato kulička, vyráběná například ze slinutého karbidu², se při psaní otáčí, inkoust z náplně se tak rovnoměrně rozvádí po jejím povrchu a zanechává na papíře stopu. Na stejném principu funguje i keramické pero.
¹Druhá světová válka probíhala v letech 1939–1945. ²Slinutý karbid je velmi tvrdý materiál používaný na hroty protipancéřových střel, ve šperkařství, při výrobě břitů aj.
(www.stoplusjednicka.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Část druhé světové války strávil László Bíró v Paříži.
Zobrazit odpověď
Ano
Ještě před sto lety bylo jasným králem psacích potřeb plnicí pero. V 2. polovině minulého století však bylo z trůnu sesazeno perem kuličkovým neboli propiskou.
Předchůdci propisky, tedy první pera s postupně dávkovaným inkoustem, pocházejí už z konce 19. století. Tato pera ovšem měla zásadní nedostatky: často vysychala nebo z nich vytékal inkoust. První prototyp funkčního kuličkového pera vyrobil až maďarský vynálezce László Bíró v roce 1931. Inspirovaly ho prý děti, které hrály kuličky na chodníku plném kaluží. Rok před začátkem druhé světové války¹ musel Bíró kvůli svému židovskému původu opustit Maďarsko. Po dvouletém pobytu v Paříži se vydal za oceán a usadil se v Argentině, kde úspěšně rozjel výrobu kuličkových per.
Zprvu si propisku rozhodně nemohl dovolit každý – byla totiž dost drahá. Když americký podnikatel Milton Reynolds začal v polovině 40. let vyrábět propisky podle Bíróovy technologie rozvinuté v Argentině, jednu prodával za 12 amerických dolarů. Za takový peníze mohl tenkrát člověk pořídit 300 litrů benzínu, za cenu pěti Reynoldsových propisek se dokonce v roce 1945 dal v USA na měsíc pronajmout slušný dům. Naštěstí již začátkem 50. let byly v obchodech k dostání levné a přitom spolehlivé propisky.
Tajemství propisky spočívá v hustém rychleschnoucím inkoustu a zejména v malinké kuličce, umístěné na jejím hrotu. Tato kulička, vyráběná například ze slinutého karbidu², se při psaní otáčí, inkoust z náplně se tak rovnoměrně rozvádí po jejím povrchu a zanechává na papíře stopu. Na stejném principu funguje i keramické pero.
¹Druhá světová válka probíhala v letech 1939–1945. ²Slinutý karbid je velmi tvrdý materiál používaný na hroty protipancéřových střel, ve šperkařství, při výrobě břitů aj.
(www.stoplusjednicka.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
V roce 1945 bylo v USA možné pronajmout si na měsíc dům za méně než 100 amerických dolarů.
Zobrazit odpověď
Ano
Ještě před sto lety bylo jasným králem psacích potřeb plnicí pero. V 2. polovině minulého století však bylo z trůnu sesazeno perem kuličkovým neboli propiskou.
Předchůdci propisky, tedy první pera s postupně dávkovaným inkoustem, pocházejí už z konce 19. století. Tato pera ovšem měla zásadní nedostatky: často vysychala nebo z nich vytékal inkoust. První prototyp funkčního kuličkového pera vyrobil až maďarský vynálezce László Bíró v roce 1931. Inspirovaly ho prý děti, které hrály kuličky na chodníku plném kaluží. Rok před začátkem druhé světové války¹ musel Bíró kvůli svému židovskému původu opustit Maďarsko. Po dvouletém pobytu v Paříži se vydal za oceán a usadil se v Argentině, kde úspěšně rozjel výrobu kuličkových per.
Zprvu si propisku rozhodně nemohl dovolit každý – byla totiž dost drahá. Když americký podnikatel Milton Reynolds začal v polovině 40. let vyrábět propisky podle Bíróovy technologie rozvinuté v Argentině, jednu prodával za 12 amerických dolarů. Za takový peníze mohl tenkrát člověk pořídit 300 litrů benzínu, za cenu pěti Reynoldsových propisek se dokonce v roce 1945 dal v USA na měsíc pronajmout slušný dům. Naštěstí již začátkem 50. let byly v obchodech k dostání levné a přitom spolehlivé propisky.
Tajemství propisky spočívá v hustém rychleschnoucím inkoustu a zejména v malinké kuličce, umístěné na jejím hrotu. Tato kulička, vyráběná například ze slinutého karbidu², se při psaní otáčí, inkoust z náplně se tak rovnoměrně rozvádí po jejím povrchu a zanechává na papíře stopu. Na stejném principu funguje i keramické pero.
¹Druhá světová válka probíhala v letech 1939–1945. ²Slinutý karbid je velmi tvrdý materiál používaný na hroty protipancéřových střel, ve šperkařství, při výrobě břitů aj.
(www.stoplusjednicka.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Součástí některých propisek je kulička vyrobená z materiálu, který se používá mimo jiné na hroty protipancéřových střel.
Zobrazit odpověď
Ano
Ještě před sto lety bylo jasným králem psacích potřeb plnicí pero. V 2. polovině minulého století však bylo z trůnu sesazeno perem kuličkovým neboli propiskou.
Předchůdci propisky, tedy první pera s postupně dávkovaným inkoustem, pocházejí už z konce 19. století. Tato pera ovšem měla zásadní nedostatky: často vysychala nebo z nich vytékal inkoust. První prototyp funkčního kuličkového pera vyrobil až maďarský vynálezce László Bíró v roce 1931. Inspirovaly ho prý děti, které hrály kuličky na chodníku plném kaluží. Rok před začátkem druhé světové války¹ musel Bíró kvůli svému židovskému původu opustit Maďarsko. Po dvouletém pobytu v Paříži se vydal za oceán a usadil se v Argentině, kde úspěšně rozjel výrobu kuličkových per.
Zprvu si propisku rozhodně nemohl dovolit každý – byla totiž dost drahá. Když americký podnikatel Milton Reynolds začal v polovině 40. let vyrábět propisky podle Bíróovy technologie rozvinuté v Argentině, jednu prodával za 12 amerických dolarů. Za takový peníze mohl tenkrát člověk pořídit 300 litrů benzínu, za cenu pěti Reynoldsových propisek se dokonce v roce 1945 dal v USA na měsíc pronajmout slušný dům. Naštěstí již začátkem 50. let byly v obchodech k dostání levné a přitom spolehlivé propisky.
Tajemství propisky spočívá v hustém rychleschnoucím inkoustu a zejména v malinké kuličce, umístěné na jejím hrotu. Tato kulička, vyráběná například ze slinutého karbidu², se při psaní otáčí, inkoust z náplně se tak rovnoměrně rozvádí po jejím povrchu a zanechává na papíře stopu. Na stejném principu funguje i keramické pero.
¹Druhá světová válka probíhala v letech 1939–1945. ²Slinutý karbid je velmi tvrdý materiál používaný na hroty protipancéřových střel, ve šperkařství, při výrobě břitů aj.
(www.stoplusjednicka.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
László Bíró vyrobil svůj prototyp funkčního kuličkového pera v jiném století, než ve kterém vznikla první pera s postupně dávkovaným inkoustem.
Zobrazit odpověď
Ano
Ještě před sto lety bylo jasným králem psacích potřeb plnicí pero. V 2. polovině minulého století však bylo z trůnu sesazeno perem kuličkovým neboli propiskou.
Předchůdci propisky, tedy první pera s postupně dávkovaným inkoustem, pocházejí už z konce 19. století. Tato pera ovšem měla zásadní nedostatky: často vysychala nebo z nich vytékal inkoust. První prototyp funkčního kuličkového pera vyrobil až maďarský vynálezce László Bíró v roce 1931. Inspirovaly ho prý děti, které hrály kuličky na chodníku plném kaluží. Rok před začátkem druhé světové války¹ musel Bíró kvůli svému židovskému původu opustit Maďarsko. Po dvouletém pobytu v Paříži se vydal za oceán a usadil se v Argentině, kde úspěšně rozjel výrobu kuličkových per.
Zprvu si propisku rozhodně nemohl dovolit každý – byla totiž dost drahá. Když americký podnikatel Milton Reynolds začal v polovině 40. let vyrábět propisky podle Bíróovy technologie rozvinuté v Argentině, jednu prodával za 12 amerických dolarů. Za takový peníze mohl tenkrát člověk pořídit 300 litrů benzínu, za cenu pěti Reynoldsových propisek se dokonce v roce 1945 dal v USA na měsíc pronajmout slušný dům. Naštěstí již začátkem 50. let byly v obchodech k dostání levné a přitom spolehlivé propisky.
Tajemství propisky spočívá v hustém rychleschnoucím inkoustu a zejména v malinké kuličce, umístěné na jejím hrotu. Tato kulička, vyráběná například ze slinutého karbidu², se při psaní otáčí, inkoust z náplně se tak rovnoměrně rozvádí po jejím povrchu a zanechává na papíře stopu. Na stejném principu funguje i keramické pero.
¹Druhá světová válka probíhala v letech 1939–1945. ²Slinutý karbid je velmi tvrdý materiál používaný na hroty protipancéřových střel, ve šperkařství, při výrobě břitů aj.
(www.stoplusjednicka.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Na kterou z následujících otázek nelze pravdivě odpovědět URČITĚ ANO?
(Při řešení úlohy vycházejte pouze z informací obsažených ve výchozím textu a z toho, jak jsou v něm předkládány.)
- A) Byl Bíróův prototyp funkčního kuličkového pera inspirován dětmi, které hrály kuličky?
- C) Bylo vysychání prvních per s postupně dávkovaným inkoustem jedním z jejich zásadních nedostatků?
- B) Byl Bíróův židovský původ důvodem, proč tento vynálezce musel odejít z Maďarska?
- D) Bylo možné již v padesátých letech minulého století koupit levné a přitom spolehlivé kuličkové pero?
Zobrazit odpověď
A
Ještě před sto lety bylo jasným králem psacích potřeb plnicí pero. V 2. polovině minulého století však bylo z trůnu sesazeno perem kuličkovým neboli propiskou.
Předchůdci propisky, tedy první pera s postupně dávkovaným inkoustem, pocházejí už z konce 19. století. Tato pera ovšem měla zásadní nedostatky: často vysychala nebo z nich vytékal inkoust. První prototyp funkčního kuličkového pera vyrobil až maďarský vynálezce László Bíró v roce 1931. Inspirovaly ho prý děti, které hrály kuličky na chodníku plném kaluží. Rok před začátkem druhé světové války¹ musel Bíró kvůli svému židovskému původu opustit Maďarsko. Po dvouletém pobytu v Paříži se vydal za oceán a usadil se v Argentině, kde úspěšně rozjel výrobu kuličkových per.
Zprvu si propisku rozhodně nemohl dovolit každý – byla totiž dost drahá. Když americký podnikatel Milton Reynolds začal v polovině 40. let vyrábět propisky podle Bíróovy technologie rozvinuté v Argentině, jednu prodával za 12 amerických dolarů. Za takový peníze mohl tenkrát člověk pořídit 300 litrů benzínu, za cenu pěti Reynoldsových propisek se dokonce v roce 1945 dal v USA na měsíc pronajmout slušný dům. Naštěstí již začátkem 50. let byly v obchodech k dostání levné a přitom spolehlivé propisky.
Tajemství propisky spočívá v hustém rychleschnoucím inkoustu a zejména v malinké kuličce, umístěné na jejím hrotu. Tato kulička, vyráběná například ze slinutého karbidu², se při psaní otáčí, inkoust z náplně se tak rovnoměrně rozvádí po jejím povrchu a zanechává na papíře stopu. Na stejném principu funguje i keramické pero.
¹Druhá světová válka probíhala v letech 1939–1945. ²Slinutý karbid je velmi tvrdý materiál používaný na hroty protipancéřových střel, ve šperkařství, při výrobě břitů aj.
(www.stoplusjednicka.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovních tvarech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Tvar každý i tvar takový jsou v tomto textu spisovné.
- C) V tomto textu je tvar každý spisovný a tvar takový je nespisovný.
- B) Tvar každý i tvar takový jsou v tomto textu nespisovné.
- D) V tomto textu je tvar každý nespisovný a tvar takový je spisovný.
Zobrazit odpověď
C
Ještě před sto lety bylo jasným králem psacích potřeb plnicí pero. V 2. polovině minulého století však bylo z trůnu sesazeno perem kuličkovým neboli propiskou.
Předchůdci propisky, tedy první pera s postupně dávkovaným inkoustem, pocházejí už z konce 19. století. Tato pera ovšem měla zásadní nedostatky: často vysychala nebo z nich vytékal inkoust. První prototyp funkčního kuličkového pera vyrobil až maďarský vynálezce László Bíró v roce 1931. Inspirovaly ho prý děti, které hrály kuličky na chodníku plném kaluží. Rok před začátkem druhé světové války¹ musel Bíró kvůli svému židovskému původu opustit Maďarsko. Po dvouletém pobytu v Paříži se vydal za oceán a usadil se v Argentině, kde úspěšně rozjel výrobu kuličkových per.
Zprvu si propisku rozhodně nemohl dovolit každý – byla totiž dost drahá. Když americký podnikatel Milton Reynolds začal v polovině 40. let vyrábět propisky podle Bíróovy technologie rozvinuté v Argentině, jednu prodával za 12 amerických dolarů. Za takový peníze mohl tenkrát člověk pořídit 300 litrů benzínu, za cenu pěti Reynoldsových propisek se dokonce v roce 1945 dal v USA na měsíc pronajmout slušný dům. Naštěstí již začátkem 50. let byly v obchodech k dostání levné a přitom spolehlivé propisky.
Tajemství propisky spočívá v hustém rychleschnoucím inkoustu a zejména v malinké kuličce, umístěné na jejím hrotu. Tato kulička, vyráběná například ze slinutého karbidu², se při psaní otáčí, inkoust z náplně se tak rovnoměrně rozvádí po jejím povrchu a zanechává na papíře stopu. Na stejném principu funguje i keramické pero.
¹Druhá světová válka probíhala v letech 1939–1945. ²Slinutý karbid je velmi tvrdý materiál používaný na hroty protipancéřových střel, ve šperkařství, při výrobě břitů aj.
(www.stoplusjednicka.cz; zoom.iprima.cz, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků podtržených ve výchozím textu se vyskytuje podstatné jméno užité ve 4. pádě?
- A) tajemství propisky spočívá
- C) bylo jasným králem psacích potřeb
- B) rozjel výrobu kuličkových per
- D) inkoust z náplně se tak rovnoměrně rozvádí
Zobrazit odpověď
B
Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného jednoslabičné, je příbuzné se slovem LŽIVÝ a skloňuje se podle vzoru MUŽ.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
lhář
Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem ZAMÉST, skloňuje se podle vzoru STAVENÍ a obsahuje předponu.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
smetí
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Ve vysokých horách na kraji království kdysi žili zvláštní bytosti.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Kvůli dlouhodobému suchu se nesmí plýtvat pitnou vodou ze studní.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Při některých z dnešních cviků mě pěkně potrápily ztuhlé ramenní svaly.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Papírové telefoní seznamy už z většiny českých domácností dávno zmizely.
Zobrazit odpověď
Ne
Vypište z věty základní skladební dvojici.
Za jiných okolností by dálkový autobus jistě během cesty nenabral takové zpoždění.
Zobrazit odpověď
autobus, by nenabral
Vypište z věty základní skladební dvojici.
Ochota naslouchat a schopnost efektivně řešit různé problémy patří k základní výbavě dobrého vedoucího.
Zobrazit odpověď
ochota (a) schopnost, patří
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
- A) „Nemyslím si, že zde naleznete něco nadpřirozeného,“ odpoví mu žena, zatímco její perfektně upravené nehty cvakají po klávesnici. „Paříž je město umění, kultury a historie.“ Potom nám podá klíče.
- B) „Ach tak,“ řekne recepční, „vy jste ti… hledači duchů.“ Vysloví to tak pochybovačně, že se mi sevře žaludek a cítím, jako by mi hořely tváře.
- C) „S tebou není žádná zábava,“ zašklebí se na mě Jacob a pak se oba zvolna vydáme za mými rodiči, kteří už po schodech pospíchají k našemu pokoji.
- D) Přesně v ten okamžik, kdy si je od ní táta bere, se Jacobovi podaří poslat jeden porcelánový hrneček směrem ke kraji skříňky. Natáhnu se a zachytím ho, aby nespadl. „Ty jsi ale ošklivý duch,“ zašeptám.
- E) „Vítejte v hotelu Valeur,“ usměje se žena na recepci, „co vás přivádí do našeho města?“ „Jsme tu pracovně,“ odvětí táta. Máma dodá: „Natáčíme televizní pořad o paranormálních jevech.“
- F) „Koukám, že tu máme skeptika,“ šeptne mi Jacob a hned se začne rozhlížet po něčem, co by mohl rozbít. Jeho pozornost upoutá skříňka s nápoji. Střelím po něm varovným pohledem a rty naznačím slovo ne. Táta dál pokračuje v rozhovoru s recepční: „Vyšetřujeme tu jeden zajímavý případ.“
Zobrazit odpověď
E, B, F, A, D, C
Navzdory jeho naléhání nabídku odmítla.
Podtržený úsek upravte tak, aby z věty jednoduché vzniklo spisovné a pravopisně i gramaticky správné souvětí obsahující celkem dvě věty. Význam původní věty jednoduché musí zůstat zachován.
(Nově vzniklý větný celek musí obsahovat všechny původní informace a nesmí obsahovat žádné informace navíc, např. že jde o nepříjemné naléhání.)
Zobrazit odpověď
např. Ačkoli naléhal, nabídku odmítla.
Zakázal mi, abych sbírala houby.
Podtržený úsek upravte tak, aby ze souvětí vznikla spisovná a pravopisně i gramaticky správná věta jednoduchá. Význam původního souvětí musí zůstat zachován.
(Nově vzniklý větný celek musí obsahovat všechny původní informace a nesmí obsahovat žádné informace navíc, např. že jde o jedovaté houby.)
Zobrazit odpověď
např. Zakázal mi sbírat houby.
TEXT 1
1. zbabělý král
2. drobná komplikace
3. dospělý pacient
4. veselý zármutek
5. identické dvojče
6. ironický smích
7. štědrý skrblík
8. pozdní odpoledne
9. amatérský kutil
10. malá vyvýšenina
11. nesobecký egoista
12. pomíjivý okamžik
13. šílený vědec
14. arogantní tón
15. roztomilý popleta
TEXT 2
Slovní spojení typu A je spojení takových slov, jejichž význam se navzájem vylučuje, např. zručný nešika, běžný unikát.
Slovní spojení typu B je spojení takových slov, jejichž význam se navzájem nevylučuje, např. hrozný nešika, evropský unikát.
Najděte v TEXTU 1 tři slovní spojení typu A a napište jejich ČÍSLA. Čísla od sebe zřetelně oddělte čárkou.
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného čísla, tak zapsání jakéhokoli čísla, které neodpovídá zadání.)
Zobrazit odpověď
4, 7, 11
Reprezentační tým českých volejbalistů zaznamenal nevýdaný úspěch, když porazil Španěly a postoupil do finále. Boj o zlatou medaily byl napínavý. Zpočátku byli čeští hráči spíše opatrní, proto se první set odehrál ještě v italské režii. Od druhého setu už ale naši nedovolili svým soupeřům ze slunné Itálie výrazněji zasáhnout do hry a ubírali se přímo za vítězstvím. Dvoumetroví hráči Novotný s Vaňkem se odráželi z dřevěné podlahy jako z trampolíny a smněle protivníka zasypávali drtivými smečemi, zezadu je svým bezchybným podáním podpořili skvělí bratři Dvořákovi.
Když na začátku mistrovství trenér Kvasinka věštil svému obměněnému týmu velkou budoucnost, nemýlil se. Češi nakonec vyhráli tři sety v řadě. Teď už snad nikdo nebude spochybňovat úroveň českého volejbalu! Skleslí Italové odcházeli ze sportovní haly se sklopenými hlavami a zpytovali svědomí. Nerozuměli tomu, proč jim tentokrát nejcennější kov proklouzl mezi prsty.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
(Slova zapište bezchybně; ohebná slova zapište ve stejném tvaru, v němž jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání. Podtržená slova jsou zapsána správně.)
Zobrazit odpověď
nevídaný, medaili, směle, zpochybňovat
(1) V Ho Či Minově Městě bylo uprostřed léta strašné vedro. Artemis Fowl byl ale ochoten to snést. Doutnala v něm totiž jiskřička naděje, že konečně najde Knihu. Proto teď se svým komorníkem Butlerem seděl v kavárně a čekal na informátora.
„Ještě čaj, pánové?“ zeptal se jich úslužně drobný číšník s knírkem.
„Ušetřete nás toho divadla a sedněte si vedle mě,“ zavelel Artemis. „Jen mezi námi – máte ručně šité boty, hedvábnou košili a před pár dny jste byl na manikúře. Vy nejste číšník, ale Nguyen, náš kontakt.“
Nguyen si nervózně přisedl. Zarazilo ho, jaká z toho mladého muže, který ho tak rychle prokoukl, sálala autorita.
(2) „A teď k věci,“ řekl mladík. „Sešli jsme se, protože jste odpověděl na můj inzerát.“
„Tu Knihu má jedna léčitelka,“ sdělil mu Nguyen.
„Tak nás k té ženě zaveďte,“ rozhodl Artemis.
Po dvouhodinové cestě rozpáleným městem konečně dorazili do úzké temné uličky, kde na rýžové rohoži seděla malá zahalená postava. „To je ona,“ pošeptal Nguyen svým společníkům.
„Madam, potřebuji vaši Knihu,“ oslovil ženu Artemis a podal jí láhev s etiketou whisky. Z hábitu vystřelila skvrnitě zelená ruka a zmocnila se láhve. Stařena do sebe obrátila její obsah a zaskřehotala: „Nevím nic o žádné knize. Jsem léčitelka.“
Artemis si povzdychl: „Vy přece nejste léčitelka, ale víla.“
Žena shodila z hlavy šál a Artemis zahlédl oči zlaté barvy a špičaté uši.
„Jestli víš o Knize,“ řekla víla, „pak taky víš, že bych tě mohla zabít lusknutím prstů!“
„Myslím, že ne,“ odvětil Artemis, „právě jste totiž vypila čtvrtlitr svěcené vody. Pokud odejdu bez Knihy, zaručeně budete do zítřka mrtvá. Jestli mi ale Knihu půjčíte, dám vám ampuli s látkou, která účinky svěcené vody zneutralizuje.“
Víla už začínala cítit mírné křeče. Sáhla proto do záhybů svého špinavého roucha a vytáhla zlatý svazek velikosti krabičky zápalek: „To beru.“
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Knihu, kterou chtěl Artemis získat, měla víla ukrytou ve zlaté krabičce od zápalek.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) V Ho Či Minově Městě bylo uprostřed léta strašné vedro. Artemis Fowl byl ale ochoten to snést. Doutnala v něm totiž jiskřička naděje, že konečně najde Knihu. Proto teď se svým komorníkem Butlerem seděl v kavárně a čekal na informátora.
„Ještě čaj, pánové?“ zeptal se jich úslužně drobný číšník s knírkem.
„Ušetřete nás toho divadla a sedněte si vedle mě,“ zavelel Artemis. „Jen mezi námi – máte ručně šité boty, hedvábnou košili a před pár dny jste byl na manikúře. Vy nejste číšník, ale Nguyen, náš kontakt.“
Nguyen si nervózně přisedl. Zarazilo ho, jaká z toho mladého muže, který ho tak rychle prokoukl, sálala autorita.
(2) „A teď k věci,“ řekl mladík. „Sešli jsme se, protože jste odpověděl na můj inzerát.“
„Tu Knihu má jedna léčitelka,“ sdělil mu Nguyen.
„Tak nás k té ženě zaveďte,“ rozhodl Artemis.
Po dvouhodinové cestě rozpáleným městem konečně dorazili do úzké temné uličky, kde na rýžové rohoži seděla malá zahalená postava. „To je ona,“ pošeptal Nguyen svým společníkům.
„Madam, potřebuji vaši Knihu,“ oslovil ženu Artemis a podal jí láhev s etiketou whisky. Z hábitu vystřelila skvrnitě zelená ruka a zmocnila se láhve. Stařena do sebe obrátila její obsah a zaskřehotala: „Nevím nic o žádné knize. Jsem léčitelka.“
Artemis si povzdychl: „Vy přece nejste léčitelka, ale víla.“
Žena shodila z hlavy šál a Artemis zahlédl oči zlaté barvy a špičaté uši.
„Jestli víš o Knize,“ řekla víla, „pak taky víš, že bych tě mohla zabít lusknutím prstů!“
„Myslím, že ne,“ odvětil Artemis, „právě jste totiž vypila čtvrtlitr svěcené vody. Pokud odejdu bez Knihy, zaručeně budete do zítřka mrtvá. Jestli mi ale Knihu půjčíte, dám vám ampuli s látkou, která účinky svěcené vody zneutralizuje.“
Víla už začínala cítit mírné křeče. Sáhla proto do záhybů svého špinavého roucha a vytáhla zlatý svazek velikosti krabičky zápalek: „To beru.“
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Artemis vyhrožoval, že pokud mu Kniha nebude zapůjčena, víla přesně za 24 hodin zemře.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) V Ho Či Minově Městě bylo uprostřed léta strašné vedro. Artemis Fowl byl ale ochoten to snést. Doutnala v něm totiž jiskřička naděje, že konečně najde Knihu. Proto teď se svým komorníkem Butlerem seděl v kavárně a čekal na informátora.
„Ještě čaj, pánové?“ zeptal se jich úslužně drobný číšník s knírkem.
„Ušetřete nás toho divadla a sedněte si vedle mě,“ zavelel Artemis. „Jen mezi námi – máte ručně šité boty, hedvábnou košili a před pár dny jste byl na manikúře. Vy nejste číšník, ale Nguyen, náš kontakt.“
Nguyen si nervózně přisedl. Zarazilo ho, jaká z toho mladého muže, který ho tak rychle prokoukl, sálala autorita.
(2) „A teď k věci,“ řekl mladík. „Sešli jsme se, protože jste odpověděl na můj inzerát.“
„Tu Knihu má jedna léčitelka,“ sdělil mu Nguyen.
„Tak nás k té ženě zaveďte,“ rozhodl Artemis.
Po dvouhodinové cestě rozpáleným městem konečně dorazili do úzké temné uličky, kde na rýžové rohoži seděla malá zahalená postava. „To je ona,“ pošeptal Nguyen svým společníkům.
„Madam, potřebuji vaši Knihu,“ oslovil ženu Artemis a podal jí láhev s etiketou whisky. Z hábitu vystřelila skvrnitě zelená ruka a zmocnila se láhve. Stařena do sebe obrátila její obsah a zaskřehotala: „Nevím nic o žádné knize. Jsem léčitelka.“
Artemis si povzdychl: „Vy přece nejste léčitelka, ale víla.“
Žena shodila z hlavy šál a Artemis zahlédl oči zlaté barvy a špičaté uši.
„Jestli víš o Knize,“ řekla víla, „pak taky víš, že bych tě mohla zabít lusknutím prstů!“
„Myslím, že ne,“ odvětil Artemis, „právě jste totiž vypila čtvrtlitr svěcené vody. Pokud odejdu bez Knihy, zaručeně budete do zítřka mrtvá. Jestli mi ale Knihu půjčíte, dám vám ampuli s látkou, která účinky svěcené vody zneutralizuje.“
Víla už začínala cítit mírné křeče. Sáhla proto do záhybů svého špinavého roucha a vytáhla zlatý svazek velikosti krabičky zápalek: „To beru.“
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Artemis podal víle láhev o objemu čtvrt litru, v níž byla whisky zředěná svěcenou vodou.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) V Ho Či Minově Městě bylo uprostřed léta strašné vedro. Artemis Fowl byl ale ochoten to snést. Doutnala v něm totiž jiskřička naděje, že konečně najde Knihu. Proto teď se svým komorníkem Butlerem seděl v kavárně a čekal na informátora.
„Ještě čaj, pánové?“ zeptal se jich úslužně drobný číšník s knírkem.
„Ušetřete nás toho divadla a sedněte si vedle mě,“ zavelel Artemis. „Jen mezi námi – máte ručně šité boty, hedvábnou košili a před pár dny jste byl na manikúře. Vy nejste číšník, ale Nguyen, náš kontakt.“
Nguyen si nervózně přisedl. Zarazilo ho, jaká z toho mladého muže, který ho tak rychle prokoukl, sálala autorita.
(2) „A teď k věci,“ řekl mladík. „Sešli jsme se, protože jste odpověděl na můj inzerát.“
„Tu Knihu má jedna léčitelka,“ sdělil mu Nguyen.
„Tak nás k té ženě zaveďte,“ rozhodl Artemis.
Po dvouhodinové cestě rozpáleným městem konečně dorazili do úzké temné uličky, kde na rýžové rohoži seděla malá zahalená postava. „To je ona,“ pošeptal Nguyen svým společníkům.
„Madam, potřebuji vaši Knihu,“ oslovil ženu Artemis a podal jí láhev s etiketou whisky. Z hábitu vystřelila skvrnitě zelená ruka a zmocnila se láhve. Stařena do sebe obrátila její obsah a zaskřehotala: „Nevím nic o žádné knize. Jsem léčitelka.“
Artemis si povzdychl: „Vy přece nejste léčitelka, ale víla.“
Žena shodila z hlavy šál a Artemis zahlédl oči zlaté barvy a špičaté uši.
„Jestli víš o Knize,“ řekla víla, „pak taky víš, že bych tě mohla zabít lusknutím prstů!“
„Myslím, že ne,“ odvětil Artemis, „právě jste totiž vypila čtvrtlitr svěcené vody. Pokud odejdu bez Knihy, zaručeně budete do zítřka mrtvá. Jestli mi ale Knihu půjčíte, dám vám ampuli s látkou, která účinky svěcené vody zneutralizuje.“
Víla už začínala cítit mírné křeče. Sáhla proto do záhybů svého špinavého roucha a vytáhla zlatý svazek velikosti krabičky zápalek: „To beru.“
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
V úzké temné uličce se alespoň nějakou dobu společně nacházely jak víla vydávající se zprvu za léčitelku, tak nejméně tři další osoby.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) V Ho Či Minově Městě bylo uprostřed léta strašné vedro. Artemis Fowl byl ale ochoten to snést. Doutnala v něm totiž jiskřička naděje, že konečně najde Knihu. Proto teď se svým komorníkem Butlerem seděl v kavárně a čekal na informátora.
„Ještě čaj, pánové?“ zeptal se jich úslužně drobný číšník s knírkem.
„Ušetřete nás toho divadla a sedněte si vedle mě,“ zavelel Artemis. „Jen mezi námi – máte ručně šité boty, hedvábnou košili a před pár dny jste byl na manikúře. Vy nejste číšník, ale Nguyen, náš kontakt.“
Nguyen si nervózně přisedl. Zarazilo ho, jaká z toho mladého muže, který ho tak rychle prokoukl, sálala autorita.
(2) „A teď k věci,“ řekl mladík. „Sešli jsme se, protože jste odpověděl na můj inzerát.“
„Tu Knihu má jedna léčitelka,“ sdělil mu Nguyen.
„Tak nás k té ženě zaveďte,“ rozhodl Artemis.
Po dvouhodinové cestě rozpáleným městem konečně dorazili do úzké temné uličky, kde na rýžové rohoži seděla malá zahalená postava. „To je ona,“ pošeptal Nguyen svým společníkům.
„Madam, potřebuji vaši Knihu,“ oslovil ženu Artemis a podal jí láhev s etiketou whisky. Z hábitu vystřelila skvrnitě zelená ruka a zmocnila se láhve. Stařena do sebe obrátila její obsah a zaskřehotala: „Nevím nic o žádné knize. Jsem léčitelka.“
Artemis si povzdychl: „Vy přece nejste léčitelka, ale víla.“
Žena shodila z hlavy šál a Artemis zahlédl oči zlaté barvy a špičaté uši.
„Jestli víš o Knize,“ řekla víla, „pak taky víš, že bych tě mohla zabít lusknutím prstů!“
„Myslím, že ne,“ odvětil Artemis, „právě jste totiž vypila čtvrtlitr svěcené vody. Pokud odejdu bez Knihy, zaručeně budete do zítřka mrtvá. Jestli mi ale Knihu půjčíte, dám vám ampuli s látkou, která účinky svěcené vody zneutralizuje.“
Víla už začínala cítit mírné křeče. Sáhla proto do záhybů svého špinavého roucha a vytáhla zlatý svazek velikosti krabičky zápalek: „To beru.“
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
- A) Nguyenova odpověď na Artemisův inzerát časově předcházela schůzce v kavárně.
- C) Schůzka v kavárně časově předcházela Nguyenově odpovědi na Artemisův inzerát.
- B) Artemisova odpověď na Nguyenův inzerát časově předcházela schůzce v kavárně.
- D) Schůzka v kavárně časově předcházela Artemisově odpovědi na Nguyenův inzerát.
Zobrazit odpověď
A
(1) V Ho Či Minově Městě bylo uprostřed léta strašné vedro. Artemis Fowl byl ale ochoten to snést. Doutnala v něm totiž jiskřička naděje, že konečně najde Knihu. Proto teď se svým komorníkem Butlerem seděl v kavárně a čekal na informátora.
„Ještě čaj, pánové?“ zeptal se jich úslužně drobný číšník s knírkem.
„Ušetřete nás toho divadla a sedněte si vedle mě,“ zavelel Artemis. „Jen mezi námi – máte ručně šité boty, hedvábnou košili a před pár dny jste byl na manikúře. Vy nejste číšník, ale Nguyen, náš kontakt.“
Nguyen si nervózně přisedl. Zarazilo ho, jaká z toho mladého muže, který ho tak rychle prokoukl, sálala autorita.
(2) „A teď k věci,“ řekl mladík. „Sešli jsme se, protože jste odpověděl na můj inzerát.“
„Tu Knihu má jedna léčitelka,“ sdělil mu Nguyen.
„Tak nás k té ženě zaveďte,“ rozhodl Artemis.
Po dvouhodinové cestě rozpáleným městem konečně dorazili do úzké temné uličky, kde na rýžové rohoži seděla malá zahalená postava. „To je ona,“ pošeptal Nguyen svým společníkům.
„Madam, potřebuji vaši Knihu,“ oslovil ženu Artemis a podal jí láhev s etiketou whisky. Z hábitu vystřelila skvrnitě zelená ruka a zmocnila se láhve. Stařena do sebe obrátila její obsah a zaskřehotala: „Nevím nic o žádné knize. Jsem léčitelka.“
Artemis si povzdychl: „Vy přece nejste léčitelka, ale víla.“
Žena shodila z hlavy šál a Artemis zahlédl oči zlaté barvy a špičaté uši.
„Jestli víš o Knize,“ řekla víla, „pak taky víš, že bych tě mohla zabít lusknutím prstů!“
„Myslím, že ne,“ odvětil Artemis, „právě jste totiž vypila čtvrtlitr svěcené vody. Pokud odejdu bez Knihy, zaručeně budete do zítřka mrtvá. Jestli mi ale Knihu půjčíte, dám vám ampuli s látkou, která účinky svěcené vody zneutralizuje.“
Víla už začínala cítit mírné křeče. Sáhla proto do záhybů svého špinavého roucha a vytáhla zlatý svazek velikosti krabičky zápalek: „To beru.“
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Které z následujících tvrzení neodpovídá výchozímu textu?
- A) Jde o epický text.
- C) V textu je alespoň částečně popsán vzhled Nguyena a víly.
- B) Jde o umělecký text.
- D) Všechny osoby, o nichž se v textu píše, promlouvají v přímé řeči.
Zobrazit odpověď
D
(1) V Ho Či Minově Městě bylo uprostřed léta strašné vedro. Artemis Fowl byl ale ochoten to snést. Doutnala v něm totiž jiskřička naděje, že konečně najde Knihu. Proto teď se svým komorníkem Butlerem seděl v kavárně a čekal na informátora.
„Ještě čaj, pánové?“ zeptal se jich úslužně drobný číšník s knírkem.
„Ušetřete nás toho divadla a sedněte si vedle mě,“ zavelel Artemis. „Jen mezi námi – máte ručně šité boty, hedvábnou košili a před pár dny jste byl na manikúře. Vy nejste číšník, ale Nguyen, náš kontakt.“
Nguyen si nervózně přisedl. Zarazilo ho, jaká z toho mladého muže, který ho tak rychle prokoukl, sálala autorita.
(2) „A teď k věci,“ řekl mladík. „Sešli jsme se, protože jste odpověděl na můj inzerát.“
„Tu Knihu má jedna léčitelka,“ sdělil mu Nguyen.
„Tak nás k té ženě zaveďte,“ rozhodl Artemis.
Po dvouhodinové cestě rozpáleným městem konečně dorazili do úzké temné uličky, kde na rýžové rohoži seděla malá zahalená postava. „To je ona,“ pošeptal Nguyen svým společníkům.
„Madam, potřebuji vaši Knihu,“ oslovil ženu Artemis a podal jí láhev s etiketou whisky. Z hábitu vystřelila skvrnitě zelená ruka a zmocnila se láhve. Stařena do sebe obrátila její obsah a zaskřehotala: „Nevím nic o žádné knize. Jsem léčitelka.“
Artemis si povzdychl: „Vy přece nejste léčitelka, ale víla.“
Žena shodila z hlavy šál a Artemis zahlédl oči zlaté barvy a špičaté uši.
„Jestli víš o Knize,“ řekla víla, „pak taky víš, že bych tě mohla zabít lusknutím prstů!“
„Myslím, že ne,“ odvětil Artemis, „právě jste totiž vypila čtvrtlitr svěcené vody. Pokud odejdu bez Knihy, zaručeně budete do zítřka mrtvá. Jestli mi ale Knihu půjčíte, dám vám ampuli s látkou, která účinky svěcené vody zneutralizuje.“
Víla už začínala cítit mírné křeče. Sáhla proto do záhybů svého špinavého roucha a vytáhla zlatý svazek velikosti krabičky zápalek: „To beru.“
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastek neshodný (ANO), nebo ne (NE).
zahlédl oči zlaté barvy
Zobrazit odpověď
Ano
(1) V Ho Či Minově Městě bylo uprostřed léta strašné vedro. Artemis Fowl byl ale ochoten to snést. Doutnala v něm totiž jiskřička naděje, že konečně najde Knihu. Proto teď se svým komorníkem Butlerem seděl v kavárně a čekal na informátora.
„Ještě čaj, pánové?“ zeptal se jich úslužně drobný číšník s knírkem.
„Ušetřete nás toho divadla a sedněte si vedle mě,“ zavelel Artemis. „Jen mezi námi – máte ručně šité boty, hedvábnou košili a před pár dny jste byl na manikúře. Vy nejste číšník, ale Nguyen, náš kontakt.“
Nguyen si nervózně přisedl. Zarazilo ho, jaká z toho mladého muže, který ho tak rychle prokoukl, sálala autorita.
(2) „A teď k věci,“ řekl mladík. „Sešli jsme se, protože jste odpověděl na můj inzerát.“
„Tu Knihu má jedna léčitelka,“ sdělil mu Nguyen.
„Tak nás k té ženě zaveďte,“ rozhodl Artemis.
Po dvouhodinové cestě rozpáleným městem konečně dorazili do úzké temné uličky, kde na rýžové rohoži seděla malá zahalená postava. „To je ona,“ pošeptal Nguyen svým společníkům.
„Madam, potřebuji vaši Knihu,“ oslovil ženu Artemis a podal jí láhev s etiketou whisky. Z hábitu vystřelila skvrnitě zelená ruka a zmocnila se láhve. Stařena do sebe obrátila její obsah a zaskřehotala: „Nevím nic o žádné knize. Jsem léčitelka.“
Artemis si povzdychl: „Vy přece nejste léčitelka, ale víla.“
Žena shodila z hlavy šál a Artemis zahlédl oči zlaté barvy a špičaté uši.
„Jestli víš o Knize,“ řekla víla, „pak taky víš, že bych tě mohla zabít lusknutím prstů!“
„Myslím, že ne,“ odvětil Artemis, „právě jste totiž vypila čtvrtlitr svěcené vody. Pokud odejdu bez Knihy, zaručeně budete do zítřka mrtvá. Jestli mi ale Knihu půjčíte, dám vám ampuli s látkou, která účinky svěcené vody zneutralizuje.“
Víla už začínala cítit mírné křeče. Sáhla proto do záhybů svého špinavého roucha a vytáhla zlatý svazek velikosti krabičky zápalek: „To beru.“
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastek neshodný (ANO), nebo ne (NE).
žena shodila z hlavy šál
Zobrazit odpověď
Ne
(1) V Ho Či Minově Městě bylo uprostřed léta strašné vedro. Artemis Fowl byl ale ochoten to snést. Doutnala v něm totiž jiskřička naděje, že konečně najde Knihu. Proto teď se svým komorníkem Butlerem seděl v kavárně a čekal na informátora.
„Ještě čaj, pánové?“ zeptal se jich úslužně drobný číšník s knírkem.
„Ušetřete nás toho divadla a sedněte si vedle mě,“ zavelel Artemis. „Jen mezi námi – máte ručně šité boty, hedvábnou košili a před pár dny jste byl na manikúře. Vy nejste číšník, ale Nguyen, náš kontakt.“
Nguyen si nervózně přisedl. Zarazilo ho, jaká z toho mladého muže, který ho tak rychle prokoukl, sálala autorita.
(2) „A teď k věci,“ řekl mladík. „Sešli jsme se, protože jste odpověděl na můj inzerát.“
„Tu Knihu má jedna léčitelka,“ sdělil mu Nguyen.
„Tak nás k té ženě zaveďte,“ rozhodl Artemis.
Po dvouhodinové cestě rozpáleným městem konečně dorazili do úzké temné uličky, kde na rýžové rohoži seděla malá zahalená postava. „To je ona,“ pošeptal Nguyen svým společníkům.
„Madam, potřebuji vaši Knihu,“ oslovil ženu Artemis a podal jí láhev s etiketou whisky. Z hábitu vystřelila skvrnitě zelená ruka a zmocnila se láhve. Stařena do sebe obrátila její obsah a zaskřehotala: „Nevím nic o žádné knize. Jsem léčitelka.“
Artemis si povzdychl: „Vy přece nejste léčitelka, ale víla.“
Žena shodila z hlavy šál a Artemis zahlédl oči zlaté barvy a špičaté uši.
„Jestli víš o Knize,“ řekla víla, „pak taky víš, že bych tě mohla zabít lusknutím prstů!“
„Myslím, že ne,“ odvětil Artemis, „právě jste totiž vypila čtvrtlitr svěcené vody. Pokud odejdu bez Knihy, zaručeně budete do zítřka mrtvá. Jestli mi ale Knihu půjčíte, dám vám ampuli s látkou, která účinky svěcené vody zneutralizuje.“
Víla už začínala cítit mírné křeče. Sáhla proto do záhybů svého špinavého roucha a vytáhla zlatý svazek velikosti krabičky zápalek: „To beru.“
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastek neshodný (ANO), nebo ne (NE).
víla už začínala cítit mírné křeče
Zobrazit odpověď
Ne
(1) V Ho Či Minově Městě bylo uprostřed léta strašné vedro. Artemis Fowl byl ale ochoten to snést. Doutnala v něm totiž jiskřička naděje, že konečně najde Knihu. Proto teď se svým komorníkem Butlerem seděl v kavárně a čekal na informátora.
„Ještě čaj, pánové?“ zeptal se jich úslužně drobný číšník s knírkem.
„Ušetřete nás toho divadla a sedněte si vedle mě,“ zavelel Artemis. „Jen mezi námi – máte ručně šité boty, hedvábnou košili a před pár dny jste byl na manikúře. Vy nejste číšník, ale Nguyen, náš kontakt.“
Nguyen si nervózně přisedl. Zarazilo ho, jaká z toho mladého muže, který ho tak rychle prokoukl, sálala autorita.
(2) „A teď k věci,“ řekl mladík. „Sešli jsme se, protože jste odpověděl na můj inzerát.“
„Tu Knihu má jedna léčitelka,“ sdělil mu Nguyen.
„Tak nás k té ženě zaveďte,“ rozhodl Artemis.
Po dvouhodinové cestě rozpáleným městem konečně dorazili do úzké temné uličky, kde na rýžové rohoži seděla malá zahalená postava. „To je ona,“ pošeptal Nguyen svým společníkům.
„Madam, potřebuji vaši Knihu,“ oslovil ženu Artemis a podal jí láhev s etiketou whisky. Z hábitu vystřelila skvrnitě zelená ruka a zmocnila se láhve. Stařena do sebe obrátila její obsah a zaskřehotala: „Nevím nic o žádné knize. Jsem léčitelka.“
Artemis si povzdychl: „Vy přece nejste léčitelka, ale víla.“
Žena shodila z hlavy šál a Artemis zahlédl oči zlaté barvy a špičaté uši.
„Jestli víš o Knize,“ řekla víla, „pak taky víš, že bych tě mohla zabít lusknutím prstů!“
„Myslím, že ne,“ odvětil Artemis, „právě jste totiž vypila čtvrtlitr svěcené vody. Pokud odejdu bez Knihy, zaručeně budete do zítřka mrtvá. Jestli mi ale Knihu půjčíte, dám vám ampuli s látkou, která účinky svěcené vody zneutralizuje.“
Víla už začínala cítit mírné křeče. Sáhla proto do záhybů svého špinavého roucha a vytáhla zlatý svazek velikosti krabičky zápalek: „To beru.“
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastek neshodný (ANO), nebo ne (NE).
doutnala v něm totiž jiskřička naděje
Zobrazit odpověď
Ano
(1) V Ho Či Minově Městě bylo uprostřed léta strašné vedro. Artemis Fowl byl ale ochoten to snést. Doutnala v něm totiž jiskřička naděje, že konečně najde Knihu. Proto teď se svým komorníkem Butlerem seděl v kavárně a čekal na informátora.
„Ještě čaj, pánové?“ zeptal se jich úslužně drobný číšník s knírkem.
„Ušetřete nás toho divadla a sedněte si vedle mě,“ zavelel Artemis. „Jen mezi námi – máte ručně šité boty, hedvábnou košili a před pár dny jste byl na manikúře. Vy nejste číšník, ale Nguyen, náš kontakt.“
Nguyen si nervózně přisedl. Zarazilo ho, jaká z toho mladého muže, který ho tak rychle prokoukl, sálala autorita.
(2) „A teď k věci,“ řekl mladík. „Sešli jsme se, protože jste odpověděl na můj inzerát.“
„Tu Knihu má jedna léčitelka,“ sdělil mu Nguyen.
„Tak nás k té ženě zaveďte,“ rozhodl Artemis.
Po dvouhodinové cestě rozpáleným městem konečně dorazili do úzké temné uličky, kde na rýžové rohoži seděla malá zahalená postava. „To je ona,“ pošeptal Nguyen svým společníkům.
„Madam, potřebuji vaši Knihu,“ oslovil ženu Artemis a podal jí láhev s etiketou whisky. Z hábitu vystřelila skvrnitě zelená ruka a zmocnila se láhve. Stařena do sebe obrátila její obsah a zaskřehotala: „Nevím nic o žádné knize. Jsem léčitelka.“
Artemis si povzdychl: „Vy přece nejste léčitelka, ale víla.“
Žena shodila z hlavy šál a Artemis zahlédl oči zlaté barvy a špičaté uši.
„Jestli víš o Knize,“ řekla víla, „pak taky víš, že bych tě mohla zabít lusknutím prstů!“
„Myslím, že ne,“ odvětil Artemis, „právě jste totiž vypila čtvrtlitr svěcené vody. Pokud odejdu bez Knihy, zaručeně budete do zítřka mrtvá. Jestli mi ale Knihu půjčíte, dám vám ampuli s látkou, která účinky svěcené vody zneutralizuje.“
Víla už začínala cítit mírné křeče. Sáhla proto do záhybů svého špinavého roucha a vytáhla zlatý svazek velikosti krabičky zápalek: „To beru.“
(Vzhledem k povaze jedné z úloh není zdroj výchozího textu uveden.)
Vypište z první části výchozího textu tři víceslabičné předložky.
(Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání. Vlastní jména neposuzujte, nejsou správným řešením.)
Zobrazit odpověď
uprostřed, mezi, vedle
Kolegyně tvrdí hodně zvláštní věci.
Kdy bude možné jednoznačně určit, ve kterém čísle je ve výchozím textu užito slovo kolegyně?
- A) když se před slovo kolegyně napíše slovo moje
- C) když se do věty doplní náležitý tvar tvrdého přídavného jména, jímž bude rozvíjeno slovo kolegyně
- B) když se před slovo kolegyně napíše slovo jejich
- D) když se do věty doplní náležitý tvar měkkého přídavného jména, jímž bude rozvíjeno slovo kolegyně
Zobrazit odpověď
C
Věta č. 1: Nový mlýnek na kávu najednou přestal mlýt.
Věta č. 2: Před odjezdem si výletníci museli zbalit batohy.
Které z následujících tvrzení o větách z výchozího textu je pravdivé?
- A) Obě tyto věty jsou zapsány pravopisně správně.
- C) Věta č. 1 je zapsána pravopisně správně, věta č. 2 obsahuje pravopisnou chybu.
- B) Každá z těchto vět obsahuje pravopisnou chybu.
- D) Věta č. 1 obsahuje pravopisnou chybu, věta č. 2 je zapsána pravopisně správně.
Zobrazit odpověď
B
Když v lednu 1925 vypukla v aljašském městečku Nome epidemie záškrtu, vyslali jeho obyvatelé nouzový signál. Kvůli špatnému počasí k nim však nebylo možné lék včas dopravit letadlem ani lodí. Tohoto úkolu se tedy museli ujmout musheři se svými psími spřeženími. Čekala je náročná trasa dlouhá zhruba tisíc kilometrů. Při takové vzdálenosti je ale třeba odpočívat, což znamená ztrácet čas. Životodárný náklad si proto jako štafetu postupně předalo celkem dvacet týmů. Během pětidenní záchranné mise museli lidé i psi čelit ukrutným mrazům, nakonec se ale podařilo dovézt lék na místo určení. Heroický výkon vzbudil nebývalý zájem médií i veřejnosti. Pes Balto, vůdce dvacátého psího spřežení, má dokonce svou sochu v newyorském Central Parku.
Slavná záchranná akce se stala inspirací pro Iditarod, extrémní závod saní tažených psy, který se každoročně koná v březnu. Trasa závodu, vedoucí aljašskou tundrou i drsnými horami, je dlouhá skoro 1 800 kilometrů. Není asi nutné zdůrazňovat, že utkat se s nelítostnou přírodou vyžaduje hodně sil
a odvahy. To ostatně potvrzuje i průběh závodu v roce 2023: loni závodníci vyjeli na trať v neděli 5. března ve 14.00, nejlepší z nich se do cíle dostal až za osm dní a 21 hodin.
musher – člověk, který řídí saně tažené psím spřežením
(www.tyden.cz; www.aktualne.cz; upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Špatné počasí na Aljašce v lednu 1925 způsobilo, že nouzový signál z městečka Nome nebyl vyslán včas.
Zobrazit odpověď
Ne
Když v lednu 1925 vypukla v aljašském městečku Nome epidemie záškrtu, vyslali jeho obyvatelé nouzový signál. Kvůli špatnému počasí k nim však nebylo možné lék včas dopravit letadlem ani lodí. Tohoto úkolu se tedy museli ujmout musheři se svými psími spřeženími. Čekala je náročná trasa dlouhá zhruba tisíc kilometrů. Při takové vzdálenosti je ale třeba odpočívat, což znamená ztrácet čas. Životodárný náklad si proto jako štafetu postupně předalo celkem dvacet týmů. Během pětidenní záchranné mise museli lidé i psi čelit ukrutným mrazům, nakonec se ale podařilo dovézt lék na místo určení. Heroický výkon vzbudil nebývalý zájem médií i veřejnosti. Pes Balto, vůdce dvacátého psího spřežení, má dokonce svou sochu v newyorském Central Parku.
Slavná záchranná akce se stala inspirací pro Iditarod, extrémní závod saní tažených psy, který se každoročně koná v březnu. Trasa závodu, vedoucí aljašskou tundrou i drsnými horami, je dlouhá skoro 1 800 kilometrů. Není asi nutné zdůrazňovat, že utkat se s nelítostnou přírodou vyžaduje hodně sil
a odvahy. To ostatně potvrzuje i průběh závodu v roce 2023: loni závodníci vyjeli na trať v neděli 5. března ve 14.00, nejlepší z nich se do cíle dostal až za osm dní a 21 hodin.
musher – člověk, který řídí saně tažené psím spřežením
(www.tyden.cz; www.aktualne.cz; upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Při záchranné akci, jejímž cílem bylo dopravit do městečka Nome lék, byl vůdcem posledního psího spřežení pes Balto.
Zobrazit odpověď
Ano
Když v lednu 1925 vypukla v aljašském městečku Nome epidemie záškrtu, vyslali jeho obyvatelé nouzový signál. Kvůli špatnému počasí k nim však nebylo možné lék včas dopravit letadlem ani lodí. Tohoto úkolu se tedy museli ujmout musheři se svými psími spřeženími. Čekala je náročná trasa dlouhá zhruba tisíc kilometrů. Při takové vzdálenosti je ale třeba odpočívat, což znamená ztrácet čas. Životodárný náklad si proto jako štafetu postupně předalo celkem dvacet týmů. Během pětidenní záchranné mise museli lidé i psi čelit ukrutným mrazům, nakonec se ale podařilo dovézt lék na místo určení. Heroický výkon vzbudil nebývalý zájem médií i veřejnosti. Pes Balto, vůdce dvacátého psího spřežení, má dokonce svou sochu v newyorském Central Parku.
Slavná záchranná akce se stala inspirací pro Iditarod, extrémní závod saní tažených psy, který se každoročně koná v březnu. Trasa závodu, vedoucí aljašskou tundrou i drsnými horami, je dlouhá skoro 1 800 kilometrů. Není asi nutné zdůrazňovat, že utkat se s nelítostnou přírodou vyžaduje hodně sil
a odvahy. To ostatně potvrzuje i průběh závodu v roce 2023: loni závodníci vyjeli na trať v neděli 5. března ve 14.00, nejlepší z nich se do cíle dostal až za osm dní a 21 hodin.
musher – člověk, který řídí saně tažené psím spřežením
(www.tyden.cz; www.aktualne.cz; upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Nejlepší ze všech závodníků, kteří se v roce 2023 účastnili závodu Iditarod, dojel do cíle později než během druhého březnového víkendu.
Zobrazit odpověď
Ano
Když v lednu 1925 vypukla v aljašském městečku Nome epidemie záškrtu, vyslali jeho obyvatelé nouzový signál. Kvůli špatnému počasí k nim však nebylo možné lék včas dopravit letadlem ani lodí. Tohoto úkolu se tedy museli ujmout musheři se svými psími spřeženími. Čekala je náročná trasa dlouhá zhruba tisíc kilometrů. Při takové vzdálenosti je ale třeba odpočívat, což znamená ztrácet čas. Životodárný náklad si proto jako štafetu postupně předalo celkem dvacet týmů. Během pětidenní záchranné mise museli lidé i psi čelit ukrutným mrazům, nakonec se ale podařilo dovézt lék na místo určení. Heroický výkon vzbudil nebývalý zájem médií i veřejnosti. Pes Balto, vůdce dvacátého psího spřežení, má dokonce svou sochu v newyorském Central Parku.
Slavná záchranná akce se stala inspirací pro Iditarod, extrémní závod saní tažených psy, který se každoročně koná v březnu. Trasa závodu, vedoucí aljašskou tundrou i drsnými horami, je dlouhá skoro 1 800 kilometrů. Není asi nutné zdůrazňovat, že utkat se s nelítostnou přírodou vyžaduje hodně sil
a odvahy. To ostatně potvrzuje i průběh závodu v roce 2023: loni závodníci vyjeli na trať v neděli 5. března ve 14.00, nejlepší z nich se do cíle dostal až za osm dní a 21 hodin.
musher – člověk, který řídí saně tažené psím spřežením
(www.tyden.cz; www.aktualne.cz; upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Během záchranné mise, jíž se účastnilo dvacet týmů složených z musherů a jejich psích spřežení, se denně urazilo zhruba padesát kilometrů.
Zobrazit odpověď
Ne
Když v lednu 1925 vypukla v aljašském městečku Nome epidemie záškrtu, vyslali jeho obyvatelé nouzový signál. Kvůli špatnému počasí k nim však nebylo možné lék včas dopravit letadlem ani lodí. Tohoto úkolu se tedy museli ujmout musheři se svými psími spřeženími. Čekala je náročná trasa dlouhá zhruba tisíc kilometrů. Při takové vzdálenosti je ale třeba odpočívat, což znamená ztrácet čas. Životodárný náklad si proto jako štafetu postupně předalo celkem dvacet týmů. Během pětidenní záchranné mise museli lidé i psi čelit ukrutným mrazům, nakonec se ale podařilo dovézt lék na místo určení. Heroický výkon vzbudil nebývalý zájem médií i veřejnosti. Pes Balto, vůdce dvacátého psího spřežení, má dokonce svou sochu v newyorském Central Parku.
Slavná záchranná akce se stala inspirací pro Iditarod, extrémní závod saní tažených psy, který se každoročně koná v březnu. Trasa závodu, vedoucí aljašskou tundrou i drsnými horami, je dlouhá skoro 1 800 kilometrů. Není asi nutné zdůrazňovat, že utkat se s nelítostnou přírodou vyžaduje hodně sil
a odvahy. To ostatně potvrzuje i průběh závodu v roce 2023: loni závodníci vyjeli na trať v neděli 5. března ve 14.00, nejlepší z nich se do cíle dostal až za osm dní a 21 hodin.
musher – člověk, který řídí saně tažené psím spřežením
(www.tyden.cz; www.aktualne.cz; upraveno)
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež lze v kontextu výchozího textu považovat za synonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
- A) třeba – například
- C) asi – přibližně
- B) nebývalý – nepřekvapivý
- D) nelítostnou – nemilosrdnou
Zobrazit odpověď
D
Když v lednu 1925 vypukla v aljašském městečku Nome epidemie záškrtu, vyslali jeho obyvatelé nouzový signál. Kvůli špatnému počasí k nim však nebylo možné lék včas dopravit letadlem ani lodí. Tohoto úkolu se tedy museli ujmout musheři se svými psími spřeženími. Čekala je náročná trasa dlouhá zhruba tisíc kilometrů. Při takové vzdálenosti je ale třeba odpočívat, což znamená ztrácet čas. Životodárný náklad si proto jako štafetu postupně předalo celkem dvacet týmů. Během pětidenní záchranné mise museli lidé i psi čelit ukrutným mrazům, nakonec se ale podařilo dovézt lék na místo určení. Heroický výkon vzbudil nebývalý zájem médií i veřejnosti. Pes Balto, vůdce dvacátého psího spřežení, má dokonce svou sochu v newyorském Central Parku.
Slavná záchranná akce se stala inspirací pro Iditarod, extrémní závod saní tažených psy, který se každoročně koná v březnu. Trasa závodu, vedoucí aljašskou tundrou i drsnými horami, je dlouhá skoro 1 800 kilometrů. Není asi nutné zdůrazňovat, že utkat se s nelítostnou přírodou vyžaduje hodně sil
a odvahy. To ostatně potvrzuje i průběh závodu v roce 2023: loni závodníci vyjeli na trať v neděli 5. března ve 14.00, nejlepší z nich se do cíle dostal až za osm dní a 21 hodin.
musher – člověk, který řídí saně tažené psím spřežením
(www.tyden.cz; www.aktualne.cz; upraveno)
Tvrzení: Slovo 
z výchozího textu má pouze jednu předponu a ta je neslabičná.
Na vynechané místo (
) ve výše uvedeném tvrzení je nutné doplnit slovo tak, aby tvrzení bylo pravdivé. Které
z následujících slov na toto místo patří?
- A) slavný
- C) odpočívat
- B) ukrutný
- D) vzdálenost
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Na celém jezeře je lichý počet lodí. Většinu ze všech motorových lodí na jezeře tvoří čluny. U jižního břehu kotví dvě tmavé lodě.
- D) U jižního břehu kotví lichý počet lodí. Na celém jezeře je počet plachetnic shodný s počtem jachet. U severního břehu nekotví žádný tmavý člun.
- B) U severního břehu kotví sudý počet bílých lodí. Ze všech lodí na jezeře jsou celkem čtyři motorové. U jižního břehu nekotví žádná jachta.
- E) U jižního břehu kotví sudý počet motorových lodí. U severního břehu kotví tmavá plachetnice. Na celém jezeře jsou dvě jachty, z nichž každá kotví u jiného břehu.
- C) Na celém jezeře je sudý počet plachetnic. U severního břehu kotví více lodí než u břehu jižního. Většinu ze všech lodí na jezeře tvoří bílé lodě.
- F) Na celém jezeře je sudý počet tmavých lodí. Počet plachetnic, které kotví u severního břehu, je shodný s počtem člunů kotvících u jižního břehu. U severního břehu kotví lichý počet lodí.
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Na celém jezeře je lichý počet lodí. Většinu ze všech motorových lodí na jezeře tvoří čluny. U jižního břehu kotví dvě tmavé lodě.
- D) U jižního břehu kotví lichý počet lodí. Na celém jezeře je počet plachetnic shodný s počtem jachet. U severního břehu nekotví žádný tmavý člun.
- B) U severního břehu kotví sudý počet bílých lodí. Ze všech lodí na jezeře jsou celkem čtyři motorové. U jižního břehu nekotví žádná jachta.
- E) U jižního břehu kotví sudý počet motorových lodí. U severního břehu kotví tmavá plachetnice. Na celém jezeře jsou dvě jachty, z nichž každá kotví u jiného břehu.
- C) Na celém jezeře je sudý počet plachetnic. U severního břehu kotví více lodí než u břehu jižního. Většinu ze všech lodí na jezeře tvoří bílé lodě.
- F) Na celém jezeře je sudý počet tmavých lodí. Počet plachetnic, které kotví u severního břehu, je shodný s počtem člunů kotvících u jižního břehu. U severního břehu kotví lichý počet lodí.
Zobrazit odpověď
A
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Na celém jezeře je lichý počet lodí. Většinu ze všech motorových lodí na jezeře tvoří čluny. U jižního břehu kotví dvě tmavé lodě.
- D) U jižního břehu kotví lichý počet lodí. Na celém jezeře je počet plachetnic shodný s počtem jachet. U severního břehu nekotví žádný tmavý člun.
- B) U severního břehu kotví sudý počet bílých lodí. Ze všech lodí na jezeře jsou celkem čtyři motorové. U jižního břehu nekotví žádná jachta.
- E) U jižního břehu kotví sudý počet motorových lodí. U severního břehu kotví tmavá plachetnice. Na celém jezeře jsou dvě jachty, z nichž každá kotví u jiného břehu.
- C) Na celém jezeře je sudý počet plachetnic. U severního břehu kotví více lodí než u břehu jižního. Většinu ze všech lodí na jezeře tvoří bílé lodě.
- F) Na celém jezeře je sudý počet tmavých lodí. Počet plachetnic, které kotví u severního břehu, je shodný s počtem člunů kotvících u jižního břehu. U severního břehu kotví lichý počet lodí.
Zobrazit odpověď
F
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Na celém jezeře je lichý počet lodí. Většinu ze všech motorových lodí na jezeře tvoří čluny. U jižního břehu kotví dvě tmavé lodě.
- D) U jižního břehu kotví lichý počet lodí. Na celém jezeře je počet plachetnic shodný s počtem jachet. U severního břehu nekotví žádný tmavý člun.
- B) U severního břehu kotví sudý počet bílých lodí. Ze všech lodí na jezeře jsou celkem čtyři motorové. U jižního břehu nekotví žádná jachta.
- E) U jižního břehu kotví sudý počet motorových lodí. U severního břehu kotví tmavá plachetnice. Na celém jezeře jsou dvě jachty, z nichž každá kotví u jiného břehu.
- C) Na celém jezeře je sudý počet plachetnic. U severního břehu kotví více lodí než u břehu jižního. Většinu ze všech lodí na jezeře tvoří bílé lodě.
- F) Na celém jezeře je sudý počet tmavých lodí. Počet plachetnic, které kotví u severního břehu, je shodný s počtem člunů kotvících u jižního břehu. U severního břehu kotví lichý počet lodí.
Zobrazit odpověď
B