Přijímací testy 7. ročník
Podkategorie: Čeština 7. ročník — 1. náhradní termín 2024
51 úloh
Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?
- A) U studny poblíž chalupy leželo děravé vědro.
- C) K letním prázdninám neodmyslitelně patří sluné dny.
- B) Při jízdě přeplněnou tramvají se necítil příjemně.
- D) Vyčerpaný řidič autobusu vůbec neviděl zákaz vjezdu.
Zobrazit odpověď
C
(1)
Zní nocí a větrem kopyt hlas.
Kdo jede domů v tak pozdní čas?
To otec se vrací s chlapcem tmou,
bezpečně drží ho na rukou.
(2)
„Můj synku, proč tiskneš se ke mně blíž?“
„Je tu král duchů, nevidíš?
Má korunu, žezlo a bílý šat.“
„To je cár mlhy jen, noční chlad.“
(3)
»Chlapečku hezký, pojď jen k nám,
tisíce krásných her já znám.
Má zahrada pestrá, samý květ,
s mou matkou budeš si vyprávět.«
(4)
„Neslyšíš, tatínku, jeho hlas?
Král duchů mi šeptá a slibuje zas.“
„Buď klidný, můj chlapče, neměj strach;
to vítr šelestí v korunách.“
(5)
»Chceš, chlapče milý, se mnou jít?
Mé dcerky tě chtějí potěšit.
Mé dcerky hlídají půlnoční Rýn
a ztiší tě tancem a zpíváním svým.«
(6)
„Tatínku, táto, ty nevidíš snad
královy dcerky tam u řeky stát?“
„Vidí je, chlapče, oči mé,
jsou to jen vrby šedivé.“
(7)
»Můj jsi jen, můj, chci tě v království svém;
ty se mnou jít musíš: v dobrém, či v zlém.«
„Ach, tatínku můj, bolest veliká,
král duchů teď se mě dotýká!“
(8)
Zděsí se otec, v trysk se dá,
v náručí dítě mu naříká.
Do dvora z posledních dojel sil,
na jeho rukou syn mrtvý byl.
(J. W. Goethe, Král duchů, upraveno)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
- A) Chlapce dost vyděsilo, že si jeho otec spletl šedé vrby s dcerami krále duchů.
- C) Dcery krále duchů začaly tančit a zpívat, aby zmírnily chlapcův rostoucí neklid.
- B) Chlapcův otec se během cesty dozvěděl, že jeho syn slyšel šeptat krále duchů.
- D) Král duchů popsal chlapci své království, jehož hranice tvoří zahrada plná květů.
Zobrazit odpověď
B
TEXT 1
(1)
Zní nocí a větrem kopyt hlas.
Kdo jede domů v tak pozdní čas?
To otec se vrací s chlapcem tmou,
bezpečně drží ho na rukou.
(2)
„Můj synku, proč tiskneš se ke mně blíž?“
„Je tu král duchů, nevidíš?
Má korunu, žezlo a bílý šat.“
„To je cár mlhy jen, noční chlad.“
(3)
»Chlapečku hezký, pojď jen k nám,
tisíce krásných her já znám.
Má zahrada pestrá, samý květ,
s mou matkou budeš si vyprávět.«
(4)
„Neslyšíš, tatínku, jeho hlas?
Král duchů mi šeptá a slibuje zas.“
„Buď klidný, můj chlapče, neměj strach;
to vítr šelestí v korunách.“
(5)
»Chceš, chlapče milý, se mnou jít?
Mé dcerky tě chtějí potěšit.
Mé dcerky hlídají půlnoční Rýn
a ztiší tě tancem a zpíváním svým.«
(6)
„Tatínku, táto, ty nevidíš snad
královy dcerky tam u řeky stát?“
„Vidí je, chlapče, oči mé,
jsou to jen vrby šedivé.“
(7)
»Můj jsi jen, můj, chci tě v království svém;
ty se mnou jít musíš: v dobrém, či v zlém.«
„Ach, tatínku můj, bolest veliká,
král duchů teď se mě dotýká!“
(8)
Zděsí se otec, v trysk se dá,
v náručí dítě mu naříká.
Do dvora z posledních dojel sil,
na jeho rukou syn mrtvý byl.
(J. W. Goethe, Král duchů, upraveno)
TEXT 2
Anafora – opakování téhož slova či slovního spojení na samém začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Které z následujících tvrzení o TEXTU 1 je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.)
- A) Jak v páté části textu, tak v šesté části textu se vyskytuje anafora.
- C) Anafora se vyskytuje v páté části textu, nikoli však v šesté části textu.
- B) Ani v páté části textu, ani v šesté části textu se nevyskytuje anafora.
- D) Anafora se vyskytuje v šesté části textu, nikoli však v páté části textu.
Zobrazit odpověď
C
(1)
Zní nocí a větrem kopyt hlas.
Kdo jede domů v tak pozdní čas?
To otec se vrací s chlapcem tmou,
bezpečně drží ho na rukou.
(2)
„Můj synku, proč tiskneš se ke mně blíž?“
„Je tu král duchů, nevidíš?
Má korunu, žezlo a bílý šat.“
„To je cár mlhy jen, noční chlad.“
(3)
»Chlapečku hezký, pojď jen k nám,
tisíce krásných her já znám.
Má zahrada pestrá, samý květ,
s mou matkou budeš si vyprávět.«
(4)
„Neslyšíš, tatínku, jeho hlas?
Král duchů mi šeptá a slibuje zas.“
„Buď klidný, můj chlapče, neměj strach;
to vítr šelestí v korunách.“
(5)
»Chceš, chlapče milý, se mnou jít?
Mé dcerky tě chtějí potěšit.
Mé dcerky hlídají půlnoční Rýn
a ztiší tě tancem a zpíváním svým.«
(6)
„Tatínku, táto, ty nevidíš snad
královy dcerky tam u řeky stát?“
„Vidí je, chlapče, oči mé,
jsou to jen vrby šedivé.“
(7)
»Můj jsi jen, můj, chci tě v království svém;
ty se mnou jít musíš: v dobrém, či v zlém.«
„Ach, tatínku můj, bolest veliká,
král duchů teď se mě dotýká!“
(8)
Zděsí se otec, v trysk se dá,
v náručí dítě mu naříká.
Do dvora z posledních dojel sil,
na jeho rukou syn mrtvý byl.
(J. W. Goethe, Král duchů, upraveno)
Tvrzení č. 1: V druhé části výchozího textu promlouvají v přímé řeči celkem tři postavy, a to chlapcův otec, chlapec a jako poslední král duchů.
Tvrzení č. 2: Výchozí text vykazuje znaky balady.
Je alespoň některé z výše uvedených tvrzení pravdivé?
- A) Pravdivé je pouze tvrzení č. 1.
- C) Pravdivé je každé z těchto tvrzení.
- B) Pravdivé je pouze tvrzení č. 2.
- D) Pravdivé není ani jedno z těchto tvrzení.
Zobrazit odpověď
B
Táta se jako obvykle chystal doprovodit Pepu na trénink, dokonce kvůli tomu odložil pracovní schůzku, když mu Pepa nečekaně oznámil, že dnešní trénink byl včera zrušen. Táta na to zareagoval: „Pepo, taky se to nemusím dozvídat až na poslední chvíli!“
Které z následujících tvrzení nejlépe vystihuje přímou řeč z výchozího textu?
- A) Vykřičník na konci přímé řeči, v níž je vyjádřena tátova výtka, je užit chybně.
- C) Vykřičník na konci přímé řeči, v níž je vyjádřena tátova výtka, není užit chybně.
- B) Vykřičník na konci přímé řeči, v níž je vyjádřena Pepova výtka, je užit chybně.
- D) Vykřičník na konci přímé řeči, v níž je vyjádřena Pepova výtka, není užit chybně.
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Touto svou drzou poznámkou ji dost překvapil.
- A) Tato věta neobsahuje žádné zájmeno.
- D) Tato věta obsahuje celkem tři zájmena.
- B) Tato věta obsahuje pouze jedno zájmeno.
- E) Tato věta obsahuje celkem čtyři zájmena.
- C) Tato věta obsahuje celkem dvě zájmena.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Vždy jsem u sebe nosila nějaký talisman pro štěstí.
- A) Tato věta neobsahuje žádné zájmeno.
- D) Tato věta obsahuje celkem tři zájmena.
- B) Tato věta obsahuje pouze jedno zájmeno.
- E) Tato věta obsahuje celkem čtyři zájmena.
- C) Tato věta obsahuje celkem dvě zájmena.
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Letos nám předal mnohem hodnotnější dar než loni.
- A) Tato věta neobsahuje žádné zájmeno.
- D) Tato věta obsahuje celkem tři zájmena.
- B) Tato věta obsahuje pouze jedno zájmeno.
- E) Tato věta obsahuje celkem čtyři zájmena.
- C) Tato věta obsahuje celkem dvě zájmena.
Zobrazit odpověď
B
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Turisté z ciziny budou na nedělním trhu pravděpodobně kupovat především výrobky ze zdejší farmy.
Zobrazit odpověď
turisté,budou kupovat
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Podle naší lékařky chybí v současné době mnoha lidem nejen kvalitní spánek, ale i vyvážená strava.
Zobrazit odpověď
(nejen) spánek, (ale i) strava, chybí
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Ernst Ruska získal Nobelovu cenu, a to za elektronový mikroskop vynalezený v roce 1986.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Stejně jako první mikroskop, který vyrobili Hans a Zacharias Janssenovi, byly i všechny van Leeuwenhoekovy mikroskopy optické.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Poté, co se smyčka z kancelářské svorky ponoří za účelem sestrojení čočky do vody, se průměr této smyčky zvětší zhruba na
4 mm.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Antoni van Leeuwenhoek zkoumal pomocí mikroskopu lidskou krev v jiném století, než ve kterém byl vyroben první použitelný mikroskop.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Která z následujících možností vystihuje čtvrtou část výchozího textu?
(Sloveso zvládnout je ve výchozím textu zapsáno tučně.)
- A) Tato část textu obsahuje popis pracovního postupu a nevyskytují se v ní slovesa v rozkazovacím způsobu.
- C) Tato část textu obsahuje popis pracovního postupu, proto je například sloveso zvládnout v rozkazovacím způsobu.
- B) Tato část textu neobsahuje popis pracovního postupu a nevyskytují se v ní slovesa v rozkazovacím způsobu.
- D) Tato část textu neobsahuje popis pracovního postupu, přesto je například sloveso zvládnout v rozkazovacím způsobu.
Zobrazit odpověď
A
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o zájmenech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Zájmeno které odkazuje ke slovu látky, zájmeno ji odkazuje ke slovu voda.
- C) Zájmeno které odkazuje ke slovu látky, zájmeno ji odkazuje ke slovu smyčka.
- B) Zájmeno které odkazuje ke slovu vlákna, zájmeno ji odkazuje ke slovu voda.
- D) Zájmeno které odkazuje ke slovu vlákna, zájmeno ji odkazuje ke slovu smyčka.
Zobrazit odpověď
C
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Ve které z následujících možností je uvedena dvojice slov, jež lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
- A) určitě – nepochybně
- C) přiblížení – vzdálenosti
- B) veřejnost – soukromí
- D) zaslouženě – neoprávněně
Zobrazit odpověď
D
(1) Jedním z vynálezů, které výrazně ovlivnily medicínu a biologii, je určitě mikroskop. Tento přístroj umožnil pozorovat i objekty pro lidské oko neviditelné.
(2) První použitelný mikroskop zkonstruovali na konci 16. století Hans a Zacharias Janssenovi. Jejich vynález veřejnost nejdřív vnímala pouze jako kuriozitu. Rané modely mikroskopu měly nejvýše desetinásobné zvětšení, obraz byl navíc rozmazaný. Průlom nastal díky jednomu obchodníkovi
s textilem. Antoni van Leeuwenhoek (1632–1723) zprvu začal mikroskop vylepšovat, aby mohl pozorovat strukturu vláken látek, které prodával. Později pod mikroskopem zkoumal také vlasy či lidskou krev – údajně jako první člověk na světě spatřil krevní buňky. Dochované van Leeuwenhoekovy mikroskopy mají 275násobné zvětšení pozorovaného objektu, podle mínění některých vědců je ale možné, že van Leeuwenhoek svým nejlepším výrobkem dosáhl 500násobného zvětšení.
(3) Všichni zmínění muži vyráběli pouze optické mikroskopy: ty objekt přibližují pomocí čoček, mají ovšem své limity. Detailnější průzkum mikrosvěta umožnil až elektronový mikroskop, jehož prototyp sestrojil v roce 1932 německý fyzik Ernst Ruska. Tento přístroj překonal i nejpokročilejší optické mikroskopy, a to jak z hlediska přiblížení, tak z hlediska ostrosti. V roce 1986 Ruska za svůj vynález i celoživotní práci zaslouženě získal Nobelovu cenu. Současné mikroskopy jsou schopny zvětšit vzorek až milionkrát.
(4) Přiblížit si aspoň trochu nějaký objekt se vám ovšem podaří i bez mikroskopu, a dokonce je to velmi jednoduché. Sestrojit čočku totiž zvládnete
i doma. Kancelářskou svorku vytvarujeme do smyčky co nejpodobnější kruhu, jehož průměr by měl být asi 2 mm. Smyčku pomažeme olejem, aby se na ní vytvořil jemný povlak, ponoříme ji do vody a pak pomalu vytáhneme ven. Kapka vody, která ve smyčce zůstane, bude sloužit jako čočka a objekty zvětší přibližně dvojnásobně.
(P. Sládek, O mikroskopech; www.abicko.cz, upraveno)
Vypište z druhé části výchozího textu tři jednoslabičné spojky.
(Slovo van neposuzujte, není správným řešením. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Zobrazit odpověď
a, či, že
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Rozzuření sloni porazili kůly, k nimž byli připoutáni silnými řetězy.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Rozhodla jsem se, že si klobouk ozdobím jemnými sovými peříčky.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Vyzýváme žáky k trpělivosti, výsledky zkoušek budou zveřejněny zítra.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Soused mě poprosil, abych mu na zahradě pomohl shrabat spadané listí.
Zobrazit odpověď
Ano
Napište přídavné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem VISET, skloňuje se podle vzoru JARNÍ a neobsahuje předponu.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
visací/visící
Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem DRŽET, skloňuje se podle vzoru PÍSEŇ a obsahuje předponu.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
výdrž/nádrž
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.
- A) Smrtka překročil práh, sundal si kápi a odhalil smutný obličej. Rozhlédl se po předsíni a okamžitě si všiml Citry. Usmál se na ni a řekl: „Ahoj, Citro.“
- B) „Dobrý den, Vaše Ctihodnosti,“ dostala ze sebe Citra. „Ahoj,“ ozval se Citřin mladší bratr Ben, kterého z pokoje přilákal hluboký tón smrtkova hlasu, a pak se podíval na svou sestru a matku.
- C) Pachtila se tam s obědem. Snažila se, aby byl ten nejlepší, jaký kdy naservírovala. Vaření sice nebyla její specialita, dnes ovšem na jejím diskutabilním kuchařském umu zjevně závisely životy jejích blízkých.
- D) Skutečnost, že zná její jméno, ji ochromila. „Nebuď nezdvořilá,“ vyhrkla Citřina matka, „a odpověz hostu na pozdrav.“
- E) Potom přešel do obýváku a trpělivě čekal na oběd. Bylo příliš troufalé myslet si, že ho k nim přivedlo jídlo a nic jiného? Koneckonců i smrtky musí někde jíst. Své úmysly si ale smrtka nechal pro sebe. Citřina matka mu přinesla něco k pití a ihned zmizela v kuchyni.
- F) Hlavou se mu honilo totéž, o čem přemýšleli ostatní: Pro koho si ten smrtka přišel? Příchozí si ale jejich rozpaků nevšímal a klidně řekl: „Když jsem šel kolem vašeho bytu, ucítil jsem něco lákavého.“
Zobrazit odpověď
A, D, B, F, E, C
Kamarádka mi doporučila změnu účesu.
Podtržený úsek upravte tak, aby z věty jednoduché vzniklo spisovné a pravopisně i gramaticky správné souvětí obsahující celkem dvě věty. Význam původní věty jednoduché musí zůstat zachován.
(Nově vzniklý větný celek musí obsahovat všechny původní informace a nesmí obsahovat žádné informace navíc, např. že jde o nemoderní účes.)
Zobrazit odpověď
např. Kamarádka mi doporučila, abych změnila účes.
Musím to dodělat, než se setmí.
Podtržený úsek upravte tak, aby ze souvětí vznikla spisovná a pravopisně i gramaticky správná věta jednoduchá. Význam původního souvětí musí zůstat zachován.
(Nově vzniklý větný celek musí obsahovat všechny původní informace a nesmí obsahovat žádné informace navíc, např. že to musím dodělat rychle.)
Zobrazit odpověď
např. Musím to dodělat před setměním.
TEXT 1
rybíz
břeh
podnos
ostrov
předmět
nerv
květák útes
tác živel
kanál povrch
TEXT 2
Podstatné jméno typu A se ve všech pádech množného čísla skloňuje jako podstatné jméno pokus.
Podstatné jméno typu B se ve všech pádech množného čísla skloňuje jako podstatné jméno zámek, v 6. pádě množného čísla tedy končí jinak než podstatné jméno typu A.
Vypište z TEXTU 1 tři podstatná jména typu B.
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2. Při řešení úlohy posuzujte pouze spisovné tvary podstatných jmen. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.)
Zobrazit odpověď
břeh,květák,povrch
O prázdninách se Matěj a jeho kamarádi vydali do Slovinska. Jejich týdení pobyt začal sjížděním divoké řeky Soči. Když se plavili zpěněnými peřejemi, každému z nich srdce hlasitě bilo vzrušením. Řeka je uchvátila svou průzračnou vodou, v níž se zrcadlily malebné štíty hor. Nesčetné reklamní poutače ve městě pak chlapce nalákali na adrenalinový zážitek, při němž se zdolávají úzké soutězky, a to vždy shora dolů. Na lanech se spouštěli ze strmých skal, prolézali tmavými jeskyněmi a z vyvýšených míst skákali do hlubokých tůní.
V následujících dnech se všichni věnovali objevování dalších krás slovinského pohoří. Trasy jejich výprav zpravidla vedly zelenými pastvinami, na nichž se poklidně pásl dobytek. Chlapci byli jako u vytržení, když se jim z nejvyššího vrcholu Slovinska otevřely dechberoucí výhledy do krajiny. Tyto dny sice byly extrémě nabité sportovními aktivitami, přátelé ale ničeho nelitovali. Bylo to úžasné dobrodružství.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou v něm zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
(Slova zapište bezchybně; ohebná slova zapište ve stejném tvaru, v němž jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání. Podtržené výrazy jsou zapsány správně.)
Zobrazit odpověď
týdenní,nalákaly,soutěsky,extrémně
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, nebo se vrhnout na Severa?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Poté, co se stěna s hodinami rozplynula, se v celé knihovně hodně ochladilo.
Zobrazit odpověď
Ne
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, nebo se vrhnout na Severa?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Mezi osobou, která vyslovila slova přechod na Eflaru, a Vasilisou je příbuzenský vztah.
Zobrazit odpověď
Ano
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, nebo se vrhnout na Severa?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Na temné chodbě, po níž Vasilisa utíkala, se nacházejí jediné dveře a ty vedou přímo do knihovny.
Zobrazit odpověď
Ne
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, nebo se vrhnout na Severa?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Vasilisa byla toho dne, kdy mezi regály s knihami zahlédla lidi v tmavých pláštích, v knihovně minimálně dvakrát.
Zobrazit odpověď
Ano
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, nebo se vrhnout na Severa?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Tvrzení: Těsně předtím, než se ručička na ciferníku roztočila neuvěřitelnou rychlostí, se v knihovně nacházely 
.
Kterou z následujících možností je nutné doplnit na vynechané místo (
) ve výše uvedeném tvrzení, aby toto tvrzení odpovídalo výchozímu textu?
- A) celkem tři osoby: Vasilisa, její otec a další člověk
- C) minimálně čtyři osoby, a to včetně Vasilisy a jejího otce
- B) celkem tři osoby: Vasilisa, její otec a Severin starší
- D) minimálně čtyři osoby, a to včetně Vasilisy a jejího bratra Severa
Zobrazit odpověď
C
TEXT 1
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, nebo se vrhnout na Severa?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
TEXT 2
Podstatné jméno typu A (např. kymácení) je utvořeno ze slovesa a označuje děj nebo stav.
Podstatné jméno typu B (např. lupení) je utvořeno z podstatného jména a děj ani stav neoznačuje.
Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných v TEXTU 1 tučně je pravdivé?
(Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.)
- A) Obě tato slova jsou podstatná jména typu A.
- C) Slovo tikání je podstatné jméno typu A, slovo váhání je podstatné jméno typu B.
- B) Obě tato slova jsou podstatná jména typu B.
- D) Slovo tikání je podstatné jméno typu B, slovo váhání je podstatné jméno typu A.
Zobrazit odpověď
A
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, nebo se vrhnout na Severa?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných ve výchozím textu tučně je pravdivé?
- A) Slovo minuly je v textu užito ve stejném významu jako v souvětí Minuly už dva roky, ale on se stále nevracel.
- C) Slovo hodinové je v textu užito ve stejném významu jako ve větě Vlak nabral hodinové zpoždění.
- B) Slovo málem je v textu užito ve stejném významu jako v souvětí Letenka byla drahá, proto v cizině musel vystačit s málem.
- D) Slovo místo je v textu užito ve stejném významu jako ve větě Nakonec místo deseti lidí přišlo jen pět.
Zobrazit odpověď
D
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, nebo se vrhnout na Severa?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastek neshodný (ANO), nebo ne (NE).
(Posuzovaný větný člen je tučně vyznačen také ve výchozím textu.)
tváře zakryté širokými kápěmi
Zobrazit odpověď
Ne
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, nebo se vrhnout na Severa?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastek neshodný (ANO), nebo ne (NE).
(Posuzovaný větný člen je tučně vyznačen také ve výchozím textu.)
několika skoky zdolala schodiště
Zobrazit odpověď
Ne
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, nebo se vrhnout na Severa?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastek neshodný (ANO), nebo ne (NE).
(Posuzovaný větný člen je tučně vyznačen také ve výchozím textu.)
vtom se z chodby ozvaly čísi kroky
Zobrazit odpověď
Ne
Vasilisa prchala temnou chodbou. Několika skoky zdolala schodiště, rozrazila dveře a vtrhla do knihovny. Byl tu klid – hrobové ticho narušovalo jen pravidelné tikání hodin. Vasilisa si nebyla jistá, jestli její bratr Sever a jeho kamarád Mark neběží za ní. Raději proto pospíchala k oknu a zase se schovala za tím samým červeným závěsem jako dnes ráno. Cítila se hrozně, nakonec se ale rozhodla, že se svým pronásledovatelům postaví. Přemýšlela, jakou strategii zvolit. Má nejdřív skočit po krku Markovi, nebo se vrhnout na Severa?
Vtom se z chodby ozvaly čísi kroky a dveře do knihovny zavrzaly. Vasilisa opatrně vykoukla zpoza závěsu. Mezi regály plnými knih kráčeli lidé
v tmavých pláštích, tváře zakryté širokými kápěmi. Postavy minuly dívku a zastavily se u stěny, na níž byly zavěšeny obrovské hodiny. Muž, který stál stěně nejblíž, namířil ruku k hodinám a řekl: „Přechod na Eflaru.“ Vasilisa málem vykřikla. Poznala totiž hlas svého otce – Severina staršího. Jedna
z přihlížejících postav v kápích mu podala svíčku a on ji přidržel u velké hodinové ručičky. Pak se stalo něco ještě podivnějšího. Ručička na ciferníku se roztočila neuvěřitelnou rychlostí a část hodin prostoupila stěnou. Vzápětí se zeď úplně rozplynula. Místo ní prostor zaplavila jakási šedivá mlha. Postavy v pláštích v ní záhy zmizely a Vasilisa opět osiřela.
Dívka vylezla ze svého úkrytu a opatrně přistoupila k té zvláštní stěně. Po chvilce váhání strčila do šedé hmoty ruku až po zápěstí. Nic hrozného se nestalo. Odhodlala se tedy ponořit do mlhy obě ruce. Zase nic. Akorát v té mlze bylo o dost chladněji než v knihovně. Co teď? Vasilisa nevěděla, zda má v tomto experimentu pokračovat. Náhle k ní z chodby pronikl bratrův hlas: „Zrzka je určitě v knihovně! Tentokrát si to vypije!“ Vasilisa rázem pochopila, co musí udělat. Nebojácně vkročila do šedé mlhy.
(N. Ščerbová, Klíč k času, upraveno)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastek neshodný (ANO), nebo ne (NE).
(Posuzovaný větný člen je tučně vyznačen také ve výchozím textu.)
postavy v pláštích v ní záhy zmizely
Zobrazit odpověď
Ano
Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?
- A) Její nepravidelný dech se postupně zcela sklidnil.
- C) Jeho strastiplná životní cesta byla úspěšně zfilmována.
- B) Po prohraném turnaji nedokázal skrýt své zklamání.
- D) Výpadek elektřiny byl způsoben zpřetrhaným vedením.
Zobrazit odpověď
A
Nekorunovaným králem stolních her procvičujících paměť a soustředění je pexeso. Za jeho autora je považován Zdeněk Princ. Tento výtvarník zprvu vymyslel Obrázkovou mozaiku, která se hrála se sadou čítající celkem 64 obrázkových kartiček (každý obrázek byl v sadě obsažen dvakrát). Jeho nápad nakladatelům hned učaroval, trvali však na tom, že se hra musí jmenovat atraktivněji.
V Československé televizi se tehdy vysílala soutěžní hra Pekelně se soustřeď a právě z počátků slov jejího názvu vzniklo slovo pexeso. První pexeso bylo vydáno v roce 1965 v nákladu 10 tisíc kusů a obsahovalo 32 párů kartiček s obrázky slavného náčelníka Vinnetoua a dalších hrdinů z filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Tento filmový snímek z roku 1962 se promítal ve více než šedesáti státech a okouzlil malé i velké diváky. Není tedy divu, že pexeso na jeho motivy bylo vmžiku vyprodané. Záhy následovala další pexesa, například s postavičkami z večerníčků.
Dnes existuje nepřeberné množství verzí této hry. Oblíbená jsou třeba pexesa, kde hráči místo shodných obrázků hledají tematické dvojice, například přiřazují fotbalistu k jeho týmu nebo písničku k notám. Mezi nejzajímavější se řadí krychličky obsahující různé chrasticí náplně – hráč musí najít druhou část páru jen podle zvuku.
(magazin.aktualne.cz; plzen.rozhlas.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Název soutěžní hry Pekelně se soustřeď je starší než slovo pexeso.
Zobrazit odpověď
Ano
Nekorunovaným králem stolních her procvičujících paměť a soustředění je pexeso. Za jeho autora je považován Zdeněk Princ. Tento výtvarník zprvu vymyslel Obrázkovou mozaiku, která se hrála se sadou čítající celkem 64 obrázkových kartiček (každý obrázek byl v sadě obsažen dvakrát). Jeho nápad nakladatelům hned učaroval, trvali však na tom, že se hra musí jmenovat atraktivněji.
V Československé televizi se tehdy vysílala soutěžní hra Pekelně se soustřeď a právě z počátků slov jejího názvu vzniklo slovo pexeso. První pexeso bylo vydáno v roce 1965 v nákladu 10 tisíc kusů a obsahovalo 32 párů kartiček s obrázky slavného náčelníka Vinnetoua a dalších hrdinů z filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Tento filmový snímek z roku 1962 se promítal ve více než šedesáti státech a okouzlil malé i velké diváky. Není tedy divu, že pexeso na jeho motivy bylo vmžiku vyprodané. Záhy následovala další pexesa, například s postavičkami z večerníčků.
Dnes existuje nepřeberné množství verzí této hry. Oblíbená jsou třeba pexesa, kde hráči místo shodných obrázků hledají tematické dvojice, například přiřazují fotbalistu k jeho týmu nebo písničku k notám. Mezi nejzajímavější se řadí krychličky obsahující různé chrasticí náplně – hráč musí najít druhou část páru jen podle zvuku.
(magazin.aktualne.cz; plzen.rozhlas.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Hra Obrázková mozaika, jejímž autorem je Zdeněk Princ, obsahovala dvakrát více kartiček než první pexeso.
Zobrazit odpověď
Ne
Nekorunovaným králem stolních her procvičujících paměť a soustředění je pexeso. Za jeho autora je považován Zdeněk Princ. Tento výtvarník zprvu vymyslel Obrázkovou mozaiku, která se hrála se sadou čítající celkem 64 obrázkových kartiček (každý obrázek byl v sadě obsažen dvakrát). Jeho nápad nakladatelům hned učaroval, trvali však na tom, že se hra musí jmenovat atraktivněji.
V Československé televizi se tehdy vysílala soutěžní hra Pekelně se soustřeď a právě z počátků slov jejího názvu vzniklo slovo pexeso. První pexeso bylo vydáno v roce 1965 v nákladu 10 tisíc kusů a obsahovalo 32 párů kartiček s obrázky slavného náčelníka Vinnetoua a dalších hrdinů z filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Tento filmový snímek z roku 1962 se promítal ve více než šedesáti státech a okouzlil malé i velké diváky. Není tedy divu, že pexeso na jeho motivy bylo vmžiku vyprodané. Záhy následovala další pexesa, například s postavičkami z večerníčků.
Dnes existuje nepřeberné množství verzí této hry. Oblíbená jsou třeba pexesa, kde hráči místo shodných obrázků hledají tematické dvojice, například přiřazují fotbalistu k jeho týmu nebo písničku k notám. Mezi nejzajímavější se řadí krychličky obsahující různé chrasticí náplně – hráč musí najít druhou část páru jen podle zvuku.
(magazin.aktualne.cz; plzen.rozhlas.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Na kartičkách prvního vydaného pexesa byly obrázky hrdinů z filmu Poklad na Stříbrném jezeře, a to včetně Vinnetoua.
Zobrazit odpověď
Ano
Nekorunovaným králem stolních her procvičujících paměť a soustředění je pexeso. Za jeho autora je považován Zdeněk Princ. Tento výtvarník zprvu vymyslel Obrázkovou mozaiku, která se hrála se sadou čítající celkem 64 obrázkových kartiček (každý obrázek byl v sadě obsažen dvakrát). Jeho nápad nakladatelům hned učaroval, trvali však na tom, že se hra musí jmenovat atraktivněji.
V Československé televizi se tehdy vysílala soutěžní hra Pekelně se soustřeď a právě z počátků slov jejího názvu vzniklo slovo pexeso. První pexeso bylo vydáno v roce 1965 v nákladu 10 tisíc kusů a obsahovalo 32 párů kartiček s obrázky slavného náčelníka Vinnetoua a dalších hrdinů z filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Tento filmový snímek z roku 1962 se promítal ve více než šedesáti státech a okouzlil malé i velké diváky. Není tedy divu, že pexeso na jeho motivy bylo vmžiku vyprodané. Záhy následovala další pexesa, například s postavičkami z večerníčků.
Dnes existuje nepřeberné množství verzí této hry. Oblíbená jsou třeba pexesa, kde hráči místo shodných obrázků hledají tematické dvojice, například přiřazují fotbalistu k jeho týmu nebo písničku k notám. Mezi nejzajímavější se řadí krychličky obsahující různé chrasticí náplně – hráč musí najít druhou část páru jen podle zvuku.
(magazin.aktualne.cz; plzen.rozhlas.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Pexesa, v nichž se hledají dvojice skládající se z fotbalisty a jeho týmu, jsou oblíbenější než pexesa, v nichž se hledají shodné obrázky.
Zobrazit odpověď
Ne
Nekorunovaným králem stolních her procvičujících paměť a soustředění je pexeso. Za jeho autora je považován Zdeněk Princ. Tento výtvarník zprvu vymyslel Obrázkovou mozaiku, která se hrála se sadou čítající celkem 64 obrázkových kartiček (každý obrázek byl v sadě obsažen dvakrát). Jeho nápad nakladatelům hned učaroval, trvali však na tom, že se hra musí jmenovat atraktivněji.
V Československé televizi se tehdy vysílala soutěžní hra Pekelně se soustřeď a právě z počátků slov jejího názvu vzniklo slovo pexeso. První pexeso bylo vydáno v roce 1965 v nákladu 10 tisíc kusů a obsahovalo 32 párů kartiček s obrázky slavného náčelníka Vinnetoua a dalších hrdinů z filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Tento filmový snímek z roku 1962 se promítal ve více než šedesáti státech a okouzlil malé i velké diváky. Není tedy divu, že pexeso na jeho motivy bylo vmžiku vyprodané. Záhy následovala další pexesa, například s postavičkami z večerníčků.
Dnes existuje nepřeberné množství verzí této hry. Oblíbená jsou třeba pexesa, kde hráči místo shodných obrázků hledají tematické dvojice, například přiřazují fotbalistu k jeho týmu nebo písničku k notám. Mezi nejzajímavější se řadí krychličky obsahující různé chrasticí náplně – hráč musí najít druhou část páru jen podle zvuku.
(magazin.aktualne.cz; plzen.rozhlas.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovních tvarech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Jak tvar nakladatelům, tak tvar státech jsou v textu užity chybně.
- C) Tvar nakladatelům je v textu užit správně, místo chybně užitého tvaru státech má být států.
- B) Jak tvar nakladatelům, tak tvar státech jsou v textu užity správně.
- D) Místo chybně užitého tvaru nakladatelům má být nakladatelů, tvar státech je v textu užit správně.
Zobrazit odpověď
B
Nekorunovaným králem stolních her procvičujících paměť a soustředění je pexeso. Za jeho autora je považován Zdeněk Princ. Tento výtvarník zprvu vymyslel Obrázkovou mozaiku, která se hrála se sadou čítající celkem 64 obrázkových kartiček (každý obrázek byl v sadě obsažen dvakrát). Jeho nápad nakladatelům hned učaroval, trvali však na tom, že se hra musí jmenovat atraktivněji.
V Československé televizi se tehdy vysílala soutěžní hra Pekelně se soustřeď a právě z počátků slov jejího názvu vzniklo slovo pexeso. První pexeso bylo vydáno v roce 1965 v nákladu 10 tisíc kusů a obsahovalo 32 párů kartiček s obrázky slavného náčelníka Vinnetoua a dalších hrdinů z filmu Poklad na Stříbrném jezeře. Tento filmový snímek z roku 1962 se promítal ve více než šedesáti státech a okouzlil malé i velké diváky. Není tedy divu, že pexeso na jeho motivy bylo vmžiku vyprodané. Záhy následovala další pexesa, například s postavičkami z večerníčků.
Dnes existuje nepřeberné množství verzí této hry. Oblíbená jsou třeba pexesa, kde hráči místo shodných obrázků hledají tematické dvojice, například přiřazují fotbalistu k jeho týmu nebo písničku k notám. Mezi nejzajímavější se řadí krychličky obsahující různé chrasticí náplně – hráč musí najít druhou část páru jen podle zvuku.
(magazin.aktualne.cz; plzen.rozhlas.cz, upraveno)
Tvrzení: Slovo 
z výchozího textu má kořen složený ze čtyř hlásek.
Na vynechané místo (
) ve výše uvedeném tvrzení je nutné doplnit slovo tak, aby tvrzení bylo pravdivé. Které
z následujících slov na toto místo patří?
- A) vzniklo
- C) obsahovalo
- B) učaroval
- D) následovala
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) U jižního břehu kotví sudý počet lodí. Ze všech lodí na jezeře jsou více než čtyři motorové. U severního břehu nekotví žádná jachta.
- D) Na celém jezeře je sudý počet lodí. Počet tmavých lodí, které kotví u jižního břehu, je shodný s počtem bílých lodí kotvících u severního břehu. U severního břehu kotví více motorových lodí než jedna.
- B) Většinu ze všech motorových lodí na jezeře tvoří čluny. U jižního břehu kotví více lodí než u břehu severního. U severního břehu kotví lichý počet bílých lodí.
- E) Počet plachetnic, které kotví u jižního břehu, je shodný s počtem plachetnic kotvících u severního břehu. Na celém jezeře je sudý počet motorových lodí. Na celém jezeře jsou dvě jachty, z nichž každá kotví u jiného břehu.
- C) U severního břehu kotví více motorových lodí než jedna. Na celém jezeře je lichý počet tmavých lodí. Jak u severního břehu, tak u jižního břehu kotví jedna jachta.
- F) Počet člunů, které kotví u severního břehu, je shodný s počtem jachet kotvících u břehu jižního. Více než polovina ze všech motorových lodí na jezeře kotví u jižního břehu. U severního břehu kotví sudý počet bílých lodí.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) U jižního břehu kotví sudý počet lodí. Ze všech lodí na jezeře jsou více než čtyři motorové. U severního břehu nekotví žádná jachta.
- D) Na celém jezeře je sudý počet lodí. Počet tmavých lodí, které kotví u jižního břehu, je shodný s počtem bílých lodí kotvících u severního břehu. U severního břehu kotví více motorových lodí než jedna.
- B) Většinu ze všech motorových lodí na jezeře tvoří čluny. U jižního břehu kotví více lodí než u břehu severního. U severního břehu kotví lichý počet bílých lodí.
- E) Počet plachetnic, které kotví u jižního břehu, je shodný s počtem plachetnic kotvících u severního břehu. Na celém jezeře je sudý počet motorových lodí. Na celém jezeře jsou dvě jachty, z nichž každá kotví u jiného břehu.
- C) U severního břehu kotví více motorových lodí než jedna. Na celém jezeře je lichý počet tmavých lodí. Jak u severního břehu, tak u jižního břehu kotví jedna jachta.
- F) Počet člunů, které kotví u severního břehu, je shodný s počtem jachet kotvících u břehu jižního. Více než polovina ze všech motorových lodí na jezeře kotví u jižního břehu. U severního břehu kotví sudý počet bílých lodí.
Zobrazit odpověď
B
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) U jižního břehu kotví sudý počet lodí. Ze všech lodí na jezeře jsou více než čtyři motorové. U severního břehu nekotví žádná jachta.
- D) Na celém jezeře je sudý počet lodí. Počet tmavých lodí, které kotví u jižního břehu, je shodný s počtem bílých lodí kotvících u severního břehu. U severního břehu kotví více motorových lodí než jedna.
- B) Většinu ze všech motorových lodí na jezeře tvoří čluny. U jižního břehu kotví více lodí než u břehu severního. U severního břehu kotví lichý počet bílých lodí.
- E) Počet plachetnic, které kotví u jižního břehu, je shodný s počtem plachetnic kotvících u severního břehu. Na celém jezeře je sudý počet motorových lodí. Na celém jezeře jsou dvě jachty, z nichž každá kotví u jiného břehu.
- C) U severního břehu kotví více motorových lodí než jedna. Na celém jezeře je lichý počet tmavých lodí. Jak u severního břehu, tak u jižního břehu kotví jedna jachta.
- F) Počet člunů, které kotví u severního břehu, je shodný s počtem jachet kotvících u břehu jižního. Více než polovina ze všech motorových lodí na jezeře kotví u jižního břehu. U severního břehu kotví sudý počet bílých lodí.
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) U jižního břehu kotví sudý počet lodí. Ze všech lodí na jezeře jsou více než čtyři motorové. U severního břehu nekotví žádná jachta.
- D) Na celém jezeře je sudý počet lodí. Počet tmavých lodí, které kotví u jižního břehu, je shodný s počtem bílých lodí kotvících u severního břehu. U severního břehu kotví více motorových lodí než jedna.
- B) Většinu ze všech motorových lodí na jezeře tvoří čluny. U jižního břehu kotví více lodí než u břehu severního. U severního břehu kotví lichý počet bílých lodí.
- E) Počet plachetnic, které kotví u jižního břehu, je shodný s počtem plachetnic kotvících u severního břehu. Na celém jezeře je sudý počet motorových lodí. Na celém jezeře jsou dvě jachty, z nichž každá kotví u jiného břehu.
- C) U severního břehu kotví více motorových lodí než jedna. Na celém jezeře je lichý počet tmavých lodí. Jak u severního břehu, tak u jižního břehu kotví jedna jachta.
- F) Počet člunů, které kotví u severního břehu, je shodný s počtem jachet kotvících u břehu jižního. Více než polovina ze všech motorových lodí na jezeře kotví u jižního břehu. U severního břehu kotví sudý počet bílých lodí.
Zobrazit odpověď
F