Přijímací testy 7. ročník
Podkategorie: Čeština 7. ročník — 1. řádný termín 2022
50 úloh
(1)
Máme rádi mušketýry,
všichni mají bujné kníry.
Stačí kord a mušketa,
sprovodí zlo ze světa.
Každý z nich je jako skála,
rádi zlobí kardinála.
Když to autor dovolí,
živé změní v mrtvoly.
Tady máme d´Artagnana,
je to chlapec jako panna,
je to rodák z Gaskoňska,
velmi zmužněl od loňska.
(2)
A ten vážný, to je Athos,
nemiluje prázdný patos,
nikdy nelká před slečnou,
má rád vřavu válečnou.
Pohlédněte na Porthose,
jenž se z nudy dloubá v nose,
má rád víno, ženy, zpěv,
s chutí pro ně cedí krev.
A ten další sličné tváře,
padlé dítko semináře,
to je přece Aramis,
miluje ho každá miss.
Všichni mají sílu obra,
pro vítězství cti a dobra
bodnou přímo do masa
v knize pana Dumasa.
(J. Žáček, Tři mušketýři)
Tvrzení č. 1: Alespoň dva mušketýři jsou díky svému atraktivnímu vzhledu středem zájmu mnohých žen.
Tvrzení č. 2: V poslední sloce je uvedena informace týkající se vzhledu mušketýrů, konkrétně že jsou mimořádně velkého vzrůstu.
Odpovídá některé z výše uvedených tvrzení výchozímu textu?
- A) ano, tvrzení č. 1
- C) ne, žádné z těchto tvrzení
- B) ano, tvrzení č. 2
- D) ano, každé z těchto tvrzení
Zobrazit odpověď
C
TEXT 1
(1)
Máme rádi mušketýry,
všichni mají bujné kníry.
Stačí kord a mušketa,
sprovodí zlo ze světa.
Každý z nich je jako skála,
rádi zlobí kardinála.
Když to autor dovolí,
živé změní v mrtvoly.
Tady máme d´Artagnana,
je to chlapec jako panna,
je to rodák z Gaskoňska,
velmi zmužněl od loňska.
(2)
A ten vážný, to je Athos,
nemiluje prázdný patos,
nikdy nelká před slečnou,
má rád vřavu válečnou.
Pohlédněte na Porthose,
jenž se z nudy dloubá v nose,
má rád víno, ženy, zpěv,
s chutí pro ně cedí krev.
A ten další sličné tváře,
padlé dítko semináře,
to je přece Aramis,
miluje ho každá miss.
Všichni mají sílu obra,
pro vítězství cti a dobra
bodnou přímo do masa
v knize pana Dumasa.
(J. Žáček, Tři mušketýři)
TEXT 2
Anafora – opakování téhož slova či skupiny slov na začátku bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Epifora – opakování téhož slova či skupiny slov na konci bezprostředně po sobě jdoucích veršů.
Které z následujících tvrzení o první části TEXTU 1 je pravdivé?
Úlohu řešte na základě definic uvedených v TEXTU 2.
- A) V této části textu se vyskytuje jak anafora, tak epifora.
- C) V této části textu se vyskytuje anafora, nikoli však epifora.
- B) V této části textu se nevyskytuje ani anafora, ani epifora.
- D) V této části textu se vyskytuje epifora, nikoli však anafora.
Zobrazit odpověď
C
(1)
Máme rádi mušketýry,
všichni mají bujné kníry.
Stačí kord a mušketa,
sprovodí zlo ze světa.
Každý z nich je jako skála,
rádi zlobí kardinála.
Když to autor dovolí,
živé změní v mrtvoly.
Tady máme d´Artagnana,
je to chlapec jako panna,
je to rodák z Gaskoňska,
velmi zmužněl od loňska.
(2)
A ten vážný, to je Athos,
nemiluje prázdný patos,
nikdy nelká před slečnou,
má rád vřavu válečnou.
Pohlédněte na Porthose,
jenž se z nudy dloubá v nose,
má rád víno, ženy, zpěv,
s chutí pro ně cedí krev.
A ten další sličné tváře,
padlé dítko semináře,
to je přece Aramis,
miluje ho každá miss.
Všichni mají sílu obra,
pro vítězství cti a dobra
bodnou přímo do masa
v knize pana Dumasa.
(J. Žáček, Tři mušketýři)
Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?
- A) V textu jsou podtrženy dva osmislabičné a dva devítislabičné verše.
- C) V textu jsou podtrženy tři osmislabičné verše a jeden devítislabičný verš.
- B) V textu jsou podtrženy dva osmislabičné a dva sedmislabičné verše.
- D) V textu jsou podtrženy tři osmislabičné verše a jeden sedmislabičný verš.
Zobrazit odpověď
B
Která z následujících vět je zapsána pravopisně správně?
- A) Michal si pro nás připravil ty nejkrkolomější jazykolami.
- C) Michal si pro nás připravil ty nejkrkolomnější jazykolami.
- B) Michal si pro nás připravil ty nejkrkolomější jazykolamy.
- D) Michal si pro nás připravil ty nejkrkolomnější jazykolamy.
Zobrazit odpověď
D
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Při ústním zkoušení si můj spolužák kvůli nervozitě vůbec nevzpomněl na název naší nejvyšší hory.
Zobrazit odpověď
spolužák, si nevzpomněl
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Všechny staré učebnice i nejnovější přírůstky naší knihovny byly podle instrukcí paní ředitelky řádně zapsány do knihovního fondu.
Zobrazit odpověď
učebnice (i) přírůstky, byly zapsány
Přiřaďte k následujícímu souvětí příslušné tvrzení z nabídky A–E.
Když malé dítě dlouho ponocuje, bývá ve škole hodně nepozorné.
- A) V tomto souvětí jsou dvě příslovce v 1. stupni.
- D) V tomto souvětí je jedno příslovce v 1. stupni a jedno příslovce v 2. stupni.
- B) V tomto souvětí jsou dvě příslovce v 2. stupni.
- E) V tomto souvětí je jedno příslovce v 1. stupni a jedno příslovce ve 3. stupni.
- C) V tomto souvětí jsou dvě příslovce ve 3. stupni.
Zobrazit odpověď
A
Přiřaďte k následujícímu souvětí příslušné tvrzení z nabídky A–E.
Protože se intenzivně připravoval, na závodech dopadl nejlépe ze všech.
- A) V tomto souvětí jsou dvě příslovce v 1. stupni.
- D) V tomto souvětí je jedno příslovce v 1. stupni a jedno příslovce v 2. stupni.
- B) V tomto souvětí jsou dvě příslovce v 2. stupni.
- E) V tomto souvětí je jedno příslovce v 1. stupni a jedno příslovce ve 3. stupni.
- C) V tomto souvětí jsou dvě příslovce ve 3. stupni.
Zobrazit odpověď
E
Přiřaďte k následujícímu souvětí příslušné tvrzení z nabídky A–E.
Čím výš horolezci vystoupali, tím hůř se jim kvůli řidšímu vzduchu dýchalo.
- A) V tomto souvětí jsou dvě příslovce v 1. stupni.
- D) V tomto souvětí je jedno příslovce v 1. stupni a jedno příslovce v 2. stupni.
- B) V tomto souvětí jsou dvě příslovce v 2. stupni.
- E) V tomto souvětí je jedno příslovce v 1. stupni a jedno příslovce ve 3. stupni.
- C) V tomto souvětí jsou dvě příslovce ve 3. stupni.
Zobrazit odpověď
B
(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený kolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech, zaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou možností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do rukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.
Ještě ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly bohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno prvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu. Co kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla velmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti nejmajetnější.
Novodobé dějiny 
v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento německý zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery umístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu. Po ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.
(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně poprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak je prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk vynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.
Gutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily masám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji. Způsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým technologiím začal měnit.
(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Dílo Epos o Gilgamešovi, zaznamenané na hliněných tabulkách, vzniklo před zhruba dvěma tisíci pěti sty lety.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený kolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech, zaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou možností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do rukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.
Ještě ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly bohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno prvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu. Co kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla velmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti nejmajetnější.
Novodobé dějiny 
v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento německý zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery umístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu. Po ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.
(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně poprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak je prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk vynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.
Gutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily masám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji. Způsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým technologiím začal měnit.
(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Způsobem, který vynalezl Johannes Gutenberg, se knihy tiskly do roku 1899, poté se princip knihtisku změnil.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený kolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech, zaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou možností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do rukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.
Ještě ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly bohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno prvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu. Co kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla velmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti nejmajetnější.
Novodobé dějiny 
v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento německý zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery umístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu. Po ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.
(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně poprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak je prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk vynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.
Gutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily masám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji. Způsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým technologiím začal měnit.
(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Iniciála, běžně se vyskytující na začátku kapitol ve středověkých knihách, se od okolního textu odlišuje alespoň jednou vlastností.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený kolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech, zaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou možností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do rukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.
Ještě ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly bohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno prvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu. Co kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla velmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti nejmajetnější.
Novodobé dějiny 
v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento německý zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery umístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu. Po ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.
(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně poprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak je prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk vynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.
Gutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily masám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji. Způsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým technologiím začal měnit.
(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Ve středověku byla výroba knihy časově i finančně velmi náročná, proto v tomto období každý velmi bohatý člověk vlastnil jedinou knihu.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený kolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech, zaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou možností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do rukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.
Ještě ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly bohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno prvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu. Co kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla velmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti nejmajetnější.
Novodobé dějiny 
v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento německý zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery umístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu. Po ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.
(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně poprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak je prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk vynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.
Gutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily masám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji. Způsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým technologiím začal měnit.
(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)
Které z následujících tvrzení nelze na základě informací obsažených ve výchozím textu považovat za jednoznačný fakt?
- A) Existují zdroje, které uvádějí rok 1440 jako rok, kdy byl vynalezen knihtisk.
- C) První text, který Gutenberg složil z pohyblivých liter, byl vytištěn v 15. století.
- B) První zemí, v níž se pohyblivé litery začaly používat k tisku textu, byla Čína.
- D) Litery odlité z kovu, z nichž Gutenberg složil text, byly použity více než jednou.
Zobrazit odpověď
B
(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený kolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech, zaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou možností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do rukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.
Ještě ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly bohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno prvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu. Co kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla velmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti nejmajetnější.
Novodobé dějiny 
v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento německý zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery umístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu. Po ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.
(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně poprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak je prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk vynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.
Gutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily masám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji. Způsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým technologiím začal měnit.
(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)
Která z následujících možností patří na vynechané místo (
) ve výchozím textu?
- A) začal psát (přesněji řečeno tisknout)
- C) začal psát (přesněji řečeno vytisknout)
- B) přestal psát (přesněji řečeno tisknout)
- D) přestal psát (přesněji řečeno vytisknout)
Zobrazit odpověď
A
(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený kolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech, zaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou možností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do rukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.
Ještě ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly bohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno prvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu. Co kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla velmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti nejmajetnější.
Novodobé dějiny 
v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento německý zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery umístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu. Po ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.
(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně poprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak je prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk vynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.
Gutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily masám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji. Způsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým technologiím začal měnit.
(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)
Které z následujících tvrzení o výchozím textu je pravdivé?
- A) V textu jsou podtržena dvě souvětí, každé z nich se skládá ze dvou vět.
- C) V první části textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části textu je podtrženo souvětí skládající se ze dvou vět.
- B) V textu jsou podtržena dvě souvětí, jedno z nich se skládá ze tří vět.
- D) V první části textu je podtržena věta jednoduchá, v druhé části textu je podtrženo souvětí skládající se ze tří vět.
Zobrazit odpověď
C
(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený kolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech, zaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou možností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do rukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.
Ještě ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly bohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno prvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu. Co kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla velmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti nejmajetnější.
Novodobé dějiny 
v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento německý zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery umístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu. Po ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.
(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně poprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak je prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk vynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.
Gutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily masám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji. Způsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým technologiím začal měnit.
(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)
Rozhodněte o následující dvojici slov, zda tato slova lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
pořádný – nepořádný
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený kolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech, zaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou možností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do rukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.
Ještě ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly bohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno prvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu. Co kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla velmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti nejmajetnější.
Novodobé dějiny 
v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento německý zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery umístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu. Po ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.
(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně poprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak je prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk vynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.
Gutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily masám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji. Způsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým technologiím začal měnit.
(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)
Rozhodněte o následující dvojici slov, zda tato slova lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
nevýhodné – výhodné
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený kolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech, zaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou možností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do rukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.
Ještě ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly bohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno prvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu. Co kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla velmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti nejmajetnější.
Novodobé dějiny 
v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento německý zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery umístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu. Po ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.
(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně poprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak je prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk vynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.
Gutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily masám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji. Způsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým technologiím začal měnit.
(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)
Rozhodněte o následující dvojici slov, zda tato slova lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
nepotvrzený – potvrzený
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Za nejstarší literární památku je považován Epos o Gilgamešovi, vytvořený kolem roku 2500 před naším letopočtem. Toto dílo se nám dochovalo pouze v opisech, zaznamenaných na hliněných tabulkách. Ručně pořízený opis byl dlouhou dobu jedinou možností, jak vyrobit kopii knihy. Lidstvo muselo ujít pořádný kus cesty, než dostalo do rukou tak převratný vynález, jakým je knihtisk.
Ještě ve středověku knihy ručně opisovali mniši v klášterech. Středověké knihy byly bohatě zdobené, na začátku kapitoly se obvykle nacházela iniciála – počáteční písmeno prvního slova, které je nejen barevně, ale často i velikostí odlišené od okolního textu. Co kniha, to originál. Značně nevýhodné ovšem bylo, že výroba takové knihy byla velmi zdlouhavá a navíc i nákladná. Vlastnit v té době knihu si proto mohli dovolit jen ti nejmajetnější.
Novodobé dějiny 
v první polovině 15. století Johannes Gutenberg. Tento německý zlatník totiž složil řádky textu z liter (jednotlivých písmen) odlitých z kovu, litery umístěné do tiskové formy potřel barvou a text vytiskl na papír pomocí tiskařského lisu. Po ukončení tisku litery rozebral a použil při tisku jiného textu.
(2) Pohyblivé litery, z nichž bylo možné složit text a ten pak vytisknout, se údajně poprvé začaly používat v Číně, a to již v 11. století. Přesvědčivý důkaz ale chybí, a tak je prvenství obvykle připisováno Gutenbergovi. Podle některých zdrojů byl knihtisk vynalezen roku 1440, jde však o nepotvrzený časový údaj. Prvním velkým dílem, které bylo vytištěno pomocí Gutenbergova knihtisku, byla ovšem zcela nepochybně bible.
Gutenbergův vynález odstartoval informační revoluci: informace se zpřístupnily masám, vzdělání bylo dostupné pro větší množství lidí, věda se rozvíjela rychleji. Způsob tištění knih zůstal v podstatě stejný až do konce 18. století, poté se díky novým technologiím začal měnit.
(kol. autorů, Nejvýznamnější postavy v historii světa, upraveno)
Rozhodněte o následující dvojici slov, zda tato slova lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
dostupné – nedostupné
Zobrazit odpověď
Ano
Napište spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem TLUSTÝ a skloňuje se podle vzoru ŽENA.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
tloušťka
Napište spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného čtyřslabičné, je příbuzné se slovem HOTOVÝ a skloňuje se podle vzoru KOST.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
např. pohotovost
Která z následujících vět není zapsána pravopisně správně?
- A) Dlouho plánovaný varhanní koncert se skutečně vydařil.
- C) Součástí starobylé kašny uprostřed náměstí byla kovanná mříž.
- B) Tyto dvě zcela odlišné role prokázaly její všestranné nadání.
- D) Nejdůležitější kontakty mi v telefonním seznamu bohužel chyběly.
Zobrazit odpověď
C
Dřív byl Pavel skromný a moc milý kluk. Když ale vyhrál celostátní kolo v matematické olympiádě a napsali o něm pochvalný článek
v místních novinách, začal se chovat nafoukaně. Mluví jen o tom, jaký je génius. 
Která z následujících možností obsahuje české ustálené slovní spojení vystihující situaci ve výchozím textu, a patří tedy na vynechané místo (*****) v textu?
- A) Dost si vyhodil z kopýtka.
- C) Dost se chlubí cizím peřím.
- B) Pěkně mu přistřihli křídla.
- D) Pěkně mu narostl hřebínek.
Zobrazit odpověď
D
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly.
- A) Fronta lidí před pekárnou je hlasitě povzbuzovala. Pak jedna žena, která bydlí v horním bytě, vystrčila hlavu z okna a zavolala na rváče, aby toho nechali. Prý jí vzbudili dítě.
- B) Seděla jsem s matkou doma, když vtom k nám z arény dolehl hlasitý řev. Přitiskla jsem si dlaně k uším, abych ho neslyšela. Tatínek říká, že hry jsou dobré pro obchod. Maminka si myslí, že do města jen přivádějí darebáky.
- C) Fuj! Aspoň to ale jejich zápas rychle ukončilo. Dívala jsem se, jak odcházejí. Jeden kulhal, druhý měl modřinu pod okem. A jak páchli, hlupáci!
- D) Mladíci se jí vysmáli, vzápětí však své hrubosti litovali, protože se na jejich hlavy vylilo vědro plné špinavé vody.
- E) Když jsem se vrátila s čerstvým chlebem domů, s dřevěnými meči tu bojovali mí bráškové. Prásk, prásk, prásk. Boj, boj, boj! Proč jim jde jen o to? Podle otce je to mužné. Já s tím ale nesouhlasím.
- F) Myslím, že pravdu má ona. Když jsem o něco později šla do pekárny, na rohu ulice se prali dva mladíci. Předstírali, že jsou gladiátoři, ale nevsadila bych si ani na jednoho z nich.
Zobrazit odpověď
B, F, A, D, C, E
TEXT 1
● Pouze jeden z útočících hráčů nakonec vyvázl bez pokuty.
● Děda si objednal hovězí s rajskou omáčkou.
● Informace uvedené v této příručce si důkladně prostudujte.
● Během večeře se mezi dveřmi zjevil nezvaný host.
● Má dlouholetá kamarádka se stěhuje do jiného města.
● Svůj loňský rekord překonal už na první pokus.
● Vedoucí naší pobočky je opravdu velmi příjemná žena.
● Navzdory radám praktického lékaře máma své pracovní tempo nezvolnila.
● Tato zajímavá beseda je určena především začínajícím pedagogům.
● Letos s námi na lyžařský kurz pojede také náš třídní.
(S. Reidová, Pompeje, upraveno)
TEXT 2
Zpodstatnělé přídavné jméno má tvary přídavného jména, ale ve větě plní funkci podstatného jména, např.:
● Vědci objevili neznámý druh rostliny. – přídavné jméno
● Neznámý se skrýval v křoví. – zpodstatnělé přídavné jméno
Vypište z TEXTU 1 tři zpodstatnělá přídavná jména.
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
hovězí, vedoucí, třídní
Poměrně dlouho jsem si přál, aby mi rodiče koupili nějakého domácího mazlíčka. Trvalo však témněř rok, než jsem je přesvědčil. Nejprve se v dětském pokoji objevila klec, později přibyli i její noví obyvatelé. Zakrslí králíci dostali jméno Eda a Tlapka.
Brzy jsme se spřátelili. Pravidelně jsem Edovy a Tlapce kartáčoval srst kvůli línání, denně jsem jim měnil vodu a doplňoval zásoby sena, které je hlavní složkou králičí potravy. Jídelníček jsem králíkům občas obohatil směsí s vybranými bylinami, kterou jsem koupil v obchodě s krmivy. Do klece jsem umístil několik březových větví, o které si brousily zuby.
Eda byl velmi učenlivý. Uměl přiběhnout na zavolání a sám vlezl do přepravky, když jsme se chystali na rodinný výlet. Tlapka se
s oblibou schovávala pod topením, v jehož blízkosti se cítila v bezpečí. Na společně ztrávené chvíle nikdy nezapomenu.
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Ohebná slova zapište bezchybně ve stejném tvaru, ve kterém jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
téměř, Edovi, brousili, strávené
(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se nejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými věrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už Aurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad v plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba hroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé hromádky zdiva.
(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul čaroděj Merlin. „Správně jsi zúčtoval napřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé proroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po těchto slovech Merlin zmizel.
Ještě týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla krví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé Sasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli vladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.
Mezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl hovořit tak, že byl od rodilého Brita
k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní v lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat a vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak mu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“
Lstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za okamžik usnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla podobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.
(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Bitva na maisbelském poli se odehrála týž den, kdy byl založen požár na hradě Genoreu.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se nejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými věrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už Aurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad v plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba hroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé hromádky zdiva.
(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul čaroděj Merlin. „Správně jsi zúčtoval napřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé proroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po těchto slovech Merlin zmizel.
Ještě týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla krví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé Sasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli vladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.
Mezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl hovořit tak, že byl od rodilého Brita
k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní v lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat a vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak mu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“
Lstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za okamžik usnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla podobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.
(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Celé Merlinovo proroctví, které tento čaroděj sdělil králi Aureliovi, se nakonec vyplnilo.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se nejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými věrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už Aurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad v plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba hroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé hromádky zdiva.
(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul čaroděj Merlin. „Správně jsi zúčtoval napřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé proroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po těchto slovech Merlin zmizel.
Ještě týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla krví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé Sasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli vladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.
Mezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl hovořit tak, že byl od rodilého Brita
k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní v lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat a vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak mu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“
Lstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za okamžik usnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla podobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.
(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Král Aurelius se narodil v Británii, více než jeden rok svého života však prožil jinde než v této zemi.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se nejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými věrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už Aurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad v plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba hroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé hromádky zdiva.
(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul čaroděj Merlin. „Správně jsi zúčtoval napřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé proroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po těchto slovech Merlin zmizel.
Ještě týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla krví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé Sasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli vladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.
Mezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl hovořit tak, že byl od rodilého Brita
k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní v lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat a vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak mu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“
Lstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za okamžik usnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla podobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.
(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Po bitvě na maisbelském poli se Eopa uchýlil mezi mnichy a zde vyčkával na to, až král Aurelius onemocní.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se nejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými věrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už Aurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad v plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba hroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé hromádky zdiva.
(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul čaroděj Merlin. „Správně jsi zúčtoval napřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé proroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po těchto slovech Merlin zmizel.
Ještě týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla krví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé Sasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli vladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.
Mezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl hovořit tak, že byl od rodilého Brita
k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní v lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat a vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak mu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“
Lstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za okamžik usnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla podobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.
(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)
Která z následujících možností zachovává význam věty podtržené ve výchozím textu?
- A) a tak dopřeješ nepříteli klid
- C) jelikož dopřeješ nepříteli klid
- B) i když dopřeješ nepříteli klid
- D) jestliže dopřeješ nepříteli klid
Zobrazit odpověď
D
(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se nejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými věrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už Aurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad v plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba hroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé hromádky zdiva.
(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul čaroděj Merlin. „Správně jsi zúčtoval napřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé proroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po těchto slovech Merlin zmizel.
Ještě týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla krví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé Sasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli vladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.
Mezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl hovořit tak, že byl od rodilého Brita
k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní v lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat a vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak mu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“
Lstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za okamžik usnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla podobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.
(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu není pravdivé?
- A) V kontextu výchozího textu je synonymem slova zprvu slovo zpočátku.
- C) Slovo zanedlouho je v textu užito ve významu zakrátko, brzy.
- B) V kontextu výchozího textu je synonymem slova mezitím slovo zatím.
- D) Slovo více je v textu užito ve významu značně, velice.
Zobrazit odpověď
D
(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se nejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými věrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už Aurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad v plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba hroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé hromádky zdiva.
(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul čaroděj Merlin. „Správně jsi zúčtoval napřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé proroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po těchto slovech Merlin zmizel.
Ještě týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla krví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé Sasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli vladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.
Mezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl hovořit tak, že byl od rodilého Brita
k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní v lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat a vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak mu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“
Lstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za okamžik usnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla podobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.
(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)
Které z následujících tvrzení o dvou slovech zapsaných ve výchozím textu tučně je pravdivé?
- A) Každé z těchto slov má dva kořeny.
- C) Pouze slovo okamžik má dva kořeny.
- B) Pouze slovo čaroděj má dva kořeny.
- D) Žádné z těchto slov nemá dva kořeny.
Zobrazit odpověď
A
(1) Když se král Aurelius po letech vrátil do Británie, své rodné země, rozhodl se, že se nejdřív pomstí Vortigernovi za vraždu svého otce. Zjistil, že tento tyran uprchl se svými věrnými rytíři na hrad Genoreu, pevnost ukrytou v lesích. Těsně před setměním už Aurelius a jeho vojáci stáli u hradních bran. Ihned zažehli ohně a vzápětí byl celý hrad v plamenech. Královi muži nelítostným pohledem sledovali, jak se mohutná stavba hroutí pod nápory běsnícího živlu, dokud nezůstaly jen zčernalé trámy a ubohé hromádky zdiva.
(2) Ráno před Aureliem znenadání stanul čaroděj Merlin. „Správně jsi zúčtoval napřed s Vortigernem, králi,“ řekl vážně, „ještě tě však čeká boj se zrádnými Sasy. Slyš mé proroctví: v nadcházející bitvě zvítězíš, vidím ale i tvou smrt, dopřeješ-li nepříteli klid!“ Po těchto slovech Merlin zmizel.
Ještě týž den byla na maisbelském poli svedena rozhodující bitva. Bitevní pláň zrudla krví, jen několik nepřátel stačilo před Brity utéct do lesů. Aurelius zprvu zamýšlel zbylé Sasy pochytat, důležitější však bylo co nejdřív nastolit pořádek v rozvrácené zemi. Kvůli vladařským povinnostem král na Merlinovu věštbu brzy zapomněl.
Mezitím Sas jménem Eopa čekal na svou příležitost. Na rozdíl od svých druhů uměl hovořit tak, že byl od rodilého Brita
k nerozeznání, nemusel se tedy skrývat jako ostatní v lesích. Zanedlouho se doslechl, že Aurelius ochuravěl, a tak si oblékl mnišský šat a vydal se za králem. Aurelius domnělého mnicha ihned přijal. Eopa krále prohlédl a pak mu řekl: „Budeš zdráv, stačí jen posilující spánek. Připravím ti bylinkový odvar.“
Lstivý Sas ovšem mezi bylinky zamíchal smrtící jed. Aurelius vypil nápoj, za okamžik usnul a více už se neprobudil. Po jeho skonu vzešla nad Británií prazvláštní hvězda. Měla podobu draka, z jehož tlamy šlehal oheň.
(V. Hulpach, Příběhy kruhového stolu, upraveno)
Vypište z první části výchozího textu čtyři podstatná jména, která jsou v textu užita v 7. pádě.
Název Genoreu není správným řešením.
Slova zapište bezchybně ve stejném tvaru, ve kterém jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
rytíři, setměním, pohledem, nápory
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Během maškarního průvodu čerti neustále řinčeli svými řetězy.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Díky novému učiteli si četbu oblíbili žáci z nižších i vyšších ročníků.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Těmto květinám se zřejmě bude lépe dařit na okenních parapetech.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Naděje na usmíření obou rozhádaných bratrů se bohužel rozplinula.
Zobrazit odpověď
Ne
Na konci měsíce jsme vždy pracovně velmi vytížení.
Napište smysluplnou větu o čtyřech slovech, v níž výraz PRACOVNĚ bude jiným slovním druhem než ve výchozím textu.
Výraz nesmí být použit jako vlastní jméno, např. pan Pracovně. Vzniklá věta musí obsahovat tvar pracovně, musí být gramaticky i pravopisně správná a musí obsahovat přísudek.
Zobrazit odpověď
např. V pracovně máme knihy.
(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf. Vznikl v 70. letech minulého století v USA
a podobá se klasickému golfu. Místo míčků a golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.
Během hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na hřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy z místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným hráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se na další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi jednotlivými koši je 100–120 metrů.
(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst, nedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní plochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně nenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf zahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.
(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Pokud má discgolfista dost zkušeností, obvykle mu stačí na celou hru pouhé tři hody.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf. Vznikl v 70. letech minulého století v USA
a podobá se klasickému golfu. Místo míčků a golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.
Během hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na hřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy z místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným hráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se na další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi jednotlivými koši je 100–120 metrů.
(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst, nedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní plochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně nenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf zahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.
(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Discgolf, netradiční sport vzniklý v 70. letech 20. století, ovlivnil podobu klasického golfu.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf. Vznikl v 70. letech minulého století v USA
a podobá se klasickému golfu. Místo míčků a golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.
Během hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na hřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy z místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným hráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se na další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi jednotlivými koši je 100–120 metrů.
(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst, nedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní plochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně nenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf zahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.
(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Maximální povolená vzdálenost mezi jedním a druhým košem na discgolfovém hřišti je 120 metrů.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf. Vznikl v 70. letech minulého století v USA
a podobá se klasickému golfu. Místo míčků a golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.
Během hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na hřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy z místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným hráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se na další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi jednotlivými koši je 100–120 metrů.
(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst, nedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní plochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně nenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf zahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.
(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Existují alespoň nějaká discgolfová hřiště, která se nacházejí jinde než v městských parcích nebo v okolí měst.
Zobrazit odpověď
Ano m
(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf. Vznikl v 70. letech minulého století v USA
a podobá se klasickému golfu. Místo míčků a golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.
Během hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na hřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy z místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným hráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se na další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi jednotlivými koši je 100–120 metrů.
(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst, nedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní plochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně nenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf zahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.
(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)
Ve které z následujících možností jsou v odpovídajícím pořadí uvedeny druhy vět vedlejších podtržených ve výchozím textu?
- A) příslovečná časová – předmětná
- C) příslovečná způsobová – předmětná
- B) příslovečná časová – přívlastková
- D) příslovečná způsobová – přívlastková
Zobrazit odpověď
A
(1) Jedním z netradičních sportů, který si své příznivce našel i v naší zemi, je discgolf. Vznikl v 70. letech minulého století v USA
a podobá se klasickému golfu. Místo míčků a golfových holí se však při hře používají létající talíře neboli frisbee.
Během hry musí discgolfista postupně dostat frisbee do všech kovových košů na hřišti, a to co nejmenším počtem hodů. Po prvním výhozu z výhoziště hráč hází vždy z místa, kam létající talíř dopadl, a v házení pokračuje, dokud se do koše netrefí. Zkušeným hráčům na to obvykle stačí pouhé tři hody. Jakmile frisbee skončí v koši, přechází se na další výhoziště. Discgolfová hřiště mají od 9 do 18 košů, průměrná vzdálenost mezi jednotlivými koši je 100–120 metrů.
(2) Většina discgolfových hřišť je vybudována v městských parcích či v okolí měst, nedílnou součástí hracích ploch jsou přírodní překážky, například stromy nebo vodní plochy. Hraním discgolfu si bezesporu zlepšíte kondici, navíc je to sport finančně nenáročný. Stačí vám jenom frisbee a to koupíte i za méně než 500 Kč. Zkuste si discgolf zahrát. Uvidíte, jaká je to zábava.
(www.cald.cz; www.cesky-sport.cz, upraveno)
Kolik sloves užitých v rozkazovacím způsobu se vyskytuje v druhé části výchozího textu?
- A) pouze jedno
- C) celkem tři
- B) celkem dvě
- D) celkem čtyři
Zobrazit odpověď
A
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Osobní vlak má lichý počet vagónů. Nákladní vlak nemá více vagónů než vlak osobní. Vlak na 2. koleji má sudý počet plných vagónů.
- D) Osobní vlak nemá prázdných vagónů stejně jako těch plných. Nákladní vlak má sudý počet vagónů. Vlak na 1. koleji má lichý počet plných vagónů.
- B) Jeden z vlaků má sudý počet prázdných vagónů. Osobní vlak má lichý počet plných vagónů. Vlak na 1. koleji má více vagónů než vlak na 2. koleji.
- E) Vlak na 2. koleji má lichý počet prázdných vagónů. Nákladní vlak má jiný počet vagónů než vlak osobní. Osobní vlak má sudý počet plných vagónů.
- C) Celkový počet vagónů na obrázku je lichý. Vlak na 2. koleji má méně vagónů než vlak na 1. koleji. Nákladní vlak má lichý počet prázdných vagónů.
- F) Vlak na 1. koleji nemá méně prázdných vagónů než vlak na 2. koleji. Osobní vlak má více než jeden plný vagón. Nákladní vlak má lichý počet plných vagónů.
Zobrazit odpověď
B
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Osobní vlak má lichý počet vagónů. Nákladní vlak nemá více vagónů než vlak osobní. Vlak na 2. koleji má sudý počet plných vagónů.
- D) Osobní vlak nemá prázdných vagónů stejně jako těch plných. Nákladní vlak má sudý počet vagónů. Vlak na 1. koleji má lichý počet plných vagónů.
- B) Jeden z vlaků má sudý počet prázdných vagónů. Osobní vlak má lichý počet plných vagónů. Vlak na 1. koleji má více vagónů než vlak na 2. koleji.
- E) Vlak na 2. koleji má lichý počet prázdných vagónů. Nákladní vlak má jiný počet vagónů než vlak osobní. Osobní vlak má sudý počet plných vagónů.
- C) Celkový počet vagónů na obrázku je lichý. Vlak na 2. koleji má méně vagónů než vlak na 1. koleji. Nákladní vlak má lichý počet prázdných vagónů.
- F) Vlak na 1. koleji nemá méně prázdných vagónů než vlak na 2. koleji. Osobní vlak má více než jeden plný vagón. Nákladní vlak má lichý počet plných vagónů.
Zobrazit odpověď
A
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Osobní vlak má lichý počet vagónů. Nákladní vlak nemá více vagónů než vlak osobní. Vlak na 2. koleji má sudý počet plných vagónů.
- D) Osobní vlak nemá prázdných vagónů stejně jako těch plných. Nákladní vlak má sudý počet vagónů. Vlak na 1. koleji má lichý počet plných vagónů.
- B) Jeden z vlaků má sudý počet prázdných vagónů. Osobní vlak má lichý počet plných vagónů. Vlak na 1. koleji má více vagónů než vlak na 2. koleji.
- E) Vlak na 2. koleji má lichý počet prázdných vagónů. Nákladní vlak má jiný počet vagónů než vlak osobní. Osobní vlak má sudý počet plných vagónů.
- C) Celkový počet vagónů na obrázku je lichý. Vlak na 2. koleji má méně vagónů než vlak na 1. koleji. Nákladní vlak má lichý počet prázdných vagónů.
- F) Vlak na 1. koleji nemá méně prázdných vagónů než vlak na 2. koleji. Osobní vlak má více než jeden plný vagón. Nákladní vlak má lichý počet plných vagónů.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Osobní vlak má lichý počet vagónů. Nákladní vlak nemá více vagónů než vlak osobní. Vlak na 2. koleji má sudý počet plných vagónů.
- D) Osobní vlak nemá prázdných vagónů stejně jako těch plných. Nákladní vlak má sudý počet vagónů. Vlak na 1. koleji má lichý počet plných vagónů.
- B) Jeden z vlaků má sudý počet prázdných vagónů. Osobní vlak má lichý počet plných vagónů. Vlak na 1. koleji má více vagónů než vlak na 2. koleji.
- E) Vlak na 2. koleji má lichý počet prázdných vagónů. Nákladní vlak má jiný počet vagónů než vlak osobní. Osobní vlak má sudý počet plných vagónů.
- C) Celkový počet vagónů na obrázku je lichý. Vlak na 2. koleji má méně vagónů než vlak na 1. koleji. Nákladní vlak má lichý počet prázdných vagónů.
- F) Vlak na 1. koleji nemá méně prázdných vagónů než vlak na 2. koleji. Osobní vlak má více než jeden plný vagón. Nákladní vlak má lichý počet plných vagónů.
Zobrazit odpověď
E