Přijímací testy 7. ročník
Podkategorie: Čeština 7. ročník — 1. náhradní termín 2021
51 úloh
(1)
Z tepla se nikdy nechtělo –
a už první tramvaje zvoní.
Deku jsem stáhl na čelo,
choule se sladce do ní.
Nejdříve vstával pohrabáč,
pak lopatka, pak uhlí na ní.
Někdy přiletěl na pavlač
kos ještě před snídaní.
Hrníček s mlékem na plotně
byl sešlý už a neměl ceny,
na ucho dal si překotně
čepici z bílé pěny.
(2)
Vtom spustil mlýnek na klíně.
Mlč! Uši rvou zoufalé zvuky!
Nemlčí, chraptí z kuchyně,
chroupaje zrnka z ruky.
Sen krásný se mi právě zdál.
Ten ohava! Chybělo málo,
a v nejhezčím jej přetrhal.
Co se mi vlastně zdálo?
Už vím. A vidím kalendář.
Byl svátek, prázdno jsme měli.
dozdál se mi pak celý.
(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)
V každé sloce výchozího textu se rýmují liché verše a třetí verš je osmislabičný. Který z následujících veršů tedy patří na vynechané místo (
) ve výchozím textu?
- A) Hned v mysli pokoj s postelí,
- C) Vnímám ten obraz nad postelí,
- B) Zas klesla mi hlava na polštář,
- D) Schoval jsem hlavu pod polštář,
Zobrazit odpověď
D
(1)
Z tepla se nikdy nechtělo –
a už první tramvaje zvoní.
Deku jsem stáhl na čelo,
choule se sladce do ní.
Nejdříve vstával pohrabáč,
pak lopatka, pak uhlí na ní.
Někdy přiletěl na pavlač
kos ještě před snídaní.
Hrníček s mlékem na plotně
byl sešlý už a neměl ceny,
na ucho dal si překotně
čepici z bílé pěny.
(2)
Vtom spustil mlýnek na klíně.
Mlč! Uši rvou zoufalé zvuky!
Nemlčí, chraptí z kuchyně,
chroupaje zrnka z ruky.
Sen krásný se mi právě zdál.
Ten ohava! Chybělo málo,
a v nejhezčím jej přetrhal.
Co se mi vlastně zdálo?
Už vím. A vidím kalendář.
Byl svátek, prázdno jsme měli.
dozdál se mi pak celý.
(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)
O čem se píše ve výchozím textu?
- A) o tom, že někdo zničil hrnek při vaření mléka
- C) o tom, že někdo zničil mlýnek na kávu při přípravě snídaně
- B) o negativních pocitech vyvolaných děsivým snem
- D) o negativních pocitech souvisejících se zvuky mlýnku na kávu
Zobrazit odpověď
D
(1)
Z tepla se nikdy nechtělo –
a už první tramvaje zvoní.
Deku jsem stáhl na čelo,
choule se sladce do ní.
Nejdříve vstával pohrabáč,
pak lopatka, pak uhlí na ní.
Někdy přiletěl na pavlač
kos ještě před snídaní.
Hrníček s mlékem na plotně
byl sešlý už a neměl ceny,
na ucho dal si překotně
čepici z bílé pěny.
(2)
Vtom spustil mlýnek na klíně.
Mlč! Uši rvou zoufalé zvuky!
Nemlčí, chraptí z kuchyně,
chroupaje zrnka z ruky.
Sen krásný se mi právě zdál.
Ten ohava! Chybělo málo,
a v nejhezčím jej přetrhal.
Co se mi vlastně zdálo?
Už vím. A vidím kalendář.
Byl svátek, prázdno jsme měli.
dozdál se mi pak celý.
(J. Seifert, Mlýnek na kávu, zkráceno)
Které z následujících tvrzení o dvou verších podtržených ve výchozím textu je pravdivé?
Význam veršů posuzujte v kontextu výchozího textu.
- A) V každém z těchto veršů se uplatňuje personifikace.
- C) Pouze ve verši podtrženém v první části textu se uplatňuje personifikace.
- B) V žádném z těchto veršů se neuplatňuje personifikace.
- D) Pouze ve verši podtrženém v druhé části textu se uplatňuje personifikace.
Zobrazit odpověď
D
Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?
- A) Nedávno byly postaveny dva nové kamenné mosty.
- C) Při této práci se neobejdete bez ochranných pomůcek.
- B) Letos v létě se opět budou nosit slaměnné klobouky.
- D) V příštích měsících budou klesat ceny pohonných hmot.
Zobrazit odpověď
B
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Plán mého bratra postavit novou klubovnu pro náš skautský oddíl byl všemi jednoznačně schválen.
Zobrazit odpověď
plán, byl schválen
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
V tomto ročním období se vám na horách hodí jak nepromokavá bunda, tak teplé ponožky.
Zobrazit odpověď
(jak) bunda, (tak) ponožky, se hodí
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Nějaký cizí pes jim znenadání vběhl na zahradu.
- A) V této větě se nevyskytuje žádné zájmeno.
- D) V této větě se vyskytují celkem tři zájmena.
- B) V této větě se vyskytuje pouze jedno zájmeno.
- E) V této větě se vyskytují celkem čtyři zájmena.
- C) V této větě se vyskytují celkem dvě zájmena.
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Na všechny tyto nedostatky je upozornil jejich kolega.
- A) V této větě se nevyskytuje žádné zájmeno.
- D) V této větě se vyskytují celkem tři zájmena.
- B) V této větě se vyskytuje pouze jedno zájmeno.
- E) V této větě se vyskytují celkem čtyři zájmena.
- C) V této větě se vyskytují celkem dvě zájmena.
Zobrazit odpověď
E
Přiřaďte k následující větě odpovídající tvrzení z nabídky A–E.
Nikdo další kromě našich rodičů o tom rozhodovat nebude.
- A) V této větě se nevyskytuje žádné zájmeno.
- D) V této větě se vyskytují celkem tři zájmena.
- B) V této větě se vyskytuje pouze jedno zájmeno.
- E) V této větě se vyskytují celkem čtyři zájmena.
- C) V této větě se vyskytují celkem dvě zájmena.
Zobrazit odpověď
D
Napište přídavné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem PRÁCE a skloňuje se podle vzoru MLADÝ.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
pracný
Napište podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného tříslabičné, je příbuzné se slovem PŘIVRTAT a skloňuje se podle vzoru ŽENA.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
např. vrtačka
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo
a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Do severní Afriky se šachy dostaly později než do Španělska.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo
a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Během hry nazývané „čaturanga“ mohl jeden hráč získat od ostatních hráčů celkem čtyři figury krále.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo
a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Přesný popis vývoje šachů byl zaznamenán v jednom textu vzniklém před 6. stoletím našeho letopočtu.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli. Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Podle pověsti vymyslel šachy jeden Ind proto, aby panovníkovi vysvětlil, že se má přestat spoléhat na prostý lid.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo
a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
Kolik je v první části výchozího textu celkem souvětí?
- A) tři
- C) pět
- B) čtyři
- D) šest
Zobrazit odpověď
A
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo
a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
Na kterou z následujících otázek nelze ve výchozím textu najít odpověď?
- A) Z kolika slov vzniklo slovo „šachmaty“?
- C) Proč se snížil původní počet šachistů na současné dva?
- B) Co symbolicky vyjadřuje název „čaturanga“?
- D) Ve kterém století už byly šachy rozšířeny po celé Evropě?
Zobrazit odpověď
C
TEXT 1
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo
a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
TEXT 2
Název nositele vlastnosti je podstatné jméno, které je odvozeno od přídavného jména a označuje osobu, zvíře nebo věc podle typické vlastnosti, např. boháč (= bohatý člověk), mělčina (= mělké místo ve vodě).
Které z následujících slov užitých v TEXTU 1 je názvem nositele vlastnosti?
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2.
- A) král
- C) učenec
- B) voják
- D) šachista
Zobrazit odpověď
C
(1) Šachy, jedna z nejdůmyslnějších her na světě, nemají zcela jasný původ. Zřejmě vznikly z jiné deskové hry, známé již před naším letopočtem. Říká se také, že šachy před 2 000 lety vynalezl jeden indický učenec. Ten prý na šachové hře ukázal panovníkovi, že král se bez obyčejného lidu (tedy pěšců) neobejde. Podle další pověsti vymyslel šachy řecký hrdina Palamedes, aby rozptýlil vojáky při obléhání Tróje. Vývoj této hry můžeme sledovat přesněji až od 6. století našeho letopočtu, a to na základě zmínek v dobových písemných záznamech či díky archeologickým nálezům. Původní šachy se ovšem od těch nynějších značně lišily.
(2) V Indii se nazývaly „čaturanga“, což znamená čtyřdílný. Název totiž symbolizoval čtyři součásti indického vojska – slony, válečné vozy, jezdectvo
a pěchotu. Kromě těchto figur měl každý ze čtyř hráčů (hráli dva proti dvěma) k dispozici také figuru krále. Cílem hry bylo sebrat soupeřům jejich figury, přičemž figuru krále bylo možné vzít i svému spojenci. Dobytí všech králů se zvlášť odměňovalo. Hrací kostka určovala, která figura má táhnout. Náhoda tedy hrála poměrně velkou roli.
Z Indie se tato hra rozšířila do Persie (dnešní Írán) a odtud do arabských zemí. Zároveň se začala měnit. Postupně se stala soubojem jen dvou šachistů (stejně jako dnes) a časem ze hry založené na náhodě vznikla logická kombinační hra. Asi v 8. století pronikly šachy do Ruska, kde se začaly označovat jako „šachmaty“. Tento název vznikl spojením perského slova „šach“ (král) a arabského slova „mat“ (zemřel). Přibližně o sto let později se šachy dostaly přes severní Afriku do Španělska a poté do Itálie a odtud se šířily na sever. V 11. století se šachy hrály už po celé Evropě a staly se zábavou oblíbenou nejen na panovnických dvorech.
(K. Pliska, Učebnice šachu pro samouky, upraveno)
Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu výchozího textu považovat za antonyma?
(První slovo z každé dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
- A) cílem – startem
- C) velkou – malou
- B) táhnout – tlačit
- D) rozšířila – zúžila
Zobrazit odpověď
C
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Během zápasu se stupňovalo napjetí mezi fanoušky kanadského a českého týmu.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Jitrocelové kapky ulevily dědečkovy od nesnesitelné bolesti bohužel jen trochu.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Zpočátku jsem na ten lyžařský výcvik nechtěl jet, pak jsem se ale nechal zvyklat.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Na zítřek jsme si domluvili schůzku s řemeslníky, abychom s nimi projednali úpravy podkroví.
Zobrazit odpověď
Ano
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby na sebe navazovaly.
- A) Dny a týdny ubíhaly. Jedno pondělní dopoledne jsem zaskočil do své oblíbené kavárny. Jakmile jsem otevřel dveře a vstoupil dovnitř, okamžitě jsem se zastavil a o krok jsem ustoupil.
- B) Zdálo se mi to asi tak neskutečné jako fata morgána. Jako by ji tam nějaká neviditelná ruka umístila v předtuše, že zrovna dnes dostanu chuť na kávu. Měla na sobě tutéž obnošenou oranžovou bundu, jako když jsem ji potkal poprvé, a na klíně držela veliký papírový pytel.
- C) U jednoho stolku totiž seděla ona! Nikdy dřív tam nebyla, rozhodně ne zároveň se mnou, ale teď pila čaj a listovala v časopise.
- D) Byl až po okraj plný lesklých pomerančů. Veškeré moje myšlenky se soustředily na otázku pomerančů.
- E) Už dlouho jsem hledal tu záhadnou Dívku s pomeranči. Díval jsem se do oken projíždějících tramvají, jestli není mezi cestujícími, toulal se ulicemi. Stále jsem však neměl štěstí.
- F) Proč je nosí stále s sebou? Vkradl jsem se dovnitř a posadil se pět metrů od ní. Než se rozhodnu, co udělám, budu se na ni jen dívat.
Zobrazit odpověď
E, A, C, B, D, F
Na vynechané místo (
) v českém ustáleném slovním spojení doplňte příslušné podstatné jméno v náležitém tvaru.
Jana se měla zúčastnit tenisového turnaje. Když ale viděla, v jak skvělé formě jsou její soupeřky, vzdala to. Jak se říká, hodila 
do žita.
Zobrazit odpověď
flintu
Na vynechané místo (
) v českém ustáleném slovním spojení doplňte příslušné podstatné jméno v náležitém tvaru.
Radek zásadně odmítal číst romány. Když mu ale máma řekla, že ty romány na horní polici knihovny číst nesmí, protože nejsou pro chlapce jeho věku vhodné, okamžitě si jeden z nich tajně vypůjčil a hned ho přečetl. Zkrátka zakázané 
nejvíc chutná.
Zobrazit odpověď
ovoce
TEXT 1
1. nádraží
2. varhany
3. poupata
4. hřiště
5. sloupy
6. družstva
7. nehty
8. ústa
9. silnice
10. kleště
TEXT 2
Podstatná jména pomnožná mají pouze tvary množného čísla a označují jimi jak jednu věc, tak více věcí, např. jedny housle hrály krásně × dvoje housle hrály krásně; jedny dveře se otevřely × dvoje dveře se otevřely.
Najděte v TEXTU 1 tři podstatná jména pomnožná a napište jejich čísla.
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného čísla, tak zapsání jakéhokoli čísla, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
2, 8, 10
Blížily se podzimní prázdniny a prarodiče přemýšleli, kam by se svými dvěma vnuky mohli vyrazit. Jelikož dědeček vždy obdivoval významné pamnětihodnosti, napadlo ho, že se ubytují v jednom z nejznámějších českých měst a budou podnikat výlety po okolních zámcích. Babička sice namítala, že dnešní děti nebaví navštěvovat starobylé památky, děda ale tvrdil, že každý by měl znát historii své země. Po chvíli babičku přesvědčil.
Děti sprvu nadšením příliš neoplývaly, po návštěvě prvního zámku své mínění ale změnily a stěžovat si přestaly. Velmi je totiž zaujal výklad o klíčových bitvách a dalších dějiných událostech, které ovlivnili život šlechticů i jejich poddaných. Při procházce zámeckým parkem se oba kluci nemohli vynadívat na pávy, kteří se před nimi pyšně naparovali a předváděli sytě barevné ocasy. Prodloužený víkend se skutečně vyvedl.
(CZVV)
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Slova zapište bezchybně ve stejném tvaru, ve kterém jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
pamětihodnosti, zprvu, dějinných, ovlivnily
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn
a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak
s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Členové tajné výpravy věděli, kde má netvor z vesničky svůj úkryt.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn
a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak
s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Emma jako jediná ze všech dětí byla na podobné tajné výpravě už několikrát.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn
a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak
s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Členové tajné výpravy opustili budovu sirotčince v čase mezi večeří a večerkou.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn
a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak
s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Seskok ze střechy domu všichni členové tajné výpravy přežili jen díky své schopnosti létat.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn
a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak
s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
Které z následujících tvrzení o dvou větných členech zapsaných ve výchozím textu tučně je pravdivé?
- A) V textu jsou podtrženy dva předměty.
- C) V první části textu je podtrženo příslovečné určení místa, v druhé části textu je podtržen předmět.
- B) V textu jsou podtržena dvě příslovečná určení místa.
- D) V první části textu je podtržen předmět, v druhé části textu je podtrženo příslovečné určení místa.
Zobrazit odpověď
C
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn
a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak
s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
Které z následujících tvrzení neodpovídá výchozímu textu?
(Všechny postavy označené ve výchozím textu vlastním jménem jsou lidé.)
- A) Enoch byl na střeše dřív než Emma.
- C) K temnému lesu se plížily celkem čtyři osoby.
- B) O tajné výpravě vědělo celkem šest osob.
- D) Jacob se dostal ze střechy na zem dřív než Bronwyn.
Zobrazit odpověď
B
Které z následujících slov obsahuje předponu?
- A) skoč
- C) střechy
- B) stále
- D) schodiště
Zobrazit odpověď
D
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn
a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak
s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu se nevyskytuje příslovce?
- A) řítila se zpět na střechu
- C) okolo pasu měla omotaný provaz
- B) nervózně jsem couval od okraje
- D) odtud jsme se větrací šachtou dostali
Zobrazit odpověď
C
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn
a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak
s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
Rozhodněte, zda následující dvojici slov lze v kontextu výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
společného – hromadného
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn
a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak
s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
Rozhodněte, zda následující dvojici slov lze v kontextu výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
vtom – najednou
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn
a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak
s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
Rozhodněte, zda následující dvojici slov lze v kontextu výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
plánu – mapy
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Události dnešního dne mě utvrdily v mém rozhodnutí. Musím stůj co stůj zjistit, zda se ve vesničce opravdu skrývá netvor. Emma, Bronwyn
a Enoch se rozhodli mě na této tajné výpravě doprovodit. Millard, jehož neviditelnost by se nám hodila, s naším plánem ale nechtěl mít nic společného. Dokonce jsme ho museli podplatit, aby nás nepráskl ředitelce Peregrinové.
Po večeři jsme se s Emmou sešli u schodiště v posledním patře sirotčince. Po žebříku jsme vylezli na půdu a odtud jsme se větrací šachtou dostali na střechu. Tam už na nás čekali Enoch s Bronwyn. Právě jsem se jich chystal zeptat, jak se dostaneme na zem, vtom jsem ale spatřil Olivu, jak se vznáší podél střechy. Okolo pasu měla omotaný provaz. Zvědavě jsem se naklonil přes střechu, abych zjistil, k čemu je přivázaná. Uviděl jsem Fionu, jak
s provazem v ruce sedí v okně svého pokoje. Velice mě potěšilo, že máme dva komplice.
„Běž první, Jacobe,“ řekl mi Enoch.
Nervózně jsem couval od okraje střechy: „Součástí plánu nebylo, že si zlomím nohy.“
„Nezlomíš! Chytni se Olivy a skoč,“ přikázala mi Emma, „je to legrace, uvidíš. Dělala jsem to už mockrát.“
(2) Dobrá, budu jí věřit. Zamířil jsem k Olivě, ona natáhla ruce, objala mě a já jsem se zavřenýma očima vykročil do prázdna. Za okamžik jsem pod nohama ucítil zem. Oliva mě pustila a řítila se zpět na střechu s Júúúúú! na rtech. Ostatní na ni zasyčeli, ať je zticha. Pak ji jeden po druhém objali a ona je snesla dolů. Když jsme byli všichni pohromadě, opatrně jsme se začali plížit k temnému lesu. Fiona s Olivou nám z okna mávaly. Štěstí nám zatím stále přálo. Když se stihneme vrátit před večerkou, Peregrinová nic nezjistí.
(R. Riggs, Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti, upraveno)
Rozhodněte, zda následující dvojici slov lze v kontextu výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně.)
snesla – vydržela
Zobrazit odpověď
Ne
Které z následujících souvětí je zapsáno pravopisně správně?
- A) Zastaví se u mě Zdeněk, protože potřebuje něco probrat soukromě.
- C) Zastaví se u mně Zdeněk, protože potřebuje něco probrat soukromě.
- B) Zastaví se u mě Zdeněk, protože potřebuje něco probrat soukromně.
- D) Zastaví se u mně Zdeněk, protože potřebuje něco probrat soukromně.
Zobrazit odpověď
A
(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná kovadlina na dřevěném špalku a ohniště
z jílu a kamenů. 
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Novodobá vikingská vesnice leží u moře, které omývá břehy jižního Švédska.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná kovadlina na dřevěném špalku a ohniště
z jílu a kamenů. 
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Jedni čeští manželé vyvážejí ze své vlasti kožené výrobky, které prodávají v novodobé vikingské vesnici.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná kovadlina na dřevěném špalku a ohniště
z jílu a kamenů. 
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Novodobou vikingskou vesnici může navštívit člověk z kterékoli země, výhradně však během letních prázdnin.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná kovadlina na dřevěném špalku a ohniště
z jílu a kamenů. 
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Lidé trvale žijící v novodobé vikingské vesnici se v přestrojení za drsné válečníky pravidelně vydávají na loupeživé výpravy.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná kovadlina na dřevěném špalku a ohniště
z jílu a kamenů. 
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)
Která z následujících možností patří na vynechané místo (
) ve výchozím textu?
- A) Díky těmto technickým vymoženostem už jeho práce není tak namáhavá jako tenkrát.
- C) Navzdory tomuto skromnému vybavení však jeho zručné ruce dovedou vyrobit vše potřebné.
- B) Díky těmto technickým vymoženostem už jejich práce není tak namáhavá jako tenkrát.
- D) Navzdory tomuto skromnému vybavení však jejich zručné ruce dovedou vyrobit vše potřebné.
Zobrazit odpověď
C
(1) Sen stát se aspoň na chvilku vikingem si bez obav můžete splnit na jihu Švédska poblíž města Malmö. Na břehu moře zde stojí přesná kopie vikingské vesnice. Skupina nadšenců tu před pár lety vybudovala obytná i hospodářská stavení ze dřeva, kamenů a hlíny. Někteří z nich zde dokonce žijí trvale a provozují stejná řemesla jako jejich dávní předci, drsní severští válečníci. Když se totiž vikingové zrovna neplavili po moři a nepodnikali loupeživé výpravy, živili se jako farmáři, rybáři, tesaři či kováři.
(2) V novodobé vikingské vesnici nejsou k dispozici žádné moderní přístroje, používají se zde pouze napodobeniny tehdejších nástrojů. Například místní kovář Lukasz Szczepanski má ve svém dřevěném domku prostou dílnu, kterou tvoří jen malá železná kovadlina na dřevěném špalku a ohniště
z jílu a kamenů. 
Ve vesnici jsou vítáni návštěvníci ze všech zemí. Každoročně sem přijíždějí například jedni čeští manželé. Vyrábějí zde předměty z kůže, zejména boty, a jejich výrobky jsou ve vikingském světě velmi ceněné. I vy si můžete třeba o letních prázdninách vyzkoušet drsný život vikingů. Nejen že zažijete dobrodružství, ale také se naučíte něco nového.
(Týdeník Rozhlas 49/2016, upraveno)
Vypište z první části výchozího textu tři podstatná jména rodu ženského, která jsou v textu užita v 2. pádě.
Název Malmö neposuzujte, není správným řešením. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
obav, vesnice, hlíny
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Počet všech dvounohých živočichů je sudý. V ohradě je méně masožravců než na louce. Na louce je bílých živočichů víc než strakatých.
- D) Počet všech bílých živočichů je sudý. Na louce je méně masožravců než v ohradě. V ohradě je stejný počet dvounohých živočichů jako na louce.
- B) Počet všech masožravců je lichý. Na louce je maximálně jeden dvounohý živočich. V ohradě je stejný počet bílých živočichů jako na louce.
- E) Počet všech býložravců je lichý. V ohradě je maximálně jeden dvounohý živočich. Na louce není stejný počet bílých živočichů jako v ohradě.
- C) Počet všech čtyřnohých živočichů je lichý. Na louce je víc býložravců než v ohradě. V ohradě je strakatých živočichů méně než bílých.
- F) Počet všech strakatých živočichů je lichý. Na louce je víc masožravců než v ohradě. V ohradě není stejný počet dvounohých živočichů jako na louce.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Počet všech dvounohých živočichů je sudý. V ohradě je méně masožravců než na louce. Na louce je bílých živočichů víc než strakatých.
- D) Počet všech bílých živočichů je sudý. Na louce je méně masožravců než v ohradě. V ohradě je stejný počet dvounohých živočichů jako na louce.
- B) Počet všech masožravců je lichý. Na louce je maximálně jeden dvounohý živočich. V ohradě je stejný počet bílých živočichů jako na louce.
- E) Počet všech býložravců je lichý. V ohradě je maximálně jeden dvounohý živočich. Na louce není stejný počet bílých živočichů jako v ohradě.
- C) Počet všech čtyřnohých živočichů je lichý. Na louce je víc býložravců než v ohradě. V ohradě je strakatých živočichů méně než bílých.
- F) Počet všech strakatých živočichů je lichý. Na louce je víc masožravců než v ohradě. V ohradě není stejný počet dvounohých živočichů jako na louce.
Zobrazit odpověď
A
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Počet všech dvounohých živočichů je sudý. V ohradě je méně masožravců než na louce. Na louce je bílých živočichů víc než strakatých.
- D) Počet všech bílých živočichů je sudý. Na louce je méně masožravců než v ohradě. V ohradě je stejný počet dvounohých živočichů jako na louce.
- B) Počet všech masožravců je lichý. Na louce je maximálně jeden dvounohý živočich. V ohradě je stejný počet bílých živočichů jako na louce.
- E) Počet všech býložravců je lichý. V ohradě je maximálně jeden dvounohý živočich. Na louce není stejný počet bílých živočichů jako v ohradě.
- C) Počet všech čtyřnohých živočichů je lichý. Na louce je víc býložravců než v ohradě. V ohradě je strakatých živočichů méně než bílých.
- F) Počet všech strakatých živočichů je lichý. Na louce je víc masožravců než v ohradě. V ohradě není stejný počet dvounohých živočichů jako na louce.
Zobrazit odpověď
F
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–F.
- A) Počet všech dvounohých živočichů je sudý. V ohradě je méně masožravců než na louce. Na louce je bílých živočichů víc než strakatých.
- D) Počet všech bílých živočichů je sudý. Na louce je méně masožravců než v ohradě. V ohradě je stejný počet dvounohých živočichů jako na louce.
- B) Počet všech masožravců je lichý. Na louce je maximálně jeden dvounohý živočich. V ohradě je stejný počet bílých živočichů jako na louce.
- E) Počet všech býložravců je lichý. V ohradě je maximálně jeden dvounohý živočich. Na louce není stejný počet bílých živočichů jako v ohradě.
- C) Počet všech čtyřnohých živočichů je lichý. Na louce je víc býložravců než v ohradě. V ohradě je strakatých živočichů méně než bílých.
- F) Počet všech strakatých živočichů je lichý. Na louce je víc masožravců než v ohradě. V ohradě není stejný počet dvounohých živočichů jako na louce.
Zobrazit odpověď
C