Přijímací testy 7. ročník
Podkategorie: Čeština 7. ročník — 1. řádný termín 2019
51 úloh
(1)
Kouká osel na zajíce,
jak se v trávě válí:
„Uši máme stejně dlouhé –
proč ty jsi tak malý?“
„Byl jsem taky velký osel,“
zajíc smutně mrknul,
„jenže na mě přišla bída.
Hlady jsem se scvrknul.“
„Ubožáčku!“ hýkl osel,
citem rozechvělý,
a hned běží, aby sehnal
mrkev, jetel, zelí…
(2)
Všechno nosí zajícovi
pod nos do pelíšku.
„Hodně jez a to ti vrátí
správnou oslí výšku!“
Zajíc chroupe a jen funí,
jak mu to jde k duhu –
z dobráka si chytrák snadno
lží udělá sluhu.
(M. Kratochvíl, Zajíc a osel
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá výchozímu textu (ANO), nebo ne (NE).
Jde o lyrickou báseň.
Zobrazit odpověď
Ne
(1)
Kouká osel na zajíce,
jak se v trávě válí:
„Uši máme stejně dlouhé –
proč ty jsi tak malý?“
„Byl jsem taky velký osel,“
zajíc smutně mrknul,
„jenže na mě přišla bída.
Hlady jsem se scvrknul.“
„Ubožáčku!“ hýkl osel,
citem rozechvělý,
a hned běží, aby sehnal
mrkev, jetel, zelí…
(2)
Všechno nosí zajícovi
pod nos do pelíšku.
„Hodně jez a to ti vrátí
správnou oslí výšku!“
Zajíc chroupe a jen funí,
jak mu to jde k duhu –
z dobráka si chytrák snadno
lží udělá sluhu.
(M. Kratochvíl, Zajíc a osel)
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá výchozímu textu (ANO), nebo ne (NE).
V první části textu se vyskytuje slovo zdrobnělé.
Zobrazit odpověď
Ano
(1)
Kouká osel na zajíce,
jak se v trávě válí:
„Uši máme stejně dlouhé –
proč ty jsi tak malý?“
„Byl jsem taky velký osel,“
zajíc smutně mrknul,
„jenže na mě přišla bída.
Hlady jsem se scvrknul.“
„Ubožáčku!“ hýkl osel,
citem rozechvělý,
a hned běží, aby sehnal
mrkev, jetel, zelí…
(2)
Všechno nosí zajícovi
pod nos do pelíšku.
„Hodně jez a to ti vrátí
správnou oslí výšku!“
Zajíc chroupe a jen funí,
jak mu to jde k duhu –
z dobráka si chytrák snadno
lží udělá sluhu.
(M. Kratochvíl, Zajíc a osel)
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá výchozímu textu (ANO), nebo ne (NE).
V druhé části textu jsou všechny podtržené verše šestislabičné.
Zobrazit odpověď
Ano
(1)
Kouká osel na zajíce,
jak se v trávě válí:
„Uši máme stejně dlouhé –
proč ty jsi tak malý?“
„Byl jsem taky velký osel,“
zajíc smutně mrknul,
„jenže na mě přišla bída.
Hlady jsem se scvrknul.“
„Ubožáčku!“ hýkl osel,
citem rozechvělý,
a hned běží, aby sehnal
mrkev, jetel, zelí…
(2)
Všechno nosí zajícovi
pod nos do pelíšku.
„Hodně jez a to ti vrátí
správnou oslí výšku!“
Zajíc chroupe a jen funí,
jak mu to jde k duhu –
z dobráka si chytrák snadno
lží udělá sluhu.
(M. Kratochvíl, Zajíc a osel)
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá výchozímu textu (ANO), nebo ne (NE).
V každé sloce se rýmuje druhý verš se čtvrtým.
Zobrazit odpověď
Ano
Napište spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného čtyřslabičné, je příbuzné se slovem SLUHA
a skloňuje se podle vzoru MĚSTO.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
služebnictvo
Napište spisovné podstatné jméno, které je v 1. pádě čísla jednotného dvouslabičné, je příbuzné se slovem ROZECHVĚLÝ a skloňuje se podle vzoru STAVENÍ.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
chvění
(1)
Kouká osel na zajíce,
jak se v trávě válí:
„Uši máme stejně dlouhé –
proč ty jsi tak malý?“
„Byl jsem taky velký osel,“
zajíc smutně mrknul,
„jenže na mě přišla bída.
Hlady jsem se scvrknul.“
„Ubožáčku!“ hýkl osel,
citem rozechvělý,
a hned běží, aby sehnal
mrkev, jetel, zelí…
(2)
Všechno nosí zajícovi
pod nos do pelíšku.
„Hodně jez a to ti vrátí
správnou oslí výšku!“
Zajíc chroupe a jen funí,
jak mu to jde k duhu –
z dobráka si chytrák snadno
lží udělá sluhu.
(M. Kratochvíl, Zajíc a osel)
Které z následujících tvrzení odpovídá výchozímu textu?
- A) Osel se projevil jako soucitný a důvěřivý, zajíc se projevil jako lstivý.
- C) Osel se projevil jako útlocitný a potměšilý, zajíc se projevil jako záludný.
- B) Osel se projevil jako soucitný a důvěřivý, zajíc se projevil jako bezelstný.
- D) Osel se projevil jako útlocitný a potměšilý, zajíc se projevil jako bezostyšný.
Zobrazit odpověď
A
(1)
Kouká osel na zajíce,
jak se v trávě válí:
„Uši máme stejně dlouhé –
proč ty jsi tak malý?“
„Byl jsem taky velký osel,“
zajíc smutně mrknul,
„jenže na mě přišla bída.
Hlady jsem se scvrknul.“
„Ubožáčku!“ hýkl osel,
citem rozechvělý,
a hned běží, aby sehnal
mrkev, jetel, zelí…
(2)
Všechno nosí zajícovi
pod nos do pelíšku.
„Hodně jez a to ti vrátí
správnou oslí výšku!“
Zajíc chroupe a jen funí,
jak mu to jde k duhu –
z dobráka si chytrák snadno
lží udělá sluhu.
(M. Kratochvíl, Zajíc a osel)
Které z následujících tvrzení není pravdivé?
(Posuzované výrazy jsou ve výchozím textu vyznačeny tučně.)
- A) Výraz se může být použit někdy jako zájmeno, někdy jako předložka.
- C) Výraz zajícovi může být použit někdy jako podstatné jméno, někdy jako přídavné jméno.
- B) Výraz jsem může být použit někdy jako sloveso, někdy jako zájmeno.
- D) Výraz jez může být použit někdy jako sloveso, někdy jako podstatné jméno.
Zobrazit odpověď
B
Často říkal, že chce nedorozum*ní mezi zam*stnanci řešit klidně, a to jsem mu také teď připom*l.
(CZVV)
Na vynechaná místa (*) ve výchozím textu je třeba doplnit ě/ně tak, aby text byl pravopisně správně. Ve které
z následujících možností jsou ě/ně uvedena v odpovídajícím pořadí?
- A) ě – ně – ě
- C) ně – ně – ě
- B) ě – ě – ně
- D) ně – ě – ně
Zobrazit odpověď
B
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Po odvysílání zprávy informující o praktikách nejmenovaného obchodního řetězce byla většina lidí postojem manažerů zaskočena.
Zobrazit odpověď
většina, byla zaskočena
Vypište z následující věty základní skladební dvojici.
Uprostřed pracovního stolu ležely na jedné velké hromadě linkované sešity, plnicí pero a neořezané tužky.
Zobrazit odpověď
sešity, pero (a) tužky, ležely
(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však o něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy až zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný a dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.
(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní obyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří v 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům projevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými se mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak kvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen surové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na predátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek. Zatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili otrávenému masu vyhýbat.
(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti člověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je
z hlediska počtu obyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí se kojoti živí různými živočichy i odpadky
z popelnic. Často také hodují na mršinách zvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí nejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou pumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší naději na přežití než ve volné přírodě.
Vysvětlivka: strychnin – prudký jed
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Původní obyvatelé Severní Ameriky si vážili všech zvířat vyjma kojotů.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však o něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy až zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný a dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.
(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní obyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří v 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům projevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými se mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak kvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen surové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na predátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek. Zatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili otrávenému masu vyhýbat.
(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti člověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je
z hlediska počtu obyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí se kojoti živí různými živočichy i odpadky
z popelnic. Často také hodují na mršinách zvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí nejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou pumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší naději na přežití než ve volné přírodě.
Vysvětlivka: strychnin – prudký jed
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Hlavní příčinou radikálního snížení počtu vlků během „strychninové války“ bylo, že se kojoti naučili identifikovat otrávené maso.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však o něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy až zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný a dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.
(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní obyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří v 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům projevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými se mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak kvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen surové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na predátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek. Zatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili otrávenému masu vyhýbat.
(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti člověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je
z hlediska počtu obyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí se kojoti živí různými živočichy i odpadky
z popelnic. Často také hodují na mršinách zvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí nejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou pumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší naději na přežití než ve volné přírodě.
Vysvětlivka: strychnin – prudký jed
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Ve Spojených státech amerických existují pouze dvě města, která mají vyšší počet obyvatel než Chicago.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však o něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy až zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný a dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.
(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní obyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří v 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům projevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými se mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak kvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen surové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na predátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek. Zatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili otrávenému masu vyhýbat.
(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti člověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je
z hlediska počtu obyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí se kojoti živí různými živočichy i odpadky
z popelnic. Často také hodují na mršinách zvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí nejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou pumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší naději na přežití než ve volné přírodě.
Vysvětlivka: strychnin – prudký jed
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Po srážce s autem zemře třikrát méně kojotů než po útoku medvěda.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však o něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy až zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný a dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.
(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní obyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří v 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům projevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými se mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak kvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen surové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na predátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek. Zatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili otrávenému masu vyhýbat.
(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti člověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je
z hlediska počtu obyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí se kojoti živí různými živočichy i odpadky
z popelnic. Často také hodují na mršinách zvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí nejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou pumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší naději na přežití než ve volné přírodě.
Vysvětlivka: strychnin – prudký jed
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Ve které z následujících možností je uvedena vhodná náhrada za chybně užitý tvar slova ve výchozím textu?
(Posuzovaná slova jsou ve výchozím textu vyznačena tučně.)
- A) místo porušující má být porušujícího
- C) místo vymýšlením má být vymýšlení
- B) místo staletí má být staletích
- D) místo sražených má být sraženými
Zobrazit odpověď
A
(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však o něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy až zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný a dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.
(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní obyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří v 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům projevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými se mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak kvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen surové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na predátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek. Zatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili otrávenému masu vyhýbat.
(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti člověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je
z hlediska počtu obyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí se kojoti živí různými živočichy i odpadky
z popelnic. Často také hodují na mršinách zvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí nejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou pumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší naději na přežití než ve volné přírodě.
Vysvětlivka: strychnin – prudký jed
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech tučně vyznačených ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Slovo celý je v textu užito ve významu úplný, hotový.
- C) Slovo těsný je v textu užito ve významu příliš stahující, svírající.
- B) Slovo surový je v textu užito ve významu nelítostně tvrdý, brutální.
- D) Slovo přirozený je v textu užito ve významu bezprostřední, nenucený.
Zobrazit odpověď
B
(1) Kojot prérijní byl jako druh psovité šelmy popsán až v roce 1832, vypráví se však o něm už ve starých indiánských mýtech. Často v nich představuje vychytralého, někdy až zlomyslného šibala porušující zavedená pravidla. Faktem je, že kojot je mazaný a dokáže se obdivuhodně přizpůsobit novým podmínkám.
(2) Už mnoho staletí je domovem kojotů Severní Amerika. Indiáni, tedy původní obyvatelé tohoto kontinentu, měli v úctě všechna zvířata včetně kojotů. Evropani, kteří v 16. století začali Severní Ameriku osidlovat, však zaujali jiný postoj. Neúctu ke zvířatům projevovali třeba vymýšlením barvitých nadávek, jako prašivý vlk, zbabělý kojot, kterými se mezi sebou častovali. Nově příchozí také začali zvířata nemilosrdně zabíjet, a to jak kvůli masu, tak pro zábavu. V ohrožení byly celé živočišné druhy. Kojoti však přežili nejen surové útoky osadníků, ale dokonce i „strychninovou válku“. Tehdy farmáři políčili na predátory hovězí maso napuštěné strychninem, aby před nimi ochránili svůj dobytek. Zatímco vlci se snadno nachytali a téměř kvůli tomu vyhynuli, kojoti se naopak naučili otrávenému masu vyhýbat.
(3) Poslední dobou kojoti nacházejí vhodné podmínky pro život v těsné blízkosti člověka. Jedno kojotí teritorium nalezneme třeba v Chicagu, které je
z hlediska počtu obyvatel třetím největším městem Spojených států amerických. V městském prostředí se kojoti živí různými živočichy i odpadky
z popelnic. Často také hodují na mršinách zvířat sražených auty, což je ale docela riskantní. Srážka s autem je v městském prostředí nejčastější příčinou úmrtí kojotů. Ve srovnání s jejich přirozenými nepřáteli, jako jsou pumy či medvědi, jsou však řidiči menší hrozbou. Ve městě mají kojoti téměř třikrát vyšší naději na přežití než ve volné přírodě.
Vysvětlivka: strychnin – prudký jed
(www.stoplusjednicka.cz, upraveno)
Kolik je v druhé části výchozího textu celkem souvětí?
- A) čtyři
- C) šest
- B) pět
- D) sedm
Zobrazit odpověď
A
Které z následujících slov obsahuje pouze jeden kořen?
- A) zlomyslný
- C) nemilosrdně
- B) vychytralý
- D) obdivuhodně
Zobrazit odpověď
B
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Na listech zelí jsme objevili motýlí larvy, proto jsme velmi rychle zakoupili účinné ochranné prostředky.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Při prořezávání ovocných stromů, které probíhalo během jarních víkendů, jsme dřeviny zbavili přebytečných větví.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Nezbytnou součástí mnoha pokrmů je kořennová zelenina, proto máme za domem malou zahrádku s petrželí a mrkví.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující souvětí je zapsáno pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Nejdříve jsme se vyzbrojili motyčkou a pevnými nervy, potom jsme společně zaútočili na bylinkový záhon zarostlý plevelem.
Zobrazit odpověď
Ano
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–F.
Pavel od rána do večera čumí na televizi, chlastá přeslazené limonády a přejídá se sladkostmi.
- A) Citově zabarvená jsou všechna slovesa v souvětí.
- D) Citově zabarvené je pouze třetí sloveso v souvětí.
- B) Citově zabarvené je pouze první sloveso v souvětí.
- E) Citově zabarvené je první a druhé sloveso v souvětí, třetí sloveso v souvětí citově zabarvené není.
- C) Citově zabarvené je pouze druhé sloveso v souvětí.
- F) Citově zabarvené je první a třetí sloveso v souvětí, druhé sloveso v souvětí citově zabarvené není.
Zobrazit odpověď
E
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–F.
Velmi mě rozzlobilo, že všichni žvanili o všem možném, ale zásadními věcmi se nikdo nezabýval.
- A) Citově zabarvená jsou všechna slovesa v souvětí.
- D) Citově zabarvené je pouze třetí sloveso v souvětí.
- B) Citově zabarvené je pouze první sloveso v souvětí.
- E) Citově zabarvené je první a druhé sloveso v souvětí, třetí sloveso v souvětí citově zabarvené není.
- C) Citově zabarvené je pouze druhé sloveso v souvětí.
- F) Citově zabarvené je první a třetí sloveso v souvětí, druhé sloveso v souvětí citově zabarvené není.
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–F.
Učitel nevrle podotkl, že všichni chlapci ze třídy už zpívají pěkně, jenom ten náš Petr stále skřehotá.
- A) Citově zabarvená jsou všechna slovesa v souvětí.
- D) Citově zabarvené je pouze třetí sloveso v souvětí.
- B) Citově zabarvené je pouze první sloveso v souvětí.
- E) Citově zabarvené je první a druhé sloveso v souvětí, třetí sloveso v souvětí citově zabarvené není.
- C) Citově zabarvené je pouze druhé sloveso v souvětí.
- F) Citově zabarvené je první a třetí sloveso v souvětí, druhé sloveso v souvětí citově zabarvené není.
Zobrazit odpověď
D
Přiřaďte k následujícímu souvětí odpovídající tvrzení z nabídky A–F.
Dítě spokojeně spinkalo v postýlce, ačkoli se z plenek šířil pronikavý zápach, který cítili i naši hosté.
- A) Citově zabarvená jsou všechna slovesa v souvětí.
- D) Citově zabarvené je pouze třetí sloveso v souvětí.
- B) Citově zabarvené je pouze první sloveso v souvětí.
- E) Citově zabarvené je první a druhé sloveso v souvětí, třetí sloveso v souvětí citově zabarvené není.
- C) Citově zabarvené je pouze druhé sloveso v souvětí.
- F) Citově zabarvené je první a třetí sloveso v souvětí, druhé sloveso v souvětí citově zabarvené není.
Zobrazit odpověď
B
TEXT 1
Za devatero kopci a devatero potoky leží jedna vesnice. Uprostřed ní se nachází starý kostel, který obklopují krásné roubené chalupy. Jediná polorozpadlá chatrč stojí osamoceně. Za jejím dřevěným plotem se rozprostírá hustý les. Místní lidé si vyprávějí, že odvážlivci, kteří se do lesa vydali, se domů už nikdy nevrátili. Pod smrky u lesní studánky prý totiž žije stařena, která vládne kouzelnou mocí. Čarodějnice údajně zakleje každého, kdo ji ruší v jejím rozjímání.
V té vesničce bydlela jedna vdova a ta měla dvě dcery. Obě sestry zahořely touhou najít stařeninu chýši a odhalit pravdu. Potají se proto vydaly do lesa. Nikdo už je nikdy neviděl. Jen z houští u lesa občas vykouknou dvě hlavy. Hlavy laní se smutnýma očima.
TEXT 2
Názvy osob, zvířat, věcí a míst jsou podstatná jména konkrétní (učitel, žába, talíř, koleno, náměstí). Podstatná jména abstraktní pojmenovávají např. vlastnosti, pocity, děje, stavy a vztahy (trpělivost, láska, smutek, mytí, zdraví, čin).
Vypište z TEXTU 1 čtyři podstatná jména abstraktní.
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
mocí, rozjímání, touhou, pravdu
Uspořádejte jednotlivé části textu (A–F) za sebou tak, aby na sebe navazovaly.
- A) Ten byl totiž už sedm let na návštěvě u cornwallského kyklopa. Zahrada to byla vskutku překrásná. Pokrýval ji heboučký zelený trávník.
- B) Aby jim jednou provždy zabránil ve vstupu do zahrady, postavil kolem dokola vysokou zeď. Nebohé děti si teď neměly kde hrát.
- C) Když našel v zahradě hrající si děti, obořil se na ně: „Co tu děláte? V mé zahradě si smím hrát jenom já.“ Děti se lekly a utekly.
- D) Z něj vyrůstaly čarokrásné květiny. Bylo tam také dvanáct broskvoní, které nesly sladké ovoce.
- E) Každé odpoledne si děti hrály v jedné zahradě. Nevěděly, že patří obrovi.
- F) V jejich korunách sedávali ptáci a zpívali tak krásně, že si děti přestávaly hrát a jen poslouchaly. Jednoho dne se však obr vrátil.
Zobrazit odpověď
E, A, D, F, C, B
Rodiče vyslyšeli mé i bratrovi prosby a vypravili se s námi na dvoudenní přehlídku lidové hudby, která se každoročně koná v jedné vísce poblíž hranic se Slovenskem.
Uprostřed návsi bylo poměrně velké pódium, na kterém se během obou dnů vystřídalo mnoho tanečníků a zpěváků. Nejdříve se předvedly dětské taneční soubory, pak nás potěšily svými tanci a písněmi také dospělí. Divákům se velmi líbily vyšívané kroje účinkujících. Ještě za tmy zněly vsí tklivé hlasy houslí.
Kromě těchto vystoupení byl připraven i doprovodný program. Naši pozornost zprvu upoutal zasvěcený výklad o velikonočních obyčejích, poté jsme zhlédli ukázky starobylých řemesel. Nejvíce nás zaujala výroba slamněných ozdobiček. U stánků se mlsným jazýčkům nabízely výtečné pokrmy, třeba knedlíky plněné povidli. Oblíbená slavnost měla opět úspěch.
(CZVV)
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Slova zapište bezchybně ve stejném tvaru, ve kterém jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
bratrovy, potěšili, slaměných, povidly
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
To, že ve vybavení pokojů Draculova hradu chybí zrcadla, Jonathan považuje za jeden z nedostatků tohoto sídla.
Zobrazit odpověď
Ano
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
V místnosti, v níž Jonathan večeřel, se nachází minimálně troje dveře.
Zobrazit odpověď
Ano
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Před setkáním v knihovně se hrabě Dracula a Jonathan už alespoň jednou viděli.
Zobrazit odpověď
Ano
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Od doby, kdy Jonathan začal s prohlídkou Draculova hradu, do doby, kdy se řízl břitvou, uplynulo více než 24 hodin
Zobrazit odpověď
Ano
TEXT 1
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
TEXT 2
Souhláska je slabikotvorná pouze tehdy, když společně s jednou nebo více souhláskami tvoří slabiku, která neobsahuje žádnou samohlásku ani dvojhlásku. Ve slově SLZA je slabikotvornou souhláskou L.
Vypište z druhé části TEXTU 1 tři slova (či tvary slov), která obsahují slabiku tvořenou slabikotvornou souhláskou
a alespoň jednou další souhláskou.
Úlohu řešte na základě definice uvedené v TEXTU 2. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
tajuplně, kladl, kokrhání
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
Které z následujících tvrzení o slovech zapsaných ve výchozím textu tučně je pravdivé?
- A) Slova bohatství, záležitost a stůl jsou v textu užita ve stejném pádě.
- C) Pouze slova záležitost a stůl jsou v textu užita ve stejném pádě.
- B) Pouze slova bohatství a stůl jsou v textu užita ve stejném pádě.
- D) Pouze slova bohatství a záležitost jsou v textu užita ve stejném pádě.
Zobrazit odpověď
C
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
Kterou z následujících dvojic slov lze v kontextu výchozího textu považovat za synonyma?
(První slovo z dvojice vždy pochází z výchozího textu je v něm vyznačeno tučně.)
- A) jasný – zřetelný
- C) chladný – lhostejný
- B) jiný – různý
- D) zastřený – utajený
Zobrazit odpověď
A
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
Které z následujících tvrzení o úseku podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Vyskytuje se zde přímá řeč, v níž se Jonathan obrací na Draculu.
- C) Vyskytuje se zde nepřímá řeč, v níž se Jonathan obrací na Draculu.
- B) Vyskytuje se zde přímá řeč, v níž se Dracula obrací na Jonathana.
- D) Vyskytuje se zde nepřímá řeč, v níž se Dracula obrací na Jonathana.
Zobrazit odpověď
C
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastkem neshodným (ANO), nebo ne (NE).
pak vyhodil mé zrcátko z okna
Zobrazit odpověď
Ne
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastkem neshodným (ANO), nebo ne (NE).
vtom jsem ucítil na rameni ruku
Zobrazit odpověď
Ne
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastkem neshodným (ANO), nebo ne (NE).
z četby mě vyrušil až příchod hraběte
Zobrazit odpověď
Ano
Z deníku Jonathana Harkera
(1) Dnes ráno jsem podnikl první výzkumnou výpravu po Draculově hradu. Jsou zde jasné známky bohatství – zlaté příbory, závěsy ze vzácných tkanin –, ale i nedostatky. Třeba žádný pokoj není vybaven zrcadly. Také jsem dosud nezahlédl žádného sluhu a nezaslechl jiný zvuk než vytí vlků.
V prohlídce tohoto ponurého sídla jsem pokračoval odpoledne. Otevřel jsem dveře svého pokoje a vešel jimi rovnou do místnosti, v níž jsem včera večeřel. Zaujaly mě zde vyřezávané dveře, byly však pevně zamčené. Stiskl jsem tedy kliku protějších dveří a ocitl se v knihovně plné anglických knih.
(2) Z četby mě vyrušil až příchod hraběte. Zeptal jsem se ho, zda mu nevadí, že jsem v jeho knihovně. „Můžete vejít kamkoli kromě místností, jejichž dveře jsou zamčeny. V Transylvánii se dějí divné věci,“ tajuplně se usmál Dracula a při úsměvu odhalil velké ostré špičáky, které mě vyděsily, už když mě včera vítal. Večer jsme probrali obchodní záležitost týkající se koupě usedlosti v Anglii. Hovořili jsme dlouhé hodiny, hrabě mi kladl nejrůznější otázky. Náhle se ozvalo kohoutí kokrhání. Hrabě mě s dvornou úklonou rychle opustil.
(3) Vstal jsem až kolem poledne. Vyndal jsem cestovní zrcátko, zavěsil ho nad stůl a začal se holit. Vtom jsem ucítil na rameni ruku. Leknutím jsem sebou škubl a slabě se řízl břitvou. Nikoho jsem neviděl, přitom se v zrcátku odrážel celý můj pokoj. Otočil jsem se. Za mnou stál Dracula. Jakmile spatřil můj obličej, ohnal se po mém hrdle. Uhnul jsem a jeho ledově chladná ruka se dotkla mého růžence po babičce. Ihned se stáhl.
„Dejte si pozor, abyste se už neřízl. Je to nebezpečnější, než si umíte představit,“ řekl zastřeným hlasem. Pak vyhodil mé zrcátko z okna a kvapně odešel.
(B. Stoker, Dracula, upraveno)
Rozhodněte o následujícím úseku výchozího textu, zda tučně vyznačený větný člen je přívlastkem neshodným (ANO), nebo ne (NE).
ruka se dotkla mého růžence po babičce
Zobrazit odpověď
Ano
Která z následujících vět obsahuje pravopisnou chybu?
- A) Na farmářském trhu se rozdávaly letáky s reklamami na kozí sýry.
- C) Mezi místními obyvateli kolovaly tajné spisy s překvapivými informacemi.
- B) Mezi vyhledávané památky patří kamenný most s bronzovými sochami.
- D) Na půdě otec nedávno objevil zápisník s autogrami mnoha slavných osobností.
Zobrazit odpověď
D
Chystáš se rybařit na území České republiky? To podle zákona mohou i děti. Pokud je jeden z tvých rodičů rybář, může tě nechat rybařit v rámci své povolenky k rybolovu. Druhou možností je přihlásit se do rybářského kroužku.
Rybářské kroužky zahajují činnost v září. Nejdřív tě čeká teorie, např. rozpoznávání základních druhů ryb či obsah rybářského řádu. Teoretické znalosti z témat probíraných na kroužku prověří zkouška mladého rybáře. V únoru začínají praktická cvičení.
Po absolvování kroužku ti bude na základě žádosti, kterou obvykle podává vedoucí kroužku, vystaven rybářský lístek. Můžeš se také stát členem Českého rybářského svazu. Za lístek, povolenku a poplatky za členství ve svazu zaplatí dítě mladší 15 let celkem 600 Kč ročně. Povolenky se prodávají
i nečlenům, ale za vyšší cenu. Až si vše vyřídíš, co nejrychleji se vyprav na ryby. Musíš ale dodržovat stejná pravidla jako dospělí rybáři.
(www.rybarsky-listek.info; hobby.idnes.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?
- A) Mezi teoretické znalosti, které se ověřují při zkoušce mladého rybáře, patří rozpoznávání základních druhů ryb.
- C) Jestliže je dítě mladší 15 let členem Českého rybářského svazu, povolenka k rybolovu ho bude stát celkem 600 Kč ročně.
- B) Pokud chce dítě mladší 15 let rybařit na území České republiky, musí se podle zákona přihlásit do rybářského kroužku.
- D) O první rybářský lístek pro děti, které úspěšně absolvují rybářský kroužek, je povinen zažádat vedoucí rybářského kroužku.
Zobrazit odpověď
A
Které z následujících slov je slovo jednoznačné?
- A) řád
- C) kroužek
- B) cena
- D) členství
Zobrazit odpověď
D
Chystáš se rybařit na území České republiky? To podle zákona mohou i děti. Pokud je jeden z tvých rodičů rybář, může tě nechat rybařit v rámci své povolenky k rybolovu. Druhou možností je přihlásit se do rybářského kroužku.
Rybářské kroužky zahajují činnost v září. Nejdřív tě čeká teorie, např. rozpoznávání základních druhů ryb či obsah rybářského řádu. Teoretické znalosti z témat probíraných na kroužku prověří zkouška mladého rybáře. V únoru začínají praktická cvičení.
Po absolvování kroužku ti bude na základě žádosti, kterou obvykle podává vedoucí kroužku, vystaven rybářský lístek. Můžeš se také stát členem Českého rybářského svazu. Za lístek, povolenku a poplatky za členství ve svazu zaplatí dítě mladší 15 let celkem 600 Kč ročně. Povolenky se prodávají
i nečlenům, ale za vyšší cenu. Až si vše vyřídíš, co nejrychleji se vyprav na ryby. Musíš ale dodržovat stejná pravidla jako dospělí rybáři.
(www.rybarsky-listek.info; hobby.idnes.cz, upraveno)
Který z následujících úseků výchozího textu obsahuje sloveso užité v rozkazovacím způsobu?
- A) až si vše vyřídíš
- C) musíš ale dodržovat
- B) můžeš se také stát
- D) co nejrychleji se vyprav
Zobrazit odpověď
D
Chystáš se rybařit na území České republiky? To podle zákona mohou i děti. Pokud je jeden z tvých rodičů rybář, může tě nechat rybařit v rámci své povolenky k rybolovu. Druhou možností je přihlásit se do rybářského kroužku.
Rybářské kroužky zahajují činnost v září. Nejdřív tě čeká teorie, např. rozpoznávání základních druhů ryb či obsah rybářského řádu. Teoretické znalosti z témat probíraných na kroužku prověří zkouška mladého rybáře. V únoru začínají praktická cvičení.
Po absolvování kroužku ti bude na základě žádosti, kterou obvykle podává vedoucí kroužku, vystaven rybářský lístek. Můžeš se také stát členem Českého rybářského svazu. Za lístek, povolenku a poplatky za členství ve svazu zaplatí dítě mladší 15 let celkem 600 Kč ročně. Povolenky se prodávají
i nečlenům, ale za vyšší cenu. Až si vše vyřídíš, co nejrychleji se vyprav na ryby. Musíš ale dodržovat stejná pravidla jako dospělí rybáři.
(www.rybarsky-listek.info; hobby.idnes.cz, upraveno)
Napište smysluplnou větu o čtyřech slovech, v níž slovo ZÁŘÍ bude jiným slovním druhem než ve výchozím textu.
Slovo září je ve výchozím textu vyznačeno tučně. Tvar slova září musí zůstat zachován. Vzniklá věta musí být gramaticky správná a musí obsahovat přísudek.
Zobrazit odpověď
např. Tato hvězda září nejjasněji.
Chystáš se rybařit na území České republiky? To podle zákona mohou i děti. Pokud je jeden z tvých rodičů rybář, může tě nechat rybařit v rámci své povolenky k rybolovu. Druhou možností je přihlásit se do rybářského kroužku.
Rybářské kroužky zahajují činnost v září. Nejdřív tě čeká teorie, např. rozpoznávání základních druhů ryb či obsah rybářského řádu. Teoretické znalosti z témat probíraných na kroužku prověří zkouška mladého rybáře. V únoru začínají praktická cvičení.
Po absolvování kroužku ti bude na základě žádosti, kterou obvykle podává vedoucí kroužku, vystaven rybářský lístek. Můžeš se také stát členem Českého rybářského svazu. Za lístek, povolenku a poplatky za členství ve svazu zaplatí dítě mladší 15 let celkem 600 Kč ročně. Povolenky se prodávají
i nečlenům, ale za vyšší cenu. Až si vše vyřídíš, co nejrychleji se vyprav na ryby. Musíš ale dodržovat stejná pravidla jako dospělí rybáři.
(www.rybarsky-listek.info; hobby.idnes.cz, upraveno)
Napište smysluplnou větu o čtyřech slovech, v níž slovo CVIČENÍ bude jiným slovním druhem než ve výchozím textu.
Slovo cvičení je ve výchozím textu vyznačeno tučně. Tvar slov cvičení musí zůstat zachován. Vzniklá věta musí být gramaticky správná a musí obsahovat přísudek.
Zobrazit odpověď
např. Cvičení lvi proskakovali obručí.
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–E.
- A) V celé skříňce je lichý počet plných lahví se zátkou. Na dolní polici skříňky je maximálně jedna hranatá láhev. Méně než polovina všech lahví ve skříňce je prázdná.
- D) Na horní polici skříňky je sudý počet lahví bez zátky. Přesně polovina všech lahví ve skříňce je kulatá. V celé skříňce je plných lahví stejně jako prázdných.
- B) V celé skříňce je lichý počet prázdných lahví se zátkou. Přesně polovina všech lahví ve skříňce je hranatá. Na horní polici skříňky je maximálně jedna plná láhev.
- E) V celé skříňce je sudý počet hranatých lahví se zátkou. Na dolní polici skříňky je maximálně jedna plná láhev. Více než polovina všech lahví ve skříňce je kulatá.
- C) Na dolní polici skříňky je sudý počet kulatých lahví. Méně než polovina všech lahví ve skříňce je se zátkou. V celé skříňce je lichý počet prázdných lahví.
Zobrazit odpověď
E
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–E.
- A) V celé skříňce je lichý počet plných lahví se zátkou. Na dolní polici skříňky je maximálně jedna hranatá láhev. Méně než polovina všech lahví ve skříňce je prázdná.
- D) Na horní polici skříňky je sudý počet lahví bez zátky. Přesně polovina všech lahví ve skříňce je kulatá. V celé skříňce je plných lahví stejně jako prázdných.
- B) V celé skříňce je lichý počet prázdných lahví se zátkou. Přesně polovina všech lahví ve skříňce je hranatá. Na horní polici skříňky je maximálně jedna plná láhev.
- E) V celé skříňce je sudý počet hranatých lahví se zátkou. Na dolní polici skříňky je maximálně jedna plná láhev. Více než polovina všech lahví ve skříňce je kulatá.
- C) Na dolní polici skříňky je sudý počet kulatých lahví. Méně než polovina všech lahví ve skříňce je se zátkou. V celé skříňce je lichý počet prázdných lahví.
Zobrazit odpověď
B
Přiřaďte k obrázku příslušný popis z nabídky A–E.
- A) V celé skříňce je lichý počet plných lahví se zátkou. Na dolní polici skříňky je maximálně jedna hranatá láhev. Méně než polovina všech lahví ve skříňce je prázdná.
- D) Na horní polici skříňky je sudý počet lahví bez zátky. Přesně polovina všech lahví ve skříňce je kulatá. V celé skříňce je plných lahví stejně jako prázdných.
- B) V celé skříňce je lichý počet prázdných lahví se zátkou. Přesně polovina všech lahví ve skříňce je hranatá. Na horní polici skříňky je maximálně jedna plná láhev.
- E) V celé skříňce je sudý počet hranatých lahví se zátkou. Na dolní polici skříňky je maximálně jedna plná láhev. Více než polovina všech lahví ve skříňce je kulatá.
- C) Na dolní polici skříňky je sudý počet kulatých lahví. Méně než polovina všech lahví ve skříňce je se zátkou. V celé skříňce je lichý počet prázdných lahví.
Zobrazit odpověď
D