Přijímací testy 7. ročník
Podkategorie: Čeština 7. ročník — 2. řádný termín 2017
53 úloh
Ve které z následujících vět není pravopisná chyba?
- A) Minulý rok ceny mléčných výrobků značně kolísaly.
- C) Na konci dojemného příběhu se i chlapci zalikali slzami.
- B) Všichni přítomní se rozplívali nad roztomilými koťaty.
- D) Od jeho nástupu do funkce ředitele uplinuly už tři měsíce.
Zobrazit odpověď
A
Básník? Říká jen třesky plesky
jak z obehrané, staré desky.
A píše verše plné rýmů,
o lásce, víně, o růži,
pak nemá krejcar k poslednímu,
když nemá, tak si vydluží.
Po stole píše, na ubrusy,
v kapse má spousty říkanek,
k práci mu stačí jen brk husí
a prst má věčně od kaněk.
No – je to zkrátka někdy bída,
písničky skládat do rytmu.
Pečený holub – rád ho jídá,
do pusy ještě nevlít mu.
Kovář – to zas je ovšem jiná,
slavná je už i kovadlina.
Básník si prstem rytmus ťuká
a pohrává si s hudbou slov,
však kovářova pádná ruka
perlíkem tluče do podkov.
Pracuje ukryt v pološeru,
podkovy hází do kádí.
Jiskry mu prší na zástěru,
jemu to vůbec nevadí.
Ta hudba ovšem usnout nedá,
dům otřásá se do krovu.
Kůň nohu trpělivě zvedá
a čeká na svou podkovu.
(J. Seifert, Básník a jiná řemesla, zkráceno)
Které z následujících tvrzení nevyplývá z výchozího textu?
- A) Básník si občas půjčuje peníze.
- C) Zálibou básníka je poslech hudby.
- B) Ruka básníka nebývá zcela čistá.
- D) Básník nepotřebuje k psaní veršů papír.
Zobrazit odpověď
C
Básník? Říká jen třesky plesky
jak z obehrané, staré desky.
A píše verše plné rýmů,
o lásce, víně, o růži,
pak nemá krejcar k poslednímu,
když nemá, tak si vydluží.
Po stole píše, na ubrusy,
v kapse má spousty říkanek,
k práci mu stačí jen brk husí
a prst má věčně od kaněk.
No – je to zkrátka někdy bída,
písničky skládat do rytmu.
Pečený holub – rád ho jídá,
do pusy ještě nevlít mu.
Kovář – to zas je ovšem jiná,
slavná je už i kovadlina.
Básník si prstem rytmus ťuká
a pohrává si s hudbou slov,
však kovářova pádná ruka
perlíkem tluče do podkov.
Pracuje ukryt v pološeru,
podkovy hází do kádí.
Jiskry mu prší na zástěru,
jemu to vůbec nevadí.
Ta hudba ovšem usnout nedá,
dům otřásá se do krovu.
Kůň nohu trpělivě zvedá
a čeká na svou podkovu.
(J. Seifert, Básník a jiná řemesla, zkráceno)
Ve které z následujících možností je mezi slovy stejný významový vztah jako ve dvojici slov básník – verše?
Všechny významové vztahy je nutné posuzovat v kontextu výchozího textu.
- A) kovář – káď
- C) kovář – zástěra
- B) kovář – kůň
- D) kovář – podkova
Zobrazit odpověď
D
Básník? Říká jen třesky plesky
jak z obehrané, staré desky.
A píše verše plné rýmů,
o lásce, víně, o růži,
pak nemá krejcar k poslednímu,
když nemá, tak si vydluží.
Po stole píše, na ubrusy,
v kapse má spousty říkanek,
k práci mu stačí jen brk husí
a prst má věčně od kaněk.
No – je to zkrátka někdy bída,
písničky skládat do rytmu.
Pečený holub – rád ho jídá,
do pusy ještě nevlít mu.
Kovář – to zas je ovšem jiná,
slavná je už i kovadlina.
Básník si prstem rytmus ťuká
a pohrává si s hudbou slov,
však kovářova pádná ruka
perlíkem tluče do podkov.
Pracuje ukryt v pološeru,
podkovy hází do kádí.
Jiskry mu prší na zástěru,
jemu to vůbec nevadí.
Ta hudba ovšem usnout nedá,
dům otřásá se do krovu.
Kůň nohu trpělivě zvedá
a čeká na svou podkovu.
(J. Seifert, Básník a jiná řemesla, zkráceno)
Slovo je zvýrazněné ve výchozím textu může být různým slovním druhem. Napište smysluplnou větu o třech slovech, v níž slovo je bude jiným slovním druhem než ve výchozím textu.
Slovo nesmí být použito jako vlastní jméno, např. pan Je. Tvar slova musí zůstat zachován.
Zobrazit odpověď
např. Viděl je venku. / Potkávat je venku.
Básník? Říká jen třesky plesky
jak z obehrané, staré desky.
A píše verše plné rýmů,
o lásce, víně, o růži,
pak nemá krejcar k poslednímu,
když nemá, tak si vydluží.
Po stole píše, na ubrusy,
v kapse má spousty říkanek,
k práci mu stačí jen brk husí
a prst má věčně od kaněk.
No – je to zkrátka někdy bída,
písničky skládat do rytmu.
Pečený holub – rád ho jídá,
do pusy ještě nevlít mu.
Kovář – to zas je ovšem jiná,
slavná je už i kovadlina.
Básník si prstem rytmus ťuká
a pohrává si s hudbou slov,
však kovářova pádná ruka
perlíkem tluče do podkov.
Pracuje ukryt v pološeru,
podkovy hází do kádí.
Jiskry mu prší na zástěru,
jemu to vůbec nevadí.
Ta hudba ovšem usnout nedá,
dům otřásá se do krovu.
Kůň nohu trpělivě zvedá
a čeká na svou podkovu.
(J. Seifert, Básník a jiná řemesla, zkráceno)
Slovo se zvýrazněné ve výchozím textu může být různým slovním druhem. Napište smysluplnou větu o třech slovech, v níž slovo se bude předložkou.
Slovo nesmí být použito jako vlastní jméno, např. pan Se.
Zobrazit odpověď
např. Přijel se sestrou. / Se slavným strýcem.
Přiřaďte k následující větě možnost (A–F), která v odpovídajícím pořadí uvádí první a druhý větný člen zvýrazněný
v této větě.
Kamarádovi se nedávno svěřil s tajemstvím.
- A) přívlastek – předmět
- D) příslovečné určení času – předmět
- B) předmět – přívlastek
- E) přívlastek – příslovečné určení času
- C) předmět – příslovečné určení času
- F) příslovečné určení času – přívlastek
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k následující větě možnost (A–F), která v odpovídajícím pořadí uvádí první a druhý větný člen zvýrazněný
v této větě.
Až nad ránem dočetl román o čarodějově učni.
- A) přívlastek – předmět
- D) příslovečné určení času – předmět
- B) předmět – přívlastek
- E) přívlastek – příslovečné určení času
- C) předmět – příslovečné určení času
- F) příslovečné určení času – přívlastek
Zobrazit odpověď
F
Přiřaďte k následující větě možnost (A–F), která v odpovídajícím pořadí uvádí první a druhý větný člen zvýrazněný
v této větě.
Matce mého spolužáka ukradli úplně nové auto.
- A) přívlastek – předmět
- D) příslovečné určení času – předmět
- B) předmět – přívlastek
- E) přívlastek – příslovečné určení času
- C) předmět – příslovečné určení času
- F) příslovečné určení času – přívlastek
Zobrazit odpověď
A
Přiřaďte k následující větě možnost (A–F), která v odpovídajícím pořadí uvádí první a druhý větný člen zvýrazněný
v této větě.
Vyprávěl nám o svých zkušenostech z pobytu v zahraničí.
- A) přívlastek – předmět
- D) příslovečné určení času – předmět
- B) předmět – přívlastek
- E) přívlastek – příslovečné určení času
- C) předmět – příslovečné určení času
- F) příslovečné určení času – přívlastek
Zobrazit odpověď
B
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá informacím obsaženým ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE).
Stavební práce na Petřínské rozhledně byly ukončeny v červenci 1891.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá informacím obsaženým ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE).
Eiffelova věž měla oproti Petřínské rozhledně více výtahů, které navíc byly daleko modernější.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá informacím obsaženým ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE).
V roce 1891 ležel vrchol Eiffelovy věže v menší nadmořské výšce než vrchol Petřínské rozhledny.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení odpovídá informacím obsaženým ve výchozím textu (ANO), nebo ne (NE).
Poté, co vyšel článek v novinách, do společné pokladny přibylo 32 000 zlatých potřebných na stavbu Petřínské rozhledny.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Vypište ze třetího a čtvrtého odstavce výchozího textu dvě dvouslovná slovní spojení označující Eiffelovu věž.
Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slovního spojení, tak zapsání jakéhokoli slovního spojení, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
francouzskou konkurentkou, pařížské sestry
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Vypište ze třetího odstavce výchozího textu slovo, které má v textu význam konat se po určitou dobu, probíhat.
Zobrazit odpověď
trvaly
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Vypište ze třetího odstavce výchozího textu synonymum slova opravdu.
Zobrazit odpověď
vskutku
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda lze následující dvojici slov v kontextu výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně).
silný – pevný
Zobrazit odpověď
Ne
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda lze následující dvojici slov v kontextu výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně).
vlastní – osobní
Zobrazit odpověď
Ne
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda lze následující dvojici slov v kontextu výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně).
přední – význačný
Zobrazit odpověď
Ano
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Rozhodněte, zda lze následující dvojici slov v kontextu výchozího textu považovat za synonyma (ANO), nebo ne (NE).
(První slovo z dvojice pochází z výchozího textu a je v něm vyznačeno tučně).
národní – lidový
Zobrazit odpověď
Ne
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Vypište z druhého odstavce výchozího textu tři slovesa nedokonavá.
Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
četli, popisoval, líčil
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení nevyplývá z výchozího textu?
- A) Stavitelé Petřínské rozhledny sváděli boj s časem.
- C) Stavitelé Petřínské rozhledny podlehli v boji s časem.
- B) Stavitelé Petřínské rozhledny obstáli v boji s časem.
- D) Stavitelé Petřínské rozhledny podstoupili boj s časem.
Zobrazit odpověď
C
(1) V roce 1889 se členové Klubu českých turistů vypravili do Paříže na světovou výstavu. Silný dojem v nich zanechala 300 metrů vysoká Eiffelova věž. Při cestě domů se pořadatelé výpravy domluvili, že Praze dají pocítit stejnou závrať, jakou zažili sami.
(2) Na nejbližší schůzi se členové výboru rozhodli vystavět rozhlednu na pražském vrchu Petříně a do společné pokladny ihned vložili 1031 zlatých. Náklady na stavbu se však vyčíslily na 32 000 zlatých. Aby odvážný projekt získal podporu české veřejnosti, vyšel v novinách krátce po schůzi vizionářský článek. Lidé ho četli s nadšením. Jeho autor popisoval Prahu jako moderní město s impozantní rozhlednou. Líčil lanovku, která lidi doveze na Petřín, a přislíbil, že rozhledna se otevře už za rok od prvního výkopu.
(3) Veřejnost byla představou vlastní rozhledny nadšena. Lidé začali na stavbu okamžitě přispívat a zanedlouho se podařilo shromáždit potřebnou částku. V polovině března 1891 byl učiněn první výkop a stavitelé začali bojovat s časem. Práce na stavbě trvaly pouhé čtyři měsíce, což byl vynikající výkon. Výsledek stál vskutku za to. Přestože Petřínská rozhledna měřila „jen“ 63,5 metru, jinak nad svou francouzskou konkurentkou vyhrávala. Například tehdejší obyčejné výtahy na Eiffelovce se s moderním výtahem na pražské rozhledně nedaly srovnat. Spolu s rozhlednou byla dokončena
i lanová dráha.
(4) Rozhledna byla za účasti předních politiků slavnostně otevřena 20. srpna 1891. Ten den byl Petřín zahalen v národních barvách a na špičce rozhledny se skvěl červenobílý prapor. Vlál výše než prapor na špičce její pařížské sestry – o více než padesát metrů nad mořem. Sen českých turistů se naplnil.
(www.petrinska-rozhledna.cz, upraveno)
Které z následujících tvrzení o souvětí podtrženém ve výchozím textu je pravdivé?
- A) Souvětí obsahuje dvě vedlejší věty předmětné.
- C) Souvětí obsahuje vedlejší větu předmětnou a vedlejší větu přívlastkovou.
- B) Souvětí obsahuje dvě vedlejší věty přívlastkové.
- D) Souvětí neobsahuje ani vedlejší větu předmětnou, ani vedlejší větu přívlastkovou.
Zobrazit odpověď
C
Které z následujících slov neobsahuje předponu?
- A) výbor
- C) výsledek
- B) vysoká
- D) vynikající
Zobrazit odpověď
B
Ve které z následujících vět je pravopisná chyba?
- A) Z našeho souseda se časem stal zapomětlivý stařík.
- C) Z hloupého nedorozumění nakonec vznikla velká hádka.
- B) Při pohledu na další vystavený obraz údivem oněměl.
- D) Při studiu na jazykové škole začal soukromě učit angličtinu.
Zobrazit odpověď
A
Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) za sebou tak, aby na sebe navazovaly.
- A) Přesto nebyl dosud nikým spatřen, natožpak popsán. Kdo je ten tajemný škůdce? LICHOŽROUT.
- B) „Klid, prosím, dočkáte se,“ utišil je profesor. „Budu tedy raději hovořit spatra.“ Zavřel knihu a začal vyprávět.
- C) Profesor vystoupil na pódium, otevřel knihu a začal číst: „Po staletí tento tvor sužuje lidstvo.
- D) Sál tomu odvážnému hlasu přizvukoval. Profesor byl otřesen. Teď už bylo jasné, že netrpělivost akademiků hrozila výbuchem.
- E) Tomuto jménu dávám přednost před výrazem ponožkožrout, který…“ „Chceme je vidět! Chceme je vidět!“ přerušili ho skandováním vědci.
- F) „První lichožrout, s nímž jsem se osobně setkal, se jmenoval Tulamor. Jeho otec býval mafiánským bossem a své ponožkové impérium měl na půdě mé vily.“ „Tak dost,“ zvolal někdo z pléna. „Nejsme tu pro legraci!“
Zobrazit odpověď
C, A, E, B, F, D
Když se ve výlohách oběvily vánoční ozdoby a obchodníci zaútočili na nevinné oběti svými reklamami, dal jsem si předsevzetí, že letos všechny ohromím. Své nejdražší chci vždy překvapit něčím neotřelím. Nechci, aby dárky ode mě schovali do krabice, protože se jim sice nelíbí, ale z úcty ke mně se jich nechtějí zbavit.
Mít úžasný nápad je samozřejmě to nejdůležitější. Při honbě za vysněným dárkem ale člověk musí vyvinout náramně velké úsilí. Když jsem si představil stovky lidí, kteří střeštěně pobíhají po obchodech, šli na mě mdloby. Proto jsem brzy dospěl k závěru, že letos vše nakoupím přes internet. Nezbývá mi než doufat, že všechny dárky dorazí včas.
(CZVV)
Najděte ve výchozím textu čtyři slova, která jsou zapsána s pravopisnou chybou, a napište je pravopisně správně.
Slova zapište bezchybně ve stejném tvaru, ve kterém jsou užita v textu. Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání. Slovo internet je zapsáno správně.
Zobrazit odpověď
objevily, neotřelým, ztřeštěně, šly
Létající ryby ve skutečnosti nelétají, ploutve používají k plachtění vzduchem. Tuto techniku si osvojily, aby unikly před predátory. Ve vzduchu však létající ryby nezůstávají dlouho. Potřebují dýchat, proto se vracejí do vody.
Než vzlétne, začne ryba velmi rychle plavat. Během plavání složí ploutve k tělu, rychle rozkmitá ocas, pak nasměruje tělo nahoru, proletí vodní hladinou až do výšky 6 metrů, roztáhne ploutve a plachtí. Pak spadne zpět na hladinu, ve vodě opět rozkmitá ocas a může provést další skok. Při jednom letu může létající ryba překonat vzdálenost až 200 metrů, dosáhnout rychlosti až 70 km/h a ve vzduchu se může udržet po dobu až 45 sekund. Spojením několika letů po sobě ryba uletí vzduchem až 400 metrů.
Poznatky o létajících rybách inspirovaly vědce. Mechanici chtějí vytvořit letoun s podobnými vlastnostmi, jako mají tito živočichové.
(Už víš proč? 2/2015, upraveno)
Které z následujících tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu?
- A) Do výšky 6 metrů létající ryby vzlétnou za 45 sekund.
- C) Létající ryby ve vzduchu urazí za 60 minut vzdálenost 70 kilometrů.
- B) Létající ryby jsou schopny maximálně dvou letů za sebou.
- D) Při jednom letu se létající ryby udrží ve vzduchu méně než jednu minutu.
Zobrazit odpověď
D
Které z následujících tvrzení je pravdivé?
- A) Ve slově ploutev končí obě slabiky souhláskou.
- C) Slovo ploutev je ve všech pádech množného čísla dvouslabičné.
- B) Ve slově ploutev se vyskytují tři obojetné souhlásky.
- D) Slovo ploutev má v každém pádě jednotného čísla jinou koncovku.
Zobrazit odpověď
B
Létající ryby ve skutečnosti nelétají, ploutve používají k plachtění vzduchem. Tuto techniku si osvojily, aby unikly před predátory. Ve vzduchu však létající ryby nezůstávají dlouho. Potřebují dýchat, proto se vracejí do vody.
Než vzlétne, začne ryba velmi rychle plavat. Během plavání složí ploutve k tělu, rychle rozkmitá ocas, pak nasměruje tělo nahoru, proletí vodní hladinou až do výšky 6 metrů, roztáhne ploutve a plachtí. Pak spadne zpět na hladinu, ve vodě opět rozkmitá ocas a může provést další skok. Při jednom letu může létající ryba překonat vzdálenost až 200 metrů, dosáhnout rychlosti až 70 km/h a ve vzduchu se může udržet po dobu až 45 sekund. Spojením několika letů po sobě ryba uletí vzduchem až 400 metrů.
Poznatky o létajících rybách inspirovaly vědce. Mechanici chtějí vytvořit letoun s podobnými vlastnostmi, jako mají tito živočichové.
(Už víš proč? 2/2015, upraveno)
Větu zvýrazněnou v následujícím souvětí upravte tak, aby ze souvětí vznikla věta jednoduchá. Význam textu musí zůstat zachován. Vzniklá věta musí být gramaticky správně.
Než vzlétne, začne ryba velmi rychle plavat.
Zobrazit odpověď
např. Před vzlétnutím
Létající ryby ve skutečnosti nelétají, ploutve používají k plachtění vzduchem. Tuto techniku si osvojily, aby unikly před predátory. Ve vzduchu však létající ryby nezůstávají dlouho. Potřebují dýchat, proto se vracejí do vody.
Než vzlétne, začne ryba velmi rychle plavat. Během plavání složí ploutve k tělu, rychle rozkmitá ocas, pak nasměruje tělo nahoru, proletí vodní hladinou až do výšky 6 metrů, roztáhne ploutve a plachtí. Pak spadne zpět na hladinu, ve vodě opět rozkmitá ocas a může provést další skok. Při jednom letu může létající ryba překonat vzdálenost až 200 metrů, dosáhnout rychlosti až 70 km/h a ve vzduchu se může udržet po dobu až 45 sekund. Spojením několika letů po sobě ryba uletí vzduchem až 400 metrů.
Poznatky o létajících rybách inspirovaly vědce. Mechanici chtějí vytvořit letoun s podobnými vlastnostmi, jako mají tito živočichové.
(Už víš proč? 2/2015, upraveno)
Větu zvýrazněnou v následujícím souvětí upravte tak, aby ze souvětí vznikla věta jednoduchá. Význam textu musí zůstat zachován. Vzniklá věta musí být gramaticky správně.
Tuto techniku si osvojily, aby unikly před predátory.
Zobrazit odpověď
např. kvůli úniku před predátory
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Nezbitnou pomůckou při práci s kyselinami jsou ochranné brýle.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Za polední výhně se zajíci skryli na stinná místa v lesích a na mezích.
Zobrazit odpověď
Ano
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Zfilmované osudy naší nejznámější herečky jsme shlédli s nadšením.
Zobrazit odpověď
Ne
Rozhodněte, zda následující věta je zapsána pravopisně správně (ANO), nebo ne (NE).
Během namáhavého výšlapu jsem si na strmém srázu poranil kolenní kloub.
Zobrazit odpověď
Ano
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Máma přišla za Boříkem do pokoje proto, aby mu nařezala.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Bořík se snažil zklidnit celou situaci tím, že mámě řekl anekdotu.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Bořík se uhodil do hlavy, když upadl na koberci přilepeném k linoleu.
Zobrazit odpověď
Ne
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Rozhodněte, zda následující tvrzení jednoznačně vyplývá z výchozího textu (ANO), nebo ne (NE).
Pohled na zástěru umazanou od krve vylekal nejen Boříka, ale i jeho mámu.
Zobrazit odpověď
Ne
Napište dvouslabičné podstatné jméno, které je příbuzné se slovem zachránit a zároveň se skloňuje podle vzoru stroj.
Za správné řešení je považováno pouze současné (tj. ne zastaralé) slovo, které není vlastním jménem.
Zobrazit odpověď
chránič
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Vypište ze třetí části výchozího textu všechna podstatná jména rodu středního, která se skloňují podle vzoru stavení.
Za chybu je považováno jak neuvedení hledaného slova, tak zapsání jakéhokoli slova, které neodpovídá zadání.
Zobrazit odpověď
zažehnání, lapání
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Rozhodněte, zda se v následujícím úseku výchozího textu vyskytuje slovo citově zabarvené (ANO), nebo ne (NE).
tak jsem rychle uhnul
Zobrazit odpověď
Ne
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Rozhodněte, zda se v následujícím úseku výchozího textu vyskytuje slovo citově zabarvené (ANO), nebo ne (NE).
zkoušel jsem to diplomaticky
Zobrazit odpověď
Ne
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Rozhodněte, zda se v následujícím úseku výchozího textu vyskytuje slovo citově zabarvené (ANO), nebo ne (NE).
mě chtěla majznout vařečkou
Zobrazit odpověď
Ano
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Rozhodněte, zda se v následujícím úseku výchozího textu vyskytuje slovo citově zabarvené (ANO), nebo ne (NE).
rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu
Zobrazit odpověď
Ne
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Které z následujících tvrzení o úseku zvýrazněném ve výchozím textu je pravdivé?
- A) V úseku se vyskytuje přímá řeč, v níž se Bořík obrací na svou matku.
- C) V úseku se vyskytuje přímá řeč, v níž se Boříkova matka obrací na svého syna.
- B) V úseku se vyskytuje nepřímá řeč, v níž se Bořík obrací na svou matku.
- D) V úseku se vyskytuje nepřímá řeč, v níž se Boříkova matka obrací na svého syna.
Zobrazit odpověď
D
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Která z následujících možností odpovídá situaci popsané ve třetí části výchozího textu?
- A) Boříkovi teče do bot.
- C) Bořík na sobě nechá dříví štípat.
- B) Bořík si sype popel na hlavu.
- D) Boříkovi nasadila máma brouka do hlavy.
Zobrazit odpověď
A
(1) „Au!“ kňučel jsem a držel si hlavu. Máma totiž do noci uklízela. Taky mi v pokoji napastovala linoleum a po něm koberec krásně jezdí.
„Co se děje?“ volala z kuchyně máma.
„Počítám hvězdičky,“ řekl jsem. Máma si asi myslela, že jsem se zbláznil, protože se na mě s vařečkou v ruce přišla kouknout.
„To kvůli tý napastovaný podlaze,“ mrmlal jsem.
Máma odvětila, že mě nenechá žít v chlívku, i když by se mi to asi zamlouvalo. Načež se ozvalo syčení a zápach a mámě uteklo mléko.
(2) „To je tvoje vina!“ vykřikla a rozzlobeně utírala zašpiněnou plotnu.
Pak otevřela okno, ale neuvědomila si, že na okně má maso, a jak to okno otevírala, krev z toho syrového masa se jí obtiskla na zástěru, já se toho lekl a strašně jsem zařval, což zase vylekalo mámu, a jak sebou prudce trhla, talíř s masem letěl do dvora.
„Boříku!“ Znělo to, jako kdyby měla strašně velký zuby.
„Právě jsme na vlastní oči viděli létající talíř,“ chtěl jsem situaci zachránit humorem.
(3) Jenže máma mou snahu o zažehnání hádky neocenila, nýbrž mě chtěla majznout vařečkou. Já to ale předpokládal, a tak jsem rychle uhnul. Hrneček na stole ovšem ne. Prchl jsem do koupelny a zamkl se.
„Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!“ lákala mě. „Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!“
„Já bych odemkl,“ zkoušel jsem to diplomaticky, „ale ty bys mi nařezala. A vůbec, proč mám být bitej? Komu uteklo mlíko? Kdo shodil talíř? Kdo rozbil hrneček?“
Za dveřmi koupelny jsem slyšel lapání po dechu.
(4) „A proč mi asi uteklo? Proč jsem shodila talíř? Proč jsem rozbila hrneček?“
„Ale to je přece jasný! Je pátek třináctého!“
(V. Steklač, Pekelná třída, upraveno)
Ve kterém z následujících úseků výchozího textu je přímo vyjádřen rozkaz?
- A) To je tvoje vina!
- C) Jestli do tří nevylezeš, tak uvidíš!
- B) Ale to je přece jasný!
- D) Okamžitě vylez, ať tě můžu seřezat!
Zobrazit odpověď
D
V zámecké zahradě jsme viděli páv* a pozorné oči našich synů postřehl*, že nad jezírkem krouží dokonce čáp*.
(CZVV)
Na vynechaná místa (*) ve výchozím textu je třeba doplnit i/y tak, aby text byl pravopisně správně. Ve které
z následujících možností jsou i/y uvedena v odpovídajícím pořadí?
- A) i – y – i
- C) y – y – i
- B) i – i – y
- D) y – i – y
Zobrazit odpověď
C
Slovosled v češtině se řídí především tím, které informace považujeme ve sdělení za důležité, nové, z kontextu neznámé. Ty se nazývají jádro výpovědi a klademe je na konec věty. Jádro výpovědi si můžeme představit i jako odpověď na myšlenou otázku.
Příklady:
1. Kam půjdeš zítra? Zítra půjdu do kina.
2. 
Nový počítač mi včera přivezl bratr.
Která z následujících otázek patří na vynechané místo (
) ve výchozím textu?
- A) Co ti včera přivezl bratr?
- C) Kdy ti bratr přivezl nový počítač?
- B) Kdo ti včera přivezl nový počítač?
- D) Komu včera bratr přivezl nový počítač?
Zobrazit odpověď
B
Přiřaďte k následující ukázce typ textu z nabídky A–E, který danou ukázku nejlépe vystihuje.
Za branou přebrodil Arlanzón a u té řeky
od města nedaleko našel písčité břehy,
tam rozbil stan a odstrojil koně a mezky.
- A) lyrická próza
- D) veršované drama
- B) lyrická poezie
- E) neveršované drama
- C) epická poezie
Zobrazit odpověď
C
Přiřaďte k následující ukázce typ textu z nabídky A–E, který danou ukázku nejlépe vystihuje.
U řek mám večer vlažný rád,
u řek, kde plno mušlí leží,
kde zvolna z řeky vstává chlad
a bílá pěna z dálky sněží.
- A) lyrická próza
- D) veršované drama
- B) lyrická poezie
- E) neveršované drama
- C) epická poezie
Zobrazit odpověď
B
Přiřaďte k následující ukázce typ textu z nabídky A–E, který danou ukázku nejlépe vystihuje.
HELENA: Harry, mě nikdy nepřešla úzkost, ale vy jste nikdy nezapochybovali. Ani když se všechno hatilo.
DOMIN: Co se hatilo?
HELENA: Vaše plány, Harry. Když se třeba dělníci bouřili proti Robotům a rozbíjeli je.
- A) lyrická próza
- D) veršované drama
- B) lyrická poezie
- E) neveršované drama
- C) epická poezie
Zobrazit odpověď
E