Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.

1. A) „Kdo to řekl?“ znejistěl lupič. „Ehm, to já,“ odvětil hoch. „Nevšiml jsem si, že by se ti pohnuly rty, mládenče!“ podotkl lapka. Chlapec ho chvilku pozoroval a pak řekl: „Peníze jsou vážně v tom vaku. Být ale vámi, tak bych je nebral.“
2. B) Pak lupič ještě dodal: „Máte na výběr, chápete?“ „Peníze jsou ve vaku na střeše,“ ozvalo se odněkud zdola.
3. C) Původce hlasu z podlahy se zatím přesunul na sedadlo a řekl lapkovi: „Vlezly ti nohavicí do gatí, co? To je typická krysí metoda. Přestaň ječet a nehýbej se. Čím víc se bráníš, tím bolestivěji koušou.“
4. D) Dostavník se kymácel po cestě. Na sedadle seděl chlapec a četl si knihu. Náhle povoz zastavil. V okně se zjevil samostříl a obličej maskovaný šátkem: „Peníze, nebo život!“
5. E) „Pche,“ uchechtl se lupič, „nech si svý rady.“ Hoch vzal do ruky píšťalku. Zaznělo pár tónů a ze střechy odpovědělo jemné bubnování a šustění. Spousta malých nožiček se dala do pohybu. Vzápětí lupič začal kvílet.
6. F) Lupič se na něj užasle podíval a zamumlal: „Ty jsi kočka?“ Ano, byl to kocour a jmenoval se Mauric. Říkalo se o něm, že je úžasný. Stejně úžasné byly i krysy, s nimiž se kamarádil.

(T. Pratchett, Úžasný Mauric a jeho vzdělaní hlodavci, upraveno)

Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.

1. A) Důkladně jsem ji prozkoumala, ale vážně tam nebylo vůbec nic. Když jsem se dotkla drsného dřeva, zvláštně zavonělo po růžích. Kdo ví, proč jsem pak udělala to, co jsem udělala.
2. B) Seděla tam žena celá v bílém. Dlouhé vlasy jí zakrývaly obličej. Hlavou mi prolétlo: Máma! Jakmile jsem se dostala na mělčinu, vyrazila jsem k té ženě. Voda cákala na všechny strany. Už jsem byla skoro u ní, vtom se ale moje nohy zarazily.
3. C) Ta truhla, kterou jsem vytáhla zpod stolu, byla prázdná. Nevím, co jsem si myslela, že tam najdu. Možná dopisy, fotky nebo starý deník…
4. D) Prostě jsem vlezla dovnitř, přitiskla tvář k hrubému dřevu a ponořila se do hlubokého spánku. Co se stalo potom, zní naprosto praštěně. Ale musíte mi věřit: dostala jsem se do jiného světa.
5. E) Oči totiž spatřily něco, co srdce vidět nechtělo. Nebyla to maminka, ale nějaká neznámá paní. „Tigris,“ oslovila mě. Ta cizí žena znala mé jméno!
6. F) Probudilo mě šplouchání a cákání. Pomalu jsem nadzvedla víko a vykoukla ven. To, co jsem spatřila, mě šokovalo. Truhla se totiž pohupovala na moři, všude bylo cítit sůl a řasy. Najednou se na obzoru zjevila pevnina! Od pláže se ke mně nesla zvonivá hudba. Podívala jsem se tím směrem a skoro se mi zastavilo srdce.

(E. Karinsdotter, Ostrov tisíce hvězd, upraveno)

Seřaďte jednotlivé části textu (A–F) tak, aby byla dodržena textová návaznost.

1. A) „Pojď se rychle podívat, Maxi,“ křičela máma, „co na ni říkáš?“ Táta přistál v hnízdě a něco nade mnou držel v zobáku. Zrovna jsem se vyklubala z vajíčka. Kolem mě leželo několik dalších šedozelených vajíček.
2. B) To byla ale dobrota. „Že je to ta nejkrásnější malinká straka na světě?“ dál šveholila máma. „Jak jí budeme říkat, Maxi?“ „Jak chceš, Mag, nejvíc práce jsi odvedla ty,“ odpověděl táta. „Hm… co takhle Maggie?“ „Skvělé,“ přitakal táta.
3. C) Později mi bylo útěchou, že u mých sourozenců nebyli o moc vynalézavější. Jak se bratři a sestry klubali na svět, rodiče jim dávali jména Mark, Marge, Mandy a Matt. Ale pojďme si radši povídat o něčem veselejším. Nejenže jsem se jako první dostala ze skořápky, ale taky jsem si to jako první namířila k okraji hnízda.
4. D) Jejich skořápka byla zatím neporušená. Než táta stačil mámě odpovědět, natáhla jsem krk, popadla sousto z jeho zobáku a spolkla ho.
5. E) Když jsem se tam dokolébala, vykoukla jsem ven a zeptala se mámy: „Jak se to tady jmenuje?“ „Domov, má malá Maggie,“ řekla máma. Musím říct, že pohled to byl moc pěkný.
6. F) Nevěřícně jsem na ně civěla. Tak jsem konečně tady, minutu stará straka. Máma se jmenuje Mag, táta Max, a oni mě chtějí pojmenovat Maggie!

(T. Seidler, Prvorozený, upraveno)